\_sh v3.0 231 MDF 4.0 \lx ʔa‍̂nkhʌ \nep आ‍:न्खन्य \wav vt-Qakkha \a ak \ps vt-i \ge be astonished, be displeased \gn एकोहोरो हुनु, ठुस्किनु \1s ʔiʔâŋkhʌŋʌ \2s ʔiʔakkhʌ \3s ʔakkhʌtʉ \xv ʔʌnɵ̂l ʔʌ̄m ʔakkhʌtʉ. \xn आज ऊ ठुस्किएको छ । \xe He is displeased today. \dt 22/Feb/2015 \lx ʔi \nep इन्य \wav vi-Qi \a i \ps vi \ge sulk, get angry \gn ठुस्किनु \xv ʔʌ̄m sʉ-kʌ ʔūːtɛ. \xn ऊ कोदेखि ठुस्कियो । \xe Who is he angry with? \xv ʔipɛ ɦʌs-kolo brâː mʉnɛ muʦɛnʉ. \xn रिसाएको मान्छेसँग कुरा गर्नु नमिठो हुन्छ । \xe It is not pleasant to talk to an angry person. \xv mɛ brâː-kʌ ʦʌ̄i ʔûŋ ʔiŋʌtʌ. \xn त्यो कुरामा चाहिँ म ठुस्किएँ । \xe That conversation made me angry. \dt 13/Feb/2015 \lx ʔiŋ \nep ऊन्य \wav vt-QiG \a iŋ \ps vt \ge buy \gn किन्‍नु \1s ʔiŋutʌ \xv ʔuŋʌ tɵpi ʔiŋutʌ. \xv ʔuŋʌ ʦʌpdem ʔiŋutʌ. \xn मैले टोपी किनेँ । \xe I bought a cap. \se ʔiŋ-si \ps vr \ge buy for oneself \gn आफ्‍नो लागि किन्‍नु \xv ʔûŋ tɵpi ʔunsiŋʌtʌ. \xn मैले आफ्‍नो लागि टोपी किनेँ । \xe I bought myself a hat. \dt 24/Jul/2013 \lx ʔipt \nep अ:म्‍न्य \wav vt-Qipt \wav vt-Qipt2 \a ipt \ps vt \ge put to sleep \gn सुताउनु \1s ʔʌptu \1d ʔipi \xv ʦɵʦʦɵ bhʌ̄ŋte ʔʌ̂mnɛ mʌttʉ. \xn बच्‍चालाई राम्ररी सुताउनुपर्छ । \xe One has to put children to sleep gently. \se ʔipt-si \wav vr-Qip-si \ps vr \ge sleep \gn सुत्‍नु \1s ʔʌ̂msiŋʌ \dt 13/Feb/2015 \lx ʔipt \nep अ:म्‍न्य \wav vt-Qipt-cheat \a ipt \ps vt \ge cheat \gn फसाउनु \xv bʌ̄ŋpɛ saman ʔɛstɛnʌ ʔibîiti molo phoso ʔiʔipiti. \xn राम्रो सामान हो भनेर दियो तर हामीलाई फसाई दियो । \xe He said that it was a good product and gave it to us, but he cheated us. \dt 08/Oct/2014 \lx ʔʉ \nep अ्युन्य \wav vt-Qu \a u \ps vt \ge take care, save \gn या पालन पोषण गर्नु । \1s ʔʉŋʌ \xv ʔuŋʌ reskʌp ʦɵʦʦɵ ʔʉ̂ŋtʌ. \xn मैले टुहुरा बच्‍चालाई पालन पोषण गरेँ । \xe I took care of an orphan. \xv ɖʌkʈʌr-ʔɛ mʌ̂nnɛ khɛppɛ ŋeçpɛ ɦʌs ʔʉtɛ. \xn मर्न लागेको बिरामीलाई डाक्टरले बचायो । \xe The doctor saved the sick person who was about to die. \xv titi titi ghoɔ̄lpɛ bup.la-ɦɛm bhɵ̄ːlɛ bhɵ̄ːlɛ ʔʉ̂ŋtʌnu. \xn सानो चल्‍लाहरुलाई बल्‍ला बल्‍ला बचाएँ । \xe I saved the chicks with difficulty. \se ʔu-si \wav vr-Qu-si \ps vr \ge survive \gn बाँच्नु \1s ʔʉ̂nsiŋʌ \xv ʔûŋ ŋeçpɛ muŋʌtam bhɵ̄ːlɛ bhɵ̄ːlɛ ʔʉ̂nsiŋʌtʌ. \xn म बिरामी थिएँ बल्‍ला बल्‍ला बाँचेँ । \xe As I was sick, I survived with difficulty. \dt 13/Feb/2015 \lx ʔʉtt \ps vt-i \ge spoil (of grains, seeds) \gn बिग्रनु, ढुसी पर्नु, गुम्सिनु \xv bhrɛ̂m-rāːru ʔʌttɛnʌ mu-lîmwɛ. \xn फापरको बिउँ ढुसी परेर पलाएन । \xe Spoiled buckwheat seeds don't sprout. \dt 22/Feb/2015 \lx ʔʉn \nep ऐन्य \wav vi-Qun \a un \ps vi \ge fall down (of tree) \gn ढल्नु \xv sʌ̄ŋ ʔʉ̄ːstɛ. \xn रुख ढल्यो । \xe The tree fell down. \dt 16/Feb/2013 \lx ʔʉnt \nep ऐन्य \wav vt-Qunt \a unt \ps vt \ge fell (tree) \gn ढाल्नु \xv ʣhūŋ-ʔɛ sʌ̄ŋ ʔʌ̂ntɛ. \xn हावाले रुख ढाल्यो । \xe The wind knocked over the tree. \xv leŋaksipo ʔuʣɛ-ʔɛ ʔukhāŋ ʔʌ̂ntɛ. \xn घारीले केरालाई ढाल्यो । \xe The trunk of the banana tree broke under the weight of its fruits. \dt 13/Feb/2015 \lx ʔʉm \nep अम्‍न्य \wav vt-Qum \a um \ps vt \ge put in the mouth \gn मुखमा हाल्नु \1s ʔumu \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʔukoɔ̄m-bi ki ʔʉ̄mdetʉ. \xn उसले मुखमा आलु राखेको छ । \xe He puts a potato in his mouth. \dt 16/Feb/2013 \lx ʔʉrt \ps vt \ge surround \gn घेर्नु \1s ʔʌ̄rdu \1d ʔʉri \xv jakki suntʌla-po ʔukhāŋ sīŋkaʔɛ ʔʌ̄rnɛ mʌttʉ \xn सुन्तलाको बिरुवालाई सिन्काले घेर्नु पर्छ । \xe We have to fence off the small orange tree with little sticks. \xv ʦhoɔ̄mpɛ ɦʌs sēipɛ-ɦɛmʔɛ ʔʌ̄rdetɛnu. \xn दर्शकहरुले नाच्‍नेलाई घेरिरहेका थिए । \xe The audience surrounded the dancer. \dt 22/Feb/2015 \lx ʔʉl \nep अल्न्य \wav vt-Qul \wav vt-Qul2 \wav vt-Qul3 \a ul \ps vt \ge uproot \gn उखाल्नु \1s ʔulu \1d ʔʉli \xv gɵ̄ːthɛ jokkilo ɦûːsʌŋ ʔʌ̄lnɛnʌ khoɔ̂nnɛ mʌttʉ. \xn गोठ सार्दा घोचा उखालेर लानुपर्छ । ते:र् \xe When we move the cowshed, we have to uproot the vertical pole and take it away. \xv ʦɵʦʦɵpo ŋʌlu ɦʌllei ʦhûː jo ʔʌ̄lkikho nūːri ŋʌlu bʌ̄ŋpɛ lʌ̄m. \xn केटाकेटीको दाँत हल्‍लिने बित्तिकै उखालेमा नयाँ दाँत राम्रो उम्रिन्छ । \xe If we pull out children's teeth when they are loose, the new teeth grow well. \xv sʌ̄ŋ-bi thânpɛ kaʈi ʣʌmʌrʌ-ʔɛ ʔʌ̄lnɛ mʌttʉ. \xn काठमा ठोकेको काँटी जमराले उखाल्नु पर्छ । \xe We have to use a hammer to pull out nails that have been nailed into wood. \dt 13/Feb/2015 \lx ʔe \nep एन्य \a e \ps vi \ge go to the toilets \gn दिसा गर्नु \dt 16/Feb/2013 \lx ʔek \nep ए:न्य \wav vt-Qek \a ek \ps vt \ge tear \gn च्यात्‍नु \1s ʔegu \1d ʔeki \xv ʔʌ̄m-ʔɛ gɵ prɛ̂ː ʔêːktɛ. \xn उसले लुगा च्यात्यो । \xe He tore the clothes. \dt 02/Mar/2013 \lx ʔen \nep एइन्य \wav vi-Qen \a en \ps vi \ge be left unfinished \gn उब्रनु \xv ʔʌmiski khʌ̂mpɛ jûː ʔēːstɛ. \xn हिजो पकाएको भात उब्रियो । \xe The food cooked yesterday was left unfinished. \dt 02/Mar/2013 \lx ʔent \nep एइन्य \wav vt-Qent \a ent \ps vt \ge leave unfinished \gn उबार्नु \xv ʔʌ̄m-ʔɛ jûː ʔêntɛ. \xn उसले भात उबार्‍यो । \xe He left the food unfinished. \se ʔent-si \ps vr \ge leave for later (food) \gn पछिको लागि (खाने कुरा) बाँकी राख्‍नु \xv disɛ̂ː po lagi jûː ʔēisinɛ mʌttʉ. \xn भोलिको लागि भात उबार्नु पर्छ । \xe We have to leave some food for tomorrow. \dt 18/Jul/2013 \lx ʔemt \nep एम्‍न्य \a emt \ps vt \ge heat \gn सेकाउनु, सेकिनु \4s ʔēmdʉ \xv mes noɔ̄m-ʔɛ mʌri ʔêmtɛ. \xn घामले भैँसीलाई धेरै पोल्यो । \xe The sun made the buffalo very hot. \xv sɵbem mi-bi ʔēmnɛ mʌttʉ. \xn रोटी आगोमा सेकाउनु पर्छ । \xe We have to warm the bread in the fire. \xv mi-ʔɛ dhuma ʔiʔemʌtʌ. \xn मलाई आगोले धेरै राप्‍यो । \xe The fire made me very warm. \dt 13/Feb/2015 \lx ʔel \nep एल्न्य \wav vt-Qel \a el \ps vi \ge overflow \gn पोख्‍नु \4s ʔēl \xv ku ʔêltɛnʌ mɵptɛ. \xn पानी भरिएर पोख्यो । \xe The water overflowed and spilled. \xv dʉ̂ːt bhlʌttɛnʌ ʔêltɛ. \xn दूध उम्‍लेर पोख्यो । \xe The milk boiled and overflowed. \dt 13/Feb/2015 \lx ʔel \a el \nep एल्न्य \wav vt-Qelde \ps vt \ge stretch \gn उजाउनु \1s ʔelu \1d ʔeli \se ʔel-de \ge lift up or stretch to obtain momentum to strike \gn उजाउनु \xv ʔuŋʌ lʌphu-ʔɛ pôː ʔoɔ̂mnɛ ʔêldetʌ. \xn सुँगुरलाई हान्‍न धनु उजाई रहेको थिएँ । \xe He stretched his bow to shoot the pig. \dt 13/Feb/2015 \lx ʔɛt \nep अ्या:न्‍न्य \wav vi-Qyat \a ɛt \ps vi-t \ge say \gn भन्‍नु \1s ʔɛ̂iŋʌ \ng Conjugates like an intransitive verb but its agent requires the ergative suffix. \xv ʔʌ̄m-ɦɛm-ʔɛ bʌʣar khoɔçkʌ ʔɛstɛnu. \xn उनीहरुले बजार जान्छौं भने । \xe They said "We will go to the market". \se ʔɛt-si \ps vr \xv ʔodi mʉ-tōː ʔɛ̂nsi. \xn बिचार गर्दै भनिन्छ । \xe We will be careful of what we say. \xv mɛʔo ʔɛ̂ntɛsi ? \xn मैले त्यसो पो भनेँ ? \xe Did I say that? \dt 13/Feb/2015 \lx ʔɛnt \nep अ्याइन्य \wav vt-Qyant \a ɛnt \ps vt \ge bend \gn ढल्काउनु \1s ʔɛ̄ndu \xv ʔuŋʌ tēr ʔɛ̄ndu. \xn म बाँसलाई ढल्काउँछु । \xe I bend the bamboo. \se ʔɛnt-si \ps vr \ge look from the side, dodge \gn ढल्केर हेर्नु, ढल्किनु \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʔɛ̄isisʌ sêntɛ. \xn उसले ढल्केर हेर्‍यो \xe He looked from the side (with the upper body bent in half). \dt 23/Jul/2013 \lx ʔɛm \nep अ्याम्‍न्य \wav vt-Qyam \wav vi-Qyam \a ɛm \ps vt \ge expel (spirits) \gn खेद्‍नु \xv nokʦho-ʔɛ bhut pret ʔɛ̂mtɛnu. \xn झाँक्रीले भूत प्रेतलाई खेद्यो । \xe The shaman expelled the bad spirits. \dt 13/Feb/2015 \lx ʔɛm \ps vt \ge widen a basket \gn मुख फराकिलो बनाउनु \1s ʔɛmu \xv ʔɛ̄msipɛ wārbʌlʌŋ pʉtɛ. \xn मुख फराखिलो भएको ठूलो डोको बुन्यो । \xe He wove a basket with a funnel-shaped opening. \dt 22/Feb/2015 \lx ʔɛr \ps vi \ge make numb (of zanthoxyllum) \gn परपराउनु \xv ʔʌkpɛ ʔɛ̄r. \xn टिमुर परपराउँछ । \xe The zanthoxyllum has a numbing taste. \dt 22/Feb/2015 \lx ʔɛr \ps vt \ge widen an opening (not on clothing) \gn उधिन्‍नु \1s ʔɛru \xv nala mi-bi ghōŋ-sʌ nala-po ʔukoɔ̄m sʌ̄ŋʔɛ ʔɛ̂rtɛnʌ dhuktɛ. \xn नाला आगोमा सेकाएर ठिटिल्कोले उधिनेर मुख ठूलो पर्ने क्रिया । \xe He heated the hose in the fire, widened its mouth and connected it to another one. \dt 22/Feb/2015 \lx ʔɛl \nep अ्याल्न्य \a ɛl \ps vi \ge come off \gn उप्किनु \ps vt \ge pull forward \gn उप्काउनु, ठेल्नु \1s ʔɛlu \xv kuna-bi tɵ̂npɛ kʉ̂r kʌ̄r-bela-bi ʔɛ̄lnɛ mʌttʉ. \xn कुनामा बिसाएको भारी बोक्दा ठेल्नुपर्छ । \xe When taking a load from a terrace wall, one has to pull it forward. \xv ʔʌ̄msu-ʔɛ ghoɔ̄lpɛ lūŋ gʌ̄l-ʔɛ ʔɛ̂ltɛsu. \xn उनिहरूले ठूलो ढुङ्‍गा गलले पल्टाए । \xe They lifted the boulder with a crowbar. \xv ʔʌsɛ̂l dhuktʌlo sēndi ʔɛ̂ltɛ. \xn ठेस लाग्‍दा मेरो नङ उप्कियो । \xe My nail came off when I bumped my foot. \dt 13/Feb/2015 \lx ʔɵk \nep ओ:न्य \wav vi-Qok \a ok \ps vi \ge crow \gn बास्‍नु \3s ʔɵktɛ \xv koklʌp ʔudiʦʦhɛ ʔɵktɛ. \xn भाले बिहान बास्यो । \xe The rooster crowed in the morning. \dt 05/Feb/2015 \lx ʔɵkt \nep ओ:न्य \wav vt-Qokt \a okt1 \ps vt \ge bend (wood) \gn काठ पसाङ्‍गिनु \xv noɔ̄m-ʔɛ ghɵ̂ŋtɛnʌ sʌ̄ŋ ʔoktɛ. \xn घामले सेकिएर काठ पसाङ्‍गियो । \xe The sun bent the wood as it dried it. \dt 13/Feb/2015 \lx ʔɵŋ \nep ओऽन्य \wav vt-QoG \a oŋ \ps vt \ge put oneself partway through an opening \gn हुलाउनु \xv laskʌlʌ ʔudhōŋ ʔɵ̂ŋtɛ. \xn ढोकाबाट टाउको हुलायो । \xe He stuck his head through the door. \xv ɦʌlesi mʌɦadeb.than-bi dhʌrmʌdwar-lʌkʌ dhōŋ ʔoŋsʌ wōːnɛ mʌttʉ. \xn हलेसी महादेवथानको धर्मद्वारमा टाउका छिराएर पस्‍नु पर्छ । \xe At the Halesi Mahadevathan cave, one enters by squeezing oneself through the Dharmadvara opening. \se ʔɵŋ-si \ps vr \ge put oneself partway through an opening \gn टाउको छिराएर हेर्नु या पस्नु \dt 14/Feb/2015 \lx ʔɵt \nep अ्वा:न्‍न्य \wav vi-Qot \a ot \ps vi \ge come back, return \gn फर्किनु \1s ʔoɔ̂iŋʌ \a ʔɵʦi \xv ʔûŋ jelekhoɔm-kʌ dēlkʌm ʔɵstʌ. \xn म काठमंडौबाट गाउँ घर फर्केँ । \xe I returned to my village from Kathmandu. \xv ʔik kāːku-kʌʔʌ phʌ̂lle ʔoɔçtiki. \xn हामी काँकुबाट फुलेली फर्कियौं । \xe We came back to Phuleli from Kanku. \dt 13/Feb/2015 \lx ʔɵtt \nep अ्वा:न्‍न्य \wav vt-Qott \a ott \ps vt \ge bring back, cause to turn around \gn फर्काउनु \xv bʌʣar khoɔçtoŋ mupɛ ɦʌs ʔʌ̄m-ʔɛ ʔoɔttɛ. \xn बजार गैरहेको मान्छेलाई उसले फर्कायो । \xe He brought it back to the person who is going to the market. \xv ʔuŋʌ ʔûː ʣhoŋulo goru ʔoɔttu. \xn मैले बारी जोत्‍दा गोरु फर्काउछु । \xe When I plough fields, I make the ox turn around. \se ʔɵtt (sɛt) \ge take revenge \gn प्रतिशोध लिनु । \xv jakki brâː-bi sɛt ʔoɔ̂nnɛ munʉ. \xn सानो कुरामा प्रतिशोध लिनु हुँदैन । \xe It is not good to take revenge for small matters. \se ʔɵtt-si \ps vr \ge bring back for oneself \gn आफ्‍नो लागि फर्काउनु \xv ʔuŋ-po lagi bejoŋ ʔoɔ̂nsiŋʌtʌ. \xn मेरो लागि काँगियो फर्काएँ । \xe I brought the comb back for myself (and left the other things). \dt 13/Feb/2015 \lx ʔɵnt \nep अ्वाइन्य \wav vt-Qont \a ont \ps vt \ge pronounce ritual words \gn फलाक्‍नु \1s ʔoɔ̄ndu \xv negi nokʦho-ʔɛ negi ʔoɔ̂ntɛ. \xn नागी धामीले नागी फलाक्यो । \xe The nagi shaman pronounced ritual words pertaining to the nagi. \xv boɔ̄l nokʦho-ʔɛ mʌ̂n tʌ̄mrʌ ʔoɔ̂ntɛ. \xn पुरोहितले मरण संस्कार फलाक्यो । \xe The priest who performs death rituals pronounced ritual words pertaining to the funeral. \dt 16/Feb/2013 \lx ʔɵp \nep अ्वा:म्‍न्य \wav vt-Qop \a ɵp \ps vt \ge shoot \gn हान्‍नु \1s ʔobu \1d ʔɵpi \xv ʔʌ̄m-ʔɛ lʌphu ʔɵ̂ːptɛnʌ bhîr sêːtɛ. \xn उसले धानु हानेर मृग मार्‍यो । \xe He killed the deer by shooting it with his bow. \se ʔɵp-si \ps vr \ge shoot oneself \gn आफुलाई हान्‍नु \dt 05/Jan/2015 \lx ʔɵpt \nep अ्वा:म्‍न्य \wav vt-Qopt-rise \a ɵpt \ps vt-i \ge rise (of sun) \gn झुल्किनु \xv noɔ̄m ʔoɔptɛ. \xn घाम उदायो । \xe The sun rose. \dt 13/Feb/2015 \lx ʔɵpt \nep अ्वा:म्‍न्य \wav vt-Qopt-jump \wav vt-Qopt-jump2 \wav vt-Qopt-jump3 \a ɵpt \ps vt-i \ge jump \xv nɛmdʉrêm ʔoɔptɛ. \xn सलह उफ्रियो । \xe The locust jumped. \xv ʦʌkʌpɛ ʔoɔpkhʌtɛ. \xn उपियाँ उफ्री गयो । \xe The flea jumped. \dt 02/Mar/2013 \lx ʔɵmt \nep अ्वाम्‍न्य \a ɵmt \ps vt-i \ge ripen (of grains) \gn पहेलिनु, पहेलम्म्य हुनु \xv lūːʣʌ ʔoɔ̂mtɛ. \xn कोदो पाक्यो । \xe The millet ripened. \xv thōːʦi poɔttɛ ʣhes ʔoɔ̂mtɛ. \gn शरद फुल्यो लेक पहेलम्म्य भयो । \xe The cold season arrived (the highland ripened). \dt 13/Feb/2015 \lx ʔɵr \nep अ्वार्न्य \a or \ps vt \ge break (the cob of the corn in such a way that the stalks remain in place) \gn मकै भाँच्नु \1s ʔoru \1d ʔɵri \xv ʔʌ̄m-ʔɛ mʌkʌi ʔɵ̂rtɛ. \xn उसले मकै भाँच्यो । \xe He broke the cob of the corn. \dt 02/Mar/2013 \lx ʔɵrt \nep अ्वार्न्य \a ort3 \ps vt \ge croak \gn कराउनु (भ्यागुतो) \xv ʔuŋʌ mʌkʌi muʔoɔ̂rsʌt.wʌlo ʔʌ̄m ʔuʦîl-ʔɛ ʔoɔ̂rtɛ \xn मैले उसको मकै भाँची नदिँदा ऊ रिस्ले चुर भयो । \xe He became angry when I did not break off the ears of corn for him. \xv jʉnɛm-bi ʔusenɛ bhoro ʔoɔ̂rnu. \xn वर्षायाम्­मा राती भ्यगुतो कराउँछ । \xe Frogs croak at night in the spring. \xv jûː kɛ̄ːp-bi ku ʔoɔ̂rtɛ. \xn माम्री भएको भाँडामा ढिँडो ओडाल्न पानी बसाल्द तातो र चिसोको प्रातिक्रिया हुँदा निस्कने फट्‌फटाउदो अवाज \xe The water bubbled up in the cooking pot. \dt 13/Feb/2015 \lx ʔɵl \nep अ्वाल्न्य \wav vt-Qol \wav vt-Qol2 \a ol \ps vt \sn 1 \ge reimburse \gn पुर्ताल या पुर्ति गर्नु । \sn 2 \ge spit out \gn ओकल्नु \1s ʔolu \xv nôː ʣɵkîm-pʌʦhi ʔoɔ̄lnɛ mʌttʉ. \xn ऋण लिएपछि पुर्ती गर्नु पर्छ । \xe After we take a loan, we have to reimburse it. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ phʌ̄l jûː mujɛtwɛ wôːnɵ mēːnʌ ʔɵ̂lsʉtɛ. \xn उसले खाना मन पराएन कि के हो ? त्यसैले ओकल्यो । \xe He seemed not to like the millet porridge so he spit it out. \dt 13/Feb/2015 \lx kA \nep क्योन्य \wav vt-kA \a A \ps vt \ge eat (hard things) \gn खानु \1s kʌŋʌ \1d kɵji \1s kûŋtʌ \3s kʉtɛ \xv nɵ̂r-ʔɛ ghrôːt kʉtɛ. \xn बाघले बाख्रा खायो । \xe The tiger ate the goat. \xv ʔuŋʌ sɵ kʌŋʌ. \xn म मासु खान्छु । \xe I eat meat. \xv ʔʌ̄mʔɛ bʌ̄rsu kʉtɛ. \xn उसले काक्रो खायो । \xe He ate cucumber. \dt 14/Feb/2015 \lx kak \nep का:न्य \wav vt-kak \a ak \ps vt \ge peel \gn केलाउनु, छिल्नु \1s kʌgu \xv ki kʌgu. \xn आलु केलाउँछु । \xe I peel the potato. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ tēr kâːktɛ. \xn उसले चोया छिल्यो । \xe He peeled the bamboo. \dt 13/Feb/2015 \lx kak \ps vi \ge be tasteless \gn खल्‍लो हुनु \xv ghrēːnʌ kaktɛ. \xn सिस्‍नु खल्‍लो भयो । \xe The nettle had no taste. \dt 22/Feb/2015 \lx kakt \nep का:न्य \a akt \ps vt \ge hoe, dig, bite, peck \gn खन्‍नु, डस्‍नु, ठुङ्‍नु \1s kaktu \xv ʔuŋʌ ʔûː kaktu. \xn म बारी खन्छु । \xe I hoe the field. \xv bhêi-ʔɛ ʔikakki. \xn सर्पले हामीलाई डस्छ । \xe Snakes bite. \xv phɵ-ʔɛ bup.lʌ kaktʉ. \xn कुखुराले चल्‍ला ठुङ्छ । \xe The hen pecked the chick. \dt 13/Feb/2015 \lx kaŋt \nep काऽन्य \wav vt-kaGt \a aŋt \ps vt \ge put over a heat source \gn बान बसाल्नु \1s kāndu \1d kʌŋi \xv ʔuŋʌ kɛ̄ːp kāndu. \xn म चुलोमा भाँडा बसाल्छु । \xe I put the pot in the fireplace. \dt 13/Feb/2015 \lx ki \nep किन्य \a i \ps vi \ge fight, argue \gn झगडा गर्नु \xv mɵ̂l mʉkilo kinɛ munʉ, bʌ̄ŋpɛ muʦhûː. \xn सल्‍लाह गर्दा झगडा गर्नु राम्रो हुँदैन । \xe When having a discussion, it is not good to argue. \dt 13/Feb/2015 \lx kik \nep कु:न्य \wav vt-kik \a ik \ps vt \ge tie \gn गाँठो पार्नु \1s kigu \xv ʔuŋʌ ribʌ kigu. \xn म डोरीको गाँठो पार्छु । \xe I tie the rope. \se kik-si \ps vr \ge to hang oneself \gn झुन्डिनु \dt 02/Mar/2013 \lx kipt \nep क:म्‍न्य \wav vt-kipt \a ipt \ps vt \ge bend into a circle, tighten a screw \gn गोलो निहुराउनु, कस्‍नु \1s kʌptu \1d kipi \xv ʔʌ̄mʔɛ pōːlupo bhokomɛ kʌptɛ. \xn थुन्सेको बिट दोबार्‍यो । \xe He bent the edge of the basket. \xv tūmbi-po khroɔ̂m ʔinɛ kʌpte. \xn तुम्बीको बिर्को कस । \xe Tighten the lid of the container. \dt 13/Feb/2015 \lx kukt \nep कु:न्य \a ʉkt \ps vt \ge hurt people's feelings, threaten without any reason \gn प्रतिशोध लिनु, टोकेस दिनु \xv ʔʌ̄m-ʔɛ kuktɛ. \xn उसले घुरक्यायो । \xe He hurt his feelings. \xv jakki brâː-bi kûːnɛ munʉ. \xn सानो कुरामा प्रतिशोध लिनु हुँदैन । \xe It is not good to seek revenge over small matters. \dt 13/Feb/2015 \lx kukt \nep कु:न्य \wav vt-kukt \a ʉkt \ps vt \ge bend \gn बङ्‌ग्याउनु या नुहाउनु \1s kuktu \xv ʔʌ̄m-ʔɛ peperʦʌ kuktɛ. \xn उसले काम्टो बनायो । \xe He made tweezers. \dt 08/Jan/2015 \lx kʉtt \nep क:न्‍न्य \wav vt-kutt \a utt \ps vt \ge water, make wet \gn पानी हाल्नु, पानीले भिज्‍नु \1s kʌttu \1d kʉʦi \xv ʔʌ̄m-ʔɛ pūŋmɛ khoɔ̄m ku-ʔɛ kʌttɛ. \xn उसले बगैँचामा पानी हाल्यो । \xe He watered the garden. \xv gagri-bi ku kurutʌlo ʔûŋ ku-ʔɛ ʔikʉstʌ. \xn गाग्रीको पानी छचल्किएर भिजेँ । \xe I got wet while I was carrying the pitcher. \se kʉtt (ɦu) \ps vt \ge collect \gn जमाउनु \xv ʔʌ̄m-ʔɛ dʌi ʈhekʌ-bi ɦu kʌttʉ. \xn उसले ठेकीमा दहि जमाउछ । \xe He collected the curd in the pitcher. \dt 13/Feb/2015 \lx kʉnt \nep कैन्य \wav vt-kunt \a unt \ps vt \ge stretch \gn तन्काउनु \1s kʌ̄ndu \1d kʉ̄ːʦi \xv ʔʌ̄msu-ʔɛ ʔûː thɛ̂mnɛ phitʌ kʌ̂ntɛsu. \xn उनीहरुले जमीन नाप्‍नलाई फित्ता तन्काए । \xe They stretched the measuring tape to measure the field. \xv ʦɵʦʦɵpo ŋeʦo kʌ̄inɛ munʉ. \xn केटाकेटीको कान तान्‍नु हुँदैन । \xe It is not good to pull children's ears. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʦɵʦʦɵpo ʔuŋeʦo kʌ̂ntɛ. \xn उसले बच्‍चाको कान तान्दियो । \xe He pulled the child's ear. \xv ʔʌ̄m-ɦɛm-ʔɛ sɵle kʌ̂ntɛnu. \xn उनीहरुले धाँगो तन्काए । \xe They stretched the thread. \se kʉnt-si \wav vr-kunt-si \ps vr \1s kʌ̄isiŋʌ \1d kʉ̄ːssiji \ge stretch oneself \gn तन्किनु \xv ʔʌpsipɛ bîrmɵ phʉktɛnʌ kʌ̂itɛsi. \xn सुतेको बिरालो उठेर तन्कियो । \xe The cat woke up and stretched. \dt 14/Feb/2015 \lx kʉr \nep कर्न्य \a ur \ps vt \ge carry \gn बोक्‍नु \1s kuru \xv ʔʌ̄m-ʔɛ pɛ̂l ʔipɛ kʉ̂r kʉ̂rtɛ. \xn उसले गह्रुँगो भारी बोक्यो । \xe He carried a heavy load. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ bides-lʌkʌ bʌ̄ŋpɛ ghʌri ʔikʉrʌtʌ. \xn उसले मलाई विदेशबाट राम्रो घडी ल्याइदियो । \xe He brought me a nice watch from abroad. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʦɵ kʉ̂rtɛ̂m suk mʌɦinʌ dôː. \xn उनी गर्भवती भएकी तीन महिना भयो । \xe She is three months pregnant. \se kur-si \wav vr-kur-si \ps vr \ge carry for oneself \gn आफ्‍नो लागि बोक्‍नु \xv ʔûŋ ʣaklʌ kʌ̄rsiŋʌ. \xn मेरो लागि खाना लान्छु । \xe I carry food for myself. \dt 13/Feb/2015 \lx kʉrt \nep कर्न्य \wav vt-kurt \a urt \ps vt \ge bring for someone \gn ल्याइदिनु, लगिदिनु \1s kʌ̄rdu \xv sʌlpu-ʔɛ ʔuʦɵ ʣɵ̂n.rʌ kʌ̄rdʉ. \xn चराले बचेरालाई चारा ल्याइदिन्छ । \xe The bird brought food for its young. \xv ʔuŋʌ ʔīn koseli (sosel) kʌ̂rtɛnîm gɵ. \xn मैले तिमीलाई कोसेली ल्याईदिएको छु । \xe I have brought you a present. \dt 13/Feb/2015 \lx kekt \nep के:न्य \a ekt \ps vt \ge pick \gn केलाउनु \xv ʔuŋʌ phɵrsiʣɛ kektu. \xn म फर्सिको बीउ केलाएर खान्छु । \xe I pick pumpkin seeds. \x- \xv ʔuŋʌ sēr kektu. \xn म जुम्रा केलाउँछु । \xe I pick lice. \dt 08/Jan/2015 \lx keŋ \nep केऽन्य \a eŋ2 \ps vi \ge cool down \gn सेलाउनु \xv sāŋku kêŋtɛ. \xn चिया सेलायो । \xe The tea got cold. \dt 23/Mar/2012 \lx ken \nep केइन्य \a en \ps vi \ge jump around \gn उफ्रिनु, खेल्नु \1s kēiŋʌ \1d kēːʦi \3s kēi \xv khɛlɛmbɛ ʔimʌçkilo kēinɛ munʉ. \xn रुघा लाउँदा खेल्‍नु उफिनु हुँदैन । \xe When you catch a cold, it is better not to jump around. \xv ghrôːt-po ʔuʦɵ ʦoɔ̄isʌ kēisʌ ghʌ̄r. \xn बाख्राको पाठो उफ्रिदै दगुड्‌छ । \xe The kid goat moves and jumps about. \xv lēldʌm kēide. \xn वनझाँक्री खेल्नेठाउँ । \xe "The playground of the forest spirit" (place name). \dt 14/Feb/2015 \lx kept \nep के:म्‍न्य \wav vt-kept \a ept \ps vt \sn 1 \ge climb \gn चढ्नु \sn 2 \ge stick \gn टाँस्‍नु \xv ʔuŋʌ sʌ̄ŋ keptʌ. \xn मैले रुख चढेँ । \xe I climbed up the tree. \x- \xv ʔuŋʌ jasu ʔuʦōŋsʌmmʌ keptʌ. \xn मैले चिलाउनेको रुख टुप्पोसम्म चढेँ । \xe I climbed to the top of the chilaune (Schima wallichii). \xv nus-ʔɛ rôː keptʉ. \xn बाँदरले भीर चढ्छ । \xe The monkey climbs up the cliff. \xv ʔuŋʌ māːlu keptʌ. \xn मैले हिमाल चढेँ । \xe I climbed the mountain. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ suʦʌnapaʈi-bi keptɛ. \xn उसले भित्तामा सूचना टाँस्‍यो । \xe He pasted the notice (on the board) \dt 13/Feb/2015 \lx kept \nep के:म्‍न्य \wav vt-kept-sting \a ept \ps vt \ge sting \gn चिल्नु \xv rɵbe-ʔɛ ʔikepʌtʌ. \xn अरिङ्‍गालले मलाई चिल्यो । \xe The wasp stung me. \xv ʔʌnɵ̂l ghrēːnʌ-ʔɛ ʔʌ̄m keptɛ. \xn उसलाई सिस्‍नुले पोल्यो । \xe Today he was stung by nettle. \dt 13/Feb/2015 \lx kel \nep केल्न्य \a el \ps vi \ge blow strongly (wind) \gn हावा चल्नु \xv ʔʌmiski ʔudiʦʦhɛ ʣhūŋ mʌri kêltɛ. \xn हिजो बिहान हावा धेरै चल्यो । \xe Yesterday morning the wind blew very strongly. \dt 14/Feb/2015 \lx kel \nep केल्न्य \a el \wav vt-kel \ps vt \ge split (bamboo) \gn चिर्नु \xv ʔuŋʌ tēr kelu. \xn म चोया केलाउँछु । \xe I split bamboo. \xv biʣʌm.lal-ʔɛ dɛ̄mjoŋ pɵnɛpo lagi tēr kêltɛ. \xn बिजमलालले सरङ बु्‍न्‍नलाई चोया काढ्‌‍यो । \xe Bijamlal split bamboo in order to weave a mat. \x- \xv ʔʌ̄mʔɛ ʔûː kêltɛ. \xn उसले बारी जोत्‍दा चिरा पार्‍यो । \xe He ploughed the field unevenly. \xv ʔûː ʣhōŋpɛ-ʔɛ ʔûː ʣhōːnɛ phulu-bi ʔunʔûː kêltʉtɛ. \xn बारी जोत्‍नेले बारी जोत्‍ने पर्म गर्दा ठूल्ठूलो सोया बनाई राख्‍यो । \xe The ploughman ploughed their field unevenly in an exchange of labor. \dt 14/Feb/2015 \lx kɛt \nep क्या:न्‍न्य \wav vt-kyat \a ɛt \ps vt \ge bite \gn टोक्‍नु \1s kɛdu \1d kɛʦi \xv khlêːp-ʔɛ bîrmɵ kɛ̄ːdʉ. \xn कुकुरले बिरालोलाई टोक्छ । \xe The dog bites the cat. \xv sʌpʌl-ʔɛ ʔikɛçki. \xn भुसुनोले टोक्छ । \xe Gnats sting. \se kɛt-si \wav vr-kyat-si \ps vr \ge bite oneself \gn टोकिनु \xv ʔûŋ ʔʌtāːpŋʌ kɛ̂nsiŋʌtʌ. \xn म आफैलाई टोकिएँ । \xe I bit myself. \dt 14/Feb/2015 \lx kɛnt \nep क्याइन्य \wav vt-kyant \a ɛnt \ps vt \ge bore a hole, drill \gn छेड्नु, प्वाल पार्नु \1s kɛ̄mdu \1d kɛ̄ːʦi \xv sʌ̄ŋkʌrmi-ʔɛ ʣhɛ̄l bʌnei mʉnɛ sʌ̄ŋ kɛ̂ntɛ. \xn सिकर्मीले झ्याल बनाउनलाई काठ छेड्यो । \xe The carpenter drilled into the wood to make a window. \xv ʈʌp bɛ̄inɛ ʔʌ̄m-ʔɛ ʔuŋeʦo kɛ̂ntɛ. \xn टप लगाउनको लागि उसले कान छेड्‌यो । \xe She pierced her ear to wear an earring. \dt 14/Feb/2015 \lx kɛpt \nep क्या:म्‍न्य \wav vt-kyapt \a ɛpt \ps vt \ge add \gn थप्‍नु \xv ʔinɛ tibi ʦaksʌr kɛpte. \xn तिमीले थोरै छ्याङ थप न । \xe Have some more chang! \xv ʔûŋ khɛpʦi tibi tuŋ ghole kɛpsɵʦʌje. \xn मलाई अलिक बढी पैसा थपीदिनुहोस न । \xe Give me some more money. \se kɛpt-si \wav vr-kyap-si \ps vr \ge put on more (clothes) \gn थप्‍नु \xv ʔʌnɵ̂l tibi tūŋ ʣhūŋ lʉpɛ gɵmîm-ʔɛ ʔûŋ tibi gɵ kɛ̂msiŋʌtʌ. \xn आज अलिक बढी जाडो भएकोले मैले धेरै लुगा थपेँ (खप्ट्‌याएँ) । \xe Today is a bit colder so I put on some more clothes. \dt 14/Feb/2015 \lx kɛm \nep क्याम्‍न्य \wav vt-kyam \a ɛm \ps vt \sn 1 \ge chew \gn चपाउनु \sn 2 \ge repeat \gn दोहोर्‍याउनु \1s kɛmu \xv ʔuŋʌ jûː kɛmu. \xn म भात चपाउँछु । \xe I chew rice. \xv ʔuŋʌ gipsi kɛmu. \xn म भटमास चपाउँछु । \xe I chew beans. \xv bʌ̂i-ʔɛ ŋârbupo ʔusʌ̄ŋ kɛ̄ːmʉ. \xn गाईले दुदिलोको डाँक्‍ला चपाउछ । \xe The cow chews the branches of the Ficus sarmentosa. \xv ʔʌ̄m ʦi-ʔɛ sēːdʉlo tûːŋʌ brâː kɛ̂mʣɛ. \xn ऊ मातेको बेला एउटै कुरा दोहोर्‍याउछ । \xe When he is drunk, he keeps on saying the same words. \dt 14/Feb/2015 \lx kɛr \ps vt \ge not allow \gn गर्न नदिनु \1s kɛru \xv sʌ̄ŋ-bi khoɔ̂nnɛ ʔʌmɛ̂mʔɛ ʔikɛrʌtʌ. \xn मेरी आमाले दाउरामा जान दिनु भएन । \xe My mother did not allow me to fetch firewood. \xv ʣhɛ̄l ɦɵ̂ltɛnʌ sʌ̄ŋʔɛ kɛ̂rtɛ. \xn झ्याल खोलेपछि सिन्‍‍काले अड्‍यायो । \xe He opened the window and propped it open with a stick. \dt 22/Feb/2015 \lx kɛl \nep क्याल्न्य \wav vt-kyal \a ɛl \ps vt \1s kɛlu \1d kɛli \ge cluster together, wear one's hair in a bun \gn गुजुल्ट्‍याउनु, चुल्ठी बाँध्‍नु \xv bhokoɔr mos-ʔɛ golɖo kɛ̂ltɛ. \xn रुख भालुले खराने गुजुल्ट्‍यायो । \xe The bear clustered the branches of the Symlocos ramossissima together (to make a shelter in tree). \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʔudhōːsʌm ʦulʈho kɛ̂ltɛnʌ kɛ̄m mʉtɛ. \xn उसले कपाल चुल्ठी बाँधेर काम गर्‍यो । \xe She wore her hair in a bun and did work. \xv ʔuʔûː-bi woŋâm-ʔɛ sʌ̄ŋ ghas mʌrʌ̄inɛpo lagi ʔʌ̄m-ʔɛ mʌ̄nʦʌp kɛ̂ltɛ. \xn उसको बारीमा अरुले घास दाउरा नकाट्‍नाको लागि उसले जुरो बाँध्यो । \xe He tied the plants in his field into bundles so that other people would not cut them. \xv ʣɛkoɔ̄i mʌtnije ʔɛ̂nnɛ-ʔɛ dephu was nērnʌ ʣɛlʌm kɛ̂lnu. \xn अन्‍नबाली सप्रियोस भनी उभौली भूमे सकेपछि ज्यलम् पूजिन्छ । \xe In order to get good crops, they perform the Jyalam ceremony after the Waas festival. \xv lūːʣʌ-jûː kɛ̄lsʌ ʔɛʣɛ̄ːsʌmmʌ sɛ̄mkîm khijo mʌttʉ. \xn कोदोको ढीँडो मस्काएर धेरै बेरसम्म बफाएको नरम हुन्छ । \xe If we steam the millet porridge for a long time after having stirred it, it becomes soft. \se kɛl-si \ps vr \wav vr-kyal-si \ge bundle oneself (in clothes) \gn गुट्‍मुटिनु \xv ʔûŋ gɵ-goju kɛ̂lsiŋʌtʌ. \xn म लुगा भित्र गुट्‍मुटिएँ । \xe I bundled myself in my clothes. \dt 22/Feb/2015 \lx kɵk \nep को:न्य \wav vt-kok \a ok \ps vt \ge know \gn जान्‍नु \1s kogu \1d kɵki \xv ʔuŋʌ lêl mʉnɛ kogu. \xn म गीत गाउन जान्दछु । \xe I know how to sing. \dt 08/Jan/2015 \lx kɵkt \nep को:न्य \wav vt-kokt \a okt \ps vt \ge cut \gn काट्‍नु \1s koktu \xv ʔuŋʌ sɵ koktu. \xn म मासु काट्‍छु । \xe I cut the meat. \xv mul purkhaʔɛ dhʌran koktʉ. \xn मूल पुर्खाले धरान काट्‍छ । \xe The priest finalizes the wedding negociations. \dt 21/Feb/2015 \lx kɵŋt \nep कोऽन्य \wav vt-koGt \a oŋt \ps vt \ge freeze \gn जम्‍नु \4s kōndʉ \xv nōŋ-ʔɛ ki kôntɛ. \xn हिउँको चिसोले आलु बरफ बन्यो । \xe The ice froze the potatoes. \xv lōːnɛm-bi nōŋ jelo ʣhestʉ ku kōndʉ. \xn हिउँदमा हिउँ पर्दा हिउँले लेकमा पानी जम्छ । \xe When it snows in winter, the water freezes in the hills. \dt 14/Feb/2015 \lx kɵtt \nep क्‍वा:न्‍न्य \wav vt-kott \a ott \ps vt \ge winnow \gn उडाउनु \1s koɔttu \1s kotu \xv ʔuŋʌ lūːʣʌ ʣhūŋ koɔttu. \xn म कोदो हावा लाउँछु । \xe I winnow the millet (using the wind). \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ŋimim brâː koɔttʉ. \xn उसले सुनेको कुरा अरु सबैलाई सुनाउँछ । \xe He tells everybody what he hears. \dt 18/Feb/2015 \lx kɵpt \nep क्‍वा:म्‍न्य \wav vt-kopt \a opt \ps vt \ge wear, cover with a roof \gn लगाउनु, ओढ्नु, छाउनु \xv ʔuŋʌ gɵ koɔptu. \xn म लुगा लगाउँछु । \xe I wear clothes. \xv ʔik-ʔɛ lūŋ-ʔɛ kʌ̄m koɔptiki. \xn हामीले ढुङ्‍गाले घर छायौं । \xe We rooved the house with stone slabs. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ sirʌk koɔptɛ. \xn उसले सिरक ओढ्‌यो । \xe He covered himself with a blanket. \dt 14/Feb/2015 \lx kɵlt \nep क्‍वाल्न्य \wav vt-kolt \a olt \ps vt \ge chase; follow \gn खेद्‍नु, पछ्याउनु \1s koɔ̄ldu \1d kɵli \xv dhōːʦer ʔûː-bi wōŋpɛ phɵ ʔuŋʌ koɔ̄ldunu. \xn गहुँबारीमा पसेका कुखुरालाई धपाउँछु । \xe I chase after the chickens that enter the wheat field. \xv khlêːp-ʔɛ solʌri koɔ̂ltɛ. \xn कुकुरले स्याललाई खेद्यो । \xe The dog chased the jackal. \xv lɛ̂ljo khoɔçpɛ ɦʌs koɔ̄ldunu. \xn अघि जाने मान्छेहरुलाई पछ्याउँछु । \xe I follow the people who are walking ahead. \dt 14/Feb/2015 \lx kɵ-si \ps vr \ge make noise \gn कराउनु \1s kɵ̂nsiŋʌ \1d kɵssiji \xv ʔusenɛ khlêːp mʌri kɵ̂ntɛsi. \xn रातमा कुकुर धेरै भुक्‍यो । \xe In the evening the dog made a lot of noise. \dt 25/Feb/2015 \lx krakt \nep क्रा:न्य \wav vt-krakt \a akt \ps vt \ge force (to eat), insert forcefully \gn कोचार्नु, अड्काउनु \1s kraktu \1d krʌki \xv ʔʌm-ʔɛ ʦɵʦʦɵ jûː kraktɛ. \xn उसले बच्‍चालाई भात कोचार्‍यो । \xe He forced the child to eat rice. \xv kupo paip-bi sāŋ kraktɛ. \xn पानीको पाईपमा झ्यास कोचियो । \xe The brambles got stuck in the water pipe. \se krakt-si \ps vr \ge force oneself to eat \gn जबरजस्ती खानु \xv ʔûŋ jûː krânsiŋʌtʌ. \xn मैले जबरजस्ती खान खाएँ । \xe I forced myself to eat a meal. \dt 06/Jan/2015 \lx krikt \nep क्रु:न्य \wav vt-krikt \a ikt1 \ps vt-i \ge become dry and hard (of earth), suffer from hypothermia \gn कक्रिनु \xv bhēŋsi krʌktɛ. \xn खेत कक्रियो । \xe The paddy field dried up. \xv ʣhūŋ-ʔɛ ʔikrikʌtʌ. \xn जाडोले मलाई कक्र्यायो । \xe I suffered from hypothermia. \se2 krʌ̂ndenɛ \ge have stomach cramps \gn पेट अरट्ठ हुनु \xv ʔʌmupu krʌkdetʉ. \xn मेरो पेट अरट्ठ भईरहेको छ । \xe I have stomach cramps. \dt 22/Feb/2015 \lx krikt \ps vt \ge set aside (for the future) \gn बचाइराख्‍नु \1s krʌktu \1d kriki \xv ʔʌmɛ̂mʔɛ nʌmʌ-po lagi rɵ̂ː rāːru krʌktʉtɛ̂m gɵ. \xn मेरो आमाले अर्को सालको लागि धानको बिउँ राख्‍नु भएको छ । \xe My mother has set aside rice seeds for next year. \dt 22/Feb/2015 \lx kritt \nep क्र:न्‍न्य \wav vt-kritt \a itt \ps vt \ge cut in slices (potatoes) \gn काट्‍नु \1s krʌttu \1d kriʦi \xv ʔuŋʌ ki krʌçsʌ koɔ̄i khibu. \xn आलु काटेर तरकारी पकाउँछु । \xe I slice the potato to cook curry. \dt 06/Jan/2015 \lx kript \nep क्र:म्‍न्य \wav vt-kript \a ipt \ps vt \ge cut \gn काट्‍नु \1s krʌptu \1d kripi \xv ʔʌ̄msu-ʔɛ ʔarasʌ̄ŋ krʌptɛsu. \xn उनीहरुले आराकाठ काटे । \xe They sawed the wood. \xv ʔuŋʌ bêːlʌ-ʔɛ rɵ̂ː krʌptʌ. \xn मैले कचियाले धान काटेँ । \xe I cut the rice with a sickle. \dt 06/Jan/2015 \lx krim \nep क्रम्‍न्य \wav vt-krim \a im \ps vt \ge close eyes \gn आँखा चिम्‍लिनु \1s krimu \1d krimi \xv ʔûŋ ʔʌ̂msiŋʌlo ʔʌmʌs krimu. \xn म सुत्‍दा आँखा चिम्‍लिन्छु । \xe I close my eyes when I sleep. \dt 14/Feb/2015 \lx krʉk \nep क्रु:न्य \wav vi-kruk \a uk \ps vi \ge roar \gn गर्जनु \xv nɵ̂r krʉktɛ. \xn बाघ गर्ज्यो । \xe The tiger roared. \xv goru kruk-tôŋ mu. \xn गोरु डुक्रदै छ । \xe The ox is bellowing. \dt 22/Feb/2015 \lx kre \nep न्य क्रेन्य \wav vi-nya-kre \a e \ps vi \ge hesitate \gn हिच्किचाउनु \1s nɛ kreŋʌ \1d nɛ kreji \2s nɛ ʔikre \xv brâː sūːnɛ ʔûŋ nɛ kreŋʌtʌ. \xn कुरा सोध्न म हिच्किचाएँ । \xe I hesitated to ask. \xv ʔʌ̄m phinɛ nɛ krēːtɛ. \xn ऊ माग्‍न हिच्किचायो । \xe He was hesitant to beg. \dt 22/Feb/2015 \lx krem \ps vt \ge roast next to the embers \gn सेकाउनु \1s kremu \xv ʔuŋʌ ki mi-bi kremutʌnʌ ʣûŋtʌ. \xn मैले आगोमा आलु सेकाएर खाएँ । \xe I roasted a potato in the fire and ate it. \dt 22/Feb/2015 \lx krɵk \nep क्रो:न्य \wav vt-krok \a ok3 \ps vt-i \ge to make physically uncomfortable (a sharp object) \gn बिझाउनु \1s ʔikrôŋŋʌ \xv thumʌn-ʔɛ ʔikrôŋŋʌ. \xn बिछ्याउनाले मलाई बिझाउँछ । \xe I feel uncomfortable in the bed. \dt 14/Feb/2015 \lx krɵŋt \nep क्रोऽन्य \wav vt-kroGt \a ɵŋt \ps vt \ge wedge, fix \gn अड्‌याउनु \1s krōndu \1d krɵŋi \xv ʔʌ̄mʔɛ poɔ̄ndʉ po ʔulɛ krôntɛ. \xn उसले बन्चरोको बिँडमा छेक हाल्‍यो । \xe He fixed the handle of the axe. \dt 14/Feb/2015 \lx krɵm \nep क्र्वाम्‍न्य \wav vt-krom \a om2 \ps vt-i \ge freeze, harden \gn कक्रिनु या कठेङ्‌ग्रिनु । \1s ʔikroɔ̄mŋʌ \1d ʔikrɵmi \xv māːlu-tʉ nōŋ kroɔ̄mpɛ gɵ. \xn हिमालमा हिउँ कक्रिएको छ । \xe The snow is frozen in the mountains. \xv lōːnɛm-bi ʣhūŋ-ʔɛ ʔikroɔ̄mki. \xn हिउँदमा जाडोले कक्र्याउँछ । \xe We are freezing cold in winter. \xv ʔɛ̂n ʣhūŋ-ʔɛ ʔikroɔ̂msi-mîm ɦola. \xn अब जाडोले हामीलाई कक्र्यउला । \xe The cold will probably freeze us. \dt 25/Feb/2015 \lx klekt \nep क्‍ले:न्य \wav vt-klekt \a ekt \ps vt \ge paste, plaster, rub \gn लिप्‍नु, टाल्‍नु, घस्‍नु \1s klektu \1d kleki \xv ʔuŋʌ ɦʌlʌlam pɵk-ʔɛ kʌ̄m klektu. \xn मैले रातो माटोले घर लिप्छु । \xe I plaster the house with red earth. \xv ʔuŋʌ ʔʌkʌ̄m tûː mʌ̄ina ghroktûŋtam, ʔɛ̂n klêːnɛ mʌçpɛ ʦhʉktɛ. \xn मैले मेरो घर एक महिनावरको लागि छोडेको थिएँ, अब लिप्‍नु पर्ने भएको छ । \xe I was away from my house for a month, and it now needs to be replastered. \xv ʔiʔʌʦhʌ tēl-ʔɛ klekte. \xn तिम्रो बच्‍चालाई तेल घस । \xe Rub your baby with oil. \se klekt-si \ps vr \ge rub oneself \gn आफैले जीउमा दल्‍नु \gn पोतिनु, ढेस्सिनु, लेसिनु \1s klênsiŋʌ \xv bîrmɵ ghiu ʔuʣɵʣɵ dâːlo ɦʌs-kolo mʌri klênsi. \xn बिरालो घिउ खान खोज्‍दा मान्छेसँग ढेस्सिन्छ । \xe When a cat wants butter, it rubs around humans’ legs. \dt 14/Feb/2015 \lx khak \nep खा:न्य \wav vt-khak \a ak \ps vt \1s khʌgu \1d khʌki \ge stitch, put together \gn टाँका मार्नु, मिलाउनु \xv pen-ʔɛ dhʌʣurʌ khâːktɛ. \xn हुप्सियो प्रयोग गरेर धजुरा लगायो । \xe He attached the dhajura with a pin. \dt 14/Feb/2015 \lx khakt \nep खा:न्य \wav vt-khakt \a akt \ps vt \ge shy away from \gn लजाउनु \1s khaktu \xv ʔuŋʌ ɦêlpɵ khaktʌ. \xn म सम्दीसँग लजाएँ । \xe I felt shy in front of my in-law. \xv ʔûŋ ʔʌkhân lōːtɛ. \xn मलाई लाज लाग्यो । \xe I felt shy. \se khakt-si \wav vr-khakt-si \ps vr \xv khânsiŋʌtʌ. \xn मलाई लाज लाग्यो । \xe I felt shy. \dt 14/Feb/2015 \lx khip \nep ख:म्‍न्य \wav vt-khip \a ip \ps vt \ge cook \gn पकाउनु \1s khibu \1d khipi \xv ʔīːʦi-ʔɛ sɵkoɔ̄i khipiti. \xn हामीले मासु पकायौं । \xe We cooked meat curry. \xv ʔuŋʌ koɔ̄i khibu. \xn म तरकारी पकाउँछु । \xe I cook curry. \dt 14/Feb/2015 \lx khipt \nep ख:म्‍न्य \wav vt-khipt \a ipt \ps vt \ge tie tightly \gn बाँध्नु \xv ghaspo kʉ̂r ghʌsari-ʔɛ khʌptɛ. \xn घाँसको भारी डोरिले कस्यो । \xe He tied the load of grass with a long rope. \xv ʔīːʦi-ʔɛ sɵle-ʔɛ khipi. \xn हामीदुईले धाँगोले कसौं । \xe Let's tie it with a thread. \dt 14/Feb/2015 \lx khukt \ps vt-i \1s ʔikhûŋŋʌ \3s khuktʉ \ge hinder grow, prevent from thriving \gn बढ्‍न नदिनु \xv ghoɔ̄lpɛ sʌ̄ŋʔɛ jakki sʌ̄ŋ khuktʉ. \xn ठूलो रुखको छहरीले सानो रुखलाई बढ्‍न दिदैन । \xe The big tree hinders the growth of the small tree. \dt 22/Feb/2015 \lx khʉŋ \nep खुऽन्य \wav vt-khuG \a uŋ \ps vt \ge start \gn थाल्नु \1s khuŋu \xv ʔuŋʌ pōːlu khuŋu. \xn थुन्से बुन्‍न थाल्छु । \xe I start weaving the basket. \xv ʔīːʦi-ʔɛ lʌ̄ŋ khʉŋiti. \xn हामीले डोको बुन्‍न थाल्यौं । \xe We started weaving the basket. \dt 14/Feb/2015 \lx khʉtt \nep ख:न्‍न्य \wav vt-khutt \a utt \ps vt \ge touch \gn छुनु \1s khʌttu \1d khʉʦi \xv ʔʌ̄m-ʔɛ bhār khʌ̂nnɛ ʦɛ̄ːbʉ. \xn उसले सिलिङ छुन सक्छ । \xe He can touch the ceiling. \dt 23/Jul/2013 \lx khʉtt \nep ख:न्‍न्य \wav vt-khutt \a utt \ps vt \ge comb \gn कोर्नु \xv ʔuŋʌ ʔʌdhōːsʌm khʌttʌ. \xn मैले कपाल कोरेँ । \xe I combed my hair. \se khʉtt-si \wav vr-khutt-si \ps vr \ge comb oneself \gn कपाल कोर्नु \xv ʔʌnɵ̂l ʔûŋ sʌrsiŋʌtʌnʌ khʌ̂nsiŋʌtʌ. \xn आज म नुहाएर कपाल कोरेँ । \xe Today I bathed and combed my hair. \dt 08/Jan/2015 \lx khʉtt \nep ख:न्‍न्य \wav vt-khutt \a utt \ps vt \ge add soil around potato plants \gn आलुको बोट वरिपरि माटो दिनु \xv ki sʌ̂nnɛ-kʌ lɛ̂l khʌ̂nnɛ mʌttʉ. \xn आलु फल्नुभन्‍दा पहिले बोटको वरिपरि माटो दिनु पर्छ । \xe One has to add soil around the potato plant before it can bear fruit. \dt 14/Feb/2015 \lx khʉn \nep खैन्य \wav vi-khun \a un \ps vi \ge fall down \gn ढल्नु, निन्द्राले झुल्नु्, गाडिनु \1s khʌ̄iŋʌ \xv tōŋbɛ tuŋutʌnʌ ʔûŋ khʉ̄ːstʌ. \xn म तोङ्बा खाएर ढलेँ । \xe After I drank tongba, I fell down. \xv kānla-bi ʦɵʦʦɵ thūːtɛlo ʔudhōŋlʌ khʉ̄ːstɛ. \xn कान्लामा बच्‍चा लड्‍दा टाउकोबाट गाडियो । \xe When the child fell from the terrace wall, he fell headfirst. \xv tōŋbɛ-ʔɛ sêːtɛnʌ ʔudhōŋlʌ khʉ̄ːstɛ. \xn तोङबाले मातेर उधोमण्टे भयो । \xe He was drunk on tongba and fell headfirst. \dt 14/Feb/2015 \lx khʉnt \nep खैन्य \a unt \ps vt \ge stick (a pole) into the ground \gn गाड्नु \1s khʌ̄ndu \1d khʉ̄ːʦi \xv ʔīːʦi-ʔɛ bʌ̂i poɔ̂ide kilo khʉ̄ːsti. \xn हामीहरुले गाइ बान्‍ने किलो गाड्यौं । \xe We planted a pole to tie up the cows. \xv ʔʌmiski dʌla muʔʌ̂mwɛsi, ʔʌnɵ̂l simʉwɛ khʌ̄ndʉ. \xn हिजो छिटो सुतेन, आज (निद्राले) उङ्‌दैछ । \xe Yesterday he did not go to sleep on time, so today he is dozing off. \xv ʔuŋʌ simʉwɛ khʌ̄ndu. \xn म उङ्छु । \xe I doze off. \se khʉnt-si \ps vr \ge go into the ground \gn गाडिनु \1s khʌ̄isiŋʌ \xv ghoʦa khʌ̄ikilo, pɵk gɵkde-bi bhʌ̄ŋtɛ khʌ̄isi. \xn घोचा गाड्‍दा मट्यौलीमा राम्ररी गाडिन्छ । \xe When we stick the cowshed pole into the ground, it goes in nicely. \dt 22/Feb/2015 \lx khʉrt \nep खर्न्य \wav vt-khurt \a urt \ps vt \ge cause to turn \gn घुमाउनु \1s khʌ̄rdu \1d khʉri \xv ku-ʔɛ ghʌʈʈa khʌ̄rdʉ. \xn पानीले घट्ट घुमाउँछ । \xe The water powers the mill. \xv ʔuŋʌ khʉrʉ̂ː khʌ̄rdu. \xn मैले जाँतो घुमाउँछु । \xe I turn the grinding stone. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʔu-nûː ghole khʌ̂rtɛ. \xn उसले धेरै सोच्‍यो । \xe He thought hard about it. \se khʉrt-si \wav vr-khurt-si \ps vr \xv was ʦhoɔ̄mkilo ʣhʌp-lʌkʌ khʌ̄rsiki. \xn भुमे नाच्‍दा दायाँबाट घुम्छौं । \xe When we dance Waas, we turn from the right. \xv prithibi noɔ̄m.ɦēm-lʌkʌ noɔ̄mkhūŋthʌ khʌ̂rsi. \xn पृथ्वी पश्‍चिमबाट पूर्वतिर परिक्रम गर्छ । \xe The earth rotates from west to east. \xv ʔûŋ ʔikkɛ̄mpo lagi dēl-bi khʌrsiŋʌtʌ. \xn हाम्रो कामको लागि म गाउँमा घुमेँ । \xe I went around the village for the sake of our work. \dt 14/Feb/2015 \lx khʉlt \ps vt \ge twist, turn one's stomach \gn बटार्नु, पेट बटार्नु \1s khʌ̄ldu \1d khʉli \xv ʔʌ̄mʔɛ paktʌsi-po lʌɦʌrʌ khʌ̂ltɛ. \xn उसले गुफ्लाको लहरा बटार्‍यो । \xe He twisted the vine (in order to get its fiber). \xv ʔûŋ gari-bi wōːŋʌlo mʌri ʔikhʌ̄lŋʌ. \xn गाडी चड्‍दा मालई गाडी लाग्‍छ । \xe When I ride in a car, I get motion sickness. \dt 22/Feb/2015 \lx khe \nep खेन्य \wav vt-khe \a e \ps vi \ps vt \ge steal \gn चोर्नु \1s kheŋʌ \1d kheji \xv khespɵ-ʔɛ khɛpʦi khetɛ. \xn चोरले पैसा चोर्‍यो । \xe The thief stole money. \dt 17/Feb/2013 \lx khek \nep खे:न्य \wav vi-khek \a ek1 \ps vi \ge burn (food) \gn डढ्नु \xv jûː khektɛ. \xn भात डढ्यो । \xe The rice burned. \dt 23/Jul/2013 \lx khekt \nep खे:न्य \wav vt-khekt \a ekt \ps vt \ge hang \gn झुण्ड्याउनु \1s khektu \1d kheki \xv ʔuŋʌ pūnʣʌ-bi mʌkʌi khektu. \xn म सराङमा मकै झुण्ड्याउँछु । \xe I hang corn on the rack over the oven. \xv ʔīːʦi-ʔɛ gɵ kheki. \xn हामीले लुगा झुण्ड्याउँछौं । \xe We hang the clothes. \dt 08/Jan/2015 \lx khett \ps vt \ge cover one's head \gn ओढ्‍नु \1s khettu \1d kheʦi \xv daksu soɔçkilo ʦopdem khênnɛ mʌttʉ. \xn ढोग गर्दा टोपी ओढ्‍नु पर्छ । \xe When we greet people, we have to cover our head with a hat. \xv ʔʌnʌ̄m wɵ jāːtɛlo ghūm khet.thertɛnu. \xn उहिले पानी पर्दा घुम ओढ्‍थे । \xe Long ago when it rained, people used to cover themselves with bamboo rain ponchos. \dt 22/Feb/2015 \lx khem \ps vt \ge tie \gn बाँध्‍नु \xv ʣhūŋ kēl-lo, gɵ̄ːthɛ-po ʦhēlmɛ ghʌra-bi khēmnɛ mʌttʉ. \xn हावाहुरी चल्दा गोठको चित्र घरामा बाँध्‍नु पर्छ । \xe When there is a storm, we have to tie the cowshed mat to the beam. \1s khemu \dt 14/Feb/2015 \lx khemt \nep खेम्‍न्य \wav vt-khemt \a emt4 \ps vt-i \ge be clumsy, break whatever one touches \gn कुनै पनि वस्तु (कसैको हातमा) नटिक्‍नु \ng normally used in inverse negative forms \1s mʌkhēmŋʌ \xv ʔʌ̄m mâŋ-ʔɛːjo mukhēmdʉ. \xn उसको हातमा केहि पनि टिक्दैन । \xe He breaks everything he touches. (Nothing lasts in his hands) \xv ʔûŋ mâŋ-ʔɛːjo mʌkhēmŋʌ. \xn मेरो हातमा केहि पनि टिक्दैन । \xe Nothing lasts in my hands. \dt 14/Feb/2015 \lx kher \ps vi \ge be stuck, be in tight spot \gn अप्ठेरोमा पर्नु \xv rôːlɛ̄m-bi kherʌtʌ. \xn भीरको अप्ठेरो बाटोमा अड्‍केँ । \xe I was stuck on the path on the cliff. \xv rôːlūŋ kep-pɛ ɦʌs khêrtɛ. \xn चट्टान चढ्‍ने मान्छे अड्क्‍यो । \xe The rock climber was stuck on the rock face. \xv nokʦɵ ɦōːtɛlo, nôː ʦoɔ̄rnɛ khɛpʦi mugōːwɛnʌ kherʌtʌ. \xn साहु आउँदा ऋण तिर्न पैसा नभएकोले अप्ठेरोमा परेँ । \xe When the money lender came and I had no money to pay back the debt, I was in a tight spot. \dt 23/Feb/2015 \lx khɛ \nep ख्यन्य \wav vi-khya \a A1 \ps vi \ge be bitter \gn तीतो \4s khɛ \3s khāːtɛ \xv rʌ̄m khāːtɛ. \xn नून तीतो भयो । \xe It is too salty. \xv tɛ̂mphɛr khɛpɛ gɵ. \xn तिते तीतो हुन्छ । \xe Bitter gourd is bitter. \dt 24/Feb/2013 \lx khɛtt \nep ख्या:न्‍न्य \wav vt-khyatt \a ɛtt \ps vt \ge block, squeeze into (as in a door) \gn थुन्‍नु, च्याप्‍नु \xv ku khɛçsʌ dhi mʉ̂npɛ gɵ. \xn पानी थुनेर पोखरी बनाएको छ । \xe A pond was formed by blocking the water. \xv bali-bi bʌ̂i mʌwōːnɛpo lagi lɛ̄m khɛ̂npɛ gɵ. \xn बालीमा गाई नपस्‍नको लागि बाटो थुनिएको छ । \xe The path is blocked so that the cow cannot go into the crops. \xv ʦɵʦʦɵpo ʔukhʌ̄r laskʌ-ʔɛ khɛttɛnʌ koɔ̄r ʦhʉktɛ. \xn बच्‍चाको हात ढोकाले च्यापेर घाउ भयो । \xe The child injured his hand by trapping it in the door. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʔûː ʣhɵ̄ːŋʉlo ʔuʦhēu ʦhīːmʉ mʌnʌ ʔukuna khɛttʉ. \xn उसले राम्ररी छेउकुना बारी जोत्छ । \xe When he ploughs the field, he ploughs tightly from the first row up to the terrace wall. \se khɛtt-si \wav vr-khyatt-si \ps vr \ge be blocked \gn थुनिनु \3s khɛ̂ntɛsi \xv ku khɛçsipɛ gɵ. \xn पानी थुनिएको छ । \xe The water has been blocked. \xv ku khɛ̂ntɛsi. \xn पानी जम्यो । \xe Water collected. \dt 14/Feb/2015 \lx khɛp \nep ख्या:म्‍न्य \wav vt-khyap \a ɛp \ps vt \ge be about to \gn हुनै लागेको \xv leŋaksi dʌ̄mnɛ khɛ̄ːbʉ. \xn केरा पाक्‍नै लाग्यो । \xe The banana is about to ripen. \xv kɵ toɔ̂nnɛ khɛ̄ːbʉ. \xn उज्यालो हुन लाग्यो । \xe The day is about to break. \xv ʔûŋ bides khoɔ̂nnɛ khɛbu. \xn विदेश जानै लागेँ । \xe I am about to go abroad. \xv ʔɛ̂n ʔûŋ ʔʌ̂msinɛ khɛbu. \xn अब म सुत्‍न लागेको छु । \xe I am about to go to sleep now. \dt 14/Feb/2015 \lx khɛl \nep ख्याल्न्य \wav vt-khyal \a ɛl \ps vt \ge press \gn पेल्नु \1s khɛlu \xv kōl-bi tori khɛ̄lsʌ tēl lɛ̂nnɛ mʌttʉ. \xn कोलमा तोरी पेलेर तेल निकाल्नुपर्छ । \xe We extract oil by crushing the mustard seed in the seed-crusher. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ khespɵ khɛ̂ltɛnʌ brâː sîŋtɛ. \xn उसले चोरलाई पेलेर कुरा सोध्यो । \xe He pressured the thief and asked him questions. \dt 14/Feb/2015 \lx khok \nep खो:न्य \wav vt-khok \a ok \ps vt \sn 1 \ge shave, cut (hair, mustache) \gn खौरनु \sn 2 \ge grate \gn कोर्नु \1s khogu \1d khɵki \xv ʔuŋʌ ʔʌdhōːsʌm khogu. \xn म कपाल खौरन्छु । \xe I shave my hair. \se khok-si \wav vr-khok-si \ps vr \ge shave \gn दाह्री जुँगा काट्‍नु \xv ʔûŋ khônsinɛ mʌttʉ. \xn मेरो दाह्री जुँगा काट्‍नुपर्छ । \xe I have to shave. \dt 14/Feb/2015 \lx khɵŋ \nep खोऽन्य \wav vi-khoG \a oŋ \ps vi \ge come (to a higher place) \gn माथी आउनु \1s khōŋŋʌ \xv ʔʌmiski ʔikʌ̄m-bi khɵŋʌtʌ. \xn हिजो तिम्रो घरमा (माथि) आएँ । \xe Yesterday I came up to your house. \dt 08/Jan/2015 \lx khɵŋt \nep खोऽन्य \wav vt-khoGt \a ɵŋt \ps vt \ge bring (to a higher place) \gn माथी ल्याउनु \1s khōndu \xv ʔuŋʌ sʌ̄ŋ khôntʌ. \xn मैले दाउरा (माथि) ल्याएँ । \xe I brought up the firewood. \dt 14/Feb/2015 \lx khɵt \nep ख्वा:न्‍न्य \wav vi-khot \wav vi-khot2 \a ot \ps vi \ge go \gn जानु \1s khoɔ̂iŋʌ \xv ʔûŋ kʌ̄m sēi-bi khɵstʌ. \xn म घर हेर्न गएँ । \xe I went to see the house. \xv ʔûŋ kʌleʣ khoɔ̂iŋʌ. \xn म कलेज जान्छु । \xe I go to college. \xv ʔʌ̄m phʌrʌm khɛ̂i mʉk-bi dorphu bʌʣar khɵstɛ. \xn ऊ अदुवा बेच्न दोर्फु बजार गयो । \xe He went to Dorphu bazaar to sell ginger. \xv ʔʌ̄m kitap ʔʌ̄ŋ-bi pʌsʌl khɵstɛ. \xn ऊ किताप किन्‍न पसल गयो । \xe He went to the bookshop to buy books. \se khot (dûː) \ge be efficient \gn मेलो सर्नु \xv ʔʌnɵ̂l rɵ̂ː jâː mʉnɛ dûː khɵstɛ. \xn आज धान रोप्‍ने मेलो सर्‍यो । \xe Today people planted rice very efficiently. \xv ʔikdûː khɵstɛ. \xn हाम्रो मेलो सर्‍यो । \xe We were efficient. \dt 14/Feb/2015 \lx khɵtt \nep ख्वा:न्‍न्य \wav vt-khott \a ott \ps vt \ge take away \gn लग्‍नु \1s khoɔttu \xv nɵ̂r-ʔɛ ghrōːdʉ khoɔttɛ. \xn बाघले बाख्रा लग्यो । \xe The tiger took away the goat. \xv kōːro-ʔɛ bhēŋsi khoɔttɛ. \xn पहिरोले खेत लग्यो । \xe The landslide swept away the paddy fields. \xv ʔiskul-bi jâː mʉnɛ jakki pūŋmɛpo ʔukhāŋ khoɔttʌ. \xn स्कुलमा रोप्‍नलाई सानो फूलको बिरुवा लगेँ । \xe I took a small flower plant to school to plant. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ nʌspʌti khɛ̂i mʉnɛ dorphu bʌʣar khoɔttɛ. \xn उसले नास्पती बेच्न दोर्फु बजार लग्यो । \xe He took pears to sell at Dorphu bazaar. \dt 14/Feb/2015 \lx khɵp \nep ख्वा:म्‍न्य \wav vt-khop \a op \ps vt \ge gather \gn बटुल्नु, जम्मा पार्नु \xv saphulem khobutʌ. \xn मैले पत्‍कर सोहोरेँ । \xe I gathered dry leaves. \xv mɵ̂l mʉnɛ ɦʌs khobutʌnu. \xn सल्‍लाह गर्न मान्छेहरु बटुलेँ । \xe I gathered people to have a discussion. \xv ʔuŋʌ ghole nôː khobutʌ. \xn मैले धेरै ऋण बटुलेँ । \xe I have acquired a lot of debt. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ bhēnde khɵ̂ːptɛnu. \xn उसले भेडाहरु बटुल्यो । \xe He gathered the sheep. \se khɵp-si \wav vr-khop-si \ps vr \ge gather \gn जम्मा हुनु \xv ɦʌs-ɦɛm rɵ̂ː jâː mʉnɛ khoɔ̂mtɛnnu. \xn मान्छेहरु धान रोप्‍नु जम्मा भए । \xe People gathered to plant rice. \dt 14/Feb/2015 \lx khɵr \nep ख्वार्न्य \wav vt-khor \a or \ps vi \ge snore \gn घुर्नु \1s khoɔ̄rŋʌ \ps vt \ge parch, fry \gn भुट्‍नु \1s khoru \xv ʔʌ̄m ʔipdɵktɛlo khɵ̂rtɛ. \xn ऊ निदाउँदा घुर्‍यो । \xe He snored while sleeping. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ khabu khɵ̂rtɛ. \xn उसले खाजा भुट्‍यो । \xe He fried up a snack. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʔûŋ khabu ʔikhɵ̂rsɵstʌ. \xn उसले मलाई खाजा भुटीदियो । \xe He fried up snacks for me. \xv ʔʌ̄msu ʣhʌ̄m.lʌ mʉssulo phʌ̄rki-bi khoɔ̄r lʉ̂iti. \xn उनीहरू लाप्पा खेल्‍दा धूलोमा दलादल गरे । \xe They got smeared in dirt while wrestling. \xv ʦɛnupɛ koɔ̄i khʌpkilo mʌsʌlʌ-kolo tēl-bi phoɔ̄l-tōː khoɔ̄rnɛ mʌttʉ. \xn मीठो तरकारी पकाउँदा मसलासँग तेलमा चलाउँदै भुट्‍नुपर्छ। \xe We have to parch curry in oil with spices to make it tasty. \dt 14/Feb/2015 \lx khɵl \nep ख्वाल्न्य \wav vt-khol \a ol \ps vt \ge transport \gn ओसार्नु \1s kholu \xv ʔispɵ-ʔɛ ʣɛ mʌri khɵ̄ːlʉ. \xn मुसोले धेरै अन्‍न ओसार्छ । \xe The mouse carries a lot of grain. \xv kʌ̄m mʉnɛ lūŋ ʈrʌk-ʔɛ khɵ̄ːlʉ. \xn घर बनाउन ट्रकले ढुङ्‍गा ओसार्छ । \xe The truck transports the stones to build a house. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʔʌbrâː khɵ̂ltɛ. \xn उसले मेरो कुरा ओसार्‍यो । \xe He reported my words to other people. \xv ʦhoɔmpulêm-ʔɛ ʔûn-ti khɵ̂ltɛnu. \xn कमिलाले आफ्नो अण्डा ओसार्‍यो । \xe The ants carried their eggs. \dt 14/Feb/2015 \lx khri \nep ख्रिन्य \wav vt-khri \a i \ps vt \ge help walk (a child or a disabled person) \gn डोर्‍याउनु \xv ʦɵʦʦɵ-ʔɛ lɛmthinɛ muʦɛ̄ːbʉ, khrinɛ mʌttʉ. \xn केटाकेटीले हिड्न सक्दैनन्, डोर्‍याउनु पर्छ । \xe When a child can't walk yet, we have to help it walk. \xv ʦɵʦʦɵ-ɦɛm lɛ̄mthinɛ muʦɛ̂ːpnu, thinu, wɛtɛ̄ː khrinɛ mʌttʉ. \xn हिँड्न नसक्‍ने बच्‍चाहरुलाई बिस्तरै डोर्‍याउनुपर्छ । \xe When children cannot yet walk and fall down, we have to help them walk slowly. \dt 14/Feb/2015 \lx khritt \nep ख्र:न्‍न्य \wav vt-khritt \a itt \ps vt \ge count \gn गन्‍नु \1s khrʌttu \1d khriʦi \xv ʔuŋʌ brepʦo tʌ̄rsʌ khrʌttu. \xn म अैँलामा गन्ति गर्छु । \xe I count on my fingers. \xv ʔuŋʌ khɛpʦi khrʌttu. \xn म पैसा गन्छु । \xe I count money. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ dipawali-bi bʌ̄ŋpɛ deusi khrʌttʉ. \xn दीपावालीमा उसले राम्ररी देउसी भट्ट्‍याउँछ । \xe He recites the deusi very well during the Dipavali festival. \dt 14/Feb/2015 \lx khrimt \nep ख्रम्‍न्य \wav vt-khrimt \a imt \ps vt \ge step on \gn टेक्‍नु (भाँचिने गरी) \3s khrʌ̄mdʉ \1d khrimi \xv ʔuŋʌ sisa khrʌ̂mtʌ. \xn मैले सिसा कल्‍छें । \xe I stepped on the glass. \xv bʌ̂ipo sɛ̂l-ʔɛ ɦilo khrʌ̂mtɛ. \xn गाईको खुट्टाले हिलो कुल्च्यो । \xe The cow stepped on the mud. \xv ʔāːpo ʔʌsɛ̂l-ʔɛ ʣhikra khrʌ̂mtɛ. \xn मैले झिक्रा कुल्चे । \xe I stepped on the twig. \xv ʔʌmupu ŋestɛnʌ nokʦho-ʔɛ rotʌlʌm ʔikhrimʌtʌ. \xn पेट दुखेर धामीले मलाई सिया मन्सायो । \xe The shaman healed my indigestion. \xv ʔuŋʌ ɦilo khrʌ̂mtʌnʌ bhoɔ̄rʣɛm ʔimʉstʌ. \xn फोहोर कुल्चेर मलाई हिलो लाग्‍यो । \xe I stepped in the mud and got a rash. \dt 14/Feb/2015 \lx khrʉŋt \nep ख्रुऽन्य \wav vt-khruGt \a ʉŋt \ps vt \ge eat by crunching, chomp on \gn चपाउनु \1d khrūndu \1d khrʉŋi \xv ʔʌ̄m-ʔɛ khoɔ̄rpɛ khāːbu khrûntɛ. \xn उसले भुटेको खाजा चपायो । \xe He made crunching sounds as he ate the fried snack. \xv ʔuŋʌ bʌdʌm khrūndu. \xn म बदम चपाउँछु । \xe I chomp on peanuts. \dt 14/Feb/2015 \lx khrek \nep ख्रे:न्य \wav vt-khrek \a ek \ps vt \ge bite into \gn टोकेर खानु \xv ʔuŋʌ mʌkʌ̄i khregu. \xn म मकै टोकेर खान्छु । \xe I bite into the corn. \dt 14/Feb/2015 \lx khrɵtt \nep ख्र्वा:न्‍न्य \wav vt-khrott \a ott \ps vt \ge thread the weft through the warp \gn तान बुन्‍न धागो मिलाउनु \1s khroɔttu \xv ʔuŋʌ sɵle khroɔttu. \xn म धागो मिलाउँछु । \xe I thread the weft through the warp. \dt 14/Feb/2015 \lx khrɵpt \nep ख्र्वा:म्‍न्य \wav vt-khropt \a ɵpt \ps vt \ge cover \gn छोप्‍नु \xv ʔuŋʌ sāŋku khroɔptʌ. \xn मैले चिया छोपेँ । \xe I covered the tea. \xv lup-bim ʦi bhʌ̄ŋtei khroɔ̂mnɛ mʌttʉ. \xn घैटोको जाँड राम्रोसंग बन्द गर्नुपर्छ । \xe We have to tighly cover the alcohol in the jar. \xv jûː khʌpkilo khroɔ̂mnɛ mʌttʉ. \xn भात पकाउदा छोप्‍नु पर्छ । \xe When we cook rice we have to cover it. \dt 14/Feb/2015 \lx khlit \nep ख्ल:न्‍न्य \wav vi-khlit \a it \ps vi \ge be twisted, sprained (joint), go the wrong way (machine, key) \gn मर्किनु \xv ʔʌtʌ̄mʦu khlistɛ. \xn मेरो घुँडा मर्क्यो । \xe My knee is sprained. \xv ʔuʦhʌ̄mru khlistɛ. \xn उसको ढाँड सर्कियो । \xe He twisted his back. \sy lit \dt 14/Feb/2015 \lx khlitt \nep ख्ल:न्‍न्य \wav vt-khlitt \a itt \ps vt \sn 1 \ge lock up \gn लगाउनु \sn 2 \ge bury \gn जमीनमा गाडेर मृत संस्कार गर्नु \1s khlʌttu \1d khliʦi \xv ʔuŋʌ laskʌ-bi ʦabi khlʌttʌ. \xn मैले ढोकामा चाबी लगाएँ । \xe I locked the door. \xv mʌçpɛ ɦʌs ʔʌmiski khlʌttɛnu. \xn मृतकलाई हिजो जमीनमा गाडेर मृत संस्कार गरे । \xe They buried the deceased person yesterday. \dt 14/Feb/2015 \lx khlʉm \nep ख्लम्‍न्य \wav vt-khlum \a um \ps vt \ge bury \gn खाडलमा पुर्नु \1s khlumu \1d khlʉmi \xv ʔʌ̄m-ʔɛ kʌlʌm-bi khos khlʉ̂mtɛ. \xn उसले पिँडालु खाडलमा भण्डारण गर्‍यो । \xe He buried the taro in the pit. \dt 08/Jan/2015 \lx khleŋ \ps vt \ge wrap (for burial) \gn कात्रोमा बेर्नु \xv ʔʌ̄msuʔɛ sispɵ khlʌ̄m.gɵ-bi khlêŋtɛsu. \xn उनिहरुले शवलाई कात्रोमा बेरे । \xe They wrapped the corpse in a burial cloth. \dt 23/Feb/2015 \lx khlep \nep ख्ले:म्‍न्य \wav vt-khlep \a ep \ps vt \ge sharpen, peel \gn ताछ्नु \1s khlebutʌ \1d khlepiti \xv betho-ʔɛ koɔrʦoɔ̄m khlebutʌ. \xn खुकुरीले दाबिलो ताछें । \xe I sharpened the wooden spatula with a khukuri. \xv seudana khlebutʌ. \xn स्याउ ताछेँ । \xe I peeled an apple. \xv ʦok-ʔɛ ɦʌlo khlebu. \xn म बासिलाले हलो ताछ्छु \xe I sharpen the plough with an adze. \xv kɛrdo-ʔɛ ki khlebutʌ. \xn कर्दोले आलु ताछेँ । \xe I peeled the potato with a knife. \sy ʦokt \dt 14/Feb/2015 \lx khlɛt \nep ख्ल्या:न्‍न्य \wav vt-khyat-burn \wav vt-khyal-burn2 \wav vt-khyal-burn3 \a ɛt \ps vt \ge burn \gn आगोले पोल्नु \xv mi-ʔɛ ʔikhlɛstʌ. \xn मलाई आगोले पोल्यो । \xe I got burnt by the fire. \xv ʔûŋ bhlʌçpɛ ku-ʔɛ ʔikhlɛstʌ. \xn उम्‍लेको पानीले मलाई पाल्यो । \xe I got burnt by boiling water. \xv jûː khîːptɛlo ʔukhʌ̄r mi-ʔɛ khlɛ̂ːtɛ. \xn खाना पकाउँदा उसको हात आगोले पोल्यो । \xe His hand was burnt by the fire as he cooked the meal. \dt 08/Jan/2015 \lx khlɛt \nep ख्ल्या:न्‍न्य \wav vt-khlyat-mistake \a ɛt \ps vt \ge make a mistake \gn बिराउनु \1s khlɛ̂ːtʌ \1d khlɛsti \xv khɵleŋʌ jûː bîŋtʌnu molo tûː ʦʌ̄i khlɛ̂ːtuŋtʌ rʌiʦhʌ. \xn सबैलाई भात दिएँ तर एकजनालाई बिराएँ छु । \xe I gave food to everybody, but I apparently missed one person. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ brâː khlɛ̂ːtɛnʌ kîn phʉktɛ. \xn उसले कुरा बिगारेर झगडा भयो । \xe He misspoke and there was a dispute. \sy wak \dt 24/Feb/2015 \lx khlɛt \nep ख्ल्या:न्‍न्य \wav vt-khlyat-scrape \a ɛt \ps vt \ge scrape \gn खुर्कनु, खुइलाउनु, ताछ्नु \xv pôː ɦʌçsʌ khlɛ̂ːtɛnu. \xn सुँगुर पोलेर खुर्काए । \xe They burned the pig's hair and scraped its skin. \xv ki jâː mʉkilo kānla khlɛ̂nnɛ mʌttʉ. \xn आलु रोप्‍दा कान्लो ताछ्नुपर्छ । \xe When we plant potatoes, we have to scrape the terrace wall. \dt 14/Feb/2015 \lx khlɛm \nep ख्ल्याम्‍न्य \a ɛm \ps vt \ge hurt, curse \gn बिगार्नु \xv ʔʌnʌ̄m khlɛ̄m lʉnɛ gōːthertɛ. \xn उहिले भेदेर बिगार्छ भन्‍ने विश्‍वास गर्थे । \xe In the olden days, people used to curse each other. \1s khlɛmu \dt 14/Feb/2015 \lx khlok \nep ख्लो:न्य \wav vt-khlok \a ok \ps vt \ge beat \gn कुट्‍नु, हान्‍नु \1s khlogu \1d khlɵki \xv sʌmkhrʌ-bi thalʌm-ʔɛ ʣɛ khlɵ̂ːktɛ. \xn ओखलमा मुसलले अन्‍न कुट्‍यो । \xe He beat the grains in the mortar with the pestle. \xv lɛthi-ʔɛ khlɵ̂ːktɛ. \xn लात्तिले हान्यो । \xe He kicked him. \dt 14/Feb/2015 \lx gʉt \nep ग:न्‍न्य \wav vt-gut \wav vt-gut2 \a ut \ps vt \ge reach \gn भ्याउनु \1s gudu \1d gʉʦi \xv ʦɵʦʦɵ-ʔɛ pūnʣʌ gʌ̂nnɛ muʦɛ̄ːbʉ. \xn बच्‍चाले सरङ छुन सक्‍दैन । \xe The child cannot reach the rack above the hearth. \xv kakthʌm sēinɛ mʌs-ri-ʔɛ mugʉ̂ːtwɛ. \xn टाढा हेर्न आँखाको तेजले भ्याएन । \xe It was too far away to see. \dt 23/Feb/2015 \lx gʉp \nep ग:म्‍न्य \wav vt-gup \a up \ps vt \ge hide \gn लुकाउनु \1s gubu \1d gʉpi \xv ʔʌ̄m-ɦɛm-ʔɛ brâː gʉ̂ːptɛnu. \xn उनीहरुले कुरा लुकाए । \xe They hid information. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ khɛpʦi gʉ̂ːptɛ. \xn उसले पैसा लुकायो \xe He hid the money. \se gʉp-si \wav vr-gup-si \ps vr \ge hide \gn लुक्‍नु \xv ʔī:ʦi pɛ̂ːp-go-bi gʉpsîiti \xn हामी बाँसको झाङभित्र लुक्यौं । \xe We hid in the bamboo grove. \dt 23/Jul/2013 \lx gʉl \nep गल्न्य \wav vt-gul \a ul \ps vt \ge cover, hide from sight \gn ढाक्‍नु, छोप्नु \1s gulu \1d gʉli \xv ʔʌnɵ̂l kɵ̂m-ʔɛ dhâm gʉ̂ltɛnʌ sāŋgʌr mutoɔ̂nnu. \xn आज बादलले आकाश ढाकेर तारा देखिदैनन् । \xe The stars are not visible today as the clouds hide the sky. \xv ʔīːʦi-ʔɛ mɛ ʦɵʦʦɵ gɵ-ʔɛ gʉliti. \xn हामीदुईले त्यो बच्‍चालाई लुगाले ढाक्यौँ । \xe We covered the child with a piece of cloth. \xv ʣhūŋ noɔ̄m-bi ʦɵʦʦɵ gɵ-ʔɛ gʌ̄lnɛ mʌttʉ. \xn जाडो याममा बच्‍चालाई लुगा ओढाउनु पर्छ । \xe We have to cover children with clothes in cold weather. \se gʉl-si \wav vr-gul-si \ps vr \1s gʌ̄lsiŋʌtʌ \ge cover oneself \gn गुट्मुटिनु, ढाकिनु \xv ʣhūŋ lōːtɛlo sirʌk-gobi gʌ̄lsiŋʌtʌ. \xn जाडो लाग्‍दा सिरकभित्र गुट्‌मुटिएँ । \xe When it was cold, I covered myself in a quilt. \x- \xv nōŋ jāːtɛlo sirʌk-goju gʌ̄ldensiŋʌtʌ. \xn हिउँ पर्दा सिरकभित्र गुट‌्मुटिएर बसेँ । \xe When it snowed, I kept myself covered in a quilt. \dt 14/Feb/2015 \lx gek \nep गे:न्य \wav vi-gek \a ek \ps vi \ge hatch \gn उम्रिनु, कार्नु \xv phɵpo bup.la gektɛnu. \xn कुखुराले चल्‍ला कोरल्यो । \xe The chicks hatched. \xv lūːʣʌpo ʔuboɔp gektɛnu. \xn कोदो उम्रियो । \xe The millet seeds germinated. \dt 14/Feb/2015 \lx gent \nep गेइन्य \wav vt-gent \a ent \ps vt \ge keep, save \gn पाल्नु, जोगाउनु \1s gēndu \xv kʌ̄m phɛ̄r-bi pūŋmɛ gēinɛ mʌttʉ. \xn घर नजिकमा फूल जोगाउनुपर्छ । \xe We have to keep flowers near the house. \xv rām-ʔɛ dʉ̂ːt-po lagi bʌ̂i gêntɛ. \xn रामले दूधको लागि गाई पाल्यो । \xe Ram kept a cow for milk. \dt 14/Feb/2015 \lx gɛt \ps vi \ge have free time \gn भ्याउनु, फुर्सत हुनु \1s gɛ̂iŋʌ \1d gɛʦi \xv ʔīn ʦemsinɛ ʔigɛ̂i. \xn तिमी खेल्न भ्याउँछौ । \xe You have time to play. \sy jitt \dt 23/Feb/2015 \lx gɛnt \nep ग्याइन्य \wav vt-gyant \a ɛnt \ps vt \ge go frequently \gn धाउनु \1s gɛ̄ndu \1d gɛ̄ːʦi \xv ʦɵʦʦɵ-ɦɛm-ʔɛ kʌ̄mbi-kʌ ʔiskul gɛ̂nnu. \xn केटाकेटीहरुले घरबाट स्कुल धाउछन् । \xe The children go to school from their homes. \xv kɛ̄m mʉk-bi ʔʌ̄m-ʔɛ dôːt gɛ̄ndʉ. \xn काम गर्नलाई उसले खुम्बु धाउँछ । \xe He often goes to Khumbu for work. \dt 23/Jul/2013 \lx gɵ \nep ग्योन्य \a o1 \ps vi \ge be (inanimate) \gn हुनु \3s gōːtɛ \xv dēl phɛ̄r-bi ku gɵnɛ mʌttʉ. \xn गाउँ नजिक पानीको स्रोत हुनु पर्छ । \xe There has to be a water source near villages. \dt 14/Feb/2015 \lx gɵtt \nep ग्वा:न्‍न्य \wav vt-gott \wav vt-gott2 \a ott \ps vt \ge fill \gn पानी भर्नु \1s goɔttʌ \1d gɵsti \xv ʔuŋʌ gagri-bi ku goɔttʌ. \xn मैले गाग्रीमा पानी भरेँ । \xe I filled the pitcher with water. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʔûŋ ʦîl ʔigɵstʌ. \xn मदेखि ऊ रिसायो । \xe He got angry with me. \xv ʔik-tāːp-bi ʦîl goɔ̂i lʉsi munʉ. \xn हामी एकापसमा रिसारिस गर्नु हुँदैन । \xe We should not be angry with each other. \dt 14/Feb/2015 \lx gɵpt \nep ग्वा:म्‍न्य \wav vt-gopt \a opt \ps vt \ge jump over \gn नाघ्‍नु, तर्नु, नाघ्‍नु \1s goɔptu \1d gɵpi \xv ʔʌ̄m-ʔɛ kʌwʌ goɔptɛ. \xn उसले खोला नाघ्‍यो । \xe He jumped across the river. \xv ʔuŋʌ kʌlʌm goɔptʌ. \xn मैले खाल्डो नाघेँ । \xe I jumped over the pit. \xv ʔuŋʌ ribʌ goɔptʌ. \xn मैले डोरी नाघेँ । \xe I jumped over the rope. \xv wɛʦibim goɔ̂mnɛ munʉ. \xn कुचो नाघ्‍नु हुँदैन । \xe It is inauspicious to jump over a broom. \dt 14/Feb/2015 \lx gɵlt \nep ग्वाल्न्य \wav vt-golt \a olt \ps vt-i \ge become numb from cold \gn ठिहिर्‍याउनु \3s goɔ̄ldʉ \xv ʣhūŋ-ʔɛ ʔʌkhʌ̄r goɔ̂ltɛ. \xn जाडोले मेरो हात ठिहिर्‍यायो । \xe My hand became numb from cold. \xv lonɛm-bi ʣhūŋ-ʔɛ ʔigoɔ̄lki. \xn हिउँदमा जाडोले ठिहिर्‍याउँछ । \xe In winter the cold numbs us. \dt 14/Feb/2015 \lx glʉmt \nep ग्लम्‍न्य \wav vt-glumt \a umt \ps vt \sn 1 \ge brood \gn ओथारो बस्‍नु \sn 2 \ge protect \gn छहरी दिनु \3s glʌ̄mdʉ \xv phɵ-ʔɛ ʔuti glʌ̂mtɛ. \xn कुखुराले ओथारो बस्यो । \xe The hen sat on her eggs. \xv pʌrewʌ-ʔɛ ʔuti glʌ̄mdetʉ. \xn परेवा ओथारो बसेको छ । \xe The pigeon is brooding. \xv dʉspɛ-ʔɛ ʔok glʌ̄mnɛ mʌttʉ. \xn ठुला बडाले छहरी दिनु पर्छ । \xe The elder must protect us. \dt 14/Feb/2015 \lx gleŋ \nep ग्लेऽन्य \a eŋ \ps vi \ge splash (out of a container) \gn छचल्किनु , पोखिनु \xv ʔʌ̄m-ʔɛ gagri-bîm ku loʈa-bi lêntɛlo glêŋtɛnʌ mɵptɛ. \xn उसले गाग्रीको पानी लोटामा सार्दा छचल्किएर पोखियो । \xe When he poured water from the jar to the pitcher, it splashed out and spilled over. \xv gagri-bîm ku lêntʌlo glêŋtɛnʌʔʌ mɵptɛ. \xn गाग्रीको पानी खन्याउँदा छाल्किएर पोख्यो \xe When I poured the water from the jar, it splashed out and spilled over. \sy phlʉkt \dt 23/Feb/2015 \lx ghaŋ \nep घाऽन्य \wav vi-ghaG \a aŋ \ps vi \ge agree \gn मान्‍नु, स्वीकार्नु \1s ghāŋŋʌ \1d ghʌŋi \xv ʔʌ̄m kɛ̄m mʉnɛ ghâŋtɛ. \xn उसले काम गर्नु मान्यो । \xe He agreed to do the work. \xv ʔûŋ khoɔ̂nnɛ mughʌŋʌwʌ. \xn म जान मानिनँ । \xe I did not agree to go. \xv dʉs.pɛ-ʔɛ ʔɛ̂nnulo ghāːnɛ mʌttʉ. \xn ठूला मान्छेले अह्राउदा मान्‍नु पर्छ । \xe We have to agree when elders say something. \dt 15/Feb/2015 \lx ghik \nep घु:न्य \wav vi-ghik \a ik \ps vi \ge become entangled \gn डोरिमा झुण्डिनु \3s ghiktɛ \xv ghrôːt ghiktɛ. \xn बाख्रा डोरीमा झुण्ड्यो । \xe The goat got tangled in the rope and was left hanging. \cf kik \dt 15/Feb/2015 \lx ghʉ \nep घ्युन्य \wav vt-ghu \a u \ps vt \4s ghʉ \3s ghʉtɛ \ge bury a baby away from the house \gn संस्कार्नु (बालक वा बालिकाको मृत्यु हुँदा गरिने खालिङ संस्कार) \xv ɦʌs mʌ̂nnulo ghʉnɛ mʌttʉ. \xn मान्छे मर्दा दाहसंस्कार गर्नु पर्छ । \xe When someone dies, they must be buried. \xv ʦɵʦʦɵ mistɛnʌ ghʉktʌkʌ. \xn बच्‍चा मरेपछि मृतसंस्कार गरियो । \xe We buried the child after it died. \dt 15/Feb/2015 \lx ghʉk \nep घु:न्य \wav vi-ghuk \a uk1 \ps vi \ge bend (inanimate) \gn निहुरनु \3s ghʉktɛ \xv nōŋ jāːtɛlo tēr ghʉktɛ. \xn हिउँ पर्दा बास नुहियो । \xe The bamboo bent under the snow. \cf ghʉkt \dt 09/Jan/2015 \lx ghʉkt \nep घु:न्य \a ukt \ps vt \ge bend (less than one meter) \gn निहुराउनु \1s ghuktu \1d ghʉki \xv nōŋ-ʔɛ tēr ghuktɛ. \xn हिउँले बाँस निहुरायो । \xe The snow bent the bamboo. \se ghukt-si \wav vr-gukt-si2 \ps vr \ge bend \gn निहुरिनु \1s ghûnsiŋʌ \1d ghʉksiji \2s ʔighûnsi \xv daksu soɔçkilo ghûnsinɛ mʌttʉ. \xn ढोग गर्दा निहुरिनु पर्छ । \xe We have to bow when we greet people. \dt 15/Feb/2015 \lx ghʉm \nep घम्‍न्य \wav vt-ghum \a um \ps vt \ge bend (something hard) \gn निहुराउनु \1s ghumu \1d ghʉmi \xv ʔuŋʌ pɛ̂ːp ʔukhāŋ-bi ŋʌ ghûmtʌnʌ bʌ̂i ʔughas bîŋtʌnu. \xn मैले बाँस बोटमै निहुराएर गाईलाई घास खुवाएँ । \xe I bent the bamboo trunk to give fodder to the cows. \xv gɵ̄ːthɛ mʉkilo ʦʉp ghʌ̄mnɛ mʌttʉ. \xn गोठ बनाउँदा डाँडा निहुराउनु पर्छ । \xe When we make cowsheds, we have to bend the rafter. \xv nōŋ-ʔɛ tēr ghʉ̂mtɛ. \xn हिउँले बाँस निहुरायो । \xe The snow bent the bamboo. \dt 15/Feb/2015 \lx ghʉr \nep घर्न्य \wav vi-ghur \a ʉr \ps vi \ge run \gn दौडनु \1s ghʌ̄rŋʌ \1d ghʉri \xv ʔʌ̄m ʔiskul khɵstɛlo noɔ̄m tɛ̄inɛ khɛ̂ːptɛnʌ ghʉ̂rtɛ. \xn ऊ स्कुल जाँदा ढिलो हुन लागेकोले दौडदै गए । \xe When he was on the way to school, he was late so he ran. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʔûŋ ghʌ̄r ʔimʉstʌ. \xn उसले मलाई दौडन लगायो । \xe He made me run. \dt 15/Feb/2015 \lx ghʉrt \nep घर्न्य \wav vt-ghurt \a urt \ps vt \ge drive, make run \gn कुदाउनु \1s ghʌ̄rdu \1d ghʉri \xv ʔuŋʌ gari ghʌ̄rdu. \xn म गाडी गुडाउँछु । \xe I drive the bus. \xv sɵbem khlêːp-ʔɛ ghʌ̂rtɛ. \xn कुकुरले रोटी कुदायो । \xe The dog ran away with the bread. \xv lʌ̄ŋ-ju gɵpɛ sɵ khlêːp-ʔɛ lɛttɛnʌ ghʌ̂rtɛ. \xn डोकोमा भएको मासु कुकुरले झिकेर कुदायो । \xe The dog took the meat from the basket and ran away with it. \dt 15/Feb/2015 \lx ghekt \nep घे:न्य \wav vt-ghekt \a ekt1 \ps vt-i \ge crack \gn चर्किनु, फुट्‍नु \4s ghektʉ \xv ʔʌmɛ̂mpo ʔudhindiri ghektɛ. \xn मेरो आमाको कुर्कुच्‍चा फुट्‍यो । \xe My mother's heel became cracked. \xv bʌjʌ ghekpɛ gɵ. \xn जमीन चर्केको छ । \xe The earth is cracked. \dt 23/Jul/2013 \lx ghept \ps vt \ge have an illegal relationship \gn काम वासनाले अवैधानिक सम्बन्ध हुनु \3s gheptʉ \dt 23/Feb/2015 \lx ghɛn \nep घ्याइन्य \wav vi-ghyan \a ɛn \ps vi \ge tear (resulting in a hole) \gn प्वाल पर्नु \3s ghɛ̄ːstɛ \xv mi-ʔɛ ɦʉstɛnʌ gɵ ghɛ̄ːstɛ. \xn आगोले डढेर लुगा प्वाल पर्‍यो । \xe The cloth was burnt and a hole formed. \dt 15/Feb/2015 \lx ghɛnt \nep घ्याइन्य \wav vt-ghyant \a ɛnt \ps vt \ge make a hole \gn प्वाल पार्नु \1s ghɛ̄ndu \1d ghɛ̄ːʦi \xv ʔispɵ-ʔɛ sɵ̂rpo phɛʣi ghɛ̂ntɛ. \xn मुसाले चामलको बोरा प्वाल पार्‍यो । \xe The mouse made a hole in the sack of rice. \dt 18/Feb/2013 \lx ghɛm \nep घ्याम्‍न्य \wav vt-ghyam \a ɛm \ps vt \ge spread on a surface, put tighly together \gn मिलाउनु, टँसाउनु \1s ghɛmu \1d ghɛmi \xv ʔʌ̄m-ʔɛ sakpu ʦhēlmɛ ghɛ̂mtɛnʌ khoɔ̄r mʉtɛ. \xn उसले दुईवटा चित्र बँधेर खोर बाड्यो । \xe He made a fence by joining two mats together. \xv sʌ̄ŋ ghɛ̄mpɛ gɵ. \xn काठ मिलेको छ । \xe The wood planks are joined together closely. \se ghɛm-si \wav vr-ghyam-si \ps vr \ge to get along, be on good terms with each other \gn मिसिनु \xv ʔʌ̄msu tuju ghɛmsîiti. \xn उनीहरु एकैठाँउ मिसिए । \xe They started to get along. \dt 08/Jan/2015 \lx ghɛm \nep घ्याम्‍न्य \wav vt-ghyam \a ɛm \ps vt-i \ge set (sun) \gn अस्ताउनु (घाम) \xv bhɵ̂ŋ ʣēːtɛlo noɔ̄m ghɛ̂mtɛ. \xn पाँच बजे घाम अस्तायो । \xe The sun set at five o'clock. \dt 15/Feb/2015 \lx ghɛr \nep घ्यार्न्य \wav vi-ghyar \wav vi-ghyar2 \a ɛr \ps vi \ge have insomnia \gn नीद्रा नलाग्‍नु \1s ghɛ̄rŋʌ \1d ghɛri \xv ʔʌnɵ̂l senɛ ghɛrʌtʌ. \xn आज राती निद्रा परेन । \xe I could not sleep last night. \dt 15/Feb/2015 \lx ghɵŋ \nep घोऽन्य \wav vt-ghoG \a ɵŋ \ps vt \ge heat, warm \gn सेकाउनु \1s ghoŋu \1d ghɵŋi \xv ʔīːʦi-ʔɛ sɵbem ghɵŋiti. \xn हामीले रोटी सेकायौं । \xe We warmed the bread. \se ghɵŋ-si \wav vr-ghoG-si \wav vr-ghoG-si2 \ps vr \1s ghônsiŋʌ \1d ghɵŋsiji \xv wɵ-ʔɛ ʣhʌçkilo mi-bi ghōnsinɛ mʌttʉ. \xn पानीले भिज्‍दा आगोमा सेकिनु पर्छ । \xe When we have been drenched by the rain, we need to warm ourselves by the fire. \xv ɦulu-bi ghônsiŋʌ. \xn अगेनुमा सेकिन्छु । \xe I warmed myself up by the hearth. \dt 09/Jan/2015 \lx ghɵm \nep घ्वाम्‍न्य \wav vt-ghom \a om \ps vt \ge redirect, force into a specific direction \gn छेक्‍नु \1s ghomu \1d ghɵmi \xv ʔʌ̄m-ʔɛ phɵ ghoɔ̄msʌ khoɔttɛ. \xn उसले कुखुरालाई छेक्दै लग्यो । \xe He blocked the chicken's path and led it away. \ue With fv:lɵ "soul" as its object, this verb is used to refer to a type of death ritual. \xv ɦʌs mʌ̂nnulo sak ɦʌpta-bi lɵ ghoɔ̄mnɛ mʌttʉ. \xn मान्छे मरेको दुई हप्‍तामा काज-किरिया गर्नु पर्छ । \xe The final death ritual has to be performed within two weeks of death. \xv ʔʌ̄m mistɛnʌ sak ɦʌptʌ-bi ʔulɵ ghɵ̂mtɛnu. \xn ऊ बितेको दुईहप्‍तामा उसको अन्तिम संस्कार गरियो । \xe Within two weeks of his death, they performed the final death ritual. \dt 15/Feb/2015 \lx ghɵl \nep घ्वाल्न्य \wav vi-ghol \a ol \ps vi \ge grow in width \gn बढ्नु \xv tʌktho-bi pôː ɦɛpiŋʌ ghɵ̂ltɛ. \xn वर्ष दिनमा सुँगुर निकै बढ्यो । \xe The pig grew a lot in one year. \xv ghoɔ̄lpɛ kʌwʌ goɔ̂mnɛ mudêi. \xn ठूलो खोला तर्न सकिँदैन । \xe It is not possible to cross big rivers. \xv ʔʌtêm ghoɔ̄l-ghoɔ̄lpɛ phɵrsi sîːtɛnu. \xn यो साल ठूलो-ठूलो फर्सी फल्यो । \xe This year we had very big pumpkins. \dt 15/Feb/2015 \lx ghrikt \nep घ्रु:न्य \wav vt-ghrikt \a ikt \ps vt \ge take, hold on \gn समात्‍नु \1s ghrʌktu \1d ghriki \xv ʔikhlêːp ghrʌkte ! \xn तिम्रो कुकुरलाई समात । \xe Hold your dog! \xv ʔʌnûː rikhʌ, ʔûŋ ghrikʌje. \xn रिङ्‍गटा लाग्यो, मलाई समात न । \xe I am feeling dizzy, hold me. \sy lɵp \dt 15/Feb/2015 \lx ghrim \nep दुमा घ्रम्‍न्य \wav vi-ghrim \a im \ps vi \ge get dark \gn रात पर्नु \xv dumʌ ghrîmtɛ. \xn रात पर्‍यो । \xe It became dark. \dt 15/Feb/2015 \lx ghrʉkt \nep घ्रु:न्य \a uk \ps vt \ge prepare food for someone \gn खाना बनाउनु \1s ghruktu \1d ghrʉki \se ghrʉk-si \nep घ्रु:न्सिन्य \wav vr-ghruk-si \ps vr \ge cook \gn खाना बनाउनु \1s ghrûnsiŋʌ \1d ghrʉksiji \xv dʌla kɛ̄m-bi khoɔ̂nnɛ gɵ, ʔɛ̂n ʔûŋ ghrûnsiŋʌ. \xn छिटो काममा जानु छ, अब म खाना बनाउँछु । \xe It is time to go to work soon, so I will now cook the meal. \dt 16/Feb/2015 \lx ghrʉm \nep घ्रम्‍न्य \wav vi-ghrum \a um \ps vi \ge be tired \gn थाक्‍नु \1s ghrʉmʌtʌ \1d ghrʉmiti \xv kɛ̄m mʉnɛ-ʔɛ ghrʉmʌtʌ. \xn काम गरेर थाकेँ । \xe I am tired from work. \dt 15/Feb/2015 \lx ghren \nep घ्रेइन्य \wav vi-ghren \a en \ps vi \ge be lazy, be reluctant to do something (because one feels a little tired) \gn अल्छि मान्‍नु, झर्को मान्‍नु \1s ghrēiŋʌ \1d ghrēːʦi \xv wɵ-bi lɛm-thinɛ ghrēːstʌ \xn पानीमा हिड्न झर्को मानेँ । \xe I did not feel like walking in the rain. \xv melo lɵ̂npɛnɛ ghrēːstɛ. \xn त्यस बेला लिन जान उसले अल्छि मान्यो । \xe He did not feel like going to fetch it at that time. \dt 15/Feb/2015 \lx ghrɛ \nep घ्र्यन्य \wav vi-ghrya \a A1 \ps vi \ge burn \gn बल्नु \3s ghrɛ \3s ghrāːtɛ \xv ʔuketi-bɵjo ghɵ̂r ghrāːtɛ. \xn पारिपट्टि सिटा बल्यो । \xe A torch lit up on the other side (of the hill). \dt 15/Feb/2015 \lx ghrɛtt \nep घ्र्या:न्‍न्य \wav vt-ghryatt \a ɛtt \ps vt \ge light something, switch on \gn बाल्नु \1s ghrɛtu, ghrɛttu \1d ghrɛʦi \xv ʔuŋʌ bʌtti ghrɛtu. \xn म बत्ती बाल्छु । \xe I switch on the light. \xv dumʌ ghrîmtɛ bʌtti ghrɛ̂nnɛ mʌttʉ. \xn रात पर्‍यो, बत्ती बाल्नु पर्छ । \xe It is dark, so we have to switch on the light. \xv lɛ̄mdu-bi dumʌ ghrîmtɛnʌ ghɵ̂r ghrɛçsʌ kʌ̄m ɦɵ̂iti. \xn बाटोमा रात परेर हामीहरु सिटा बालेर घर आयौं । \xe It got dark on the way so we lit a torch and came home. \xv ʔʌnʌ̄m ʈʌrʦ.laiʈ mugōːwɛlo ʔusenɛ ghɵ̂r ghrɛçsʌ ɦʌs lɛmthūːthertɛnu. \xn उहिले टर्चलाइट नहुँदा राती राँको (सिटा) बालेर मानिसहरु बाटो हिड्थे । \xe Long ago, when there were no flashlights, people would light torches and walk around. \dt 15/Feb/2015 \lx ghrɛmt \nep घ्र्याम्‍न्य \wav vt-ghryamt \a ɛmt \ps vt \ge be disgusted \gn घिनाउनु, घिन लाग्‍नु \1s ghrɛmdu \1d ghrɛmi \xv ʔuŋʌ phôr ghrɛ̄mdu. \xn म फोहोर घिनाउँछु । \xe I am disgusted by dirt. \xv ʔuŋʌ ʔunɵkhlimɛ kʌ̄rdepɛ ʦɵʦʦɵ ghrɛ̄mdu. \xn मलाई सिङ्‍गानसँगको बच्‍चा घिन लाग्छ । \xe I am disgusted by snotty-nosed children. \xv ʔûŋ baʣighrɛ̄m-kʌ ʔʌ-ghrɛ̂m lōːtɛ. \xn फोहोरदेखि मलाई घिन लाग्‍यो । \xe I am disgusted by dirt. \dt 15/Feb/2015 \lx ghrokt \nep घ्रो:न्य \a okt \ps vt \ge throw \gn फाल्‍नु \xv ʈhik bʌjʌ-bi phôr ghrôːnɛ mʌttʉ. \xn ठीक ठाउँमा फोहोर फाल्‍नु पर्छ । \xe We have to throw the garbage in an appropriate place. \se2 ghrôntɵnɛ \ps vt \ge leave \gn छोडिराख्‍नु \xv bʌʣar-bi ʔʌdʌrʌm ghrok-tûŋtʌ \xn बजारमा साथिलाई छोडिराखेँ । \xe I left my friend in town. \dt 15/Feb/2015 \lx ghrɵm \ps vi \ge happen at the same time, have clashing schedules \gn एउटँ समयमा कार्यक्रम जुध्‍नु \xv tunɵ̂l-ŋʌ sukpu riʦhepaʦhe ghrɵ̂mtɛnu. \xn एउटै दिनमा तिनवटा कार्यक्रमहरु जुधे । \xe Three events happened at the same time. \xv ʔʌ̄m-ɦɛmʔɛ rapʦha-kolo phʌ̂lle-bîm was ghroɔ̄m mumʉ̂ːtwɛnu. \xn उनीहरुले राप्छा र फुलेलीको वास जुधाएनन् । \xe They did not plan the Rapcha and the Phuleli Waas celebrations for the same time. \dt 23/Feb/2015 \lx ghlaŋ \nep घ्लाऽन्य \wav vi-ghlaG \a aŋ \ps vi \ge win \gn जित्‍नु \1s ghlʌŋʌtʌ \1d ghlʌŋiti \xv ʦes ʦêmsinɛ-bi ʔûŋ ghlʌŋʌtʌ. \xn चेसखेलमा मैले जितेँ । \xe I won at chess. \xv ʔûŋ-kʌ ʔʌ̄m ghlâŋtɛ. \xn म भन्‍दा ऊ जित्यो । \xe He beat me. \dt 09/Jan/2015 \lx ghlʉm \nep घ्लम्‍न्य \a um \ps vi \ge be deep \gn गहिरो हुनु \3s ghlʉ̂mtɛ \xv tɛ khos kʌlʌm tiptibi mughlʉ̂mwɛ. \xn यो पिँडालु खाडल अलिक गहिरो भएन । \xe This yam pit is not deep enough. \dt 26/Feb/2013 \lx ghle \nep घ्लेन्य \wav vt-ghle \wav vt-ghle2 \a e \ps vt \ge worship \gn पूज्नु \1s ghleŋʌ \4s ghle \3s ghletɛ \xv khɛ̂lʦɵ-ʔɛ negi ghlenu. \xn खालिङ्ले कुलपित्रको रुपमा नागि पुज्छन् । \xe Khaling people worship Nagi as a house deity. \dt 09/Jan/2015 \lx ŋak \nep ङा:न्य \wav vt-ngak \a ak1 \ps vt \ge reduce, break in half \gn घटाउनु, भाँच्नु, खनाउनु \1s ŋʌgu \1d ŋʌki \xv sʌ̄ŋpo ʔuʦōŋ blôːʣhūŋ-ʔɛ ŋâːktɛ. \xn हुरीबतासले रुखको टुप्पा भाँच्यो । \xe The storm broke the top of the tree in half. \xv ʔuŋʌ gagri-bim ku ŋʌgutʌ. \xn मैले गाग्रोको पानी घटाएँ । \xe I half-emptied the pitcher. \dt 15/Feb/2015 \lx ŋi \nep ङिन्य \wav vt-ngi2 \a i \ps vt \ge hear \gn सुन्‍नु \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ɦoɔ̄i ŋitɛ. \xn ऊस्ले आवाज सुन्यो । \xe He heard the noise. \xv ʔên-ʔɛ lêl ʔiŋūːtnu. \xn तपाईँहरुले गीत सुन्‍नुभयो । \xe You heard the song. \dt 23/Jul/2013 \lx ŋin \nep ङैन्य \wav vi-ngin \wav vi-ngin2 \a in \ps vi \ge be afraid \gn डराउनु \1s ŋʌ̄iŋʌ \1d ŋīːʦi, ŋʉ̄ːʦi \xv thūːnɛm-bi lɛmthiŋʌtʌlo mos-kʌ ŋīːstʌ. \xn जङगलमा हिँड्‍दा भालुदेखि डराएँ । \xe When I was walking in the forest, I was afraid of the bear. \xv ʔûŋ kʌwʌ-bi kʉppɵ-kʌ ŋīːstʌ. \xn म खोलामा भुतसंग डराएँ । \xe I was afraid of the ghost at the river. \xv ʔʌ̄m khlêːp-kʌ ŋīːstɛ. \xn ऊ कुकुरदेखि डरायो । \xe He was afraid of the dog. \dt 15/Feb/2015 \lx ŋint \nep ङैन्य \wav vt-ngint \a int \ps vt \ge fear \gn डराउनु, डर मान्नु \1s ŋʌ̄ndu \1d ŋīːʦi \xv thūːnɛm-bi lɛmthiŋʌtʌlo mos ŋʌ̂ntʌ. \xn जङगलमा हिँड्‍दा भालुदेखि डराएँ । \xe When I was walking in the forest, I was afraid of the bear. \dt 15/Feb/2015 \lx ŋʉr \nep ङर्न्य \wav vi-ngur \a ʉr \ps vi \ge roar \gn गर्जिनु \3s ŋʌ̄r \xv nɵ̂r ŋʉ̂rtɛ. \xn बाघ गर्जियो । \xe The tiger roared. \xv khlêːp ŋʉ̂rtɛ. \xn कुकुर गर्जियो । \xe The dog growled. \xv bhʌ̂l jāːtɛlo kʌwʌ ŋʉ̂rtɛ. \xn बाढी आउँदा खोला गर्जियो । \xe The river roared during the flood. \xv blôːʣhuŋ ŋʉ̂rtɛ. \xn हुरिबतास गर्ज्यो । \xe The storm raged. \dt 15/Feb/2015 \lx ŋʉrt \nep ङर्न्य \wav vt-ngurt \a urt \ps vt \ge roar at \gn गर्जनु, ङ्यार्र ङ्यार्र गर्नु \xv nɵ̂r-ʔɛ ʔûŋ ʔiŋʉrʌtʌ. \xn बाघले मलाई ङ्यार्र ङ्यार्र गर्‍यो । \xe The tiger roared at me. \xv khlêːp-ʔɛ ɦʌs ʔiŋʌ̄rki. \xn कुकुरले मान्‍छेलाई ङ्यार्र ङ्यार्र गर्छ । \xe Dogs bark at people. \xv nɵ̂r-ʔɛ ghrôːt ŋʌ̄rdʉ. \xn बाघले बाख्रालाई ङ्यार्र ङ्यार्र गर्छ । \xe The tiger roars at the goat. \dt 15/Feb/2015 \lx ŋet \nep ङे:न्‍न्य \wav vi-nget \a et \ps vi \ge be sick, hurt \gn बिरामी हुनु, दुख्‍नु \1s ŋêiŋʌ \1d ŋeʦi \xv ʔʌdhōŋ ŋestɛ. \xn मेरो टाउको दुख्यो । \xe I have a headache. \dt 18/Feb/2013 \lx ŋent \nep ङेइन्य \wav vt-ngent \a ent \ps vt \ge desire, want, long for \gn मन गर्नु \1s ŋēndu \1d ŋēːʦi \xv ʦɵʦʦɵ-ʔɛ ʦʌkleʈ ŋêntɛ. \xn बच्‍चाले चकलेट खान मन गर्‍यो । \xe The child longed for chocolate. \xv bîrmɵ-ʔɛ ghiu ŋêndetʉ. \xn बिरालोले घिउ खान खोजिरहेको छ । \xe The cat wants ghee. \dt 15/Feb/2015 \lx ŋel \ps vt-i \ge feel nauseous \gn वाक्‍क लाग्‍नु \1s ʔiŋēlŋʌ \1d ʔiŋeli \xv ʦiʔɛ ʔiŋēlŋʌ. \xn जाँडले म वाक्‍क भएको छु । \xe I feel nauseous because of the alcohol. \sy mɛr \dt 22/Feb/2015 \lx ŋɛn \nep ङ्‍याइन्य \wav vi-ngyan \a ɛn \ps vi \ge sit \gn बस्‍नु \1s ŋɛ̄iŋʌ \1d ŋɛ̄ːʦi \xv ʔûŋ kurʦi-bi ŋɛ̄ːstʌ. \xn म कुर्चीमा बसेँ । \xe I sat on the chair. \xv ʔʌ̄m gundri-bi ŋɛ̄ːstɛ. \xn ऊ गुन्द्रीमा बस्यो । \xe He sat on the mat. \dt 10/Feb/2015 \lx ŋɛnt \nep ङ्‍याइन्य \wav vt-ngyant \a ɛnt \ps vt \ge set, make sit \gn बसाउनु \xv ʔuŋʌ ʔʌ̄m kurʦi-bi ŋɛ̄ndu. \xn म उसलाई कुर्चीमा बसाउँछु । \xe I make him sit on the chair. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʦʌutara-bi kʉ̂r ŋɛ̂ntʉtɛ. \xn उसले चौतारीमा भारी बिसाई राखेको छ । \xe He set the load on the resting platform. \xv kʌ̄rmi-ʔɛ kʌ̄m mʉtɛlo lɛ̂l kʌ̄mpo laskʌ ŋɛ̂ntɛ. \xn कर्मीले घर बनाउँदा पहिला घरको ढोका राख्यो । \xe When the builder was building a house, he installed the door first. \dt 15/Feb/2015 \lx ŋɛmt \nep ङ्‍याम्‍न्य \a ɛmt \ps vt-i \ge turn blue from choking (cyanosis); have a hangdog look (after having been scolded) \gn निल्‍लै हुनु \se2 ŋɛmkhʌnɛ \wav vt-ngyamkha \3s ŋɛ̂mkhʌtɛ \1s ʔiŋɛmʌŋʌ \1d ʔiŋɛ̂mkhɵʦi \3s ŋɛ̄mdʉ \xv simbʌlki ʦɵʦʦɵpo ʔughoɔ̄ndʉrʉ-bi ɦɛptɛlo ŋɛ̂mkhʌtɛ. \xn सिम्बल तरुल गला अड्केर बच्‍चा निल्‍लै भयो । \xe The yam got stuck in the child's throat and he turned blue. \xv ʔupɛp-ʔɛ bhʌ̂rtɛlo ʔuʦɵ ŋɛ̂mkhʌtɛ. \xn बुवाले गाली गर्दा बच्‍चा निल्‍लै भयो । \xe After his father scolded him, the child had a hangdog look. \dt 15/Feb/2015 \lx ŋɛl \nep ङ्‍याल्न्य \wav vi-ngyal \a ɛl \ps vi \ge play a trick on someone, lie \gn हाँसीमजाक गर्नु, कप्‍टी गर्नु \1s ŋɛ̄lŋʌ \xv ʔʌ̄m ŋɛ̂ltɛnʌ koɔ̄i-bi dhuma rʌ̄m bektɛ. \xn उसले कप्‍टी गरेर तरकारीमा नून बढी हाल्यो । \xe He played a trick and added too much salt to the curry. \xv dēlkʌm-bi turetureŋam ʦɵʦʦɵ-ɦɛm mununʌkho mʌri ŋɛ̄lnu. \xn गाउँघरमा उस्त-उस्तै केटाकेटीहरु छन् भने फटाँइ काम गर्छन् । \xe If there are many similar children in the village, they will be naughty. \xv ʔuŋʌ ŋɛ̄lnɛ mujɛdu. \xn म फटाँइ गर्न मन् पर्दैन । \xe I don't like to be naughty. \xv ʔûː ʣhōŋkilo ʔubhɵ̂l gɵpɛ goru mʌri ŋɛ̄l. \xn खेत जोत्‍दा बलभएको गोरुले बदमास गर्छ । \xe When we plough the fields, a strong ox will play tricks on us (and not pull straight). \dt 15/Feb/2015 \lx ŋɛl \nep ङ्‍याल्न्य \wav vt-ngyal \a ɛl \ps vt-i \ge not be properly cooked \gn जिम्‍लिनु, अचकल्चो हुनु, कट्मिरो हुनु \4s ŋɛ̄ːlʉ \xv khos khʌpkilo mi-ʔɛ muʦɛ̄ːbʉkho ŋɛ̄ːlʉ. \xn पिँडालु पकाउँदा राम्रोसंग आगो लगाएन भने अचकल्चो हुन्छ । \xe When cooking yams, if the fire is not strong enough, they do not cook through. \dt 15/Feb/2015 \lx ŋɵk \nep ङो:न्य \wav vi-ngok \a ok \ps vi \ge cry \gn रुनु \1s ŋɵkʌtʌ \1d ŋɵkiti \xv ʦɵʦʦɵ ŋɵktɛ. \xn बच्चा रोयो । \xe The child cried. \xv ghole ŋôːnɛ miroɔmpo lagi bʌ̄ŋpɛ muʦhûː. \xn धेरै रुनु स्वस्थ्यको लागि राम्रो हुँदैन । \xe To cry a lot is not good for your health. \dt 19/Jan/2015 \lx ŋɵl \nep ङ्‍वाल्न्य \wav vt-ngol \wav vi-ngol \a ol \ps vi \ge be mixed up \gn मिसिनु \ps vt \ge mix up \gn मिसाउनु \1s ŋolu \1d ŋɵli \xv ʔis-saman ŋɵ̂ltɛ. \xn हाम्रो सामान मिसियो । \xe Our things got mixed. \xv ʔʌ̄msupo ʔus-bheɖa ŋɵ̂ltɛnu. \xn उनीहरुको भेडा मिसिए । \xe Their sheep got mixed. \xv sɵ̂r-kolo dhōːʦer ŋɵ̂ltɛ. \xn धान र गहुँ मिसियो । \xe The rice and the wheat got mixed. \xv ku-kolo dʉ̂ːt ŋoɔ̄l. \xn पानी र दूध मिसिन्छ । \xe Milk dilutes in water. \se ŋɵl-si \wav vr-ngol-si \ps vr \ge come together (to a wedding ceremony) \gn राक्सी मिसाउनु \xv bija-bi khoɔ̂nnɛ ŋoɔ̄lsinɛ mʌttʉ. \xn बियामा जानु मिसिनु पर्छ । \xe We need to come together to go to this marriage ceremony. \xv dudhkosi-kolo solukhola ŋɵ̄lsiji. \xn दूधकोशी र सोलुखोला मिसिन्छ । \xe The Dudhkosi and the Solukhola rivers merge. \dt 15/Feb/2015 \lx ʦakt \ps vt \ge add to, complete an amount \gn थाप्‍नु \1s ʦaktu \1d ʦʌki \xv ʔʌ̄mʔɛ kʌ̄m ʦaktɛ. \xn उसले घरको तला थापे । \xe They added (a floor) to the house. \xv woŋâm-po brâː-bi tāːp-po brâː ʦâːnɛ munʉ. \xn अरुको कुरामा आफ्‍नो कुरा थप्‍नु हुँदैन । \xe It is not good to add one's own words to someone else's story. \dt 23/Feb/2015 \lx ʦik \nep चु:न्य \wav vi-tsik \a ik2 \ps vi \ge be spoiled (by metal pot) \gn उग्लनु \3s ʦiktɛ \xv pitʌle kɛ̄ːp-bi koɔ̄i ʦiktɛ. \xn पित्तले भाँडामा तिहुन उग्ल्यो । \xe The curry was spoiled in the metal pot. \dt 19/Feb/2013 \lx ʦikt \nep चु:न्य \wav vt-tsikt \a ikt \ps vt \ge know \gn जान्‍नु \1s ʦʌktu \1d ʦiki \xv ʔuŋʌ lɛ̄m muʦʌktu. \xn मलाई बाटो थाहा छैन । \xe I don't know the way. \dt 19/Feb/2013 \lx ʦitt \ps vi \ge catch on a spike, poke, poke through \gn घोपिनु \ps vt \ge catch on a spike \gn घोप्‍नु \ps vt-i \ge be sick with (disease) \gn समात्‍नु, बिरामी हुनु \1s ʔiʦʌ̂iŋʌ \1d ʔiʦiʦi \xv tēr-po ʦoɔ̄r.dɛm-bi ʦepʌl ʦistɛ. \xn चोयोको छर्केमा चप्पल घोपियो । \xe My flip-flop caught on the sharp edges of the bamboo stump. \xv khɛlɛmbɛʔɛ ʔiʦistʌ. \xn मलाई रुघाले समात्यो । \xe I caught a cold. \dt 23/Feb/2015 \lx ʦipt \nep च:म्‍न्य \wav vt-tsipt \a ipt \ps vt \ge put pressure on, cover \gn थिच्नु, भेटाउनु \1s ʦʌptu \1d ʦipi \xv kōːro-ʔɛ kʌ̄m muʦʌpwɛ. \xn पहिरोले घर थिचेन । \xe The landslide did not bury the house. \xv jāːthʌ ghʌ̄rpɛ-ʔɛ lɛ̂l ghʌ̄rpɛ ɦʌs ʦʌptɛ. \xn पछि दौडनेले अघि दौडनेलाई भेटायो । \xe The runner who started later caught up with the one who started first. \xv lʌ̄ŋ-ʔɛ phɵ ʦʌ̂mpɛ munu. \xn कुखुराहरुलाई डोकोले छोपेको छ । \xe The chicken are covered with the basket. \dt 15/Feb/2015 \lx ʦim \nep चम्‍न्य \wav vt-tsim \a im \ps vt \sn 1 \ge weigh, put weight on \gn दबाउनु \sn 2 \ge filter \gn छान्‍नु \1s ʦimu \1d ʦimi \xv tʌk lʌŋkhiʔɛ ɦek kilo ʦīːmʉ? \xn \xe How much does one basket weigh? \xv ʔuŋʌ sāŋku ʦimu. \xn म चिया जालीमा छान्छु । \xe I filter the tea. \xv têl-po ʔu-sʌp ʦʌ̄mnɛ mʌttʉ. \xn तेलको काती छान्‍नुपर्छ । \xe The dregs in the oil have to be filtered. \se ʦim-si \ps vr \ge sink \gn थेग्रिनु \xv rɵ̂ː rāːru ʣhʌçkilo nɵ mʌçpɛ ʦʌi ku-goju ʦʌ̂msi. \xn धानको बिउ भिजाउदा फलाइलो धान चाँहि पानीभित्र थेग्रिन्छ । \xe When we wet rice seeds the good ones sink the water. \dt 15/Feb/2015 \lx ʦir \nep चर्न्य \wav vt-tsir \a ir \ps vt \sn 1 \ge pile up, stack \gn गारो लगाउनु, चिन्‍नु, थाक लगाउनु \sn 2 \ge pour the last drop \gn भाँडामा रहेको पेय पदार्थको अन्तिम थोरै परिमाण सिद्धयाउनु \1s ʦiru \1d ʦiri \xv lūŋkʌrmi-ʔɛ kʌ̄m ʦîrtɛ. \xn डकर्मीले ढुङ्‌गाको गारो (चिन्यो) लगायो । \xe The stone-worker built the house. \xv kitap ʦʌ̄rsʌ tɵnɛ mʌttʉ. \xn किताब थाक लगाएर राख्‍नु पर्छ । \xe We have to stack the books. \xv ʦûː-ʔɛ ʦililoɔm-po ʦikurti ʦîrtʉ̂ŋtɛ. \xn बाजेले निँगारको शेष निखारेर पियो । \xe Grandfather finished the last drop of alcohol. \se ʦir-si \wav vr-tsir-si \ps vr \ge be poured to the last drop \gn खप्टिनु \gn निख्रिनु, निखारिनु, कुनै पनि भाडामा बाँकि रहेको (तरल पदार्थ) \xv lup-bîm ʦi ʦʌ̂rtɛsi. \xn जाँड निख्रियो । \xe The alcohol in the jar was all poured out. \xv thal sʌ̄rkinʌ thērkilo ku ʦʌ̂rsi. \xn थाल धोएर ठड्‌याउँदा पानी तर्छ । \xe When we wash the plate and place it vertically, the water drips off. \dt 24/Feb/2015 \lx ʦʉ \nep च्युन्य \wav vi-tsu \a u1 \ps vi \ge be spicy \gn पिरो हुनु \xv khɵrsɛ̂i ʦʉ. \xn खोर्सानी पिरो हुन्छ । \xe The chili pepper is hot. \dt 15/Feb/2015 \lx ʦukt \nep चु:न्य \wav vt-tsukt \wav vt-tsukt2 \a ukt \ps vt \ge point (with a finger) \gn औँलाले देखाउनु \1s ʦuktu \1d ʦʉki \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʔûŋ ʔiʦʉkʌtʌ mʌnʌ kîn phʉktɛ. \xn उसले पहिला औँल्‍यायो, अनि झगडा भयो । \xe He pointed at me with his finger, and then a fight broke out. \xv pāŋrʌm bʌ̄rsu brepʦo-ʔɛ ʦuksi munʉ. \xn चिचिलो काँक्रो औँलाले देखाउनु हुँदैन । \xe You should not point at a young cucumber with your finger. \dt 15/Feb/2015 \lx ʦʉŋ \nep चुऽन्य \wav vt-tsuG \a uŋ \ps vt \ge wrap \gn पोको पार्नु \xv ʔīːʦi-ʔɛ gɵ̄ːthɛ-bim gojaŋ ʦʉŋiti. \xn हामीले गोठको लागि किनमा पोको पार्‍यौं । \xe We wrapped the fermented soybeans to take to the cowshed. \xv ʔīːʦi-ʔɛ mɛ phɛʣi-bi loɔ̄mʣʌ ʦʉŋiti. \xn हामीले त्यो थैलोमा सामल पोको पार्‍यौं । \xe We wrapped food supplies in that bag. \xv ŋʌ̄inɛ-ʔɛ ʔʌ̄m ʔukhli ʦūŋpɛ mōːtɛ. \xn ऊ डरपोक थियो । \xe He was a coward. \dt 15/Feb/2015 \lx ʦʉm \nep चम्‍न्य \wav vt-tsum \a um \ps vt \ge prepare \gn तयारी गर्नु \1s ʦumu \1d ʦʉmi \va ʦim \xv ʔʌ̄m-ʔɛ mal saman ʦʉ̂mtɛnu. \xn उसले माल सामान तयारी गर्‍यो । \xe He prepared the things. \xv ramrise-ʔɛ loɔ̄mʣʌ ʦʉ̂mtɛ. \xn राम्रिसेले सामल तयारी गर्‍यो । \xe Ramrise prepared the rice flour. \se ʦʉm-si \wav vr-tsum-si \ps vr \ge prepare (oneself) \gn तयार हुनु \xv ʔûŋ gɵ̄ːthɛ khoɔ̂nnɛpo lagi ʦʌ̂msiŋʌtʌ. \xn म गोठ जानुको लागि तयार भएँ । \xe I prepared myself to go to the cowshed. \dt 15/Feb/2015 \lx ʦurt \nep चर्न्य \wav vt-tsurt \a urt \ps vt-i \ge be wrinkled \gn चाउरी पर्नु \1s ʔiʦʌ̄rŋʌ \1d ʔiʦʉri \3s ʦʌ̄rdʉ \xv ʦuʦupo phōːsu ʦʌ̂rtɛ. \xn बाजेको गाला चाउरी पर्‍यो । \xe Grandfather has wrinkles on his cheeks. \dt 15/Feb/2015 \lx ʦe \nep चेन्य \wav vi-tse \a e1 \ps vi \ge go bad (of flour) \gn बिग्रिनु \4s ʦe \3s ʦēːtɛ \xv phʌ̄l ʦēːtɛ. \xn पीठो बिग्रियो । \xe The flour went bad. \dt 15/Feb/2015 \lx ʦek \nep चे:न्य \wav vi-tsek \a ek \ps vi \ge be hard, be stingy \gn साह्रो हुनु, चिच्‍चा गर्नु \3s ʦêː \xv pɵk ʦekpɛ gɵ. \xn माटो साह्रो छ । \xe The earth is hard. \xv pɵk ʦektɛ. \xn माटो साह्रो भयो । \xe The earth became hard. \xv ram.rise mʌri ʦêː. \xn राम्रिसे धेरै चिच्‍चा छ । \xe Ramrise is very stingy. \dt 15/Feb/2015 \lx ʦek \nep चे:न्य \wav vt-tsek \a ek \ps vt \ge pinch, pluck \gn चिमोट्‍नु, टिप्‍नु \1s ʦegu \1d ʦeki \xv peperʦʌʔɛ ghrēːnʌ ʦêːktʌ. \xn काम्टोले सिस्‍नु टिपेँ । \xe I plucked nettle with tweezers. \dt 15/Feb/2015 \lx ʦekt \nep चे:न्य \wav vt-tsekt \a ekt \ps vt \ge close \gn थुन्‍नु \1s ʦektu \1d ʦeki \xv ʔuŋʌ laskʌ ʦektu. \xn म ढोका थुन्छु । \xe I close the door. \dt 15/Feb/2015 \lx ʦeŋ \nep चेऽन्य \wav vt-tseG \a eŋ \ps vt \ge sift (separate different grains on a flat basket by shaking it horizontally) \gn नाङ्लोला‌ई दायाँबायाँ केही झड्का दिँदै च्याख्लको छिन्कौटो छुट्‍याउने तरिका \1s ʦeŋu \1d ʦeŋi \xv ʔuŋʌ mʌkʌ̄i sɵ̂r ʦeŋutʌ. \xn मैले च्यांख्ला छिन्काएँ । \xe I sifted the maize. \dt 18/Feb/2015 \lx ʦet \ps vt \1s ʦedu \1d ʦeʦi \ge crumble \gn धुलो पार्‍नु \xv ʔuŋʌ khɵrsɛ̂i ʦedunʌ koɔ̄i-bi bektu. \xn म खोर्सानी धुल्याएर तरकारीमा हाल्छु । \xe I break up the chili pepper into little pieces and put it into the curry. \dt 22/Feb/2015 \lx ʦent \nep चेइन्य \wav vt-tsent-chop \a ent \ps vt \ge chop into pieces, clear land \gn टुक्र्याउनु, फोर्नु \1s ʦēndu \1d ʦēːʦi \xv ʔuŋʌ phɵrsi ʦēndu. \xn म फर्सी टुक्र्याउँछु । \xe I chop the pumpkin. \xv ʔʌnʌ̄m ʦûːʔɛ ʦoɔ̄rsu ʦêntɛnʌ bhrɛ̂m phettɛ. \xn उहिले बाजेले भस्मे फारेर फापर छरे । \xe Long ago, grandfather cleared the land for a new field and sowed buckwheat. \dt 15/Feb/2015 \lx ʦent \nep चेइन्य \wav vt-tsent-teach \a ent \ps vt \ge teach \gn सिकाउनु \1s ʦēndu \1d ʦēːʦi \xv ʔuŋʌ ʦēikhoɔm-bi ʦɵʦʦɵ-ɦɛm ʦēndunu. \xn मैले स्कुलमा केटाकेटीहरुलाई सिकाउँछु । \xe I teach children at the school. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ lʌ̄ŋ pɵnɛ ʔiʦēːstʌ. \xn उसले मलाई डोको बन्‍नु सिकायो । \xe He taught me how to weave baskets. \se ʦent-si \wav vr-tsent-si \ps vr \ps vi \ge learn \gn सिक्‍नु \1s ʦēisiŋʌ \1d ʦēisiji \xv ʔīːʦi lêl mʉnɛ ʦēisiji \xn हामी गीत गाउनु सिकौं । \xe We learn to sing songs. \dt 15/Feb/2015 \lx ʦept \nep चे:म्‍न्य \wav vt-tsept-taste \a ept \ps vt \ge taste (liquid) \gn चाख्‍नु \1s ʦeptu \1d ʦepi \xv bʌlʌ ʦi ʦepte tōndʉ ! \xn छ्याङ् चाख्‍नुहोस न जेठा ! \xe Go ahead and taste the beer, first-born! \dt 15/Feb/2015 \lx ʦept \nep चे:म्‍न्य \wav vt-tsept-grind \a ept \ps vt \ge grind \gn दराल्नु \1s ʦeptu \1d ʦepi \xv ʔʌ̄m-ʔɛ khʉrʉ̂ː-bi mʌkʌi sɵ̂r ʦeptɛ. \xn उसले जाँतोमा मकै दराल्यो । \xe He ground the maize in the mill. \dt 15/Feb/2015 \lx ʦem \nep चेम्‍न्य \wav vi-tsem \a em \ps vi \ge rot (of wood) \gn कुहिनु \xv ʔʌʣhɛ̄mnûm sʌ̄ŋ ʦêmtɛ. \xn पोहोर सालको काठ कुह्‍यो । \xe Last year's wood rotted. \dt 15/Feb/2015 \lx ʦemt \nep चेम्‍न्य \wav vt-tsemt \wav vt-tsemt2 \a emt \ps vt \ge play with \gn खेलाउनु \1s ʦēmdu \1d ʦemi \xv ʔuŋʌ jakki ʦɵʦʦɵ-ɦɛm ʦēmdunu. \xn म सानो केटाकेटीहरुलाई खेलाउँछु । \xe I play with the small children. \se ʦemt-si \wav vr-tsemt-si \ps vr \1s ʦēmsiŋʌ \1d ʦēmsiji \xv ʦɵʦʦɵ-ɦɛm ʔuntāːpŋʌ ʦêmsinu. \xn केटाकेटीहरु आफै खेल्छन् । \xe The children play by themselves. \dt 05/Mar/2013 \lx ʦɛ-ʔi \nep च्य इन्य \wav vi-tsyai \a i1 \ps vi \ge taste bad, be unpleasant \gn नमीठो हुनु, नरमाइलो हुनु \xv ʦɛ ʔipɛ jûː \xn नमीठो खाना । \xe bad food. \xv ʦɛ ʔūːtɛ. \xn नमीठो भयो । \xe It was unpleasant. \xv mʉnɛ mʌçpɛ kɛ̄m munʉlo ʦɛ ʔi. \xn गर्नु पर्ने काम रम्रो नहुँदा नमीठो हुन्‍छ । \xe It is unpleasant when the work one has to do is not good. \xv ʦɛ ʔipɛ ɦʌs mu. \xn यो मान्छे अमिल्‍दो छ । \xe He is not a nice person. \se ʦɛ ʔi-si \wav vr-tsyai-si \ps vr \1s ʦɛ ʔînsiŋʌ \1d ʦɛ ʔissiji \2s ʔiʦɛ ʔînsi \ge be embarrassed \gn अप्ठ्‌यारो वा खिन्‍न लाग्‍नु \xv phulu lōːle mʌgɵkde-bi ʣɵk-bi ɦoɔ̄i ʔimʌçkilo ɦɛpiŋʌ ʦɛ ʔissiki. \xn चेरो नभाएको ठाउँमा भोज खान बोलायो भने अप्ठ्‌यारो लाग्छ । \xe If we are asked to participate in a feast by a family with which we do not have mutual dealings, we feel uncomfortable participating. \dt 15/Feb/2015 \lx ʦɛnt \nep च्याइन्य \wav vt-tsyant \a ɛnt \ps vt \ge stack on top of \gn चाङ् लगाउनु \1s ʦɛ̄ndu \1d ʦɛ̄ːʦi \xv salʌ-ʔɛ tibi kʉ̂r ʦɛ̄nde. \xn तन्‍नेरीले अलिक भारी चाङ् हाल न । \xe Young man, pile on some extra load (into your basket). \xv ʔuŋʌ lʌ̄ŋ thēm-bi beɖiŋ ʦɛ̄ndu. \xn म डोकोमाथी बेडिङ चाङ् लगाउँछु । \xe I piled the bedding on top of the basket. \dt 15/Feb/2015 \lx ʦɛp \nep च्या:म्‍न्य \wav vt-tsyap-leak \a ɛp \ps vt-i \ge leak \gn चुहिनु \3s ʦɛ̄ːbʉ \xv kʌ̄mpo ʦhanalʌ wɵ ʦɛ̂ːptɛ. \xn घरको छानाबाट पानी चुहियो । \xe Rain leaked from the roof of the house. \xv wɵ ʦɛppɛ gɵ̄ːthɛ-bi ghrôːt munɛ mughāːnu. \xn पानी चुहिने गोठमा बाख्रा बस्‍न मान्दैनन् । \xe Goats do not want to stay in a leaking cowshed. \dt 05/Mar/2013 \lx ʦɛp \nep च्या:म्‍न्य \wav vt-tsyap-able \wav vt-tsyap-able2 \a ɛp \ps vt \ge be able \gn सक्‍नु \xv kʉ̂r kʌ̄rnɛ ʦɛbu. \xn म भारी बोक्‍न सक्छु । \xe I can carry the load. \xv ʔuŋʌ mʌ̄mnɛ ʦɛbu. \xn म सम्झिन सक्छु । \xe I can remember. \se2 ʦɛ̂msenɛ \ps vt \ge tease \gn मेख मार्नु \1s ʦɛ̂ːpsedu \1d ʦɛpseʦi \1p ʦɛpseki \2s ʔiʦɛ̂ːpsedʉ \2p ʔiʦɛ̂mseni \xv mʌkokpɛ ɦʌs kokpɛ mʌ̂ntɛsilo ʦɛ̂ːpsetɛ. \xn नजान्‍ने मान्छे जान्‍ने हुन खोज्दा जान्‍नेले मेख मार्‍यो । \xe The unknowledgeable person who thought he was knowledgeable was set straight. \dt 15/Feb/2015 \lx ʦɛm \nep च्याम्‍न्य \wav vt-tsyam \a ɛm \ps vt \ge lose \gn हराउनु \1s ʦɛmu \1d ʦɛmi \xv ʔuŋʌ ʦabi ʦɛmutʌ. \xn मैले चाबी हराएँ । \xe I lost the key. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʔʌlɵ ʦɛ̂mtɛ. \xn उसले मलाई तर्सायो । \xe He startled me. \dt 15/Feb/2015 \lx ʦɛr \ps vt-i \ge be exhausted \gn धेरै थाक्‍नु, गल्‍नु \1s ʔiʦɛ̄rŋʌ \xv ŋênnɛ-ʔɛ ʦɛ̂rtɛ. \xn बिमारले सतायो । \xe He was exhausted from the disease. \xv māːlu khɵstʌlo ʣhes-ʔɛ ʔiʦɛrʌtʌ. \xn हिमाल जाँदा लेक लाग्‍यो । \xe When I went in the mountain, I suffered from the altitude. \dt 23/Feb/2015 \lx ʦɵ \nep च्योन्य \wav vt-tso \a ɵ \ps vt \ge use pieces of bamboo to enlarge a basket \gn चोयो थप्‍नु \1s ʦɵŋʌ \1d ʦɵji \xv ʔʌ̄m-ʔɛ lʌ̄ŋ ʦɵ-tōː pʉtɛ. \xn उसले चोयो थप्‍दै डोको बुन्यो । \xe He wove the basket, adding pieces of bamboo to enlarge it. \dt 15/Feb/2015 \lx ʦok \nep चो:न्य \wav vt-tsok \a ok \ps vt \ge sharpen \gn बसिलाले ताछ्‌नु \1s ʦogu \1d ʦɵki \xv ʔuŋʌ ʦok-ʔɛ ɦʌlo ʦogu. \xn म बसिलाले हलो ताछ्छु । \xe I sharpen the plough with an adze. \sy khlep \sy ɦi \dt 19/Feb/2013 \lx ʦokt \nep चो:न्य \wav vt-tsokt \a okt \ps vt-i \ge ripen, mature \gn छिप्पिनु \xv tēr ʦoktɛ. \xn बाँस छिप्पियो । \xe The bamboo matured. \xv pôː ʦoktɛ. \xn सुँगुर छिप्पियो । \xe The pig matured. \dt 19/Feb/2013 \lx ʦoŋ \nep चोऽन्य \wav vt-tsoG \a oŋ \ps vt \ge make a heap \gn चुली पार्नु \va ʦoŋt \1s ʦoŋu, ʦōndu \1d ʦɵŋi \xv bɛpari-ʔɛ phʌ̄l khɛ̂i mɛnulo mana-bi phʌ̄l ʦōŋʦoŋ mʉsʌ thɛpnu. \xn व्यापारीहरुले पीठो बेच्‍दा पीठो मानामा झुसी भर्छन् । \xe When businessmen sell flour, they weigh it by making a heap in a measuring pot. \xv ʔuŋʌ khēŋ-bi phʌ̄l ʦôntʌ. \xn मैले डालोम पीठो चुली पारेँ । \xe I made a heap of flour in the measuring pot. \dt 15/Feb/2015 \lx ʦɵtt \nep च्‍वा:न्‍न्य \wav vt-tsott \a ott \ps vt \ge push half-burned firewood deeper into the hearth \gn झोस्‍नु \1s ʦoɔttu \1d ʦɵʦi \xv mɛːlâm sʌ̄ŋ ʦoɔtte. \xn उतापट्टिको दाउरा झोस न । \xe Please push the firewood from that side! \dt 15/Feb/2015 \lx ʦɵtt \nep नेले च्‍वा:न्‍न्य \wav vt-tsott-nyole \a ott \ps vt \ge annoy \gn रिस उठाउनु \xv ʔʌ̄m-ʔɛ nele ʔiʦɵstʌ. \xn उसले मसँग निहु खोज्यो । \xe He annoyed me. \dt 15/Feb/2015 \lx ʦɵn \nep च्‍वाइन्य \wav vi-tson \a on \ps vi \ge jump, spring \gn उफ्रिनु, उर्लनु \1s ʦoɔ̄iŋʌ \1d ʦɵ̄ːʦi \xv ʦoɔ̄isʌ ʦoɔ̄isʌ bʌl ʔɵ̂ːptɛ. \xn उफ्री उफ्री बल हान्यो । \xe He sprang to shoot the ball. \xv bhîr ʦoɔ̄isʌ khɵstɛ. \xn मृग उफ्रदै गयो । \xe The deer jumped away. \dt 15/Feb/2015 \lx ʦɵm \nep च्‍वाम्‍न्य \wav vt-tsom \a om \ps vt \ge chop \gn चिर्नु, काट्‍नु \1s ʦomu \1d ʦɵmi \xv ʔuŋʌ poɔ̄ndʉ-ʔɛ sʌ̄ŋ ʦomu. \xn म बञ्‍चरोले दाउरा चिर्छु । \xe I chop firewood with an axe. \xv ʔuŋʌ betho-ʔɛ phɵrsi ʦomutʌ. \xn मैले खुकुरीले फर्सी चिरेँ । \xe I chopped the pumpkin with a khukuri. \dt 15/Feb/2015 \lx ʦɵr \nep च्‍वार्न्य \wav vt-tsor \a or \ps vt \sn 1 \ge pay \gn तिर्नु \sn 2 \ge cut (small branches for fodder) \gn काट्‍नु, छास्‍नु \1s ʦoru \1d ʦɵri \xv ʔʌ̄m-ʔɛ bʌ̂i binɛ sɛulʌ ʦɵ̂rtɛ. \xn उसले गाईलाई दिन स्याउला छास्यो । \xe He cut branches to give to the cows. \xv ʔuŋʌ ʔunôː ʦoru. \xn म उसको ऋण तिर्छु । \xe I pay my debt to him. \dt 15/Feb/2015 \lx ʦhi \nep छिन्य \wav vt-tshi \a i \ps vt \ge sweep \gn बढार्नु, पुछ्‍नु \1s ʦhiŋʌ \1d ʦhiji \xv ʔʌ̄m-ʔɛ bhʌ̄mdel ʦhitɛ. \xn उसले आँगन बढार्‍यो । \xe He swept the courtyard. \xv ʦɵʦʦɵ-ʔɛ ʔunɵkhli ʦhinɛ mukɵ̄ːgʉ. \xn बच्‍चाले सिँगान पुछ्‍न जान्दैन । \xe Children don't know how to wipe their noses. \dt 15/Feb/2015 \lx ʦhik \nep छु:न्य \wav vi-tshik \wav vi-tshik2 \a ik2 \ps vi \ge be cold \gn चिसो हुनु \1s ʦhʉkʌtʌ \1d ʦhiki \3s ʦhiktɛ \xv nōŋ ʦhʌkpɛ mʌttʉ. \xn हिउँ चिसो हुन्छ । \xe The snow is cold. \dt 19/Feb/2013 \lx ʦhitt \ps vt-i \ge have to, be obliged to \gn आइपर्नु, बाध्य हुनु \1s ʔiʦhistʌ \1d ʔiʦhisti \xv ʔik mʌri kɛm mʉnɛ ʔiʦhʌçtiki. \xn हामीले धेरै काम गर्नु पर्ने भयो । \xe We now have to do a lot of work. \xv nōŋ jāːtɛnʌ, gɵ ʔūːnɛ ʦhʌttɛ. \xn हिउँ परेर लुगा किन्‍नु पर्‍यो । \xe It snowed and he had to buy clothes. \dt 22/Feb/2015 \lx ʦhin \nep घ्ले: छैन्य \wav vi-tshin \a in \ps vi \ge to come off (of skin) \gn बोक्रा छिलिनु \xv bhɛ̄ndɛrɛ̄ːni ɦʌçkilo ʔukâː ghlêː ʦhʌ̄i. \xn गोलभेँडा पोल्दा त्यसको बोक्रा पिल्छिन्छ । \xe When we boil tomatoes, their skin peels off. \dt 15/Feb/2015 \lx ʦhint \nep घ्ले: छैन्य \wav vt-tshint \a int \ps vt \ge slide and damage, make peel \gn ख्‍वात्तै वा स्वाट्टै लग्‍‍नु \1s ghlêː ʦhʌ̄ndu \1d ghlêː ʦhīːʦi \xv kōːro-ʔɛ ʔuʔûː ghlêː ʦhʌ̂ntɛ. \xn उसको बारी पहिरोले स्वाट्टै लग्यो । \xe The landslide engulfed his fields. \xv bhlʌçpɛ têl-ʔɛ ʦɵʦʦɵpo ʔukhʌ̄r-bim sʌkʌ ghlêː ʦhʌ̂ntɛ. \xn उम्‍लेको तेलले बच्‍चाको हातको छाला पिल्स्‍यायो । \xe The boiling oil made the skin peel off the child's hand. \dt 15/Feb/2015 \lx ʦhipt \nep छ:म्‍न्य \wav vt-tshipt \a ipt \ps vt \ge chew sugarcane \gn ऊखु खानु \1s ʦhʌptu \1d ʦhipi \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʔughoɔ̄lsiŋʌ mārpɛ ʦhʌptɛ. \xn उसले सिङ्‍गै ऊखु खायो । \xe He chewed the whole sugarcane. \se ʦhipt (jʌ) \wav vt-ja-tshipt \wav vt-ja-tshipt2 \ps vt \ge worry (about the future) \gn चिन्ता गर्नु \1s jʌ ʦhʌptu \2s jʌ ʔiʦhʌptʉ \xv ʦɵʦʦɵ ŋêiʔo ʔɛ̂nnɛ-ʔɛ, ʔumɛ̂m-ʔɛ jʌ ʦhʌptɛ. \xn बच्‍चा बिरामी हुन्छ कि भनेर आमाले सुर्ता गरिन् । \xe The mother worried about her child being sick. \se ʦhipt-si (jʌ) \wav vr-ja-tshipt-si \ps vt \ge be sorry, be embarassed \gn ग्लानी हुनु \xv ʔāːpo saman ʔiʦɛ̂msɵstâm-kʌ ʔʌ̄m jʌ ʦhʌ̂mtɛsi. \xn मेरो सामान हराई दिएकोले ऊ ग्लानी भयो । \xe He was very sorry for having lost my luggage. \dt 24/Feb/2015 \lx ʦhim \nep छम्‍न्य \wav vt-tshim \a im \ps vt \ge push to the other side, shove \gn मिच्नु \1s ʦhimu \1d ʦhimi \xv ʔʌnɵ̂l senɛ ʔʌ̄m-ʔɛ ʔûŋ mukde ʔiʦhimʌtʌ. \xn आज राती उसले मलाई ओछ्यानमा धकेल्यो । \xe Last night he pushed me to the other side of the bed. \xv ʣhūŋ lʉlo bup.la ʦhʌ̄m lʉnu. \xn जाडो हुँदा चल्‍लाहरु धकेला-धकेल गर्छन् । \xe The chicks shove each other when it is cold. \xv bʌnʌs-ʔɛ mʌnʌs-po rîm ʦhîmtɛ. \xn बनसले मनासको साँध मिच्यो । \xe Banas encroached upon Manas's land. \dt 15/Feb/2015 \lx ʦhil \nep छल्न्य \wav vi-tshil \a il \ps vi \ge be frustrated, be dissatisfied \gn अरुले पाए जति कसैले नपाउँदा हुने असन्तुष्टि, मन दुखाउनु \1s ʦhʌ̄lŋʌ \1d ʦhili \xv ʔunomepo dʌkhoɔ̄i kɛ̄m-kʌ ʔuʦhʌ̄rmɛ ʦhîltɛ. \xn बुहारीको कामदेखि सासु असन्तुष्टि भए । \xe The mother-in-law was not satisfied with the amount of work her daughter-in-law did. \xv ʔuʣɵnɛ dʌkhoɔ̄i ʦhʉktɛnʌ ʦhîltɛ. \xn खानेकुरा थोरै हुँदा उसले गनगन गर्‍यो । \xe He felt unsated as he did not get enough food. \dt 15/Feb/2015 \lx ʦhilt \nep छल्न्य \wav vt-tshilt \a ilt \ps vt \ge be dissatisfied with someone, be disappointed by something \gn असन्तुष्ट हुनु, गनगन गर्नु \1s ʦhʌ̄ldu \1d ʦhili \xv ʔûŋ mʌphlɵŋâm-kʌ ʔʌ̄m ʦhʌ̄ldu. \xn नसघाएकोमा ऊ देखि म असन्तुष्ट छु । \xe I am disappointed that he isn’t helping me. \dt 15/Feb/2015 \lx ʦhʉ \nep छ्युन्य \wav vi-tshu \a u \ps vi \ge be late \gn ढिलो हुनु \1s ʦhʉŋʌtʌ \1d ʦhʉ̂iti \xv ʔiskul khoɔçkilo ʦhʉnɛ munʉ. \xn स्कुल जाँदा ढिलो गर्नु हुँदैन । \xe When we go to school, it is not good to be late. \an nɛp \dt 15/Feb/2015 \lx ʦhuk \nep छु:न्य \wav vi-tshuk \a uk \ps vi \ge become \gn हुनु \xv ʔûŋ bʌ̄ŋpɛ ʦhʉkʌtʌ. \xn म राम्रो भएँ । \xe I became good. \xv ʔûŋ ghoɔ̄lpɛ ʦhʉkʌtʌ. \xn म ठूलो भएँ । \xe I became big. \xv ʔīn bʌ̄ŋpɛ ɦʌs ʦhûːnɛ mʌttʉ. \xn तिमी राम्रो मानिस हुनु पर्नेछ । \xe You have to become a good man. \dt 15/Feb/2015 \lx ʦhuŋt \ps vt-i \3s ʦhūndʉ \ge form (of a boil) \gn पिलो आउनु \xv ʔusɛ̂l-bi ɦoɔsmɵ ʦhûntɛ. \xn उसको खुट्टामा पिलो आयो । \xe A boil formed on his leg \dt 22/Feb/2015 \lx ʦhe \nep छेन्य \wav vi-tshe \a e \ps vi \ge become mature (of a child growing up) \gn बुझ्ने हुनु \xv ʦɵʦʦɵpo ʔunûː ʦhēːtɛ. \xn बच्‍चा बुझ्ने भयो । \xe The child matured. \xv ʦhepɛ koklʌp ʔudiʦʦhɛ dʌla ʔɵktɛ. \xn चलाख भाले बिहान सबेरै बास्यो । \xe The clever rooster crowed early in the morning. \dt 19/Jan/2015 \lx ʦhek \nep छे:न्य \wav vt-tshek \a ek \ps vt \sn 1 \ge cut fodder \gn छास्‍नु \sn 2 \ge select grains \gn छन्‍नु \sn 3 \ge drain water \gn कुलो काट्‍नु \1s ʦhegu \1d ʦheki \xv wɵs ʦhegu. \xn नेबारा छास्छु । \xe I cut the fig tree for fodder. \xv ʔuŋʌ mʌkʌisɵ̂r ʦhegu. \xn मकै च्याख्ला रा भुस निफनेर छुटाउँछु । \xe I cleaned the crushed maize. \dt 15/Feb/2015 \lx ʦheŋ \nep छेऽन्य \wav vt-tsheG \a eŋ \ps vt \ge hate \gn घृणा गर्नु \1s ʦhêŋtʌ \1d ʦheŋiti \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʦɵʦʦɵ ʔiʦhēŋtiki. \xn उसले हामी केटाकेटीलाई घृणा गर्‍यो । \xe He hated us (children). \dt 15/Feb/2015 \lx ʦhett \nep छे:न्‍न्य \wav vt-tshett \a ett \ps vt \ge rinse \gn पखाल्नु \1s ʦhetu \1d ʦheʦi \xv ʔuŋʌ ku-ʔɛ kɛ̄ːp ʦhettʌ. \xn मैले पानीले भाँडा पखालेँ । \xe I rinsed the pan with water. \xv kʌwʌ-ʔɛ ʦherluŋmɛ-bi gɵpɛ pɵk ʦhettɛ. \xn खोलाले चप्लेटी ढुङ्‍गामा भएको माटो पखाल्यो । \xe The stream washed the soil that was on the stone slab. \se2 ʦhett (nûː) \ge warn \gn होशियारी बनाउनु \xv mamasisi ʔʌusʌdhi ʣɵnɛ munʉ ʔɛ̂nnɛ ʔʌ̄m-ʔɛ ʔʌnûː ʔiʦhestʌ. \xn जुन्सुकै औषधी खान हुन्‍न भनेर उसले मलाई सावधान गरायो । \xe He warned me not to take medecine carelessly. \dt 15/Feb/2015 \lx ʦhent \nep छेइन्य \wav vt-tshent \a ent \ps vt \ge recognize \gn चिन्‍नु \1s ʦhēndu \1d ʦhēːʦi \xv ʔik ʦhēi lʉki. \xn हामी चिन्जान गरौं । \xe Let's get to know each other. \xv ʔuŋʌ dhôːp ʦhēndu. \xn म डाँफेचोरालाई चिन्छु । \xe I recognized a lophophorus! \se ʦhent-si \wav vr-tshent-si \ps vr \ge know each other, be acquainted \gn चिनिनु \1p ʦhēisiki \xv khɵle ʦhɛ̂l-kolo ʦhēisinɛ mʌttʉ. \xn सबै आफन्ताहरुसँग चिनिनु पर्छ । \xe Relatives have to get to know each other. \dt 24/Feb/2015 \lx ʦhept \ps vi \ge leak out \gn रसिनु \3s ʦhêːp \xv gagri-bîm ku ʦheptɛ. \xn गाग्रिको पानी रसियो । \xe The water in the pot leaked out. \dt 23/Feb/2015 \lx ʦhem \ps vt \ge entice, lure (animals, spirits) \gn फकाउनु, फुल्याउनु \xv ghas-ʔɛ mes ʦhemutʌnʌ poɔttʌ. \xn घासले भैँसीलाई फकाएर बाँधेँ । \xe I lured the buffalo with grass and attached it to a pole. \xv lasmɛʔɛ grômmɛ lɵlɵ lʌçsʌ ʦhêmtɛlo lōː lʉ̂ntɛsi. \xn लास्म्यले ग्रोम्म्यलाई बिधिपूर्ण फुल्याउँदै फलक्‍दा उनी बौरियो । \xe When Laasmya compelled Grommya through incantations, she came back to life. \sy lemt \dt 23/Feb/2015 \lx ʦhelt \nep छेल्न्य \wav vt-tshelt \a elt \ps vt-i \ge be bright \gn चम्किलो हुनु, प्रष्ट हुनु \3s ʦhēldʉ \xv ghɵ̂r muʦhêlwɛ. \xn बत्ति (राँको) चहक भएन । \xe The lamp did not light up. \xv purne nɵ̂l kɵ̂m-ʔɛ mugʉ̄ːlʉkho lɵ ʦhēldʉ. \xn पूर्णिमाको दिन बादलले ढाकेन भने जून चम्किलो हुन्छ । \xe If the clouds aren't hiding it, the moon shines brightly on the day of the full moon. \xv ʦɵʦʦɵpo ʔulēm dʌla muʦhēldʉ. \xn बच्‍चाको जिब्रो छिटो लाग्दैन । \xe The child starts speaking very late. \xv bʌtti sɛ̄msɛ̄m tʌŋŋʌ tɵstɛ, muʦhêlwɛ. \xn बत्ती मधुरो मात्र देखियो प्रस्ट भएन । \xe The lamp just flickered and did not light up. \xv ʔɛ̂ntosoba ɦek bʌʣi go kɵ ʦhēldʉ ? \xn आजकाल कति बजे पो उज्यालो हुन्छ ? \xe What time is daybreak these days? \dt 15/Feb/2015 \lx ʦhɛ \nep छ्यन्य \wav vi-tshya \a A1 \ps vi \ge spread, proliferate \gn फैलिनु \4s ʦhɛ \3s ʦhāːtɛ \xv sēr ʦhāːtɛ. \xn जुम्रो फैलियो । \xe The lice spread. \xv mʌʣʌm.lal-po ghrôːt ghole ʦhāːtnu. \xn मजमलालको बाख्रा धेरै फैलियो । \xe Majamlaal's goats proliferated. \dt 19/Jan/2015 \lx ʦhɛtt \nep छ्या:न्‍न्य \wav vt-tshyatt-mutliply \a ɛtt \ps vt \ge multiply, increase supply (seeds, chicken) \gn बीउ उमार्नु, फैलाउनु \1s ʦhɛttu \1d ʦhɛʦi \xv ʔʌʣhɛ̄mnûm rɵ̂ːrāːru ʔuŋʌ ʦhɛttʌ. \xn पोहोर सालको धानको बीउ मैले फैलाएँ । \xe I increased my supply of rice seeds from last year's. \xv ʔuŋʌ pūŋmɛ ʦhɛttʌ. \xn मैले फूल फैलाएँ । \xe My flowers have multiplied. \xv ʔuŋʌ phɵ ʦhɛttʌnu. \xn मैले कखुरा फैलाएँ । \xe I increased the number of chickens. \dt 15/Feb/2015 \lx ʦhɛtt \nep छ्या:न्‍न्य \wav vt-tshyatt-ignite \a ɛtt \ps vt \ge ignite \gn सल्काउनु \1s ʦhɛtu \1d ʦhɛʦi \xv ʔuŋʌ ʦʌk.mʌk ʦhɛttʌnʌ mi ghrɛttʌ. \xn चकमक पारेर आगो बालेँ । \xe I ignited the fire with a flintstone. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ mi ʦhɛttɛ. \xn उसले आगो सल्कायो । \xe He ignited the fire. \se ʦhɛtt-si \wav vr-tshyatt-si \ps vr \ge make a fire for oneself \gn आफ्‍नो लागि आगो बाल्‍नु । \xv ʔûŋ mi ʦhɛ̂nsiŋʌtʌ. \xn आफ्‍नो लागि आगो बालेँ । \xe I made a fire for myself. \dt 15/Feb/2015 \lx ʦhɛr \ps vt \ge rewarm by the fire (food), dry by the fire (fireword) \gn सेकाउनु \1s ʦhɛrutʌ \1d ʦhɛriti \xv sūːtʌ sʌ̄ŋ ʦhɛ̄rkinʌ ghrɛ. \xn काँचो दाउरा सेकाएपछि बल्छ । \xe When we dry green wood, it burns. \dt 23/Feb/2015 \lx ʦhɵ \nep छ्योन्य \wav vi-tsho \a o \ps vi \sn 1 \ge be addicted to \gn गहिरो लत पर्नु, लागो हुनु \sn 2 \ge be mean \gn छुच्‍चो हुनु \1s ʦhɵŋʌ \1d ʦhɵji \xv ʔʌ̄m ʦi-bi ʦhɵ. \xn ऊ जाँडमा लागो छ । \xe He is addicted to alcohol. \xv ʔīn lêl mʉnɛ-bi mʌri ʔiʦhɵ. \xn तपाईं गीत गाउनुमा प्रखर हुनुहुन्छ । \xe You are addicted to singing. \xv ʦhɵpɛ khlêːp-ʔɛ ʔikɛçki. \xn छुच्‍चो कुकुरले टोक्‍छ । \xe Aggressive dogs bite people. \dt 15/Feb/2015 \lx ʦhoŋt \nep छोऽन्य \wav vt-tshoGt \a oŋt \ps vt \ge mix \gn मिसाउनु, थप्‍नु \1s ʦhōndu \1d ʦhɵŋi \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ɦʌçpɛ ku-kolo ʦhʌkpɛ ku ʦhôntɛ. \xn उसले तातो पानीसँग चिसो पानी मिसायो । \xe He mixed hot water with cold water. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ brâː ʦhôntɛnʌ lʉ̂ːtɛ. \xn उसले कुरा थपेर भन्यो । \xe He exaggerated. \dt 15/Feb/2015 \lx ʦhɵp \nep छ्वा:म्‍न्य \wav vt-tshop \a op \ps vt \ge gather into a bundle \gn मुठ्याउनु \1s ʦhobu \1d ʦhɵpi \xv ʔʌ̄m-ʔɛ lūːʣʌ rāːru ʦhɵ̂ːptɛnʌ poɔttɛ. \xn उसले कोदोको बीउ मुठ्याएर मुठा बाँध्यो । \xe He gathered the millet seedlings and tied them into a bundle. \xv tēr bhôː ʦhoɔ̂mnɛnʌ poɔ̂nnɛ mʌttʉ. \xn बाँस बटुलेर बाँध्‍नु पर्छ । \xe We have to gather bamboo and tie it into a bundle. \sy khɵp \dt 15/Feb/2015 \lx ʦhɵm \nep छ्वाम्‍न्य \wav vi-tshom \a om \ps vi \ge dance \gn नाच्नु \1s ʦhoɔ̄mŋʌ \1d ʦhɵmi \xv ʔiskul-bi ʦɵʦʦɵ-ɦɛm ʦhoɔ̄mnu. \xn स्कुलमा केटाकेटीहरु नाच्‍छन् । \xe The children dance at school. \xv ʔīːʦi was-bi ʦhɵmiti. \xn हामी वास्‌मा नाच्यौं । \xe We danced at the Waas festival. \dt 15/Feb/2015 \lx ʣA \nep ज्योन्य \wav vt-dza \a A \ps vt \ge eat \gn खानु \1s ʣʌŋʌ \1d ʣɵji \xv ʔɛ̂n jûː ʣɵki. \xn अब खाना खाऔं \xe Now let us have a meal. \xv ŋeçkilo ʔʌusʌdhi ʣɵnɛ mʌttʉ. \xn बिरामी हुँदा औषधी खानु पर्छ । \xe When we are sick, we have to take medecine. \xv ʔuŋʌ dʉ̂ːt ʣʌŋʌ. \xn दूध पिउँछु । \xe I drink milk. (of adults) \dt 20/Feb/2015 \lx ʣikt \nep जु:न्य \wav vt-dzikt \a ikt \ps vt \ge paint, dye \gn रङ्‍ग्याउनु \1s ʣʌktu \1d ʣiki \xv ʔuŋʌ kʌ̄m ʣʌktu. \xn म घर रङ्‍ग्याउँछु । \xe I paint the house. \xv bubûm gɵ ɦʌlʌlâm rʌ̄ŋ-ʔɛ ʣʌktu. \xn सेतो लुगालाई रातो रङले रङ्‌ग्याउँछु । \xe I dyed the white cloth red. \dt 16/Feb/2015 \lx ʣe \nep जेन्य \wav vi-dze \a e \ps vi \ge say \gn बोल्नु, बज्‍नु \1s ʣeŋʌ \1d ʣeji \xv ɦebe ʣēːtɛ? \xn कती बज्यो \xe What time is it? \xv khɛ̂l mɵ̂l mʉnɛ lagi ghole ɦʌs-kolo ʣenɛ mʌttʉ. \xn धेरै जनासँग भेटेर सल्‍लाह गर्नुपर्छ । \xe We have to discuss Khaling affairs with many people. \xv ʔʌ̄m ʦɛnʉpɛ ʣe. \xn ऊ मीठो बोल्छ । \xe He speaks nicely. \xv ʔʌ̄mpo joŋbêm ʦɛnʉpɛ ʣe. \xn उसको बिनायो मीठो बज्‍छ । \xe His jew's harp sounds nice. \cf ʣet \dt 16/Feb/2015 \lx ʣett \nep जे:न्‍न्य \wav vt-dzett \a et \ps vt \ge call to, read aloud \gn बोलाउनु, पढ्नु \1s ʣettu \1d ʣeʦi \xv lɛ̄mdu-bi ʔʌ̄m-ʔɛ ʔûŋ ʔiʣestʌlo ʦhêntʌ. \xn बाटोमा उसले मलाई बोलाउँदा पो चिनेँ । \xe When he called to me on the road, I recognized him. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ bides-lʌ ɦɵpɛ brâː sāːphʌm ʣettɛ. \xn उसले विदेशबाट आएको पत्र पढ्यो । \xe He read a letter from abroad. \xv nokʦho-ʔɛ ʔusesmɵ ʣettʉ. \xn झाँक्रीले तान्‍त्रिक गुरुलाई बोलाउँछ । \xe The shaman calls his master. \xv ʣêi lʉkinʌ go ʦhēi lʉki. \xn बोलचाल गरेपछि पो चिनजान हुन्छ । \xe We get to know each other by talking. \dt 16/Feb/2015 \lx ʣhit \nep झ:न्‍न्य \wav vi-dzhit \a it \ps vi \ge be wet \gn भिज्नु, रुझ्नु \1s ʣhʌ̂iŋʌ \1d ʣhiʦi \xv ʔʌnɵ̂l ʔʌʦhatʌ mugōːwɛnʌ wɵ̂ː-ʔɛ ʣhistʌ. \xn आज छाता नभएर पानीले रुझेँ । \xe I did not have an umbrella today, and I got wet from the rain. \ge be bored \gn धित मर्नु \xe revoir \dt 16/Feb/2015 \lx ʣhitt \nep झ:न्‍न्य \wav vt-dzhitt-soak \a itt \ps vt \sn 1 \ge soak \gn भिजाउनु \sn 2 \ge grow (seedling) \gn बीउ राख्‍नु \1s ʣhʌttu \1d ʣhiʦi \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʔiʣhisti. \xn उसले भिजायो । \xe He made us wet. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ rɵ̂ːrāːru ʣhʌttɛ. \xn उसले धानको बीउ राख्यो (छर्‍यो) । \xe He germinated the rice seeds. \dt 16/Feb/2015 \lx ʣhitt \nep झ:न्‍न्य \wav vt-dzhitt-getwarm \a itt \ps vt \ge get warm by the fire / get cool (when one feels too hot) \gn ताप्‍नु \1s ʣhʌttu \1d ʣhiʦi \xv ʔʌ̄m-ʔɛ mi ʣhʌttʉ. \xn उसले आगो ताप्छ । \xe He gets warm by the fire. \xv ʣhūŋ lʉlo mi ʣhʌ̂nnɛ ʦɛnʉ. \xn चिसो हुँदा आगो ताप्‍नु मजा आउँछ । \xe When it is cold, it is nice to get warm by the fire. \xv gʌrmi lʉlo ʣhūŋ ʣhʌ̂nnɛ ʦɛnʉ. \xn गर्मी लाग्‍दा हावा खानु मजा आउँछ । \xe When it is hot, it is nice to have a cool wind. \xv lonɛm-bi tori tēl-ʔɛ klênsinu mʌnʌ noɔ̄m ʣhʌtnu. \xn हिउँदमा तोरीतेल घसेर घाम ताप्‍छन् । \xe In the winter, they rub themselves with oil and bask in the sun. \dt 16/Feb/2015 \lx ʣhint \nep झैन्य \wav vt-dzhint \a int \ps vt \ge persuade, incite, encourage \gn उक्साउनु \1s ʣhʌ̄ndu \1d ʣhīːʦi \xv mʌbʌ̄ŋpɛ kɛ̄m-bi ɦʌs ʣhʌ̄inɛ munʉ. \xn नराम्रो काममा मान्छेलाई उक्साउनु हुँदैन । \xe It is not good to encourage people to do bad work. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ kɛ̄m mʉnɛ ʔok ʔiʣhʌ̄itʌkʌ. \xn काम गर्नको लागि उसले हामीलाई उक्सायो । \xe He encouraged us to work. \dt 16/Feb/2015 \lx ʣhip \nep झ:म्‍न्य \wav vi-dzhip \a ip \ps vi \ge become spoiled, rotten \gn कुहुनु \xv phɵrsi ʣhiptɛ. \xn फर्सी कुहियो । \xe The pumpkin rotted. \xv ki ʣhiptɛ. \xn आलु कुहियो । \xe The potato rotted. \xv sɵ ʣhiptɛ. \xn मासु कुहियो । \xe The meat spoiled. \dt 16/Feb/2015 \lx ʣhim \se ʣhim (ʔumôː) \nep मो: झम्‍न्य \wav vi-dzhim \a im \ps vi \ge be fed up, be bored, drink enough water \gn वाक्‍कै लाग्‍नु, आत मर्नु \xv kɛ̄m mʉnɛ-ʔɛ ʔʌmôː ʣhîmtɛ. \xn काम गर्नुले वाक्‍कै लाग्यो । \xe I am fed up with working too much. \xv ʔudinʌi pok.sɵ kɵnɛ-ʔɛ ʔʌmôː ʣhîmtɛ. \xn दिनहुँ सुँगुरको मासु खानुले वाक्‍कै लाग्यो । \xe I am tired of eating pork every day. \xv ʔumôː ʣhîmtɛ̂m sʌmmʌ mes-ʔɛ ku tʉ̂ŋtɛ. \xn आत मरिन्जेल भैँसीले पानी पियो । \xe The buffalo drank water until it was full. \dt 16/Feb/2015 \lx ʣhʉk \nep झु:न्य \wav vi-dzhuk \a uk \ps vi \ge jump down, escape \gn हाम फाल्नु, भाग्‍नु \1s ʣhûːŋʌ \1d ʣhʉki \xv khespɵ ʣhʉkkhɵstɛ. \xn चोर भागीगयो । \xe The thief escaped. \xv nus tɛ̄ːlâm sʌ̄ŋ-kʌʔʌ mɛ̄ːlâm sʌ̄ŋ-bi ʣhʉkkhɵstɛ. \xn बाँदरले एताको रुखबाट उताको रुखमा हाम फाल्यो । \xe The monkey jumped from tree to tree. \dt 16/Feb/2015 \lx ʣhʉkt \nep झु:न्य \ps vt \ge help to escape \gn भगाउनु \1s ʣhuktu \1d ʣhʉki \xv ʔʌ̄mʔɛ ɦʌs ʣhuktɛnʌ khoɔttɛ. \xn उसले मान्छेलाई भगाएर लग्‍यो । \xe He helped the man escape. \dt 16/Feb/2015 \lx ʣhʉr \nep झर्न्य \wav vi-dzhur \a ur \ps vi \ge be sour \gn अमिलो हुनु \3s ʣhʉ̂rtɛ \xv ʦi ʣhʉ̂rtɛnʌ ʔʌ̄m-ʔɛ mutʉ̂ŋwɛ. \xn जाँड अमिलो हुनाले उसले पिएन । \xe The alcohol was sour, so he did not drink it. \xv ʣhʌ̄rpɛ rɛ̄ikhɛmulʌ sɵpɛ phʌ̄l jāŋ. \xn बाक्लो चाल्नीबाट मसिनो पिठो चालिन्छ । \xe With a tight sieve, one can sift fine flour. \xv kagʌti ʣhʌ̄rpɛ mʌttʉ. \xn कागती अमिलो हुन्छ । \xe Limes are sour. \dt 16/Feb/2015 \lx ʣhekt \nep झे:न्य \wav vt-dzhekt \a ekt \ps vt \ge cut (halfway) \gn काट्‍नु \1s ʣhektu \1d ʣheki \xv ʔʌ̄m-ʔɛ poɔ̄ndʉ-ʔɛ sʌ̄ŋ ʣhektʉ. \xn उसले बन्चरोले रुख काट्‍छ । \xe He cut the tree with an axe. \dt 16/Feb/2015 \lx ʣheŋ \nep झेऽन्य \wav vi-dzheG \a eŋ \ps vi \ge last \gn खप्‍नु, टिक्‍नु \1s ʣhēːŋʌ \1d ʣheŋi \xv ghole ʣhêŋtɛ. \xn धेरै खप्यो । \xe It lasted for a long time. \xv ʔʌnʌ̄m ʔʌmɛ̂m-ʔɛ pʉtɛ̂m thoɔpru mʌri ʣhêŋtɛ. \xn उहिले मेरो आमाले बन्‍नु भएको पटुकी धेरै खप्यो । \xe The girdle that my mother wove years ago lasted a very long time. \xv ʔʌnʌ̄mmîm ɦʌs-ɦɛm mʌri ʣhêŋtɛnu. \xn उहिलेको मान्छेहरु धेरै बाँच्‍थे । \xe People from long ago used to live a long time. \xv sʌ̄ŋ-po kʌ̄m ʔɛçsʌ lūŋ-po kʌ̄m tūŋ ʣhēŋ. \xn काठको घरभन्दा ढुङ्‌गाको घर टिकाउ हुन्छ । \xe Stone houses last longer than wood houses. \dt 16/Feb/2015 \lx ʣhept \ps vt \ge temper (a blade, by beating while red-hot and dipping in water) \gn अर्झाप्‍नु \1s ʣheptu \1d ʣhepi \xv ʔʌ̄m-ʔɛ poɔ̄ndʉ ʣheptɛnʌ ɦeçpɛ ʦhʉktɛ. \xn उसले बन्‍चरो अर्झापेपछि लाग्‍ने भयो । \xe He tempered the axe and it became sharp. \dt 23/Feb/2015 \lx ʣhɛp \nep झ्या:म्‍न्य \wav vi-dzhyap \a ɛp \ps vi \ge be possible \gn सक्‍नु \xv ʔʌnɵ̂l ʣhɛ̂ːpkho ghole kɛ̄m mʉnɛ mʌttʉ. \xn सकियो भने आज धेरै काम गर्नुपर्छ । \xe If possible, we have to do a lot of work today. \xv ʔʌnɵ̂l ghole kɛ̄m mʉnɛ muʣhɛ̂ːp. \xn आज धेरै काम गर्न सकिदैन । \xe Today we won't be able to work much. \xv bhɵ̂ːdʌm kilo-po kʉ̂r kʌ̄rnɛ ʣhɛ̂ːp. \xn ५० किलोको भारी बोक्‍न सकिन्‍छ । \xe It is possible to carry a fifty kilo load. \dt 16/Feb/2015 \lx ʣhɛm \nep झ्याम्‍न्य \wav vi-dzhyam \a ɛm \ps vi \ge be lost, disappear, die (formal) \gn हराउनु, मृत्यु हुनु \xv thūːnɛm-bi bʌ̂i ʣhɛ̂mtɛ. \xn जङ्‍गलमा गाई हरायो । \xe The cow got lost in the forest. \xv ʔɛnɛ̄ː sunʌslal ʣhɛ̂mtɛ. \xn अस्ति सुनस्लाल बित्‍नु भयो । \xe Sunaslal passed away the other day. \se ʣhɛ̄m (ʔulɵ) \xv thūːnɛm-bi ʦɵʦʦɵpo ʔulɵ ʣhɛ̄m. \xn जङ्‍गलमा बच्‍चाको सातो जान्‍छ । \xe The child is terrified in the forest. \dt 16/Feb/2015 \lx ʣhɵŋ \nep झोऽन्य \wav vt-dzhoG \a ɵŋ \ps vt \ge plough \gn हालो जोत्‍नु, जँघार तर्नु \xv ʔuŋʌ ʔûː ʣhoŋu. \xn म खेत जोत्छु । \xe I plough the field. \xv ʔuŋʌ kʌwʌ ʣhoŋutʌnʌ lɛ̄ːstʌ. \xn मैले जँघार तरेर पार गरेँ । \xe I waded across the stream. \dt 16/Feb/2015 \lx ʣhɵr \nep झ्वार्न्य \wav vi-dzhor \a or \ps vi \sn 1 \ge leak \gn चुहिनु \sn 2 \ge become thin \gn दुब्लो हुनु \3s ʣhoɔ̄r \xv ʔʌ̄m ʔʌ̂mtɛsilo ʔukhîːmɵ ʣhɵ̂rtɛnʌ dhāŋku ʣhistɛ. \xn ऊ सुत्‍दा र्‍याल चुहेर सिरानी भिज्यो । \xe While he was sleeping, he drooled and the pillow got wet. \xv ʔʌtêmmîm dʉk-ʔɛ ʔʌ̄m ʣhɵ̂rtɛ. \xn यो सालको दु:खले ऊ दुब्लायो । \xe He became thin from this year's hardships. \xv pok.sɵ ɦʌttɛlo ʔuʦhodowɛ ʣhɵ̂rtɛ. \xn सुँगुरको मासु पोल्‍दा बोसो बिलेर चुह्‍यो । \xe While the pork was roasting, the fat dripped out. \xv ɦal ɦʌlsilo ʔâːp-po ʔâm.khi ʣhoɔ̄r. \xn गर्मी बढ्‍दा खोटे सल्‍लाको खोटो झर्छ । \xe When the temperature increases, pine resin seeps out. \dt 16/Feb/2015 \lx ʣhɵ-si \ps vr \ge begin at (negative situations) \gn उब्‍जिनु \xv ghrʌ̄ŋʔɛ thûŋtɛ̂m-bikʌ koɔ̄r ʣhɵ̂ntɛsi. \xn काँढाले घोचेकोमा घाउँ उब्‍जियो । \xe The infection formed at the site of the thorn prick. \xv tukkûm ʔudhʌ̂m-bikʌ kōːro ʣhɵ̂ntɛsi. \xn त्यो डाँडादेखि पहिरो उब्‍जियो । \xe The landslide started up in the mountains. \dt 22/Feb/2015 \lx tA \nep त्योन्य \wav vt-ta \a A \ps vt \ge put \gn राख्‍नु \1s tʌŋʌ \1d tɵji \xv ʔuŋʌ ʔusuntʌla kûŋtʌnʌ ʔunûː tûŋtʌ. \xn उसको मन बुझाउन सुन्तला खाइदिएँ । \xe I made him happy by eating his orange. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʈebʌl-bi kitap tʉtɛ. \xn उसले टेबलमा किताब राख्यो । \xe He put the book on the table. \dt 16/Feb/2015 \lx ti \nep तिन्य \wav vi-ti \a i1 \ps vi \ge lay eggs \gn फुल पार्नु \xv phɵ tūːtɛ. \xn कुखुराले फुल पार्‍यो । \xe The chicken laid an egg. \dt 16/Feb/2015 \lx tikt \nep तु:न्य \wav vt-tikt \wav vt-tikt2 \a ikt \ps vt \ge support, point with, step on \gn बिसाउनु, टेकाउनु, टेक्‍नु \1s tʌktu \1d tiki \xv ghoʦa-ʔɛ ghʌra tʌktɛ. \xn घोचाले घारालाई टेकायो । \xe The vertical pole supported the horizontal one. \xv ʦi-ʔɛ sêːtɛlo ʔusɛ̂l ŋʌ mutʌkwɛ. \xn जाँडले मातेको बेला खुट्टा नै टेकेन । \xe He was drunk and could not stand on his feet. \xv ʔinɛ ʈʌrʦ-ʔɛ tʌkte. \xn तिमीले टर्चले देखाऊ न । \xe Point the torch (that way). \xv ghrʉ̂mtɛnʌ nɛ̄i-bi kʉ̂r tʌktɛ. \xn थाकेर चौतारीमा भारी बिसायो । \xe He got tired and rested his load on the platform. \dt 16/Feb/2015 \lx tiŋ \ps vt \ge line up \gn पङ्‍‌क्‍तिबद्ध राख्‍नु \1s tiŋu \xv ʔʌ̄mʔɛ ʦɵʦʦɵ-ɦɛm tîŋtɛnu. \xn उसले केटाकेटीहरुलाई पङ्‍‌क्‍तिबद्ध राख्‍यो । \xe He lined the children up. \se tiŋ-si \ps vr \3s tûnsinu \ge be lined up \gn पङ्‍‌क्‍तिबद्ध हुनु \dt 22/Feb/2015 \lx titt \nep त:न्‍न्य \a itt \ps vt-i \sn 1 \ge lay eggs (of flies) \gn फुल पार्नु (झिङ्‍गाले) \sn 2 \ge have misfortune after having done bad things \gn लोधर लाग्‍नु \xv bʌ̂i mistɛnʌ gijamɵ-ʔɛ tʌttɛ. \xn गाई मरेपछि सिनुमा झिङ्‍गाले फुल पार्‍यो । \xe The cow died and flies laid eggs on it. \xv mʌbʌ̄ŋpɛ kɛ̄m mʉkilo rʉ̂i-ʔɛ ʔitʌçki. \xn नराम्रो काम गरेमा लोधर लाग्छ । \xe When we do bad things, we suffer from misfortune. \dt 16/Feb/2015 \lx tipt \nep त:म्‍न्य \wav vt-tipt \a ipt \ps vt \sn 1 \ge step on \gn टेक्‍नु \sn 2 \ge press with a finger \gn थिच्नु \1s tʌptu \1d tipi \xv ʔuŋʌ lūŋ-bi tʌptu. \xn म ढुङ्‍गामा टेक्छु । \xe I step on the stone. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ɦʌp.lu sʌ̄i tʌptɛ. \xn उसले औंठाछाप लगायो । \xe He made a thumbprint. \se tipt-si (nûː) \ge control oneself \gn मन थाम्‍नु \xv ʔinûː tʌ̂msije! \xn मन थाम न । \xe Control yourself! \dt 25/Feb/2015 \lx tʉkt \ps vt \ge answer, respond \gn जवाफ दिनु, बिसाउनु, टेकाउनु \1s tuktu \xv sʉribūːmɛlam pʌkhʌtʌmsʌ-kolo sʉribuŋlam pʌkhʌtʌmsʌ-ɦɛm khɵre khɵre tûː lʉnu. \xn दुलाहीतर्फ र दुलाहातर्फका पुर्खाहरु बीच सौहार्द तरिकाले जवाफ दिन्छन् । \xe The priests from the groom's side and the priests from the bride's side respond to each other's words nicely. \xv kinɛ loɔ̄mpɛ ɦʌs tukkilo ʣhʌn kîn phûː \xn झगडा गर्न खोज्‍नेलाई बोलाउँदा झन झगडा हुन्छ । \xe If we engage with people looking for trouble, a fight will ensue. \dt 23/Feb/2015 \lx tʉŋ \nep तुऽन्य \wav vt-tuG \a uŋ \ps vt \ge drink \gn पिउनु \1s tuŋu \1d tʉŋi \xv ʔuŋʌ surti mutuŋu. \xn म सुर्ती पिउदिनँ । \xe I do not smoke. \xv ʔik-ʔɛ ʦi ghole mutuŋwiki. \xn हामीले जाँड धेरै पिएनौं । \xe We did not drink a lot of beer. \xv kʉmîn lʉlo ku tūːnɛ mʌttʉ. \xn तिर्खा लाग्दा पानी पिउनु पर्छ । \xe We drink water when we are thirsty. \dt 16/Feb/2015 \lx tʉp \nep त:म्‍न्य \wav vt-tup \a up \ps vt \ge play music, beat metal \gn बजाउनु \1s tubu \1d tʉpi \xv ʔuŋʌ mɛnʉwɛ tubu. \xn म झ्याम्टा बजाउँछु । \xe I play cymbals. \xv ʔīːʦi-ʔɛ thōːʦi ɦōːtɛlo lêl mʌri tʉpiti. \xn हामीदुईले ऋतु फेरिदा धेरै गीत बजायौं । \xe We played many songs during the change of season. \xv sēu-ʔɛ betho tʉ̄ːbʉ. \xn लोहारले खुकुरी बनाउँछ । \xe Blacksmiths make khukuris. \dt 16/Feb/2015 \lx tʉmt \nep तम्‍न्य \wav vt-tumt \a umt \ps vt \ge track \gn पहिल्याउनु, ठम्याउनु \1s tʌ̄mdu \1d tʉmi \xv dʌbu doro mʉpɛ-ʔɛ mʌri bhîr tʌ̂mtɛ. \xn सिकारीले मृग पहिल्यायो । \xe The hunter tracked the deer for a long time. \xv solʌri-ʔɛ phɵ ʔumûr-lʌkʌ ŋʌ tʌ̄mdʉ. \xn स्यालले कुखुरालाई गन्धबाटै पहिल्याउँछ । \xe The jackal tracks the chicken by its smell. \dt 16/Feb/2015 \lx tʉmt \nep तम्‍न्य \wav vt-tim \wav vt-tim2 \a im \ps vt-i \ge be cold \gn ठिहिर्‍याउनु \1s ʔitʌ̄mŋʌ \1d ʔitʉmi \3s tʌ̄mdʉ \xv ʣhūŋ-ʔɛ ʔʌkhʌ̄r tʌ̂mkhʌtɛ. \xn (चिसो) हावाले मेरो हात ठिहिर्‍यायो । \xe My hands became numb from the cold. \xv nōŋ-ʔɛ ʔitʉmʌtʌ. \xn मलाई हिउँले ठिहिर्‍यायो । \xe I got cold in the snow. \dt 16/Feb/2015 \lx tʉr \nep तर्न्य \wav vt-tur \wav vt-tur2 \a ur \ps vt \ge break, snap, uproot \gn भाँच्नु \1s turu \1d tʉri \xv nōŋ-ʔɛ sʌ̄ŋpo ʔughrēm tʉ̂rtɛ. \xn हिउँले रुखको हाँगो भाँच्यो । \xe The snow broke the tree's branches. \xv ghrok-tʉlʉ-bi bʌ̂i thūːtɛlo, ʔusɛ̂l tʉ̂rtɛ. \xn ढडेन्‌मा लडेर गाईको खुट्टा भाँचियो । \xe The cow fell down in the steep rocky place and broke its leg. \xv ʔuŋʌ nīŋro turutʌ. \xn मैले निहुरो टिपेँ । \xe I uprooted the fern shoot. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ pɛskoɔi tʉ̂rtɛ. \xn उसले तामा भाँच्यो । \xe He uprooted the bamboo shoot. \xv ʔʌ̄m khel-bi ghlâŋtɛlo woŋâmpo ʔunɵ tʉ̂rtɛ. \xn ऊ खेलमा जित्‍दा अरुका सेखी झर्‍यो । \xe When he won the game, he disappointed the other players. \xv ʦʌit bʌisak-bîm noɔ̄m tʌ̄rnɛ mudêi. \xn चैत वैशाखको घाम सहन सकिँदैन । \xe During the months of Chaitra and Vaishakh, the heat of the sun is unbearable. \xv ʔuŋʌ ʔʌ̄mpo ʔumʌs tʌ̄rnɛ muʦɛbuwʌ. \xn उसको आँखा तर्न सकिनँ । \xe I could not look at him directly (due to shyness). \dt 16/Feb/2015 \lx tʉl \nep तल्न्य \wav vt-tul \a ul \ps vt \ge feed (something or someone unable to fend for itself) \gn पाल्नु \1s tulu \1d tʉli \xv ʔʌ̄m-ʔɛ reskʌp ʦɵʦʦɵ tʉ̂ltɛ. \xn उसले टुहुरो बच्‍चा पाल्यो । \xe He raised an orphan. \xv ʔuŋʌ pôː tulutʌ. \xn मैले सुँगुर पालेँ । \xe I raised a pig. \se tʉl-si \wav vr-tul-si \ps vr \ge take care of oneself \gn जिउनु \xv ʔûŋ ʔʌtāːpŋʌ tʌ̄lsinɛ mʌttʉ. \xn म आफै जिउनु पर्छ । \xe I have to take care of myself. \xv dʉspɛ ʦhʉktɛ̂m pʌʦhi ʔutāːpŋʌ tʌ̄lsi. \xn ठूलो भएपछि ऊ आफै पेट पाला गर्न सक्छ । \xe After becoming an adult, he took care of himself. \dt 16/Feb/2015 \lx tekt \nep ते:न्य \wav vt-tekt \a ekt \ps vt \ge cork, block, fill up \gn बुजिनु \1s tektu \1d teki \xv sāŋ-ʔɛ nalabîm ku tektɛ. \xn झ्यासले पाइपको पानी बुज्यायो । \xe He blocked the waterpipe with grass. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ kɵs-po ʔulɛ̄m tektɛ \xn उसले दुम्सीको दुलो बुज्यायो \xe He blocked the entrance to porcupine's den. \dt 16/Feb/2015 \lx teŋt \nep तेऽन्य \wav vt-teGt \a eŋt, ent \ps vt \ge insert, squeeze into \gn खाँद्‍नु \xv tēndu \1d teŋi / tēːʦi \xv ʔʌ̄m-ʔɛ lup-ju ʦi têntɛ. \xn उसले घैटोमा जाँड खाँद्यो । \xe He put the fermented grain into the round clay pot. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʣhola-ju gɵ têntɛ. \xn उसले झोलामा लुगा खाँद्यो । \xe He stuffed the clothes into the bag. \xv plen-bi bhērnɛ-kʌ lɛ̂l ʔʌŋeʦo-bi khapsi têntʌ. \xn प्लेनमा उड्नुभन्दा पहिले कानमा कपास खाँदेँ । \xe Before flying, I stuff wool in my ears. \dt 16/Feb/2015 \lx ter \nep तेर्न्य \wav vt-ter \a er \ps vi \ge flee \gn भाग्‍नु \1s phali tērŋʌ \ps vt \ge fell (tree) \gn ढल्नु, ढाल्‍नु \1s teru \1d teri \xv ʔʌ̄m-ʔɛ khetɛnʌ khɛ-bi phali têrtɛ? \xn उसले चोरेर कता भाग्यो । \xe Where did he flee after stealing? \xv dʌbu mʉpɛ-ʔɛ bʌnduk-ʔɛ bhîr ʔɵ̂ːptɛlo tʌk-khep-bi ŋʌ phali têrsʉtɛ. \xn सिकारीले मृगलाई बन्दुकले एकैचोटिमा ढाल्यो । \xe The hunter shot the deer with a gun and brought it down with one shot. \xv ʔuŋʌ sʌ̄ŋ-po khāŋ poɔ̄ndʉ-ʔɛ phali têrtʌ. \xn बन्चारोले रुख डङ्‌रङ्‌गै ढालेँ । \xe I felled the tree with an axe. \xv ʔuʦɵ-ʔɛ ʔumɛ̂m-po ʔuʦɵ̂ː mutēːrʉ. \xn बच्‍चाले आमाको मन दुखाउँदैन । \xe A child should not break his mother's heart. \dt 16/Feb/2015 \lx tel \nep तेल्न्य \wav vt-tel \a el \ps vt \ge uproot \gn उखेल्नु \1s telu \1d teli \xv ʔʌ̄m-ʔɛ rɵ̂ːrāːru têltɛ. \xn उसले धानको बीउ उखेल्यो । \xe He uprooted the rice seedlings. \xv lūːʣʌ saro mʌçkilo sāŋ tēlnɛ mʌttʉ. \xn कोदो गोड्‍दा झार उखेल्नु पर्छ । \xe When we clean the millet field, we must pull out the weeds. \dt 16/Feb/2015 \lx tɛtt \nep त्या:न्‍न्य \wav vt-tyatt \a ɛtt \ps vt \ge pick, pick at \gn कोट्‍याउनु \1s tɛtu \1d tɛʦi \xv ʔuŋʌ ʔʌŋeʦo tɛttu. \xn कान कोट्‍याउँछु । \xe I pick my ear. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ brâː tɛttɛ. \xn उसले कुरा कोट्‍यायो । \xe He wormed the secret out of him. \xv ʔinɵ mutɛtte. \xn तिमी नाक नकोट्‍याऊ न। \xe Don't pick your nose. \dt 16/Feb/2015 \lx tɛn \nep त्याइन्य \wav vi-tyan \a ɛn \ps vi \ge drop, fall \gn खस्‍नु, झर्नु \1s tɛ̄ːstʌ \1d tɛ̄ːsti \xv rôː-lʌ lūŋ tɛ̄ːstɛ. \xn पहाडबाट ढुङ्‌गा खस्यो । \xe Stones fell from the cliff. \xv khɵ-lʌ bʌ̂i tɛ̄ːstɛ. \xn साँघुबाट गाई खस्यो । \xe The cow fell from the bridge. \xv noɔ̄m tɛ̄i. \xn ढिलो हुन्छ । \xe It gets late. \dt 16/Feb/2015 \lx tɛnt \nep त्याइन्य \wav vt-tyant \wav vt-tyant2 \wav vt-tyant3 \a ɛnt \ps vt \ge drop, sow maize \gn खसाल्नु \1s tɛ̄ndu \1d tɛ̄ːʦi \xv ʔuŋʌ goʣibîm khɛpʦi khɛ-bi tɛ̂ntuŋtʌ? \xn मैले खल्तीको पैसा कहाँ खसालीराखेँ । \xe Where did I drop the money that was in my pocket? \xv ʔʌ̄m-ʔɛ sojo-bi mʌkʌi tɛ̂ntɛ. \xn उसले सियोमा मकै खसाल्यो । \xe He sowed the maize in the furrow. \xv ʔʌ̄m-ɦɛm-ʔɛ kʌwʌ-bi wɛ̂r tɛ̄itoŋ munu. \xn उनीहरुले खोलामा बल्छी खसाल्दैछन् । \xe They are dropping hooks into the river (to fish). \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʦabi tɛ̂ntʉtɛ. \xn उसले चाबी खसाई राख्‍यो । \xe He dropped the key. \xe \dt 16/Feb/2015 \lx tɛm \nep त्याम्‍न्य \wav vt-tyam \a ɛm \ps vt \ge soak, dissolve, steep, suck \gn भिजाउनु \1s tɛmu \1d tɛmi \xv tōŋbɛ tɛ̂mpɛ gɵ. \xn तोङ्बा भिजाएको छ । \xe The tongba is soaked. \xv pimɛs koɔ̄m-bi tɛ̄m-sʌ ʣɵkilo ʦɛnʉ. \xn अमला मुखमा राखेर खाँदा मीठो स्वाद आउँछ । \xe Chewing aamla gooseberry is nice. \xv supari tɛ̄m-sʌ ʣɛnu. \xn सुपारी मुखमा भिजाएर खान्छन् । \xe They chew betelnut. \xv kʌ̄m ʣʌk-de pɵk ku-bi tɛ̄mkilo loɔppɛ ʦhûː. \xn घर रङ्‌गाउने माटो, पानीमा भिजाउँदा कमलो हुन्छ । \xe When we dilute the earth used to paint the house into water, it softens to mud. \dt 16/Feb/2015 \lx tokt \nep तो:न्य \wav vt-tokt \a okt \ps vt \ge take with, accompany \gn खाना खाने बेला पीइने या खाइने अन्य वस्तु \1s toktu \1d tɵki \xv ʦûː-ʔɛ jûː ʣɛlo ku-ʔɛ toktʉ. \xn बाजेले खाना खाँदा पानी पिउनु हुन्छ । \xe When grandfather eats, he also drinks water. \se tokt (tʌ̄m) \ge listen silently \gn चाल मारेर सन्‍नु \1s tʌ̄m toktu \2s tʌ̄m ʔitoktʉ \xv dʌbu mʉpɛ-ʔɛ tʌ̄m tok-sʌ bhîr lɵ̄ːmʉ. \xn शिकारीले चाल मारेर शिकार खोज्छ । \xe The hunter tracks the deer silently. \dt 16/Feb/2015 \lx toŋ \nep तोऽन्य \wav vt-toG \a oŋ \ps vt \ge measure by cubit \gn हातले नाप्‍नु \1s toŋu \xv mɛ̂m-ʔɛ tōŋ-sʌ tôː khʉ̂ŋtɛ. \xn आमाले हातले नापेर तान लगाउनु भयो । \xe The mother prepared the loom by measuring the ground with her arm. \se toŋ-si \wav vr-tont-si \ps vr \xv ʔûŋpo lagi bhaŋra tônsiŋʌtʌ. \xn मेरो लागि भाङ्‍ग्राको तान लगाएँ । \xe I set a bhangra loom for myself. \dt 16/Feb/2015 \lx tɵt \nep त्वा:न्‍न्य \wav vi-tot \a ot \ps vi \ge be visible \gn देखिनु \xv jʌkʌ̂m ʔudhʌ̂mbi-kʌ ʦomoluŋma toɔ̂i. \xn त्यो डाँडाबाट चोमोलुङ्‍मा देखिन्छ । \xe Mount Everest is visible form that hill. \xv ʔɛ̂ntosoba bhɵ̂ŋ ʣelo kɵ toɔ̂i. \xn आजकाल पाँच बजे उज्यालो हुन्छ । \xe These days it gets light at five. \dt 17/Feb/2015 \lx tɵtt \nep त्वा:न्‍न्य \wav vt-tott \a ott \ps vt \ge keep for \gn राखीदिनु \xv ʔiʦɛ̂mɦɵːtɛ̂m ʔibetho ʔuŋʌ toɔ̂ntɛnîm gɵ. \xn तिमीले बिर्सिराखेको खुकुरी मैले राखिदिएँको छु । \xe I kept for you the knife that you had forgotten. \xv ʔinɛ suntʌla ʔitɵstâm gōːtɛ. \xn तिमीले मलाई सुन्तला राखिदिएका थियौ । \xe You have kept an orange for me. \se tɵtt-si \wav vr-tott-si \ps vr \ge keep for oneself \gn आफ्नो लागि राख्‍नु \1s toɔ̂nsiŋʌ \1d tɵssiji \xv ʔûŋ disɛ̂ːpo lagi suntʌla toɔ̂nsiŋʌ. \xn म भोलिको लागि सुन्तला राख्‍छु । \xe I will keep an orange for myself for tomorrow. \dt 16/Feb/2015 \lx tɵnt \nep त्वाइन्य \wav vt-tont \a ont \ps vt \sn 1 \ge catch \gn समात्‍नु \sn 2 \ge imitate \gn नक्‍कल गर्नु \1s toɔ̄ndu \1d tɵ̄ːʦi \xv ʔukhāŋ-tʉkʌ suntʌla ɦʉ̂mtɛlo ʔuŋʌ toɔ̂ntʌ. \xn बोटबाट झर्दै गरेको सुन्तला समातेँ । \xe When the orange fell from the tree, I caught it. \xv suga-ʔɛ ɦʌs-po brâː toɔ̂ntɛ. \xn सुगाले मान्छेको बोलीको नक्‍कल गर्‍यो । \xe The parrot imitated human speech. \dt 16/Feb/2015 \lx tɵl \nep त्वाल्न्य \wav vt-tol \a ol \ps vt \ge push \gn घचेट्‍नु, धकेल्नु \1s tolu \1d tɵli \xv ʔinɛ kʉ̂r ʔikʉ̄ːrʉlo ʔuŋʌ toɔ̄lnɛ. \xn तिमीले भारी बोक्दा म धकेल्छु । \xe I will push you while you carry your load. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʔûŋthʌ brâː tɵ̂ltɛ. \xn उसले मतिर कुरा धकेल्यो । \xe He handed the matter over to me. \xv mɛ kɛ̄m mʉnɛ-bi ʔʌ̄msu toɔ̄l lʉ̂iti. \xn काम गर्न उनीहरु एकले अर्कालाई अह्राए । \xe They are each trying to pass the responsibility to the other. \dt 16/Feb/2015 \lx thakt \nep था:न्य \wav vt-thakt \a akt \ps vt \ge hammer, sift, sieve \gn ठोक्‍नु, छान्‍नु \1s thaktu \1d thʌki \xv ʔʌ̄m-ʔɛ kaʈi thaktɛ. \xn उसले काँटी ठोक्यो । \xe He hammered the nail. \xv ʔuŋʌ ʦi thaktʌ. \xn मैले जाँड छानेँ । \xe I filtered the beer. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ mâŋ ghole jûː lumu thaktɛ. \xn उसले कति धेरै खाना घिच्यो । \xe He greedily ate too much rice. (impolite word) \dt 16/Feb/2015 \lx thi \nep थिन्य \wav vi-thi \a i \ps vi \ge stumble \gn लड्नु, ढल्‍नु \1s thiŋʌ \1d thiji \xv ʦɵʦʦɵ mʌlo lɛ̄mthinulo mʌri thinu. \xn बच्‍चा भर्खर हिँड्न थाल्‍दा धेरै लड्छन् । \xe When children just start walking, they stumble a lot. \xv rôː-lʌ mɛ-ju lūŋ thūːtɛ. \xn भीरबाट ढुङ्‍गा लड्यो । \xe The stone rolled down from the cliff. \xv ʔʌ̄msu ʣhʌ̄mlʌ mʉssulo sakpu-ŋʌ pʌ̂l thîiti. \xn उनिहरु लाप्पा खेल्‍दा दुबै डङ्‌ग्रङ्‌गै ढले । \xe When they wrestled, they both fell hard. \dt 16/Feb/2015 \lx thin \nep थैन्य \wav vi-thin \a in \ps vi \ge wake up \gn ब्यूँझिनु \1s thīːstʌ \1d thīːsti \xv ʔûŋ ʔudiʦʦhɛ kɵ mʌtoɔ̂i ŋʌ thīːstʌ. \xn बिहानी म उज्यालो नहुँदै ब्यूँझेँ । \xe I woke up before dawn this morning . \dt 16/Feb/2015 \lx thint \nep थैन्य \wav vt-thint \a int \ps vt \ge wake \gn ब्युँझाउनु \1s thʌ̄ndu \1d thīːʦi \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʔʌpdɵpɛ ʦɵʦʦɵ thʌ̂ntɛ. \xn उसले निदाएको बच्‍चा ब्युँझायो । \xe He woke the sleeping child. \xv ʦɵʦʦɵ-po ʔunʌ̄ŋ mâŋ-lʌkʌ thʌ̄ikilo nʉ? \xn बच्‍चाको नाम के अक्षरबाट राख्‍ने? \xe How shall we determine an auspicious name for the child? \dt 16/Feb/2015 \lx thipt \ps vt \ge invite to accompany \gn बोलाउनु \1s thʌptu \1d thipi \xv ʔʌ̄mʔɛ ʦemsik-bi khoɔ̂nnɛ ʔithipʌtʌ. \xn उसले खेल्न जानको लागि मालई बोलायो । \xe He invited me to go somewhere to play. \xv ʔuŋʌ ʔʌ̄m ʔʌkʌ̄m thʌptʌ. \xn मैले उसलाई घरमा जान बोलाएँ । \xe I invited him to go to my house with me. \dt 23/Feb/2015 \lx thʉ \nep थ्युन्य \wav vt-thu \a u1 \ps vt \ge start (a conversation) \gn कुरा गर्न खोज्नु \1s thʉŋʌ \1d thʉji \xv ʔuŋʌ brâː thʉŋʌ. \xn म कुरा गर्न खोज्‍छु। \xe I start the conversation. \xv ʔuŋʌ mɵ̂l mʉnɛ thʉŋʌ. \xn म सल्‍लाह लिन्‍छु । \xe I start the discussion. \xv sʉ̂ː-ʔɛ brâː thʉtɛ? \xn कसले कुरा गर्न खोज्यो ? \xe Who started the conversation? \dt 16/Feb/2015 \lx thʉk \nep थु:न्य \wav vi-thuk \a uk \ps vi \ge move \gn चल्नु \1s thûŋŋʌ \1d thʉki \xv ʔʌmiski bʌs muthʉkwɛ. \xn हिजो बस चलेन । \xe Yesterday the bus did not run. \xv ʦɵʦʦɵ-ɦɛm mʌri thûːnu. \xn केटाकेटी धेरै चक्‍चक गर्छन । \xe Children move around a lot. \xv ʔʌ̄m-po bepar ɦɛpi thʉktɛ. \xn उसको व्यापार निकै चल्‍यो । \xe His business was successful. \dt 16/Feb/2015 \lx thʉkt \nep थु:न्य \wav vt-thukt \a ukt \ps vt \ge use, drive, do \gn चलाउनु \1s thuktu \1d thʉki \xv ʔuŋʌ kʌ̄mbîm kɛ̄m thuktu. \xn म घरको काम चलाउँछु \xe I run the house. \xv ʔuŋʌ bʌs thuktu. \xn म बस हाक्‍छु । \xe I drive the bus. \xv ʔuŋʌ betho thuktu. \xn म खुकुरी चलाउँछु । \xe I use a khukuri. \xv ʔuŋʌ bɛŋ.k-bim pʌ̄isa thuktʌ. \xn मैले ब्याङ्‍कको पैसा चलाएँ । \xe I took a loan from the bank. \se2 thûːnɛ rʌ̂mnɛ \wav vi-thuk-rip \wav vi-thuk-rip2 \ge work and serve during special occasions \gn चलन गर्नु \1s thûŋʌ rʌ̂mŋʌ \1d thʉki ripi \xv thûːnɛ rʌ̂mmɛ mʌttʉ. \xn चलन गर्नुपर्छ । \xe We have to do the service. \xv thukpɛ rʌppɛ \xn चलन गर्ने \xv sʉ̂r phoɔ̄ilo thukpɛ rʌppɛʔɛ gaʣi phlɵnɛ mʌttʉ. \xn शुभ विवाह हुँदा कमले कजलेले गाजीलाई सघाउनु पर्छ । \xe During the wedding ceremony, the neighbours usually help the host (to take care of his out-of-town guests). \dt 16/Feb/2015 \lx thʉŋt \nep थुऽन्य \wav vt-thuGt \a uŋt \ps vt \ge stab, gore, prick \gn घोच्नु \1s ʔithūŋŋʌ \1d ʔithʉŋi \xv ghrʌ̄ŋ-ʔɛ ʔithʉŋʌtʌ. \xn मलाई काँडाले घोच्यो । \xe I was pricked by a thorn. \xv mʌʦɛnʉpɛ brâː-ʔɛ ʔithūŋki. \xn नमिठो कुराले घोच्यो । \xe We are hurt by unkind words. \xv ʦâː bʌ̂i-ʔɛ ɦʌs ʔithūŋki. \xn कुनै गाईले मान्छेलाई हान्छ । \xe Some cows gore people. \dt 16/Feb/2015 \lx thʉt \nep थ:न्‍न्य \a ut \ps vt \ge drag \gn घिसार्नु, तान्‍नु \1s thudu \xv rʌth thʌçsʌ ʔindrʌʣatrʌ mʌnei mɛnu. \xn रथ तानेर इन्द्रजात्र मनाउँछन् । \xe They drag the wagon in celebration of Indrajatra. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʦhēlmɛtēr-po ɦîːp thʉ̂ːtɛnʌ jêːtɛ. \xn उसले चित्रेको मालिङ्‍गो तानेर ल्यायो । \xe He dragged down the highland bamboo for making mats (from the mountain). \xv ʣʌkhʌl-po sɵle thʌ̂nnɛ mʌttʉ. \xn अल्‍लोको धागो कात्‍नु पर्छ । \xe We have to extract the nettle fiber. \dt 23/Feb/2015 \lx thʉm \nep थम्‍न्य \wav vt-thum \a um \ps vt \ge collect \gn एकै ठाउँमा जम्मा पार्नु \1s thumu \1d thʉmi \xv ʔʌ̄m-ʔɛ khɵleŋʌ sɵ̂r tûː phɛʣi-ju thʉ̂mtɛ. \xn उसले सबै चामल एउटा थैलोमा जम्मा पार्‍यो । \xe He collected all the rice in one sack. \dt 05/Mar/2013 \lx thett \nep थे:न्‍न्य \wav vt-thett \a ett \ps vt-i \ge cling to, be attached to, be mixed with \gn लाग्‍नु, मिसाउनु \1s ʔthêiŋʌ \1d ʔitheʦi \xv rɵ̂ː jâː mʉ̂n bela-bi ɦilo-ʔɛ ʔʌgɵ thettɛ. \xn धान रोप्‍ने बेलामा लुगामा हिलो लाग्यो । \xe When we planted rice, my clothes got smeared with mud. \xv phʌ̄l-ʔɛ thênpɛ ghrēːnʌ ʦɛnʉ. \xn पीठो हालेको सिस्‍नु मीठो हुन्छ । \xe Nettle curry mixed with flour is nice. \xv ʔûŋ ɦilo-ʔɛ ʔithestʌ. \xn मलाई हिलो लाग्यो । \xe I am covered in mud. \dt 16/Feb/2015 \lx thent \nep थेइन्य \wav vt-thent \a ent \ps vt \ge raise up, lift, stimulate, entice \gn उचाल्नु, उठाउनु, उक्साउनु, तैरिनु \1s thēndu \1d thēːʦi \xv ʔʌ̄m-ʔɛ baʣi gōːtɛlo ʈhoʈʈo ghoɔ̄lpɛ lūŋ thêntɛ. \xn उसले बाजीमा धेरै ठूलो ढुङ्‍गा उचाल्यो । \xe During the competition, he lifted a huge stone. \xv ghole kʉ̂r thēinɛ muʣhɛ̂ːp. \xn ठूलो भारी उचाल्न सकिदैन । \xe It is not possible to lift such a big load. \xv ɦʌs thēisʌ ki mʌ̂nnɛ munʉ. \xn मान्छेलाई उक्साएर झगडा गराउनु हुँदैन । \xe It is not good to goad people into fighting. \xv paniʣʌɦaʣ ku-ʔɛ thēndʉ. \xn पानीजहाज पानीमा तैरिन्छ । \xe The ship floats on the water. \dt 16/Feb/2015 \lx them-si \ps vr \ge grow bushy, spread (of vine) \gn झाँगिनु \3s thêmsi \xv kʌrelaʔɛ thêmsinɛ thɵ-kho ɦɛpi sīːdʉ. \xn इस्कुसले झाँगिन पायो भने निकै फल्छ । \xe If squash has room to spread, it bears a lot of fruit. \dt 23/Feb/2015 \lx ther \nep थेर्न्य \wav vt-ther \wav vt-ther2 \a er \ps vt \ge lean against \gn ठर्‍याउनु \1s theru \1d theri \xv ʔuŋʌ gɵ̄ːthɛpo ɦûːsʌŋ theru. \xn म गोठको घोचा ठराउँछु । \xe I erect the pole of a cowshed. \xv krʌ̂msʌŋ ʔuŋʌ disɛ̂: kholunʌ kʌ̄m tūŋ-bi theru. \xn भोलि म आराकाठ ओसारेर घर छेउमा ठड्याउँछु । \xe I will transport the sawed wood planks tomorrow and lean them (on the terrace) above the house. \se ther-si \wav vr-ther-si \ps vr \ge lean against something \gn बस्‍नु \1s thērsiŋʌ \1d thērsiji \xv ʔûŋ lūŋ-bi thērsiŋʌtʌ. \xn म ढुङ्‍गामा ढेसिएर बसेँ । \xe I leaned against the stone. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ kɛ̄m mɛlo dhɛpɛ-dhɛpɛ ʔubhittʌ-bi tʌ̂ŋ thērdensi. \xn उसले काम गर्दा घरी-घरी भित्तमा मात्र बस्छ । \xe He leans against the wall from time to time when he works. \xv kurʦi-bi thērsiŋʌ. \xn कुर्चीमा ढेसिन्‍छु । \xe I lean against the arm of the chair. \dt 16/Feb/2015 \lx thel \nep थेल्न्य \wav vt-thel \wav vt-thel2 \a el \ps vi \ge go off \gn उप्किनु \ps vt \ge take off \gn उघार्नु, उप्काउनु \1s thelu \1d theli \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʔûː kaktɛlo ʔukhʌ̄r-po sʌsʌrwɛ thêltɛ. \xn उसले बारी खन्‍दा औँलाको छाला छिलियो । \xe When he hoed the field, his nail detached from the cuticle. \xv blôːʣhuŋ-ʔɛ kʌ̄mpo ʦhana thêltɛ. \xn हुरीबतासले घरको छानो उप्‍कायो । \xe The storm blew off the roof of the house. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ gɵ̄ːthɛ jôːnɛpo ʦhēlmɛ thêltɛ. \xn उसले गोठ सार्न भकारी निकाल्यो । \xe He removed the bamboo mat in order to move the cowshed. \xv bʌ̂i-ʔɛ ŋârbupo ʔukâː thêltɛnʌ kʉtɛ. \xn गाईले दुदिलोको बोक्रा उप्काएर खायो । \xe The cow tugged the bark off the Ficus sarmentosa and ate it. \dt 16/Feb/2015 \lx thɛt \nep थ्या:न्‍न्य \wav vi-thyat \a ɛt \ps vi \ge snap \gn छिन्‍नु, छुट्‍नु \xv ʔʌʣhɛ̄mnu nanipo ʔusôm thɛstɛ. \xn पोहोर साल ठूल्‍यो छोरीको प्राण छुट्‍यो । \xe Last year the eldest daughter passed away. \xv ribʌ thɛstɛ. \xn डोरी छिन्यो । \xe The rope snapped. \dt 16/Feb/2015 \lx thɛtt \nep थ्या:न्‍न्य \wav vt-thyatt \a ɛtt \ps vt \ge snap \gn चुँडाल्नु \1s thɛttu \1d thɛʦi \xv bʌ̂i-ʔɛ ribʌ thɛttɛnʌ bali-bi khɵstɛ. \xn गाईले डोरी चुडाएर बाली खायो । \xe The cow snapped the rope and went to the fields. \xv mes-ʔɛ ribʌ lʌpʌ thɛttɛ-nʌʔʌ dhōːʦer kɵ̂ːk-bi khɵstɛ. \xn भैँसीले दाम्‍लो च्‍वाट्टै चुडाएर गहुँ खान गयो । \xe The buffalo snapped the rope suddenly and went to eat the wheat. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ khîːmɵ thɛttherdʉ. \xn उसले थुक्‍ने गर्छ । \xe He spits all the time. \xv ʔuŋʌ sɵle thɛttu. \xn म धाँगो चुडाउँछु । \xe I snap the thread. \xv jʌkʌ̂m bʌ̂i-ʔɛ ʔuribʌ lɛ̂ː thɛttɛ (lʌpʌ thɛttɛ). \xn त्यो गाईले उसको डोरी च्‍वाट्टै चुडाल्‍यो । \xe That cow violently snapped its rope. \dt 16/Feb/2015 \lx thɛpt \nep थ्या:म्‍न्य \wav vt-thyapt \a ɛpt \ps vt \ge weigh, measure \gn जोख्‍नु \1s thɛptu \1d thɛpi \xv ʔuŋʌ sɵ thɛptu. \xn म मासु जोख्‍छु \xe I weigh the meat. \xv ʔīːʦi-ʔɛ sʌ̄ŋ thɛpinʌ kripi. \xn हामीले काठ नापेर काटौं । \xe We measure the wood and cut it. \dt 16/Feb/2015 \lx thɛm \ps vi \sn 1 \ge be long \gn लामो हुनु \sn 2 \ge get lost \gn हराउनु \1s thɛ̄mŋʌ \1d thɛmi \xv lɛ̄m thɛ̄mpɛ gɵ. \xn बाटो टाढा छ । \xe It is far away from here. \xv ʔûŋ thūːnɛm-bi thɛmʌtʌ. \xn जङ्‌गलमा बाटो बिराएँ । \xe I got lost in the forest. \se thɛm (lɛ̄m) \ps vt \ge lose one's way \gn बाटो बिराउनु \1s thɛmu \xv sʌɦʌr-bi lɛ̄m thɛmutʌ. \xn शहरमा बाटो बिराएँ । \xe I became lost in the city. \dt 16/Feb/2015 \lx thɵ \nep थ्योन्य \wav vt-tho \a o \ps vt \ge see \gn देख्‍नु \1s thɵŋʌ \1d thɵji \xv ʔʌ̄m-ʔɛ bhêi thɵtɛ. \xn उसले सर्प देख्यो । \xe He saw a snake. \xv ʔʌsemɛ-bi ʔīn thɵ̂ntɛni. \xn मैले सपनामा तिमीलाई देखेँ । \xe I saw you in my dreams. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ dʉk.ra ɦebe thɵ? \xn उसले पारिश्रामिक कति पाउँछ ? \xe How much is his wage? \se thɵ (ʔodi) \ge guess, estimate \gn अन्दाज पाउनु \xv “mâŋ tshʉktɛ” ʔodi muthɵwɛ. \xn के भयो अन्दाज पाइन । \xe He could not guess what had happened. \dt 25/Feb/2015 \lx thokt \nep थो:न्य \wav vt-thokt \wav vt-thokt2 \a okt \ps vt \ge understand \gn बुझ्नु \1s thoktu \1d thɵki \xv ʔuŋʌ muthokwʌ. \xn मैले बुझिनं । \xe I did not understand. \xv ʔinɛ ʔiʔɛstɛ̂m brâː muthokwʌ. \xn तिमीले भनेको कुर बुझिनँ । \xe I did not understand what you said. \dt 16/Feb/2015 \lx thɵp \nep थ्वा:म्‍न्य \a op \ps vi \ge fall (rain, hail) \gn पर्नु \xv ʔʌmiski mʌri wɵ thɵptɛ. \xn हिजो ठूलो पानी पर्‍यो । \xe It rained heavily yesterday. \sy pʉk \dt 16/Feb/2015 \lx thɵpt \nep थ्वा:म्‍न्य \wav vt-thopt \a opt \ps vt \ge beat, hit \gn कुट्‍नु \1s thoɔptu \1d thɵpi \xv ʔik-ʔɛ ghole rɵ̂ː thoɔptiki. \xn हामीले धेरै धान झार्‍यौं । \xe We pounded a lot of rice. \xv ʔûŋ bʌ̂i sēipɛ muŋʌtʌlo bʌ̂i-ɦɛm ghʉ̂rtɛnunʌ mʌri thoɔptʌnu. \xn गोठाला बस्‍दा गाईहरु कुदेकाले कुटेँ । \xe When I was a shepherd boy I used to hit my cattle when they ran away. \dt 16/Feb/2015 \lx thɵm \ps vi \ge not carry enough tension (looms, bridges) \gn झोलिनु \3s thoɔ̄m \xv tôː thoɔ̄m-lo phēŋgʌ phɛ̄l. \xn तान झोलिएमा फेङ्‌गा बिग्रिन्‍छ । \xe When the loom is not tight enough the traditional cloth does not get woven properly. \dt 16/Feb/2015 \lx thɵr \nep थ्वार्न्य \wav vt-thor \a ɵr \ps vi \ge be glad, come off \gn खुशी हुनु, उप्किनु \ps vt-i \ge be glad \gn खुशी हुनु \1s ʔithoɔ̄rŋʌ \xv ʔɛnɛ̄ː klênpɛ kʌ̄m thɵ̂rkhɵstɛ. \xn अस्ति लिपेको घर उप्किसक्यो । \xe The (ground of the) house that was plastered a while ago has already come off. \xv kʌrʌi tatei ʦhʉktɛlo jûːpo pɛphɛm thɵ̂rtɛ. \xn कराही तातिदा ढिँडोको माम्री उप्कियो । \xe When the pan became hot, the porridge crust came unstuck. \xv ʔuʦɵ rêːnɛ ʣênnɛ ʦēisinɛ-bi ʔubʉi ʦhʉktɛlo ʔumɛ̂m pɛpsu thoɔ̂rsetɛsu. \xn पढाई लेखाईमा बच्‍चा प्रथम हुँदा आमाबुबा खुशी भए । \xe The parents were happy when their child became head of the class. \dt 16/Feb/2015 \lx thɵl \nep थ्वाल्न्य \wav vt-thol \a ol \ps vt \ge stir (millet paste) \gn मस्काउनु \1s tholu \1d thɵli \xv ʔuŋʌ lūːʣʌ jûː tholutʌ. \xn मैले कोदोको ढिँडो मस्काएँ । \xe I stirred millet paste. \xe \dt 21/Feb/2013 \lx dak \nep दा:न्य \a ak1 \ps vi \ge want \gn मन लाग्‍नु \4s dâː \3s dāːtɛ \xv ʔûŋ ʔʌʣɵʣɵ dâː. \xn मलाई खान मन लाग्छ । \xe I feel like eating. \xv ʔûŋ lêl ʔʌmʉmʉ dâː. \xn मलाई गीत गाउन मन लाग्यो । \xe I feel like singing a song. \dt 05/Mar/2013 \lx dak \se dak (ʦiŋer) \nep चिङेर् दा:न्य \wav vi-dak-tsinger \a ak \ps vi \ge bicker \gn किचकिच गर्नु \vn dhak \1s dâŋŋʌ \3d dʌki \xv ʔʌ̄mpo ʔuʦɵ mʌri ʦiŋer dâːther. \xn उसको बच्‍चा धेरै किचकिच गर्ने गर्छ । \xe His child often bickers (with him). \xv ʔʌ̄m ʦɵʦʦɵ mōːtɛlo ʦiŋer mudāːtherwɛ. \xn ऊ सानो बच्‍चा छँदा किचकिच गर्दैनथे । \xe When he was a child, he did not bicker. \xv ʔûŋ ʦɵʦʦɵ muŋʌtʌlo ʦiŋer mudâŋtherwʌ. \xn म बच्‍चा हुदा किचकिच गर्देनथेँ । \xe When I was a child, I did not bicker. \dt 16/Feb/2015 \lx daŋt \nep दाऽन्य \wav vt-daGt \a aŋt4 \ps vt-i \ge coagulate, congeal (liquid) \gn जम्‍नु \xv dʌ̄i dântɛ. \xn दहि जम्यो । \xe The curd congealed. \xv ɦi dântɛ. \xn रगत जम्यो । \xe The blood coagulated. \sy koŋt \dt 18/Feb/2015 \lx ditt \nep द:न्‍न्य \wav vt-ditt \a itt \ps vt \sn 1 \ge follow \gn पछ्याउनु \sn 2 \ge be spoiled after being left in the cooking water too long \gn पकाएपछि लामो समय पानीमा राख्‍दा हुने नमीठो स्वाद वा अवस्था \1s dʌttu \1d diʦi \xv pʌʈhʌ-ʔɛ ʔumɛ̂m (ghrôːt) dʌ̂nnɛ ʦɛ̄ːbʉ. \xn पाठाले माउलाई (बाख्रा) पछ्याउन सक्छ । \xe The lamb is able to follow its mother. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʔûŋ ʔidistʌ. \xn उसले मलाई पछ्यायो । \xe He followed me. \xv ki ku-ʔɛ dʌttɛ. \xn आलु या कुनै खाने कुरा पकाएपछि लामो समय पानीमा राख्‍दा हुने नमीठो स्वाद वा अवस्था । \xe The potatoes spoiled after being left in the cooking water too long. \xv lɵ ʔis-dûː diʦi. \xn हाम्रो मेलोलाई निरन्तर दिऔं न । \xe Let's resume work. \dt 16/Feb/2015 \lx dil \nep दल्न्य \wav vt-dil \wav vt-dil2 \a il \ps vi \ge be badly affected \gn डल्‍लो पर्नु \ps vt \ge roll \gn बेर्नु \1s dilu \1d dili \xv ʔʌ̄m khɛlɛmbɛ-ʔɛ pʌ̂m dîltɛ. \xn उसलाई रुघाले साह्रो पार्‍यो । \xe He had a bad cold. \xv ʦʌkpɛ mʌ̂ntɛsilo jakki ʔʌbrâː-ʔɛ ʔʌ̄m pʌ̂m dîltɛ. \xn जान्‍ने हुँदा मेरो सानो कुराले ऊ चुप लाग्यो । \xe He pretended to be very knowledgeable but was not able to answer to a simple query of mine. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ surti dîltɛnʌ ʔibiŋʌtʌ. \xn उसले सुर्ती बेरेर मलाई दियो । \xe He rolled a cigarette and gave it to me. \xv tôː pɵpɛ mɛ̂m.ʦʉnʉ-ʔɛ sɵle pʌ̄mdel dîltɛ. \xn तान बुन्‍ने आमैले धागोको डल्‍लो बेर्‍यो । \xe The weaver rolled the ball of thread. \xv goʈhala-ʔɛ gɵ̄ːthɛ joktɛlo bhʌkari dîltɛnʌ kʉ̂rtɛ. \xn गोठालोले गोठ सार्दा भकारी बेरेर बोक्यो । \xe When the buffalo herder moved the cowshed, he rolled the bamboo mat and carried it. \dt 16/Feb/2015 \lx dʉŋt \nep दुऽन्य \wav vt-duGt \wav vt-duGt2 \a uŋt \ps vt \ge push, jostle \gn धकेल्नु \1s dūndu \1s dʉŋi \xv jakki lɛ̄m-bi soɔ̄rpɛ ɦʌs dūŋ lʉsʌ lɛ̄m thinu. \xn सानो बाटोमा धेरै मान्छेहरु ठेलाम्-ठेल गरेर हिँड्छन् । \xe While walking on a narrow path in large numbers, people jostle each other. \xv ʦalo bhēnde-ɦɛm rôː-bi dūŋsɵ lʉnu. \xn कुनै बेला भेडाहरु भीरमा एक अर्कामा धकेला-धकेल गर्छन् । \xe Sheep often push each other on the cliffs. \dt 22/Feb/2015 \lx dʉŋt \ps vt-i \ge be unable to see (from not yet having adapted to sudden darkness) \gn उज्यालोको कारण आँखाले नदेख्‍नु \xv noɔ̄mʦhuŋ lōːtɛnʌ kʌ̄m-go wɵŋʌtʌlo ʔʌmʌs dûnkhʌtɛ. \xn घाम असह्य भएर घरभित्र जाँदा आँखाले देखिनँ । \xe When I had too much of the sun and went inside the house, my eyes did not adjust quickly and I could not see. \dt 22/Feb/2015 \lx dʉm \nep दम्‍न्य \wav vt-dum \a ʉm \ps vt \ge meet \gn भेट्‍नु \va dhʉm \1s dumu \1d dʉmi \xv ʔɛʣɛ̄ː ʔiskul-bi dʌ̄mki. \xn भरै स्कुलमा भेटौं । \xe We will meet later at school. \xv mɵ̂l mʉkde-bi dʌ̄mki. \xn सल्‍लाह गर्ने ठाउँमा भेटौं । \xe We will meet at the conference room. \dt 12/Jan/2015 \lx dʉmt \nep दम्‍न्य \wav vt-dumt \a umt \ps vt-i \ge ripen \gn पाक्‍नु \3s dʌ̄mdʉ \xv ʣheremsi dʌ̂mtɛ. \xn काफल पाक्यो । \xe The box myrtle (Myrica esculenta) ripened. \xv bhɛ.ndɛrɛ̄ːni dʌ̂mtɛ. \xn गोलभेँडा पाक्यो । \xe The tomatoes ripened. \dt 21/Feb/2013 \lx deŋt \nep देऽन्य \wav vt-deGt \wav vt-deGt2 \a eŋt \ps vt \sn 1 \ge be able to keep away bad spirits (shaman) \gn पर गर्नु \sn 2 \ge become resistant \gn पच्‍नु \1s dēndu \1d deŋi \xv nokʦho-ʔɛ grʌɦʌdʌsʌ dēːnɛ muʦɛ̂ːpwɛ. \xn झाँक्रीले ग्रहदसालाई पर सार्न सकेन । \xe The shaman was unable to keep away the misfortune. \xv rôː khudo-ʔɛ ʔiseçki molo ʣɵk-bi ʣɵk-bi ʔɛ̂n ni ʔûŋ mʌsêiŋʌ, ʔʌroɔ̄m-ʔɛ dênkhʌtɛ. \xn भिर मौरीको महले मात्छ, तर खाँदा-खाँदा अब त मलाई मात्दैन, मेरो शरीरले पचिसक्यो । \xe The wild honey makes people sick, but eating regularly, my body has become resistant. \dt 16/Feb/2015 \lx det \nep दे:न्‍न्य \wav vi-det \a et \ps vi \ge be possible \gn सक्‍नु \3s dêi \xv tɛ lūŋ thēinɛ dêi. \xn यो ढुङ्‍गा उचाल्न सकिन्छ । \xe It is possible to lift this stone. \xv mɛ kɛ̄m mʉnɛ dêi. \xn त्यो काम गर्न सकिन्छ । \xe It is possible to do that work. \dt 21/Feb/2013 \lx dɛpt \nep द्या:म्‍न्य \wav vt-dyapt \a ɛpt \ps vt \ge taste \gn चाख्‍नु \1s dɛptu \1d dɛpi \xv ʔuŋʌ rʌ̄m dɛptʌ. \xn मैले नुन चाखेँ । \xe I tasted the salt. \xv ʔīːʦi-ʔɛ mos-po ʔusɵ dɛpiti. \xn हामीले भालुको मासु चाखौं । \xe We tasted the bear meat. \dt 04/Mar/2013 \lx dɵk \nep दो:न्य \wav vt-dok \a ok5 \ps vt-i \ge be enough \gn पुग्‍नु, प्रशस्त \xv jûː-ʔɛ ʔidôŋŋʌ. \xn मलाई खानाले पुग्छ । \xe I have enough rice. \dt 21/Feb/2013 \lx dɵtt \nep द्वा:न्‍न्य \wav vt-dott \a ott \ps vt \ge take, receive, capture something coming from above \gn थाप्‍नु \1s doɔttu \1d dɵʦi \xv ʔuŋʌ wɵderpɛ-bi ku doɔttu. \xn म धारामा पानी थाप्छु । \xe I take water from the tap. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʔuʦûːpo khʌ̄rbîm ʈika doɔttɛ. \xn उसले बाजेको हातको टिका थाप्यो । \xe He received a tika from his grandfather. \xv dʌbu mʉpɛ-ʔɛ kɵs phɛ̂r doɔttɛ. \xn सिकार गर्नेले दुम्सीलाई पासो थाप्यो । \xe The hunter made a trap for the porcupine. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ thāl-bi jûː mʌnʌ sup.bʌl-bi koɔ̄i doɔttɛ. \xn उसले थालमा भात अनि कचौरामा तरकारी थाप्यो । \xe He took the rice in a plate and the curry in a bowl. \dt 16/Feb/2015 \lx dɵpt \ps vt \ge greet \gn सम्बोधन गर्नु \1s doɔptu \1d dɵpi \xv purkhaʔɛ risiwɛ mɛɦelo mɛbi mupɛ khɵle ʔidoɔpki. \xn पुर्खाले रिसिव्य गाउँदा वरिपरि रहेका सबैलाई सम्बोधन गर्दछ । \xe When the priest recites the risiwya ritual, he greets the people sitting all around. \xv khɛ̂lʦɵʔɛ was tʌm.ra mʉkilo khɛ̂l-ɦɛm doɔs-nʌŋ doɔ̂mnɛ mʌttʉ. \xn खालिङले वास् पूज्‍दा ख्या:ल् द्‍वास्‌नङ्‌हरु फलाक्‍छन् । \xe When Khaling people perform the Waas ceremony, the priests recite all the ritual names. \dt 16/Feb/2015 \lx dɵm \nep द्वाम्‍न्य \a om \ps vi \ge accumulate (of water) \gn जम्‍नु \ps vt \ge collect (water) \gn जम्‍मा गर्नु \1s domu \1d dɵmi \xv wɵ jāːtɛlo kɛ̄ːpbi ku domutʌ. \xn पानी पर्दा भाँडामा पानी जम्‍मा पारेँ । \xe I collected water in a pot while it rained. \se dɵm-si \xv khos phôː-bi ku doɔ̂mtɛsi. \xn पिँडालुको पातमा पानी जम्‍यो । \xe Water accumulated on the leaf of the taro. \xv jʉnɛm.ku-bi doɔ̂msipɛ doɔ̂m.ku-bi mes ʔâl lʉnu. \xn वर्षायाम्‌मा जम्मा भएको पोखरीमा भैँसी पौडि खेल्‍छन् । \xe In the monsoon time, the buffalos swim in ponds. \dt 16/Feb/2015 \lx dhA \nep ध्योन्य \wav vt-dha \wav vt-dha2 \a A \ps vt \ge dig (deep) \gn खन्‍नु \1s dhʌŋʌ \1d dhɵji \xv ʔuŋʌ ʔudiʦʦhɛka ʔunɵ̂l noɔmtei ki dhûŋtʌ. \xn मैले बिहानदेखि बेलुकीसम्म आलु खनेँ । \xe I dug potatoes from morning to evening. \xv ʔispɵ-ʔɛ kʌ̄m dhʉtɛ. \xn मुसोले घर खन्यो । \xe The mouse dug its way into the house. \xv ʔʌʦɛs-ʔɛ khɛpʦi-po lagi ʔidhɵŋʌtʌ. \xn नातिले मसँग पैसा माग्यो । \xe My grandchild asked me for money. \dt 16/Feb/2015 \lx dhitt \nep ध:न्‍न्य \a itt \ps vt \ge mate \gn संभोग गर्नु \1s dhʌttu \1d dhiʦi \dt 17/Feb/2015 \lx dhʉk \nep धु:न्य \wav vi-dhuk \a uk \ps vi \ge bump into \gn ठोकिनु \1s dhûːŋʌ \1d dhʉki \xv ʔûŋ lūŋ-bi ʦʌ̂l dhʉkʌtʌ. \xn म ढुङ्‍गामा ड्याम्मै ठोकेँ । \xe I bumped into a stone. \dt 16/Feb/2015 \lx dhʉkt \nep धु:न्य \wav vt-dhukt \wav vt-dhukt2 \a ukt \ps vt \ge connect (ropes, thread) \gn गाँस्‍नु \1s dhuktu \1d dhʉki \xv ʔuŋʌ thɛçpɛ sɵle dhuktu. \xn म चुँडेको धागो गाँस्छु । \xe I connect the broken threads. \xv ʔōːʦu-ʔɛ nala ʔunɵtʉ ŋʌ dhʉkutunʌ ku ghole jestu. \xn हामीले मुहानमै पाइप जोडेर धेरै पानी ल्यायौं । \xe We connected the pipes to the spring and brought down a lot of water. \dt 16/Feb/2015 \lx dhʉkt \a ukt \ps vt \ge bump into (with lower body) \gn ठेस लाग्‍नु \1s dhuktu \xv ʔûŋ patel khɵstʌlo laskʌ-bi ʔʌsɛ̂l dhuktʌ. \xn शौचालय जाँदा ढोकामा ठेस लाग्‍यो । \xe When I went to the toilet, I bumped my leg. \dt 17/Feb/2015 \lx dhʉm \nep धम्‍न्य \wav vi-dhum \a um \ps vi \ge get along, be similar, fit together \gn मिल्नु \xv ʔʌ̄msu ɦɛpiŋʌ dhʉmi. \xn उनीहरु धेरै मिल्छन् । \xe They get along well. \xv tɛ kɛ̄ːp-bi mɛ kɛ̄ːp-po ʔukhroɔ̂m dhʌ̄m. \xn यो भाँडामा त्यो भाँडाको बिर्को मिल्छ । \xe That pot's cover fits into this pot. \xv sɵle-kolo pūŋmɛ-kolo ʔus-rʌ̄ŋ dhʌ̄m. \xn धागो र फूलको रङ्‍ग मिल्छ । \xe The thread and the flower match in colour. \xv reɖijo-bi dhʌ̄mpɛ bɛʈri bekki khôŋ ʣe. \xn रेडियोमा मिल्ने ब्याट्री लगाए मात्र बज्छ । \xe The radio will only work if you put in the right battery. \dt 16/Feb/2015 \lx dhʉmt \nep धम्‍न्य \wav vt-dhumt \a umt \ps vt \ge blow \gn फुक्‍नु \1s dhʌ̄mdu \1d dhʉmi \xv ʔuŋʌ mi dhʌ̂mtʌ. \xn मैले आगो फुकेँ । \xe I blew on the fire. \xv was mʉkilo bhʌ̄m dhʌ̄mki. \xn भूमे पूज्‍दा अर्नाको सिङ फुकिन्छ । \xe During the was festival, we blow horns. \dt 16/Feb/2015 \lx dhek \nep धे:न्य \wav vt-dhek \a ek \ps vt \ge wipe \gn पुछ्नु \1s dhegu \1d dheki \xv ʔuŋʌ mikmɵ dhegutʌ. \xn मैले आँसु पुछेँ । \xe I wiped my tears. \xv ʔuŋʌ ʔʌthāl dhegutʌ. \xn मैले मेरो थाल पुछेँ । \xe I wiped my plate. \xv ku-ʔɛ sʌ̄ŋ dhêːkkhʌtɛ. \xn खोलाले रुख बगायो । \xe The river washed away the tree. \dt 16/Feb/2015 \lx dhert \nep धेर्न्य \wav vt-dhert \a ert \ps vt-i \ge suit \gn सुहाउनु, फाप्‍नु \1s ʔidhērŋʌ \1d ʔidheri \xv phēŋga dhʌʣurʌ-ʔɛ ʔûŋ ʔidhērŋʌ. \xn फेङ्‍गा र धजुराले मलाई सुहाउँछ । \xe The phenga and dhajura (Khaling traditional dress) suit me. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ bhēnde gēinɛ dhêrtɛ. \xn उसले भेडा फाप्यो । \xe The sheep thrived under his care. \xv ʔuŋʌ nuris mudhērdu. \xn म भलायो फाप्दिन । \xe I am allergic to the dhobi nut tree (Semecarpus anacardium). \xv ʔûː-bi kɛ̄m mʉtɛlo ghrôːt-po ʔukhli mudhêrwɛ, mʌnʌ ʔʌ̄m bhoɔ̄rʣɛm mʌttɛ. \xn बारीमा काम गर्दा बाख्राको मलले उसलाई हिलो लाग्यो । \xe When he worked in the field, he became allergic to the goat droppings and developped a rash. \dt 16/Feb/2015 \lx dhɛr \ps vi \ge bump into, catch on (something at head level) \gn ठोकिनु \1s dhɛ̄rŋʌ \xv mʌreppɛ laskʌ-bi dhɛrʌtʌ. \xn होचो ढोकामा ठोकिएँ । \xe I bumped my head on the doorframe. \xv sāŋ-golʌ piŋʌtʌ-lo ʔʌ-kʉ̂r dhɛ̂rtɛ. \xn झाडीभित्रबाट आउदा रुखको हाँगामा मेरो भारी अल्झ्यो । \xe When I went through the vegetation, my load caught on a branch. \dt 17/Feb/2015 \lx dhɵŋ \nep धोऽन्य \wav vi-dhoG-friend \a oŋ \ps vi \ge be friends; have an illicit relationship \gn मिल्नु \3d dhɵŋi \xv ʔʌ̄msu mudhɵŋi. \xn उनीहरु मिल्दैनन् । \xe They are not on good terms. \xv ʔʌ̄msu dhɵŋitinʌ ʣhʉkiti. \xn साइनो नहुँने मिलेर भागे । \xe They had an illicit relationship and ran away. \xv ʔʌ̄msu riɦoŋ mʌnʉpɛ, molo dhɵŋiti. \xn साइनो हुँदैन तर उनीहरु मिले । \xe Their relationship was not auspicious, but they liked each other. \dt 16/Feb/2015 \lx dhɵŋ \nep धोऽन्य \wav vi-dhoG-dry \a oŋ2 \ps vi \ge dry \gn सुक्‍नु \3s dhɵ̂ŋtɛ \xv gigîm sʌ̄ŋ dhɵ̂ŋtɛ. \xn हरियो दाउरा सुक्यो । \xe The green wood dried. \dt 21/Feb/2013 \lx dhɵnt \nep ध्वाइन्य \wav vt-dhont \a ont \ps vt \ge straighten \gn सोझ्याउनु \1s dhoɔ̄ndu \1d dhɵ̄ːʦi \xv ʔʌ̄m-ʔɛ loɔçpɛ kɛ̄ːp dhoɔ̂ntɛ. \xn उसले कुच्‍चिएको भाँडा सोझ्यायो । \xe He straightened the dented pot. \xv ʔʌ̄mpo ʔubusu dhoɔ̄ipɛ gɵ. \xn उसको शारीरिक स्वरुप मिलेको छ । \xe He is handsome. \se2 dhoɔ̄isʌnɛ \1s dhoɔ̂nsʌtu \1d dhɵ̄ːsɵʦi \xv ʔʌbrâː phɛ̂ltɛlo ʔʌ̄m-ʔɛ ʔidhɵ̄ːssɵstʌ. \xn मेरो कुरा बिग्रँदा उसले मिनाईदियो । \xe I misspoke and he corrected me. \dt 16/Feb/2015 \lx dhɵm \ps vi \ge trail on the ground \gn लत्रिनु \xv ʔʌ̄m-po ʔu-gɵ pɵk-ju dhɵ̂mtɛ. \xn उसको लुगा भुइँमा लत्रियो । \xe Her clothes trailed on the ground. \dt 23/Feb/2015 \lx dhɵrt \nep ध्वार्न्य \wav vt-dhort \a ort3 \ps vt-i \ge be of use to (someone else) \gn कसैको उपयोगी वस्तु वा सम्पति अरु कसैलाई काम लाग्‍नु वा उपयुक्‍त हुनु, लाभ् हुनु, फाइदा हुनु \1s ʔidhoɔ̄rŋʌ \1d ʔidhɵri \3s dhoɔ̄rdʉ \xv ʔīn-po kitap ʔûŋ ʔidhoɔ̄rŋʌ. \xn तिम्रो किताब मलाई काम लाग्छ । \xe Your book is helpful to me. \xv ʔuphōŋ-ʔɛ ʔujâŋʦɵ kʌ̂rtɛ̂m gɵ ʔʌ̄m-bi mudhʉ̂mwɛlo ʔûŋ go ʔidhɵrʌtʌ. \xn काकाले भतिजालाई ल्याईदिएको लुगा नमिल्दा मलाई काम लाग्यो । \xe The clothes that uncle had brought for his nephew did not fit him, so I was the beneficiary. \xv thūːnɛm phɛ̄rbîm ʣɛkoɔ̄i sâːwɛsa-ʔɛ ʣɛnu, bele mudhoɔ̄rki. \xn जङ्‍गल छेउको अन्‍नबाली जनावरले खाएर त्यत्ति उपभोग गर्न पाइँदैन । \xe Wild animals eat the crops grown near the forest, so we only get a little. \dt 16/Feb/2015 \lx naŋt \nep नाऽन्य \wav vt-naGt \a aŋt \ps vt \ge pile up, make a heap \gn थुपार्नु \1s nāndu \1d nʌŋi \xv ʔʌmiski seksʌ̄ŋ nāŋtʌkʌ. \xn हिजो दाउरा (कचेट) थुपार्‍यौं । \xe Yesterday we piled firewood. \xv khɵlêŋ phôr tūːju nāːnɛ mʌttʉ. \xn सबै फोहोर एकै ठाउँमा थुपार्नु पर्छ । \xe We have to pile all the garbage in one place. \dt 17/Feb/2015 \lx nʉ \nep न्युन्य \wav vi-nu \a u \ps vi \ge be good \gn राम्रो हुनु, निको हुनु \1s nʉŋʌ \1d nʉji \3s nōːtɛ \xv mâŋ ʣɵ̂n.rʌ bʌ̂i bikilo sɵ nʉpɛ ʦhûː? \xn कुन खाना खुवाउदा गाई बलियो हुन्छ ? \xe What kind of food will fatten the cows? \xv dʌbai ʣʉtɛnʌ ʔʌ̄m nōːtɛ. \xn औषधी खाएर ऊ निको भयो । \xe He took the medicine and got better. \xv ʔɛnɛ̄ː ŋeçpɛ muŋʌtʌ, molo ʔɛ̂n ni nʉŋʌtʌ. \xn अस्ति बिरामी थिएँ तर अहिले सन्चो भएँ । \xe I was sick but I recovered. \xv ʔʌtêm rɵ̂ː nōːtɛ. \xn यो साल धान फल्यो । \xe This year's rice crop is good. \se ʦɛ-nʉ \ps vi \ge be tasty, be nice \gn मिठो हुनु, मजा हुनु \xv ʔik khɵleʔɛ ʦɛnʉpɛ jûː ʣɵktiki. \xn हामी सबैले मिठो खाना खायौं । \xe We all had a nice meal. \xv lōːnɛm-bi noɔ̄m ʣhʌ̂nnɛ ʦɛnʉ. \xn हिउँदमा घाम ताप्‍नु मजा हुन्‍छ । \xe It is nice to sit in the sun during winter. \se ʦɛ-nʉ-si \ps vr \ge enjoy \gn खुशी हुनु \xv ʔʌ̄msu ʔiskul-kʌ tsɛnʉssiji. \xn उनिहरु स्कुलदेखि खुशी छन् । \xe School makes them happy. \dt 17/Feb/2015 \lx nʉk \nep नु:न्य \wav vt-nuk \a uk \ps vt \ge rub with fingers or hands \gn माड्नु, दल्‍नु \1s nugu \1d nʉki \xv ʔuŋʌ surti nugu. \xn सुर्ती माड्छु । \xe I rubbed out the tobacco. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ lūŋkupɛ nʉ̂ːktɛ. \xn उसले लट्टे माड्यो । \xe He rolled the foxtail amaranth. \xv ʔʌ̄msu nûː lʉ̂iti. \xn उनीहरु दलादल गरे । \xe They wrestled. \se nʉk-si \wav vr-nuk-si \ps vr \sn 1 \ge rub for oneself \gn आफ्‍नो लागि माड्नु \sn 2 \ge cover up for oneself (after a mistake) \gn ढाट्‌नु \xv ʔûŋ surti nûnsiŋʌtʌ. \xn मेरो आफ्‍नो लागि सुर्ती माडेँ । \xe I rubbed out tobacco for myself. \xv mʌɦɵpɛ rɵ̂ː munûnsi. \xn नपाकेको धान माड्‌दा झर्दैन । \xe The unripe rice does not break off the stem on its own. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ kɛ̄m phɛ̂ltɛ mʌnʌ jo nûntɛsi. \xn उसले काम बिगारेर पनि ढाट्‍यो । \xe He did bad work and covered it up. \dt 18/Feb/2015 \lx nekt \nep ने:न्य \wav vt-nekt \a ekt \ps vt \ge cover \gn छोप्‍नु \1s nektu \1d neki \xv ʔên nɵ neknuwo. \xn तपाईँहरुको नाक छोप्‍नुहोस । \xe Cover your noses! \xv ʔên-dhōŋ neknuje, phʌ̄rki phʉktɛ. \xn तपाईंहरुले टाउको छोप्‍‍नुहोस धुलो उड्‍यो । \xe Cover your head, there is a dust storm. \xv kɵ̂m-ʔɛ malu nektɛ. \xn बादलले हिमाल ढाक्यो । \xe The clouds covered the mountains. \xv ʦhʌdʌmpur-ʔɛ dhʌp.lu nektɛ. \xn बाढी पहिरोले ढुङ‌्गा छोप्यो । \xe The flood covered the boulders. \xv rāːru pɵk-ʔɛ nêːnɛ mʌttʉ. \xn बिउँ माटोले छोप्‍नु पर्छ । \xe We must cover the seeds with soil. \dt 17/Feb/2015 \lx ner \nep नेर्न्य \wav vt-ner \a er \ps vi \ps vt \ge finish \gn सिद्धयाउनु \1s neru \1d neri \xv ʔuŋʌ kʌ̄m nerutʌ. \xn मैले घर बनाई सकेँ । \xe I finished the house. \xv ʔuŋʌ brâː sāːphʌm rêːnɛ nerutʌ. \xn मैले चिठी लेखी सकेँ । \xe I finished writing the letter. \xv ʔʌ̄msu jûː-ʣɵ̂n neriti. \xn उनिहरुले भात खाईसके। \xe They finished eating their meal. \xv ʔʌmiski rɵ̂ː jâː mʉnɛ nêrtɛ. \xn हिजो धान रोपाइँ सकियो । \xe The rice planting ended yesterday. \dt 18/Feb/2015 \lx nɛp \nep न्या:म्‍न्य \a ɛp \ps vi \sn 1 \ge be short (of a path) \gn छोटो हुनु (बाटो) \sn 2 \ge be quick \gn छिटो हुनु \3s nɛptɛ \xv lɛ̄m nɛppɛ gōːtɛ. \xn बाटो छोटो थियो । \xe There was a shortcut. \an ʦhʉ \dt 17/Feb/2015 \lx nɛm \nep न्याम्‍न्य \wav vt-nyam \wav vr-nyam-si \a ɛm \ps vt \ge immerse (completely) \gn डुबाउनु \1s nɛmu \1d nɛmi \xv ku-bʉju gɵ nɛmutʌ. \xn पानीमा लुगा डुबाएँ । \xe I put the clothes into the water. \se nɛm-si \wav vr-nyam-si \vr vr \ge dive \gn डुबुल्‍की मार्नु \xv ʔûŋ ku-bʉju nɛmsiŋʌtʌ. \xn म पानीमा डुबुल्‍की मारेँ । \xe I dove into the water. \dt 17/Feb/2015 \lx nɛr \ps vt-i \ge be twisted (of lower limbs) \gn मर्किनु \xv ʔʌ̄m tsêmtɛsilo ʔutʌ̄mʦhu nɛ̂rtɛ. \xn खेल्दा उसले घुँडा मर्कायो । \xe When he was playing, he twisted his knee. \sy lit \dt 22/Feb/2015 \lx nɛl \nep न्याल्न्य \wav vt-nyal \a ɛl \ps vt \ge accuse \gn दोष लगाउनु \1s nɛlu \1d nɛli \xv ʔʌ̄m-ʔɛ mʌkhepɛ ɦʌs nɛ̂ltɛ. \xn उसले नचोरेको मान्छेलाई दोष लगायो । \xe He accused a man who did not steal. \dt 21/Feb/2013 \lx nɛl \nep न्याल्न्य \wav vi-nyal \a ɛl \ps vi \ge become blunt \gn बोदो हुनु, दोब्रिनु \xv ʔuŋʌ khʌ̂ntʌlo lūŋ-bi dhɛ̂rtɛnʌ ghoʦapo ʔuʦhûː nɛ̂ltɛ. \xn मैले घोचा गाड्‍दा ढुङ्‍गामा परेर त्यसको चुचो दोब्रियो । \xe When I planted the pole, it hit a stone and became blunt. \xv sēlmɛ lūŋ-bi dhɛ̂rtɛnʌ nɛ̂ltɛ. \xn तिर ढुङ्‌गामा ठोकिएर बोदो भयो । \xe The spear hit a stone and became blunt. \dt 17/Feb/2015 \lx nɵŋt \nep नोऽन्य \wav vt-noGt \a oŋt \ps vt \ge accuse \gn दोष लगाउनु \1s nōndu \1d nɵŋi \xv ʔukhɛpʦi ʣhɛ̂mtɛlo ʔûŋ go ʔinɵŋʌtʌ. \xn उसको पैसा हराउँदा मलाई पो दोष लगायो । \xe His money disappeared and he accused me. \dt 17/Feb/2015 \lx nɵtt \nep न्वा:न्‍न्य \wav vt-nott \a ott \ps vt \ge dip into sauce (used for millet or buckwheat paste) \gn खानु, उघाउनु \1s notu, noɔttu \1d nɵʦi \xv ʔuŋʌ gojaŋ koɔ̄i noɔttu. \xn म किनिमाको (तिउन) तरकारी खान्छु । \xe I dip (the millet/buckwheat paste) into the bean curry. \dt 17/Feb/2015 \lx nɵm \nep न्वाम्‍न्य \wav vt-nom \wav vt-nom2 \wav vi-nom \a om \ps vi \ge smell \gn गन्हाउनु \ps vt \ge smell \gn सुँघ्‍नु \1p nomu \xv ʣhʌppɛ sɵ mʌri noɔ̄m. \xn कुहिएको मासु धेरै गन्हाउँछ । \xe Spoiled meat is very smelly. \xv sɛ̂l musʌ̄rki-kho ʔumûr noɔ̄m. \xn खुट्टा धुइएन भने गनाउँछ । \xe If we don't wash our feet, they smell. \xv ʣhes khoɔçkilo pūŋmɛ noɔ̄mnɛ munʉ, ʔumûr-ʔɛ dhōŋ ŋêi mʉ̄ːdʉ. \xn लेक जाँदा फूल सुँघ्‍नु हुँदैन, त्यसको गन्दाले टाउको दुखाउँछ । \xe When we go to the mountains, we shouldn’t smell the flowers, as they can cause headaches. \xv ʔīːʦi-ʔɛ ʦi mûr nɵmiti. \xn हामीले छ्‍याङको गन्दा सुँघ्‍यौं \xe We smell the chang. \dt 17/Feb/2015 \lx nɵ-si \ps vr \ge take a rest \gn विश्राम गर्नु \1s nɵ̂nsiŋʌ \1d nɵssiji \xv tɛ kɛ̄m nēr-nʌʔʌ nɵssiki. \xn यो काम सकेपछि विश्राम गरौं । \xe After this work is finished, let's take a rest. \dt 25/Feb/2015 \lx pA \nep प्योन्य \wav vt-pa \wav vt-pa2 \a A \ps vt \sn 1 \ge weave \gn बुन्‍नु \sn 2 \ge cut \gn काट्‍नु \1s pʌŋʌ \1d pɵji \xv ʔʌ̄m-ʔɛ bʌ̄ŋpɛ lʌ̄ŋ pɵnɛ kɵ̄ːgʉ. \xn ऊ राम्रो डोको बुन्‍न जान्‍दछ । \xe He knows how to weave nice baskets. \xv tēr kâːktʌlo betho-ʔɛ ʔʌkhʌ̄r pʉtɛ. \xn चोयो केलाउँदा खुकुरीले हात काट्‍यो । \xe When I peeled the bamboo, I cut my hand with the khukuri. \se pA-si \ps vr \ge cut oneself \gn आफै काटिनु \xv betho-ʔɛ pɵ̂nsiŋʌtʌ. \xn खुकुरीले काटिएँ । \xe I cut myself with the khukuri. \dt 25/Feb/2015 \lx paŋ \nep पाऽन्य \wav vi-paG \a aŋ \ps vi \ge lessen, die (impolite) \gn पातलो हुनु, मृत्यु हुनु, फाट्‍नु, हट्‍नु \xv ʦi pâŋtɛ. \xn जाँड्को स्वाद उड्यो । \xe The beer lost its taste. \xv ɦʌs pâŋtɛ. \xn मान्छे मर्‍यो । \xe The man died. \xv ʦɵʦʦɵpo khɛlɛmbɛ mupâŋwɛ. \xn केटाकेटीको रुघाखोकि हटेन । \xe The child's cold persisted. \xv mikmɵ pâŋtɛ. \xn धुवा फाट्‌यो । \xe The smoke dissipated. \xv ɦussu pâŋtɛnʌ noɔ̄m-po ʦheʦhe lōːtɛ. \xn हुस्सु फाटेर न्यानो घाम लाग्यो । \xe The fog lifted and we could feel the warmth of the sun. \dt 17/Feb/2015 \lx pi \nep पिन्य \wav vi-pi \a i \ps vi \ge come (level) \gn परबाट आउनु \3s pūːtɛ \xv ʔûŋ dēl-bi ʔʌmiski piŋʌtʌ. \xn म गाउँमा हिजो आएँ । \xe I came to the village yesterday. \dt 13/Jan/2015 \lx pi \nep पिन्य \a i \ps vi \ge fart \gn पाद्‍नु \xv ʔʌ̄m pūːtɛ. \xn उसले पाद्‍यो । \xe He farted. \dt 24/Jun/2013 \lx pit \nep प:न्‍न्य \wav vt-pit \wav vt-pit2 \wav vt-pit3 \a it \ps vt \ge bring \gn ल्याउनु \1s pidu \xv ʔuŋʌ kʌwʌ-ka ku pidu. \xn म खोलाबाट पानी ल्याउँछु । \xe I bring water from the river. \dt 22/Feb/2013 \lx pipt \nep प:म्‍न्य \a ipt \ps vt \sn 1 \ge tuck into a narrow space, tuck behind ear \gn घुसार्नु, भिँड्नु \sn 2 \ge wring out \gn निचोर्नु \1s pʌptu \1d pipi \xv sʌ̄ŋkʌrmi-ʔɛ pensil ʔuŋeʦo-bi pʌpdetʉ. \xn सिकर्मीले कानमा पेन्सिल सिउरीरहेको छ । \xe The carpenter keeps the pencil tucked behind his ear. \xv ʔuŋʌ betho pʌpdetu. \xn मैले खुकुरी भिँडी रहेको छु । \xe I wear the khukuri tucked into my waist. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʣhʌçpɛ rumal pʌptɛ. \xn उसले भिजेको रुमाल निचोर्‍यो । \xe He wrung out the wet handkerchief. \xv khʌ̂mnɛ-kʌ lɛ̂l gunduruk sʌ̄rnɛ-nʌ pʌ̂mnɛ mʌttʉ. \xn पकाउनुभन्दा पहिले गुन्दुरुख धोएर निचोर्नु पर्छ । \xe Before cooking the gundruk, we must wash it and wring it out. \dt 17/Feb/2015 \lx pil \nep पल्न्य \wav vt-pil \wav vt-pil2 \wav vt-pil3 \a il \ps vt \ge milk (cow), squeeze \gn निचोर्नु, दुहुनु \1s pilu \1d pili \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʔukāːphi-bim ɖʌnɖiphor pîltɛ. \xn उसले उसको गालाको डन्डीफोर निचोर्‍यो । \xe He squeezed the pimples on his cheek. \xv ŋʌlu sʌ̄rnɛ mʌnʣʌn pilutʌnʌ lɛttʌ. \xn दाँत माझ्न मञ्‍जन निचोरेर निकालेँ । \xe I squeezed out the toothpaste to brush my teeth. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ gɵ̄ːthɛ-bi ʔudiʦʦhɛ duni gɛ̄i pîltɛ. \xn उसले गोठमा बिहान दुहुनी गाई दुह्‍यो \xe He milked the cow in the cowshed in the morning. \dt 17/Feb/2015 \lx pʉ \nep प्युन्य \wav vt-pu \wav vt-pu2 \a u \ps vt \ge dry over smoke \gn सरङ लाउनु \1s pʉŋʌ \1d pʉji \xv pūnʣʌ-bi lūːʣʌ pʉnɛ mʌttʉ. \xn कोदो सुकाउन सरङ लाउनु पर्छ । \xe We have to dry millet on the rack above the hearth. \xv mi-bi pʉkim ŋɵsɵ ʦɛnʉ. \xn आगोमा सुकाएको माछा मिठो हुन्छ । \xe Fish smoked over the fire is delicious. \dt 17/Feb/2015 \lx pʉk \nep पु:न्य \a uk \ps vi \ge drop (from a high place) \gn खस्‍नु \xv jʉnɛm-bi kōːro pʉktɛ. \xn वर्षा याममा पहिरो खस्यो । \xe There was a landslide in summer time. \xv ʔʌtêm mʌri nōŋ pʉktɛ. \xn यो साल धेरै हिउँ पर्‍यो । \xe There was heavy snowfall this year. \sy thɵp \se pûnbhʌ \ps vi \ge be unable to get up \gn थला बस्‍नु \1s pûŋbhʌŋʌ \1d pʉkbhɛji \3s pukbhʌ \xv goru bʉre ʦhʉktɛnʌ pʉkbhāːtɛ. \xn गोरु बुढा भएर थला बस्यो । \xe When the ox got too old, it could not get up anymore. \dt 17/Feb/2015 \lx pʉkt \nep पु:न्य \a ukt \ps vt \ge throw down onto the ground from a basket \gn घोप्ट्‍याउनु, खन्याउनु \1s puktu \1d pʉki \xv ʔuŋʌ sʌ̄ŋ puktʌ. \xn मैले दाउरा घोप्‍ट्‍याएँ । \xe I threw the firewood onto the ground. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʔukʉ̂r ghlôŋ puktɛ. \xn उसले आफ्नो भारि घोप्ट्‍यायो । \xe He threw down his load violently. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ rāːru phettɛlo puksʌ mʉtɛ. \xn उसले बीउ छर्दा खन्याउने गरी छरे । \xe When he sowed, he threw down too many seeds in one spot. \dt 17/Feb/2015 \lx pʉŋt \nep पुऽन्य \a uŋt3 \ps vi \ge have plugged ears (from a change in air pressure) \gn हावाको चाप्को कारण केही समय कान बन्द हुनु \3s pûntɛ \xv ʔudhʌ̂m-tʉkʌ ghʌ̄rsʌ wʌjʌ-bi jeŋʌtʌlo, ʔʌŋeʦo pûntɛ. \xn डाँडाबाट बेँशीमा दौडेर झर्दा मेरो कान बन्द भयो । \xe When I ran down from the mountain to the lowlands, my ears felt clogged. \dt 18/Feb/2015 \lx pʌtt \nep प:न्‍न्य \wav vt-pitt \a ʌtt \ps vt-i \ge spring \gn पानी पलाउनु \xv sʌ̄ŋpo phɛ̄r-bi ku pʌttɛ. \xn रुखको फेदमा पानी पलायो । \xe Water sprung out near the tree. \dt 21/Feb/2013 \lx pʉnt \nep पैन्य \wav vt-punt \a unt \ps vt \ge beat \gn हान्‍नु, पिस्‍नु, कुट्‍नु \1s pʌ̄ndu \1d pʉ̄ːʦi \xv ʔʌ̄m-ʔɛ kōŋkʌdʌm-ʔɛ lūːʣʌ pʌ̂ntɛ. \xn उसले कोदेमुङ्‍रोले कोदो कुट्‍यो । \xe He beat the millet with the mallet. \xv pʌ̂ipɛ khɵrsɛ̂i ki-ʔɛ lʌpʣʉtɛ. \xn पिसेको खोर्सानी आलुले चोपी खायो । \xe He dipped the potato in the crushed chilli. \xv ʔuŋʌ khʌ̄rpʌm-ʔɛ pʌ̂ntʌ. \xn मैले मुड्की हानेँ । \xe I pounded it with my fist. \dt 17/Feb/2015 \lx pʉm \nep पम्‍न्य \wav vt-pum \wav vt-pum2 \a um \ps vt \ge hold in one's fist, make a fist \gn डल्‍लो पार्नु, मुट्ठी पार्नु \1s pumu \1d pʉmi \xv ʔʌ̄m-ʔɛ betho pʉ̄mdetʉ. \xn उसले खुकुरी समाती रहेको छ । \xe He is holding the khukuri in his hand. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ khɛpʦi pʌ̂msʌtɛ. \xn उसले पैसा मुठ्‍याई दियो । \xe He put money into his hand. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʔʌkhʌ̄r pʉ̂mtɛ. \xn उसले मेरो हात मुठ्‌या‍यो । \xe He held my hand in his fist. \dt 17/Feb/2015 \lx pek \nep पे:न्य \a ek \ps vt \ge braid \gn बाट्‍नु \1s pegu \xv ʔʌ̄m-ʔɛ bʌ̄ŋpɛ dhōːsʌm pêːktɛ. \xn उसले राम्ररी केश बाट्‍यो । \xe She braided her beautiful hair. \xv ʔik-ʔɛ dhʌʣurʌ pektiki. \xn हामीले धजुरा बुन्यौं । \xe We braided dhajura. \xv ʔʌ̄msu-ʔɛ kɛ̄m pêːktɛsu. \xn उनीदुईले काम सपन्‍ना गरे । \xe They wrapped up their work. \dt 17/Feb/2015 \lx pet \nep पे:न्‍न्य \a et \ps vt \ge pick (fruit), pluck (flowers) \gn टिप्‍नु \1s pedu \xv ʔʌ̄m-ʔɛ suntʌla pêːtɛ. \xn उसले सुनताला टिप्यो । \xe He picked oranges. \xv ʔuŋʌ ʔīn suntʌla pênsʌnɛ. \xn म तिमीलाई सुनताला टिपिदिन्छु । \xe I will pick a orange for you. \dt 17/Feb/2015 \lx pen \ps vi \ge come to an end \gn समापन गर्नु, सक्‍नु, सम्पन्‍न गर्नु \xv ʔʌnɵ̂l riʦhepaʦhe ʔusomine pēi. \xn आजको कार्यक्रम बेलुकी सम्पन्‍न हुन्छ । \xe The function will end in the evening. \dt 23/Feb/2015 \lx pent \ps vt \ge bring to an end \gn समापन गर्नु, सक्‍नु, सम्पन्‍न गर्नु \1s pendu \xv ʔʌ̄mʔɛ rɵ̂ː jâː mʉ̂n dûː pêntɛ. \xn उसले धान रोप्‍ने मेलो सक्यो । \xe He finished the rice planting. \dt 23/Feb/2015 \lx per \nep पेर्न्य \wav vt-per \wav vt-per2 \a er \ps vi \ps vt \ge take (with tweezers), be squeezed \gn च्याप्‍नु \1s peru \wav peri \xv ʔʌ̄m-ʔɛ peperʦʌ-ʔɛ mi pêrtɛnʌ lɛttɛ. \xn उसले काम्टाले (चिम्टाले) च्यापेर आगो निकाल्यो । \xe He took out the firebrand with fire tongs. \xv sʌ̄ŋ-ʔɛ ʔʌbrepʦo pêrtɛ. \xn काठले मेरो औला च्याप्यो । \xe My finger was pinched by the piece of wood. \xv ʔuŋʌ peperʦʌ-ʔɛ pērsʌ ghrēːnʌ ʦêːktʌ. \xn मैले चिम्टाले च्यापेर सिस्‍नु टिपेँ । \xe I plucked the nettle with tweezers. \xv laskʌ-ʔɛ ʦɵʦʦɵpo khʌ̄r pêrtɛnʌ koɔ̄r ʦhʉktɛ. \xn ढोकाले बच्‍चाको हात च्यापेर घाउ भयो । \xe The child pinched his hand in the door and injured it. \dt 18/Feb/2015 \lx pɛ \nep प्यन्य \wav vi-pya \a e \ps vi \ge be dawn \gn उज्यालो \3s pāːtɛ \xv kɵ pāːtɛ. \gn उज्यालो भयो । \xe It is dawn. \xv ʔudiʦʦhɛ bhɵ̂ŋ ʣelo kɵ pɛ. \xn बिहानी पाँच बजे उज्यालो हुन्छ । \xe It gets light at five. \dt 17/Feb/2015 \lx pɛt \nep प्या:न्‍न्य \wav vt-pyat \a ɛt \ps vt \ge spend the night \gn कटाउनु \1s pɛdu \1d pɛʦi \xv jakki kʌ̄m-bi kɵ pɛ̂ːtʌ. \xn सानो घरमा रात कटाएँ । \xe I spent the night in the little house. \dt 21/Feb/2013 \lx pɛtt \nep प्या:न्‍न्य \wav vt-pyatt \wav vt-pyatt2 \wav vt-pyatt3 \a ɛtt \ps vt \ge poke \gn घोच्नु, कोट्‍याउनु \1s pɛttu \1d pɛʦi \xv sāŋ-ʔɛ mʌs pɛttɛ. \xn झारले आँखा घोच्यो । \xe The vegetation poked his eyes. \xv ghrʌ̄ŋ wɛmutʌnʌ ʦɵmɛ-ʔɛ pɛçsʌ bhɵ̄ːlɛ lɛttʌ. \xn काँढा बिझेर सियोले कोट्‍याएर बल्‍ल निकलेँ । \xe I got pricked by a thorn and dug it out with a needle with difficulty. \dt 17/Feb/2015 \lx pɛnt \nep प्याइन्य \wav vt-pyant \wav vt-pyant2 \a ɛnt \ps vt \ge attack \gn झम्टनु \1s pɛ̄ndu \1d pɛ̄ːʦi \xv thūːnɛm-bi ʔûŋ mos-ʔɛ ʔipɛ̄ːstʌ. \xn जङ्‍गलमा मलाई भालुले झम्ट्‍यो । \xe I was attacked by a bear in the forest. \dt 04/Mar/2013 \lx pɛr \nep प्यार्न्य \wav vt-pyar \wav vt-pyar2 \a ɛr \ps vt-i \ge get angry \gn रिसले मुरमुराउनु \1s ʔipɛrʌtʌ \1d ʔipɛriti \xv kɛ̄m mumʌtwɛlo ʔʌ̄m ʔuʦîl-ʔɛ pɛ̂rtɛ. \xn काम बिग्रँदा ऊ रिसले मुर्मुरायो । \xe When his work did not go well, he got angry. \dt 17/Feb/2015 \lx pɛl \nep प्याल्न्य \wav vt-pyal \wav vt-pyal2 \wav vt-pyal3 \wav vt-pyal4 \wav vt-pyal5 \a ɛl \ps vt \ge coil \gn बेर्नु, गुँडुल्किनु \1s pɛlu \1d pɛli \xv lʌɦʌrʌ-ʔɛ sʌ̄ŋ pɛ̄ːlʉ. \xn लहराले रुख बेर्छ । \xe The vine coils around the tree. \xv ʔuŋʌ bhêi phlêmtʌlo ʔʌsɛ̂l pɛ̂ltɛ. \xn मैले सर्पलाई टेक्दा मेरो खुट्टा बेर्‍यो । \xe When I stepped on a snake, it wrapped itself around my leg. \xv murōŋkilo nala pɛ̄lnɛnʌ tɵnɛ mʌttʉ. \xn प्रयोग नगर्दा पाइप बेरेर राख्‍नु पर्छ । \xe When it isn't in use, we have to roll up the hose and put it away. \xv kɛ̄m mʉ̂n bela-bi khʌ̄r pɛ̄ldepɛ, ʣɵ̂n bela-bi koɔ̄m ɦâːkdepɛ. \xn काम गर्नेबेला हात बाँधि रहने, खानेबेला मुख बाई रहने । \xe When it is time to work his arms are crossed tight, when it is time to eat his mouth is wide open. \xv ʦi-ʔɛ sêːtɛnʌ ʔulēm pɛ̂ltɛ. \xn जाँडले मातेर जिब्रो लट्पट्‍यो । \xe He got drunk and could not speak properly. \xv ʔʌ̄m ʦi-ʔɛ sêːtɛnʌ ʔusɛ̂l pɛ̂ldetɛ. \xn जाँडले मातेर उसको जिब्रो लट्‍पटियो । \xe He got drunk and could not walk straight. \se pɛl-si \wav vr-pyal-si \ps vr \xv ʣhūŋ noɔ̄m-bi khlêːp pɛ̄lsisʌ ʔʌ̂msi. \xn जाडो याममा कुकुर गुँडुल्किएर सुत्छ । \xe The dog sleeps curled up in the cold season. \xv sip-bhêi pɛlsipɛ mu. \xn अजिङ्‌गर गुडुल्‍किएर बसेको छ । \xe The python is coiled up. \dt 17/Feb/2015 \lx pɵkt \ps vt \ge throw down forcefully \gn पछार्नु \1s poktu \1d pɵki \xv ʣhʌ̄mlʌ mʉssulo pôː lʉ̂iti. \xn उनिहरु कुस्ति खेल्दा पछारापछार गरे । \xe When they wrestled, they threw each other to the ground. \xv ʔʌ̄mʔɛ bʌl pɵk-ju poktɛlo mʌri prɵktɛ. \xn उसले बल भुइँमा पछार्दा बेस्सरी उफ्रियो । \xe When he threw the ball down to the ground, it bounced. \dt 22/Feb/2015 \lx pɵtt \nep प्वा:न्‍न्य \wav vt-pott \wav vt-pott2 \wav vt-pott3 \wav vt-pott4 \wav vt-pott5 \a ott \ps vt \sn 1 \ge bloom, go moldy \gn फुल्नु, ढुसी पर्नु \sn 2 \ge tie \gn बाँध्‍नु, कस्‍नु \1s poɔttu \1d pɵʦi \xv sāŋlo-ʔɛ khlêːp poɔttɛ. \xn साङलोले कुकुर बाँध्यो । \xe He tied up the dog with a chain. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ thoɔpru-ʔɛ kʌmbʌr-bim ʔugɵ poɔttɛ. \xn पटुकीले कम्मर बाँध्यो । \xe He tied his clothes to his waist with a belt. \xv gɵ̄ːthɛ mʉkilo tēr-ʔɛ ʦhēlmɛ poɔ̂nnɛ mʌttʉ. \xn गोठ बनाउँदा चोयाले चित्रो बाँध्‍नुपर्छ । \xe When we set up a cowshed, we have to attach the mat with bamboo strips. \xv ʔaru poɔttʉlo tāːp-po kʌ̄m mʌ̄mki, dhɛrʉ poɔttʉlo ʦēlpɛ kʌ̄m mʌ̄mki. \xn आरु फुले खेतीपाती, पैयूँ फुले माइती । \xe When the plum blossoms, we miss our home, when the wild cherry blossoms, we miss our relatives' house. \xv thūːnɛm-bi bʌ̄ŋpɛ taktibuŋ poɔttɛ. \xn जङ्‍गलमा राम्रो लालिगुँरास फुल्यो । \xe Beautiful rhododendrons bloomed in the forest. \xv kɛ̄ːp-bi tɵ̂npɛ khɛlkhɛ̂m poɔttɛ. \xn भाँडामा राखिएको जाँडको छोक्रामा ढुसि पर्‍यो । \xe There are beer dregs in the pot. \xv thōːʦi nūːri ɦɵlo ʣhes poɔttʉnʌ ʔoɔ̄m-ʔoɔm ʦhûː. \xn शरद ऋतु आउँदा लेक फुलेर पहेलम्म्य हुन्छ । \xe In autumn, the highlands turn yellow. \xv ʔʌ̄msu-po ʔus-sʉ̂r poɔttɛ. \xn उनीहरुको विवाह भयो । \xe Their relationship blossomed into marriage. \xv ʔosilo bʌjʌ-bi leŋaksi-po ʔukâː ghrokkilo bubūːjʌ poɔttʉ. \xn ओसिलो ठाउँमा केराको बोक्रा फालिएमा सेतो ढुसी पलाउँछ । \xe When we throw banana skin into a damp corner, it grows moldy. \xv ʔʌdhōːsʌm poɔttɛ. \xn मेरो कपाल फुल्‍यो । \xe My hair turned white. \se pott (roɔ̄m) \sn 1 \ge have renewed energy \gn तागत दिनु \sn 2 \ge be terrified \gn जिरिङ्‌ग हुनु \xv phɵssɵ-kolo ʣoɔ̄noʔɛ sutkeri-po ʔuroɔ̄m poɔttʉ. \xn कुखुराको मासु र ज्वानोको झोलले सुत्केरीको शरीरलाई फाइदा गराउँछ । \xe Chicken and caraway soup renews the new mother's strength. \xv tikîm nɵ̂r krûː-mîm ŋiŋʌ-lo ŋʌ sirimaksi ʔʌroɔ̄m poɔttʉ. \xn त्यो बाघ गर्जेको सुन्‍दा नै मेरो आङ जिरिङ्‌ग हुन्‍छ । \xe When I hear that tiger's roar, my body is overcome with fear. \dt 18/Feb/2015 \lx prekt \nep प्रे:न्य \wav vt-prekt \wav vt-prekt2 \wav vt-prekt3 \a ekt \ps vt \sn 1 \ge slap \gn पिट्‍नु \sn 2 \ge crack open \gn उछिट्टिनु \1s prektu \xv ʦɵʦʦɵ ŋôːnu-khojo prêːnɛ munʉ. \xn केटाकेटी रोए पनि पिट्‍नु हुँदैन । \xe Even if they cry, children should not be slapped. \xv jʌkʌ̂m prekte. \xn उसलाई झापड हान । \xe Slap him! \xv mi prektʉ. \xn कुनै बेला आगो उछिट्टिन्छ । \xe Sometimes fires give off sparks. \xv ʔʌgɵ-bi ɦilo prektɛ. \xn मेरो लुगामा हिलो उछिट्टियो । \xe My clothes were sprayed with mud. \xv gipsi noɔ̄m-ʔɛ ghɵ̂ŋtɛlo prekkhʌtɛ. \xn घामले सुक्दा भटमास उछिटियो । \xe As the sun heated the soybeans, the pods broke open. \dt 23/Feb/2015 \lx preŋ \ps vi \ge break off (of something hard) \gn छुट्‍याउनु, चोाइटिनु \xv ŋʌlu-po ʔuʦōŋ prêŋtɛ. \xn दाँतको टुप्पो चोइटियो । \xe The tip of the tooth broke off. \xv sʌ̄ŋ rʌ̂ntʌlo sāŋkʌsum prêŋtɛ. \xn काठ काट्‍दा चोइटा उछिटियो । \xe When I cut the wood, woodchips flew off. \dt 23/Feb/2015 \lx prɛm \nep प्र्याम्‍न्य \wav vt-pryam \wav vt-pryam2 \a ɛm \ps vt \ge scratch, claw \gn कोपर्नु \1s prɛmu \1d prɛmi \xv thūːnɛm-bɵjo mos-ʔɛ ɦʌs prɛ̂mtɛ. \xn जङ्‍गलमा भालुले मान्छेलाई कोपर्‍यो । \xe The bear mawled the man in the forest. \xv ghrʉs pêːtʌlo, ʔughrʌ̄ŋ-ʔɛ ʔiprɛmʌtʌ. \xn ऐसेलु टिप्‍दा काँढाले कोपार्‍यो । \xe When I picked wild roseberry, I got scratched by the thorns scratched. \se prɛm-si \wav vr-pryam-si \ps vr \xv ʔûŋ ʔʌtāːpŋʌ prɛ̄msiŋʌtʌ. \xn म आफै कोतरिएँ । \xe I scratched myself. \dt 17/Feb/2015 \lx prɵk \nep प्रो:न्य \a ok \ps vi \ge jump (up) \gn उफ्रिनु \1s prôŋŋʌ \3s prɵktɛ \xv ʦɵʦʦɵ-ɦɛm prôːnu-prôːnunʌ sôː-ʔɛ mʌtnu. \xn बच्‍चाहरु उफ्रिदै खेलेपछि भोकाउँछन् । \xe Children jump around a lot and get hungry. \dt 05/Mar/2013 \lx prɵŋ \nep प्रोऽन्य \a oŋ \ps vi \ge be done properly \gn ठीक हुनु \xv ʔûŋpo ʔʌkɛ̄m muprɵ̂ŋwɛ. \xn मेरो काम ठीक भएन । \xe My work was not good. \xv ʔʌ̄mpo ʔujûːkoɔ̄i muprɵ̂ŋwɛ. \xn उसको भात तरकारी राम्रो भएन । \xe His food was not properly cooked. \dt 17/Feb/2015 \lx prɵt \nep प्र्वा:न्‍न्य \wav vt-prot \wav vt-prot2 \a ot \ps vi \ge fall off \gn चुड्नु \ps vt \ge pluck from above \gn चुडाउनु \1s produ \1d prɵʦi \xv mʌkʌ̄i ʣhuta-bikʌ prɵstɛ. \xn झुत्तोबाट मकै चुडियो । \xe The cob of maize fell from the bundle (when stored). \xv bʌ̂i-ʔɛ lūːʣʌ prɵ̂ːtɛ. \xn गाईले कोदो खायो । \xe The cow bit off the millet. \xv ʦɵʦʦɵ-ʔɛ ʔʌʦɵ̂ːlûm prɵ̂ːtɛ. \xn बच्‍चाले मन चुडायो । \xe This child won my heart. \dt 17/Feb/2015 \lx plʉt \nep प्‍ल:न्‍न्य \wav vt-plut \a ut \ps vi \ge come off, detach \gn खुइलिनु, फुक्‍लिनु \ps vt \ge take off, detach, remove \gn खुइलाउनु, फत्किनु \1s pludu \1d plʉʦi \xv ɦʌçpɛ ku-ʔɛ khʌ̄r plʉstɛ. \xn तातो पानीले हात खुइलियो । \xe The hot water blistered his hand. \xv ʔʌsɛ̂l lūŋ-bi dhuktʌnʌ ʔʌsēndi plʉstɛ. \xn ढुङ्‍गामा ठेस लागेर खुट्टाको नङ फुक्‍ल्यो । \xe My foot hit a stone and my nail came off. \xv bʌ̂i-ʔɛ kilo-lʌkʌ ribʌ plʉ̂ːtkhʌtɛnʌ bali kʉtɛ. \xn गाईले किलोबाट डोरी फुत्काएर बाली खायो । \xe The cow pulled the rope off the pole and ate the crops. \xv bʌʦhʌ-ʔɛ ribʌ plʉ̂ːtkhʌtɛnʌ ʔumɛ̂m-po dʉ̂ːt tʉ̂ŋkhʌtɛ. \xn बाछाले डोरि फुत्काएर माउको दूध खायो । \xe The calf detached the rope and drank its mother's milk. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʔutɵpi plʉ̂ːtɛ. \xn उसले टोपी फुकाल्यो । \xe He took off his hat. \se plʉt-si \wav vr-plut-si \wav vr-plut-si2 \ps vr \xv ʔubhrēːnɛ-ʔɛ kɛ̄m-kʌ plʌ̂ntɛsi. \xn अल्छिले ऊ कामबाट फुत्क्यो । \xe Because he was lazy, he took time off from his work. \xv bhêi ʔukâː-bikʌ plʌ̂ntɛsi. \xn सर्पले काचुली फेर्‍यो । \xe The snake moulted. \dt 17/Feb/2015 \lx plʉm \nep प्‍लम्‍न्य \wav vt-plum \wav vt-plum2 \wav vt-plum3 \wav vt-plum4 \a um \ps vt \ge dip into liquid, rinse, submerse \gn डुबाउनु, पखाल्नु \1s plumu \1d plʉmi \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ɦʌçpɛ koɔ̄i-bi ʔukhʌ̄r plʉ̂mtɛ. \xn उसले तातो तरकारीमा हात डुबायो । \xe He dipped his hand into the hot curry. \xv ʔik-ʔɛ pāŋlaŋ khʌpkilo ku-bi plʌ̄msʌ sʌ̄rnɛ mʌttʉ. \xn हामीले तरुल पकाउँदा पानीमा डुबाएर धुनुपर्छ । \xe When we cook yams, we have to rinse them and wash them in water. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ki plʉ̂mtɛ. \xn उसले आलु पखाल्यो । \xe He rinsed the potatoes. \se plʉm-si \wav vr-plum-si \ps vr \ge immerse oneself \gn डुब्‍नु \xv ʔik pouri ʦēmsikilo ku-bi plʌ̄msinɛ mʌttʉ. \xn हामी पौडी खेल्‍दा पानीमा डुब्‍नु पर्छ । \xe When we swim, we have to immerse ourselves in the water. \sy nɛm \cf blʉm \dt 17/Feb/2015 \lx plek \ps vi \ge break off \gn लाछिनु \ps vt \ge break off by twisting \gn लाछ्‍नु \1s plegu \1d pleki \xv sʌ̄ŋ-po ʔughrēm plektɛ. \xn रुखको हाँगा लाछियो । \xe The tree branch broke off. \xv ʔʌ̄mʔɛ sâːk ʦêːktɛlo pleksʌ mʉtɛ. \xn उसले साग टिप्दा पात लाछेर टिप्यो । \xe When he picked the green vegetables, he used a twisting motion. \dt 23/Feb/2015 \lx plent \ps vt \ge postpone \gn स्थगित गर्नु \1s plēndu \xv kɛ̄m-bi khoɔ̂nnɛ plêntʌ. \xn काममा जान स्थगित गरेँ । \xe I postponed going to work. \dt 22/Feb/2015 \lx plent \ps vt \ge worship \gn विधि गर्नु \xv negi nokʦhoʔɛ negi plêntɛ. \xn पितृकुल पुरोहितले नेगिको विधि गर्‍यो । \xe The shaman worshiped the Negi. \dt 22/Feb/2015 \lx plent \ps vt \ge remove (a beam) \gn झार्नु \1s plent \xv ʔuŋʌ ɦûːsʌŋ-bikʌʔʌ ghʌra plêntʌ. \xn मैले घोचाबाट घारा झारेँ । \xe I removed the beam from the forked pillar. \sy lett \dt 22/Feb/2015 \lx plept \nep प्‍ले:म्‍न्य \wav vt-plept \a ept \ps vt \sn 1 \ge hold under the arm \gn च्याप्‍नु \sn 2 \ge fold \gn खुम्च्याउनु \1s pleptu \1d plepi \xv ʔuŋʌ ʣhola plepkhʌtʌ. \xn मैले झोला च्यापेँ । \xe I held the bag under my arm. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʔulâm-bi ʣhola pleptɛ. \xn उसले कखमा झोला च्यापे । \xe He held the bag in his armpit. \xv sʌ̄lpu-ʔɛ ʔulepti pleptɛ. \xn चराले पखेटा खुम्च्यायो । \xe The bird folded its wings. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ gɵpo ʔuʦōŋ pleptɛnʌ phêrtɛ. \xn उसले कपडाको टुप्पो दोबारेर सिलायो । \xe He folded the seam on the cloth and sewed it. \dt 17/Feb/2015 \lx plokt \ps vt-i \ge get red (in the face), turn sour (of fermented alcohol) \gn रातो हुनु, पिरिनु \xv ʔʌ̄m ghʉ̂rtɛlo ʔukāːphi ploktɛ. \xn ऊ दौडिदा गाला रातो भयो । \xe When he ran his face got red. \xv ʦunʈhi-bîm phuksʌm thân.ʦi ploktɛ. \xn कठुवाको कलिलो छ्‍याङ पिरियो । \xe The young chang in the wooden pot turned sour (after the top popped out). \dt 23/Feb/2015 \lx plɵŋ \ps vt \ge set (something) up for an activity \gn तयार गर्नु \1s ploŋu \1d plɵŋi \xv ʦɵʦʦɵʔɛ ʔuʦēmdo-ɦɛm plɵ̂ŋtɛnu. \xn खेल्‍नको लागि बच्‍चाले खेलाउनहरु वरिपरि तयार पारेको छ । \xe The child set out his toys to prepare for play. \se plɵŋ-si \ps vr \ge prepare oneself \gn तयारी गर्नु \1s plōnsiŋʌ \1d plɵ̄ŋsiji \xv phōŋ kanʦha pōːlu pɵnɛ plôntɛsi. \xn कान्छा काका थुन्से बुन्‍न तयारी गर्‍यो । \xe Uncle readied himself for basket weaving. \dt 25/Feb/2015 \lx phak \nep फा:न्य \wav vt-phak \wav vt-phak2 \a ak \ps vt \ge separate \gn छुट्ट्‍याउनु \1s phʌgu \1d phʌki \xv ʔʌ̄m-ʔɛ kipɛ ɦʌs phâːktɛsu. \xn उसले झगडा गर्ने मान्छेहरुलाई छुटायो । \xe He separated the fighting people. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ dhōːsʌm phâːktɛnʌ pêːktɛ. \xn उसले कपाल छुट्ट्‍याएर बाट्‍यो । \xe She parted the hair and braided it. \se phak-si \wav vr-phak-si \ps vr \xv daʣubhai ʔok phaksiktʌkʌ. \xn हामी दाज्युभाइ छुटियौं । \xe We brothers separated. \xv bhera mʌnʌ ghrôːt-ɦɛm phaksisʌ munu. \xn भेडा र बाख्रा छुटेर बस्छन् । \xe Sheep and goats remain separate. \dt 17/Feb/2015 \lx phaŋt \nep फाऽन्य \wav vt-phaGt \wav vt-phaGt2 \a aŋt \ps vt \ge mix (liquid) \gn मिसाउनु \1s phāndu \1d phʌŋi \xv ʔinɛ ʦi-bi ku ʔiphântɛ. \xn तिमीले जाँडमा पानी मिसायौ । \xe You diluted the beer. \xv ʔʌ̄mpo ʔuɦoɔ̄i-ʔɛ phântɛ. \xn उसको आवाजले ढाक्यो । \xe Her voice stood out (in the noise). \xv ʔʌ̄mʔɛ dʉ̂ːt-bi ku phântɛ. \xn उसले दूधमा पानी मिसायो । \xe He diluted the milk. \sy ŋɵl \dt 18/Feb/2015 \lx phi \nep फिन्य \wav vt-phi \a i \ps vt \ge beg \gn माग्‍नु \xv ʣogi-ʔɛ phisʌʔʌ ʔuʦʌkhʌmɛ tʉ̄ːlʉ. \xn जोगीले मागेर पेट भर्छ । \xe The yogi fills his stomach by begging for food. \xv ʔīn-kolo khɛpʦi lok phinɛ ʔɛ̂iŋâm. \xn तपाईँसँग सापटी माग्‍नु भनेको । \xe I would like to borrow money from you. \dt 13/Jan/2015 \lx phi \nep फिन्य \wav vi-phi \a i1 \ps vi \ge be spoiled (of rice) \gn बिग्रनु \xv ʔʌ̄miskîm jûː phūːtɛ. \xn हिजोको खाना बिग्रियो । \xe Yesterday's rice spoiled. \dt 22/Feb/2013 \lx phiŋ \nep फुऽन्य \wav vt-phiG \a iŋ \ps vt \ge send \gn पठाउनु \1s phiŋu \1d phiŋi \xv tʌrkari ʔʌ̄ŋ-bi bʌʣar phiŋutʌ. \xn तरकारी किन्‍न उसलाई बजार पठाएँ । \xe I sent him to the market to buy vegetables. \xv ʦɵʦʦɵ dʌla ʔiskul phūːnɛ mʌttʉ. \xn केटाकेटीलाई चाँडै स्कुल पठाउनु पर्छ । \xe We have to send the children to school early. \dt 17/Feb/2015 \lx phit \nep फ:न्‍न्य \wav vi-phit \a it3 \ps vi \ge get angry, feel an urge, get riled up \gn रिस उठ्नु, झोक चल्‍नु \1s phistʌ \1d phisti \xv kɛ̄m phɛ̂ltɛlo ʔʌ̄m ʔuʦîl phistɛ. \xn काम बिग्रदा उसलाई रिस उठ्यो । \xe He got angry when he did his work badly. \xv kɛ̄m mʉnɛ ʔʌ̄mpo ʔuʣhok phistɛ. \xn काम गर्न उसको झोक चल्यो । \xe He got riled up about his work. \dt 18/Feb/2015 \lx phitt \nep फ:न्‍न्य \wav vt-phitt \wav vt-phitt2 \wav vt-phitt3 \a itt \ps vt \ge start up, make angry \gn थालनी गर्नु, चलाउनु \1s phʌttu \1d phiʦi \xv kɛ̄m mʉnɛ ʔʌ̄m-ʔɛ ʔuʣhok phʌttɛ. \xn काम गर्न उसले झोक चलायो । \xe He found the motivation to finish his work. \xv suklʌpʌkʦhe prʌtipʌdapo nɵ̂l was phʌçki. \xn शुक्लपक्ष प्रतिपदाको दिन वास थालनी गरिन्छ । \xe We start the Waas ceremony on the day of Shuklapaksha pratipada. \xv ʔinɛ ʔuʦîl ʔiphʌttʉ. \xn तिमीले उसलाई रिस उठाउँछौ । \xe You made him angry. \xv noɔ̄m gōːtɛlo kɛ̄m mʉnɛ bhrēŋtiki, dumʌ ghrʌ̄m khɛ̂ːptɛlo ʔik-ʣhok phʌçtiki. \xn घाम हुँदा काम गर्न अल्छि गर्‍यौं, रात पर्न लाग्‍दा झोकियौं । \xe While it was sunny we were lazy about doing work, when the evening approached we found the motivation to finish it. \dt 18/Feb/2015 \lx phil \nep फल्न्य \a il \ps vt \ge squeeze out \gn केलाउनु, फुट्‍नु, निकाल्नु \1s philu \1d phili \xv khos-po ʔughrēm phʌ̄lsʌ ʣɵnɛ mʌttʉ. \xn पिँडालुको छावा (सेला) केलाएर खानुपर्छ । \xe People eat taro by squeezing it between their fingers so the skin comes off. \xv bʌ̂i rôːlʌ thūːtɛlo ʔumʌs phîltɛ. \xn भीरबाट गाई लड्‍दा त्यसको आँखा फुट्‍यो । \xe When the cow tumbled over the cliff, its eyes were gouged out. \dt 18/Feb/2015 \lx phʉk \nep फु:न्य \wav vi-phuk \wav vi-phuk2 \wav vt-phuk \a uk \ps vi \ge get up \gn उठ्नु \ps vt \ge wake up \gn उठाउनु \1s phûːŋʌ, phûŋŋʌ \1d phʉki \xv ʔûŋ ʔudiʦʦhɛ dʌla phûŋŋʌ. \xn म बिहान सबेरै उठ्छु । \xe I wake up early in the morning. \xv ʦi phʉktɛ. \xn जाँड उठ्यो । \xe The beer fermented. \xv ʔuŋʌ ʦɵʦʦɵ-ɦɛm ʔudiʦʦhɛ dʌla phugunu. \xn म केटकेटीहरूलाई बिहानै उठाउँछु । \xe I wake the children early in the morning. \dt 22/Feb/2013 \lx phʉt \nep फ:न्‍न्य \wav vt-phut \a ut \ps vi \ge come off (of the handle of a knife) \gn फुग्लनु \ps vt \ge take off (the cap of a pen), unsheathe \gn निकाल्नु, उखाल्‍नु \1s phudu \1d phʉʦi \xv sʌ̄ŋ rʌ̂ntʌlo betho phʉstɛ. \xn दाउरा काट्‍दा खुकुरी फुक्ल्यो । \xe When I was chopping firewood, the handle came off the khukuri. \xv ʔuŋʌ betho dap.lʌ-ka phûːtʌ. \xn मैले खुकुरी दापबाट निकालेँ । \xe I unsheathed the khukuri. \xv gɵ̄ːthɛ jôːnɛpo lagi ʔʌ̄m-ʔɛ ghoʦa phʉ̂ːtɛ. \xn गोठ सार्नको लागि उसले घोचा उखाल्यो । \xe He pulled out the pole to move the cowshed. \xv ʔōːʦu-ʔɛ wɛʦhibim bʌnei mʉnɛ sʌpʌ phʉstu. \xn कुचो बनाउनलाई हामीदुईले अम्रिसो निकाल्यौं । \xe We picked broomgrass to make a broomstick. \dt 18/Feb/2015 \lx phʉnt \nep फैन्य \wav vt-phunt \wav vt-phunt2 \a unt \ps vt \ge dig out \gn खन्‍नु, निकाल्‍नु \1s phʌ̄ndu \1d phʉ̄ːʦi \xv ʔuŋʌ khos kʌlʌm phʌ̂ntʌ. \xn मैले पिँडालुको खाल्डो खनेँ । \xe I dug out the taro pit. \xv ʔispɵ-ʔɛ pɵk phʌ̂ntɛ. \xn मुसोले माटो खन्यो । \xe The mouse dug into the ground. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʣhola-bîm ʔusaman phʌ̂ntɛ. \xn उसले झोलाको सामान निकाल्यो । \xe He took things out of his bag. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ brâː phʌ̂ntɛ. \xn उसले कुरा निकाल्‍यो । \xe He brought up a topic in conversation. \dt 18/Feb/2015 \lx phʉm \nep फम्‍न्य \wav vt-phum \wav vt-phum2 \a um \ps vt \ge put under a carpet/mat, put into the ground by covering with earth, put into the ashes \gn घुसार्नु \1s phumu \xv sʌkʌr lʌ̄m pɵk-goju phʉ̂mtɛ. \xn सुठुनीको मुन्टा माटोमा घुसार्‍यो । \xe He put the sweet yam leaf branches into the earth. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ thʌ̄rmɛ-ju buskoɔ̂m phʉ̂mtɛ. \xn उसले भुत्भुतेमा अगुल्टो झोस्यो । \xe He put the firebrand into the embers. \dt 18/Feb/2015 \lx phʉl \nep फल्न्य \wav vt-phul \wav vt-phul2 \a ul \ps vt \ge dig out, reveal \gn निकाल्नु, खोल्नु \1s phulu \1d phʉli \xv ʔʌ̄m-ʔɛ kʌlʌm-ju tɵ̂npɛ khos phʉ̂ltɛ. \xn उसले खाल्डोमा राखेको पिँडालु निकाल्यो । \xe He dug out the yam kept in the pit. \xv woŋâm-ʔɛ gʉ̂ːptɛnûm brâː ʔʌ̄m-ʔɛ phʉ̂ltɛ. \xn अरुले लुकाएको कुरा उसले खोल्यो । \xe He revealed the secrets others had kept. \dt 18/Feb/2015 \lx phett \nep फे:न्‍न्य \wav vt-phett \a ett \ps vt \ge sow \gn छर्नु \1s phettʌ \1d phesti \xv dhōːʦer pheçki. \xn गहुँ छर्छौं । \xe We sow wheat. \xv mʌbʌ̄ŋpɛ brâː phênnɛ munʉ. \xn नराम्रो कुरा फैलाउनु हुँदैन । \xe It is not good to spread rumours. \dt 18/Feb/2015 \lx pher \nep फेर्न्य \wav vt-pher \wav vt-pher2 \a er \ps vt \sn 1 \ge sew \gn सिलाउनु \sn 2 \ge join \gn जोड्नु \1s pheru \1d pheri \xv suʦikar-ʔɛ gɵ phêrtɛ. \xn सूचीकारले लुगा सिलायो । \xe The tailor sewed the clothes. \xv pɛp-ʔɛ gɵ ʔiphersɵstʌ. \xn बाबाले लुगा सिलाईदिनु भयो । \xe My father sewed my clothes for me. \xv gɵ phersɵʦʌje. \xn मलाई लुगा सिलाई देऔ । \xe Sew my clothes for me. \dt 18/Feb/2015 \lx pher \nep फेर्न्य \wav vi-pher \a er \ps vi \ge flap wings (during the night) \gn पखेटा फटफटाउनु \xv ʔusenɛ phɵ phêrtɛ. \xn रातमा कुखुराले पखेटा फ्याटफ्याट गर्‍यो । \xe During the night the chicken flapped its wings. \dt 17/Feb/2015 \lx phɛt \nep फ्या:न्‍न्य \wav vt-phyat \a ɛt \ps vt \ge exchange, swap \gn साट्‍नु \1s phɛdu \1d phɛʦi \xv ʔōːʦu-ʔɛ pensil phɛstu. \xn हामीले पेन्सिल साट्‍यौं । \xe We swapped pencils. \dt 18/Feb/2015 \lx phɛn \nep फ्याइन्य \a ɛn \ps vi \ge miss each other on the way \gn साटिनु \1d phɛ̄ːsti \1p phɛ̄itiki \xv ʔīːʦi lɛ̄mdu-bi phɛ̄ːsti. \xn हामी बाटोमा साटियौं । \xe We missed each other on the way. \dt 05/Mar/2013 \lx phɛnt \nep फ्याइन्य \wav vt-phyant \a ɛnt \ps vt \ge exchange (for something new) \gn फेर्नु \3s phɛ̄ndʉ \1d phɛ̄ːʦi \xv ʔʌgɵ ʣhistɛnʌ woŋâm gɵ phɛ̂ntʌ. \xn मेरो लुगा भिजेर अर्को फेरेँ । \xe My clothes got wet and I changed them. \dt 18/Feb/2015 \lx phɛm \nep फ्याम्‍न्य \wav vi-phyam \a ɛm \ps vi \ge be tangled \gn गुजुल्टनु \xv ʔudhōːsʌm phɛ̂mtɛ. \xn उसको केश गुजुल्टियो । \xe His hair is tangled. \dt 18/Feb/2015 \lx phɛr \ps vt-i \ge get full from \gn अघाउनु \1s ʔiphɛrʌtʌ \xv ʔûŋ kiʔɛ ʔiphɛrʌtʌ. \xn म आलुले अघाएँ । \xe I got full on potatoes. \sy sɵp \dt 23/Feb/2015 \lx phɛl \nep फ्याल्न्य \wav vt-phyal \wav vt-phyal2 \wav vi-phyal \a ɛl \ps vi \ge be damaged, go bad \gn बिग्रनु, भत्कनु \ps vt \ge damage \gn बिगार्नु \1s phɛlu \1d phɛli \xv ʔʌmiskîm jûː phɛ̂ltɛ. \xn हिजोको भात बिग्रियो । \xe Yesterday's meal has gone bad. \xv pôː-ʔɛ khoɔ̄r phɛ̂ltɛ. \xn सुँगुरले खोर भत्कायो । \xe The pig damaged its pen. \xv kōːro ɦɵstɛlo kʌ̄m phɛ̂ltɛ. \gn पहिरो जाँदा घर भत्कियो । \xe The landslide damaged the house. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʣuwatas ʦēmsi ʔimʉstʌnʌ ʔûŋ ʔiphɛlʌtʌ. \xn उसले जुवातास खेल्न उक्साएर मलाई बिगार्‍यो । \xe He made me play cards and corrupted me. \xv ʔuŋʌ reɖijo phɛlutʌ. \xn मैले रेडियो बिगारेँ । \xe I damaged the radio. \dt 18/Feb/2015 \lx phɵk \nep फो:न्य \wav vt-phok \wav vt-phok2 \wav vi-phok \a ok \ps vi \ge split \gn फुट्‍नु \ps vt \ge split, attach with a staff from both sides (the roof of a cowshed / house) \gn चिर्नु, घरको छानाको लागि पाङ्‍‌लिङ फुटाउनु \1s phogu \1d phɵki \xv tēr phɵktɛ. \xn बाँस फुट्‍यो । \xe The bamboo split. \xv ʣhūŋ-ʔɛ tēr phɵ̂ːktɛ. \xn आँधि बतासले बाँस ढाल्‍दा फुटायो । \xe The storm broke the bamboo. \xv sɛs phôːnɛ mʌttʉ. \xn फलेक चिर्नुपर्छ । \xe We have to split the plank. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ sɛs phɵ̂ːktɛ. \xn उसले फलेक चिर्‍यो । \xe He split the plank. \xv pāŋliŋ phɵkutu. \xn हामीले फलेक फुटायौं । \xe We split the plank. \xv gɵ̄ːthɛpo ʦhana ghʌra-ʔɛ phônpɛ gɵ. \xn बतासले नउडाउनको लागि गोठको छानामाथीबाट बाँधिने अर्को घारा । \xe The roof of the cowshed is tied with horizontal poles. \dt 17/Feb/2015 \lx phɵkt \nep फो:न्य \wav vt-phokt \wav vt-phokt2 \a okt \ps vt \ge clap hands, attack (of birds) \gn बजाउनु \1s phoktu \1d phɵki \xv ʔuŋʌ phopok.ʦa phoksʌ nus koɔ̂ltʌnu. \xn बाँसको कप्टेरो बजाएर बाँदरलाई तर्साएँ । \xe I clapped together the bamboo slits to keep away the monkeys. \xv khʌ̄r phoktʌ. \xn ताली बजाएँ । \xe I clapped my hands. \xv gʌgakpɵ-ʔɛ ŋôŋŋo phoktɛ. \xn कागले चीललाई आक्रमण गर्‍यो । \xe The crow attacked the eagle. \dt 21/Feb/2015 \lx phon \ps vi \ge be bridged, be connected \3s phoɔ̄i \xv sʉ̂r phoɔ̄i. \xn विवाह हुन्छ । \xe A wedding takes place. \dt 16/Feb/2015 \lx phont \ps vi \ge build \gn बनाउनु \1s phoɔ̄ndu \1d phɵ̄ːʦi \xv ʔikʔɛ kʌwʌ-bi khɵ phoɔ̄itiki. \xn हामीले खोलामा साँघु बनायौं । \xe We built a bridge on the river. \dt 16/Feb/2015 \lx phɵp-si \nep फ्वा:म्सिन्य \wav vr-phop-si \wav vr-phop-si2 \a ɵp \ps vr \ge bend \gn निहुरिनु \1s phoɔ̂msiŋʌ \1d phɵpsiji \xv ʔīːʦi masʈʌr-ʔɛ phɵpsi ʔimʉsti. \xn हामीदुईलाई मास्टरले निहुरिनु लगायो । \xe The master made us bow. \xv ʔīːʦi tephēm mʌbʌ̄ŋpɛ ʔʌpsikde-bi ŋʌ phɵpsiji. \xn हामी यस्तै अप्‍ठेरो ठाउँमा सुत्यौं । \xe We lay down to sleep in such a messy place. \xv mɛ̂mʦʉnʉ daksu soɔçkilo ʔusɛ̂l-ju phoɔ̂msinɛ mʌttʉ. \xn आमालाई ढोग गर्दा खुट्टामा निहुरिनु पर्छ । \xe When we salute our mother, we have to bow before her feet. \dt 17/Feb/2015 \lx phɵl \nep फ्वाल्न्य \wav vt-phol \wav vt-phol2 \wav vt-phol3 \a ol \ps vi \ge swarm (of bees) \gn चलमलाउनु \ps vt \ge stir, stir around \gn चलाउनु \1s pholu \1d phɵli \xv ʔunɵ̂l bara bʌʣi sʉ̂r phoɔ̄lnu. \xn दिउसो बाह्रा बजे मौरी चलमलाउँछन् । \xe Bees swarm at noon. \xv ʣɛ phoɔ̄lkilo dʌla dhōŋ. \xn फिजाएको अन्‍न चलाएमा छिटो सुक्छ । \xe Grain dries more quickly when we stir it around. \xv bâŋpɵsu-ʔɛ brâː phɵ̂ltɛsu. \xn कलियाहरुले कुरा चलाए । \xe The matchmakers opened the discussion. \xv koɔ̄i khʌpkilo phoɔ̄lnɛ mʌttʉ. \xn तरकारी चलाउदै पकाउनु पर्छ । \xe When we cook vegetables, we have to stir them. \dt 18/Feb/2015 \lx phript \nep फ्र:म्‍न्य \wav vt-phript \wav vt-phript2 \a ipt \ps vt \sn 1 \ge spit out, spray \gn पानी छर्काउनु वा छम्काउनु \sn 2 \ge attack as a group \gn सामुहिक आक्रमण गर्नु \1s phrʌptu \1d phripi \xv nokʦho-ʔɛ ŋeçpɛ ɦʌs sʌttɛlo sɵ̂r phʌrʌm-ʔɛ phrʌptɛnʌ nōːtɛ. \xn धामीले बिरामीलाई चामल र अदूवाले छर्काउँदा बिरामी निको भयो । \xe When the shaman treated the sick person, he sprayed him with rice and ginger (from his mouth) and he got better. \xv lʌ̄ŋ pɵkilo tēr ku-ʔɛ phrʌp-tōː mʉnɛ mʌttʉ. \xn डोको बुन्‍दा चोयालाई पानीले भिजाउँदै गर्नु पर्छ । \xe When we weave baskets, the bamboo strips must be sprinkled with water. \xv phoɔ̄r-ɦɛm-ʔɛ ʦōŋri phrʌptɛnu. \xn ब्वाँसोहरुले चौँरीलाई सामुहिक आक्रमण गरे । \xe The dholes attacked the female hybrid yak in a pack. \dt 18/Feb/2015 \lx phre \ps vt \ge pull a seedling out of a bundle (for millet), lay out small bundles of seedlings for planting (for rice) \gn बाडफाँड गर्नु, छुट्‍याउनु \1s phreŋʌ \1d phreji \xv ʔʌ̄mʔɛ rɵ̂ːrāːru phretɛ. \xn उसले धानको बिउँ छुट्‍यायो । \xe He laid out bundles of rice seedlings (in the field, for planting). \xv ropa mʉkilo rāːru phre-tōː mʉnɛ mʌttʉ. \xn रोपाइ गर्दा बिउँ छुट्याउँदै गर्नु पर्छ । \xe During the rice planting, we have to separate out the bundles of rice seedlings. \dt 23/Feb/2015 \lx phrɛpt \nep फ्र्‍या:म्‍न्य \wav vt-phryapt \wav vt-phryapt2 \a ɛpt \ps vt \ge scratch \gn कोट्‍याउनु, कन्याउनु, खोर्साउनु \1s phrɛptu \1d phrɛpi \xv ʔuŋʌ ʔʌdhōŋ phrɛptʌ. \xn मैले टाउँको कन्याएँ । \xe I scratched my head. \xv ghrōːdʉ-ʔɛ sʌkʌr phrɛptɛnʌ kʉtɛ. \xn बाख्राले सुठुनी कोट्‍याएर खायो । \xe The goat scratched at the sweet potato and ate it. \se phrɛpt-si \wav vr-phryapt-si \ps vr \ge scratch oneself \gn कोट्‍याउनु \xv ʔûŋpo ʔʌʦhʌ̄mru sūːtɛnʌ phrɛ̂msiŋʌtʌ. \xn मेरो ढाड चिलाएर कन्याएँ । \xe My back was itching and I scratched myself. \dt 18/Feb/2015 \lx phrɵk \nep फ्रो:न्य \wav vt-phrok \wav vt-phrok2 \a ok \ps vi \ge untie \gn फुक्‍नु \3s phrɵktɛ \ps vt \ge untie \gn फुकाउनु \1s phrogu \1d phrɵki \xv ʣuta-po ribʌ phrogutʌ. \xn मैले जुत्ताको लेस फुकालेँ । \xe I untied my shoelaces. \xv bʌ̂i phrôːnɛ mʌttʉ. \xn गाईलाई फुकाउनुपर्छ । \xe We have to untie the cow. \xv khlêːp phroksûŋtʌ. \xn कुकुर फुकाइ दिएँ । \xe I untied the dog. \dt 17/Feb/2015 \lx phlʉkt \ps vt-i \ge splash out \gn छचल्किनु \3s phluktʉ \xv loʈa-bi ku lêntʌlo phluktɛnʌ mɵptɛ. \xn लोटामा पानी सार्दा छचल्किएर पोखियो । \xe When he poured the water into the jug, it splashed out and spilled over. \xv dhiridhi-bîm ku mʌri phluktʉ. \xn समुद्राको पानी बेस्सरी छचल्किन्छ । \xe The water in the ocean splashes onto the beach. \sy gleŋ \dt 23/Feb/2015 \lx phlʉnt \nep फ्लैन्य \wav vt-phlunt \wav vt-phlunt2 \wav vt-phlun3 \a unt \ps vt \ge take off (clothes, accessories) \gn फुकाल्नु \1s phlʌ̄ndu \1d phlʉ̄ːʦi \xv ʔuŋʌ sʌ̄rsinɛka lɛ̂l ghʌri phlʌ̂ntʌ. \xn मैले नुहाउनु भन्‍दा पहिला घडी फुकालें । \xe I took off my watch before having a bath. \xv ʔʌ̄m ghāl-ʔɛ mʌttɛnʌ ʔugɵ phlʌ̂ntɛ. \xn उसलाई गर्मी भएर लुगा फुकाल्यो । \xe He took off his clothes as he was feeling hot. \dt 18/Feb/2015 \lx phlem \nep फ्लेम्‍न्य \wav vt-phlem \wav vt-phlem2 \a em \ps vt \ge tread \gn कुल्चनु \1s phlemu \1d phlemi \xv ʔûŋ kʌwʌ-bi lūŋ phlēmsʌ lɛ̄ːstʌ. \xn म खोलामा ढुङ्‍गा टेकेर निस्केँ । \xe I crossed the river by stepping on stones. \xv ʔûŋ bʌ̂i-ʔɛ ʔiphlemʌtʌ. \xn मलाई गाईले कुल्‍च्‍यो । \xe I was trampled by a cow. \dt 23/Feb/2013 \lx phlɛpt \nep फ्ल्या:म्‍न्य \wav vt-phlyapt \wav vt-phlyapt2 \a ɛpt \ps vt \ge fold \gn पट्‍याउनु \1s phlɛptu \1d phlɛpi \xv ʔuŋʌ gɵ phlɛptʌ. \xn मैले लुगा पट्‍याएँ । \xe I folded the clothes. \se phlɛpt (ʔulɵ̂l) \ps vt \ge ape \gn उसकै नकल गरेर जिस्काउनु \xv ʔʌlɵ̂l muphlɛpte. \xn मलाई नजिस्काऔ । \xe Don't mock me! \dt 17/Feb/2015 \lx phlɵ \nep फ्ल्योन्य \wav vt-phlo \a o \ps vt \ge help \gn सघाउनु \1s phlɵ̂ŋtʌ \1d phlɵ̂iti \xv ʔʌ̄m-ʔɛ kʌ̄m mʉnɛ ʔiphlɵŋʌtʌ. \xn उसले घर बनाउन सघायो । \xe He helped me to build the house. \dt 24/Jun/2013 \lx phlɵm \nep फ्ल्वाम्‍न्य \wav vt-phlom \wav vt-phlom2 \a om \ps vt \ge knead \gn मुछ्नु \1s phlomu \1d phlɵmi \xv ʔuŋʌ sɵbem ɦʌ̂nnɛpo lagi phʌ̄l phlomutʌ. \xn मैले रोटी पोल्न पीठो मुछेँ । \xe I kneaded the flour to bake bread. \xv ʔīːʦi-ʔɛ sɵ̂r jûː phloɔ̄msʌ ʣɵji. \xn हामी चामलको भात मुछेर खान्छौं । \xe We mix together our food and eat it. \xv ʔʌ̄m ʔʌmiski ʦi-ʔɛ sêːtɛnʌ bat phlɵ̂mtɛ. \xn ऊ हिजो छ्याङ्ले मात्तेर कुरा मिसायो । \xe He was drunk yesterday and mixed up the topics of the conversation. \dt 18/Feb/2015 \lx bi \nep बिन्य \wav vt-bi \wav vt-bi2 \a i \ps vt \ge give \gn दिनु \1s biŋʌ \1d biji \xv kɛ̄m mʉpɛ-ɦɛm ʣɵnɛ binɛ mʌttʉ. \xn काम गर्नेहरुलाई खाना दिनुपर्छ । \xe We have to give food to the workers. \xv ʔīn-po ghole bup.la-ɦɛm munu, ʔûŋ sakpu biŋʌje. \xn तपाईंसँग थुप्रै चल्‍लाहरु छन्, मलाई दुईवटा दिनुहोस् । \xe You have many chicks, give me two. \dt 18/Feb/2015 \lx biŋ \nep बुऽन्य, बऽन्य \wav vi-biG \a iŋ \ps vi \ge look nice \gn राम्रो देखिनु \1s bʌ̄ŋŋʌ \1d biŋi \va bhiŋ \xv taktibuŋ poɔttʉlo dēl, thūːnɛm ʔʌtha bʌ̄ŋ. \xn लालीगुराँस फुल्‍दा बस्ती, अनि जङ्‍गल अति राम्रो देखिन्छ । \xe When the rhododendrons bloom, the village and the forest look beautiful. \dt 18/Feb/2015 \lx bʉk \nep बु:न्य \wav vi-buk \a uk \ps vi \ge give birth \gn जन्माउनु \xv ʔûŋ bʉkʌtʌ. \xn मैले जन्माएँ । \xe I gave birth. \xv ghrôːt bʉktɛ. \xn बाख्रा बियायो । \xe The goat gave birth. \dt 05/Mar/2013 \lx bʉtt \nep ब:न्‍न्य \wav vt-butt \wav vt-butt2 \a utt \ps vt \ge give to drink \gn पिलाउनु, खुवाउनु \1s bʌttu \1d bʉʦi \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʔûŋ ku ʔibʉstʌ. \xn उसले मलाई पानी पिलायो \xe He gave me water to drink. \xv ʔumɛ̂m-ʔɛ ʔuʦɵ dʉ̂ːt bʌttɛ. \xn आमाले बच्‍चालाई दूध पिलायो । \xe The mother nursed her child. \dt 18/Feb/2015 \lx bekt \nep बे:न्य \wav vt-bekt \a ekt \ps vt \ge pour in \gn हाल्नु \1s bektu \1d beki \xv sāŋku-bi lēmpɛ bektu. \xe I pour sugar in the tea. \xn चियामा चिनी हाल्छु । \xv ʔuŋʌ tokʦe-bi ku bektʌ. \xn मैले बाँसको जगमा पानी हालेँ । \xe I poured water in the bamboo pitcher. \dt 18/Feb/2015 \lx bɛnt \nep ब्याइन्य \wav vt-byant \wav vt-byant2 \a ɛnt \ps vt \ge put on, wear \gn लगाउनु \va bhɛnt \1s bɛ̄ndu \1d bɛ̄ːʦi \xv ʔuŋʌ ʣutʌ bɛ̂ntʌ. \xn मैले जुत्ता लगाएँ । \xe I wore shoes. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ sindur bɛ̂ntɛ. \xn उसले सिन्दुर लगायो । \xe He wore vermillion. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ tilʌɦʌri bɛ̄ndʉ. \xn उसले तिलहरी लगाउँछ । \xe She wears a necklace. \dt 05/Mar/2013 \lx bɵ \nep ब्योन्य \wav vi-bo \a o \ps vi \ge wear out (of cloth, thread) \gn भुवा आउनु \xv sɵle bōːtɛnʌ tôː pɵnɛ munōːwɛ. \xn धागोको भुवा आएर तान बुन्‍न असजिलो भयो। \xe The thread was worn out, and it became difficult to weave it. \dt 18/Feb/2015 \lx bɵnt \nep ब्वाइन्य \wav vt-bhont \wav vt-bhont2 \a ont \ps vt \ge touch \gn छुनु \va bhɵnt \1s boɔ̄ndu \1d bɵ̄ːʦi \xv ʦɵʦʦɵ-ʔɛ mi boɔ̂ntɛnʌ koɔ̄r ʦhʉktɛ. \xn बच्‍चाले आगो छोएर घाउ भयो । \xe The child touched the fire and got hurt. \xv was nokʦho-ʔɛ jūŋkuluŋ boɔ̂ntɛ. \xn पुरोहितले भूमेथानको युङ्‌कुलुङ्‍ छोयो । \xe The priest touched the Yungkulung sacred stone. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʔibɵ̄ːstʌ. \xn उसले मलाई छुयो । \xe He touched me. \dt 18/Feb/2015 \lx braŋ-si \nep ब्रान्सिन्य \wav vr-braG-si \a aŋ \ps vr \ge be separated (animate) \gn छुट्‍नु \1d brāŋsiji \xv ʔōːʦu ʔʌʣhɛ̄mnu brāŋsîitu. \xn हामी पोहोर साल छुट्‍यौं । \xe We parted last year. \xv ʔudhʌ̂m-bikʌʔʌ sakpu lɛ̄m brânsi. \xn डाँडाबाट दोबाटो छुट्‍छ । \xe The path forks at the ridge. \dt 18/Feb/2015 \lx blaŋt \nep ब्लाऽन्य \wav vt-blaGt \wav vt-blaGt2 \a aŋt \ps vt \ge decorate, dress up \gn सजाउनु, सिँगार पटार गर्नु \1s blāndu \xv ʔʌ̄m-ʔɛ sʉribūːmɛ blântɛ. \xn उनले बेहुलीलाई सिँगारिन् । \xe She dressed up the bride. \se blaŋt-si \wav vr-blaGt-si \wav vr-blaGt-si2 \ps vr \xv ramris.phul bʌʣar khoɔ̂nnɛ blântɛsi. \xn राम्रिस्फुल बजार जान सिँगार पटार गरिन् । \xe Ramrisphul dressed up to go to the market. \xv ʔûŋ was khoɔ̂nnɛ blānsiŋʌtʌ. \xe \xe I dressed up to go to the waas celebration. \dt 18/Feb/2015 \lx blʉm \nep ब्लम्‍न्य \wav vt-blum \wav vt-blum2 \a um \ps vt-i \ge sink \gn डुब्नु \1s ʔiblʌ̄mŋʌ \1d ʔiblʉmi \xv ʔûŋ ku-ʔɛ ʔiblʉmʌtʌ. \xn म पानीमा डुबेँ । \xe I sank in the water. \xv rɵ̂ː jâː mʉkilo ɦilo-ʔɛ ʔiblʌ̄mki. \xn धान रोप्दा (हाम्रो खुट्टासम्म) हिलोमा डुब्छौं । \xe When we plant rice, our feet sink into the mud. \xv ʔʌtêm-mîm nôː-ʔɛ ʔʌdhōŋ blʌ̂mtɛ. \xn यसपालीको ऋणले टाउको डुब्यो । \xe This year, I am heavily in debt. \dt 18/Feb/2015 \lx blɛtt \nep ब्ल्या:न्‍न्य \wav vt-blyatt2 \a ɛtt \ps vt \ge tell, explain \gn सुनाउनु, बताउनु \1s blɛttu \1d blɛʦi \xv ʔʌnʌ̄m ʦûː-ʔɛ ghole kʌtha-ɦɛm blɛtthertɛ. \xn उहिले बाजेले धेरै कथाहरु सुनाउनु हुन्‍थ्यो । \xe A long time ago, grandfather used to tell a lot of stories. \xv purkha-ʔɛ tʌmrʌ blɛttʉ. \xn पुर्खाले मुन्धुम बताउँछ । \xe The priest explains the ancient rites. \se blɛtt-si \ge tell about oneself \gn आफ्‍नो वृतान्त सुनाउनु \1s blɛ̂nsiŋʌ \1d blɛssiji \ge call criticism upon oneself \gn आलोचि हुनु \xv kɛ̄m mʉkilo ɦʌs-bi blɛ̂nsinɛ munʉ. \xn काम गरेपछि आलोचित हुने ठाउँ राख्‍नु हुन्‍न । \xe When we work, it is best not to call criticism upon ourselves. \xv mʌbʌ̄ŋpɛ kɛ̄m mʉtɛnʌ ɦʌs-bi blɛ̂ntɛsi. \xn नराम्रो काम गरेपछि आलोचित भयो। \xe When we do bad work, we are told off by people. \dt 18/Feb/2015 \lx blɵp \nep ब्ल्वा:म्‍न्य \wav vi-blop-crazy \a op \ps vi \ge become crazy \gn बहुलाउनु \3s blɵptɛ \xv blɵptɛnʌ ʔutāːpŋʌ ʣeʣōːtɛ. \xn बहुलेर अफै बोललीरहेको थियो । \xe He became crazy and started talking to himself. \dt 23/Feb/2013 \lx blɵp \nep ब्ल्वा:म्‍न्य \wav vi-blop-entangled \a op \ps vi \ge become tangled \gn गुजुल्टिनु \xv sɵle blɵptɛnʌ ʔudûː ŋʌ muthɵ̂ŋwʌ. \xn धागो गुजुल्टिएर टुप्पा नै भेटाइन । \xe The thread became tangled, and I could not find its end. \dt 18/Feb/2015 \lx blɵpt \nep ब्ल्वा:म्‍न्य \a ɵpt \ps vt \ge tangle \gn अल्झाउनु, गुजुल्ट्‍याउनु \3s bloɔptɛ \xv ʦɵʦʦɵ-ɦɛm-ʔɛ sɵle bloɔptɛnu \xn केटाकेटीले धागो गुजुल्टाए । \xe The children tangled the thread. \dt 18/Feb/2015 \lx blɵm \nep ब्ल्वाम्‍न्य \a ɵm \ps vt-i \ge potter about \gn अल्मलिनु \3s blɵ̂mtɛ \se2 blɵmmenɛ \wav vt-blomme \ps vt-i \xv ʔʌmiski ʔʌ̄m blɵ̂mmestɛ. \xn हिजो ऊ अल्मलि रह्‍यो । \xe He was pottering around yesterday. \xv ʔʌmiski ʔûŋ ʔiblɵ̂mmestʌnʌ kɛ̄m mumûŋwʌ. \xn हिजो म अल्मलिरहेकोले केहि काम गरिन । \xe I did no work yesterday as I was pottering about. \dt 25/Apr/2013 \lx blɵmt \ps vt \ge waste other people's time \gn अल्मलाउनु \1s bloɔ̄mdu \1d blɵmi \xv ʔuŋʌ ʔʌdʌrʌm mubloɔ̄mdu. \xn म साथीलाई अल्मलाउदिन । \xe I waste my friend's time. \dt 18/Feb/2015 \lx bhak \nep भा:न्य \wav vi-bhak \wav vi-bhak2 \a ak \ps vi \1s bhâŋŋʌ \1d bhɛji \ge go \gn जानु \xv ʔʌ̄m sʌ̄ŋ lɵ̂ːk-bi bhāːtɛ. \xn ऊ दाउरा लिन गयो । \xe He went to fetch firewood. \xv ʦar ʣēːtɛlo ʔûŋ ʔiskul-bi ʦɵʦʦɵ lɵ̂ːk bhʌŋʌtʌ. \xn चार बजे स्कुलमा बच्‍चा लिन गएँ । \xe I went to fetch children at school at four o'clock. \xv ʣɵ̂n bhāːtɛ. \xn धेरै खाइ पुग्यो । \xe He went to eat. \xv koktʌ̄mbe rôːlʌ ɦîː bhāːtɛnʌ mistɛ. \xn ढेँडु बाँदर भिरबाट लडेर मर्‍यो । \xe The langur fell off the cliff and died. \se bhak (jêm) \ps vi \ge be enough \gn पग्दो हुनु । \xv ʔʌtêm rāːru jêm bhāːtɛ. \xn यो साल बिउँ पुग्दो थियो । \xe We had enough seedlings this year. \dt 18/Feb/2015 \lx bhaŋt \nep भाऽन्य \wav vt-bhaGt \a aŋt \ps vt \1s bhāndu \1d bhʌŋi \ge boil, cook (for a long time) \gn उसिन्‍नु \xv ʔuŋʌ khos bhāndu. \xn पिँडालु उसिन्छु । \xe I am cooking taro. \dt 23/Feb/2013 \lx bhin \nep भैन्य \wav vi-bhin \a in \ps vi \ge be filled \gn भर्नु \xv gagri-bi ku bhīːstɛ. \xn गाग्रीमा पानी भरियो । \xe The water filled the pitcher. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ gagri-bi ku bhʌ̄i mʉ̂ːtɛ. \xn उसले गाग्रीमा पानी भरायो । \xe He filled the pitcher with water. \dt 18/Feb/2015 \lx bhip \nep भ:म्‍न्य \ps vi \3s bhiptɛ \ge shrink \gn खुम्चिनु \xv ʔʌ-gɵ bhiptɛ. \xn मेरो लुगा खुम्चियो । \xe My clothes shrank. \dt 18/Feb/2015 \lx bhipt \nep भ:म्‍न्य \wav vt-bhipt \a ipt \ps vt \sn 1 \ge fold (legs) \gn खुम्च्याउनु \sn 2 \ge roll up (sleeves) \gn सुर्काउनु \1s bhʌptu \1d bhipi \xv baula bhʌpsʌ kɛ̄ːp sʉ̂rtɛ. \xn बाहुलो सुर्काएर भाँडा माझ्यो । \xe He rolled up his sleeves and washed the pot. \xv ʔīːʦi ʔis-sɛ̂l bhʌpsʌ ʔipsîiti. \xn हामी खुट्टा खुम्चाएर सुत्यौं । \xe We slept with our legs bent. \xv ʔuŋʌ ʔʌbaula bhʌptʌ. \xn मेरो बाहुलो सुर्काएँ । \xe I rolled up my sleeves. \dt 18/Feb/2015 \lx bhʉkt \nep भु:न्य \wav vt-bhukt-explode \a ukt \ps vt-i \ge explode, shatter \gn फुट्‍नु, पङ्‌किनु \xv ʔʌnɵ̂l bʌm bhuktɛ. \xn आज बम्ब पङ्‌कियो । \xe A bomb exploded today. \xv mi-ʔɛ ɦʉstɛlo tēr bhuktɛ. \xn आगोले डढ्‍दा बाँस पङ्‌कियो । \xe The fire burned the bamboo, and it shattered. \dt 18/Feb/2015 \lx bhʉkt \nep भु:न्य \wav vt-bhukt-ferment \a ukt \ps vt-i \ge ferment (alcohol) \gn उठ्नु (जाँड) \xv ʦi bhuktɛ. \xn ओथारो लगाएको जाँड उठ्यो । \xe The alcohol fermented. \dt 23/Feb/2013 \lx bhʉr \nep भर्न्य \wav vi-bhur \a ur \ps vi \ge be angry \gn रिसिनु \1s bhʌ̄rŋʌ \1d bhʉri \xv khlêːp-kʌʔʌ ʔʌ̄m bhʉ̂rtɛ. \xn ककुरदेखि ऊ रिसायो । \xe He got angry with the dog. \dt 18/Feb/2015 \lx bhʉrt \nep भर्न्य \wav vt-bhurt \wav vt-bhurt2 \a ʉrd \ps vt \ge scold \gn गाली गर्नु \1s bhʌ̄rdu \1d bhʉri \xv jakki ʦɵʦʦɵ-ɦɛm bhʌ̄rnɛ munʉ. \xn सानो केटाकेटीहरुलाई गाली गर्नु हुँदैन । \xe It is not good to scold small children. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʔûŋ ʔibhʉrʌtʌ. \xn उसले मलाई गाली गर्‍यो । \xe He scolded me. \xv jûː ghroktɛ̂m-kʌ ʔumɛ̂m-ʔɛ ʦɵʦʦɵ bhʌ̂rtɛ. \xn खाना फालेकोले आमाले बच्‍चालाई गाली गर्‍यो । \xe The mother scolded the child for throwing the food. \dt 18/Feb/2015 \lx bher \nep भेर्न्य \wav vi-bher \a er \ps vi \ge fly \gn उड्नु \1s bhērŋʌ \1d bheri \xv dhôːp bhêrtɛlo ʔʌtha bîŋtɛ. \xn डाँफे उड्‍दा अति राम्रो देखियो । \xe When the lophophorus flew off, it looked very beautiful. \xv ʔʌ̄msu kîitinʌ muddʌ mʉssulo ʔus-sʌmpʌti bhêrtɛ. \xn उनीहरु झगडा गरेर मुद्दा खेल्दा उनीहरुको सम्पति सक्यो । \xe They had a dispute and spent all their money on a lawsuit. \dt 18/Feb/2015 \lx bhert \nep भेर्न्य \wav vt-bhert \a ert \ps vt \ge cause to fly \gn उडाउनु \4s bhērdʉ \xv blôːʣhūŋ-ʔɛ kʌ̄mpo ʦhana bhêrtɛ. \xn हुरीबतासले घरको छानो उडायो । \xe The storm blew the roof off the house. \dt 18/Feb/2015 \lx bhɛp \nep भ्या:म्‍न्य \a ɛp \ps vi \ge broaden \gn फराकिलो हुनु \3s bhɛptɛ \xv tɛ khos-phôː dʌlâŋ bhɛ̂ːp. \xn यो पिँडालुको पात चाँडै बढ्छ । \xe This yam leaf will grow (wider) soon. \xv lɛ̄m bhɛptɛ. \xn बाटो फराकिलो भयो । \xe The path widened. \dt 18/Feb/2015 \lx bhɛpt \nep भ्या:म्‍न्य \wav vt-bhyapt \wav vt-bhyapt2 \wav vt-bhyapt3 \a ɛpt \ps vt \ge catch, hit or cut in a spinning motion \gn अल्झिनु, भेटाउनु, फाँड्नु \1s bhɛptu \1d bhɛpi \xv lɛ̄m mʌgɵ̂ːkde-lʌ khoɔ̂iŋʌ-kho lʌɦʌrʌ-ʔɛ ʔûŋ ʔibhɛ̂mŋʌ. \xn बाटो नभएकोमा गएमा लहराले मलाई अल्झाउँछ । \xe If I don't stay on the path I will catch my foot in a vine. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ dokosi ʣɵpɛ ghegʉmɛ rʌpʦu-ʔɛ bhɛptɛ. \xn उसले मकै खाने कोकलेलाई झट्टीले हान्यो । \xe He hit the birds that were eating the corn with a stick. \xv ʔuŋʌ thōːmɛ bhɛptʌnʌ ʔʌdhōŋ ŋêi. \xn सिया लागे टाउको दुख्छ । \xe I got a headache \xv ʔʌ̄m-ʔɛ risku bhɛptɛ. \xn ऊ सितले भिज्यो । \xe He got wet because of the dew. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ bêːlʌ-ʔɛ kerōŋ bhɛptɛ. \xn उसले केराउको झाङ् हँसियाले फाँड्‍यो । \xe He harvested peas with a sickle. \xv bʌ̂i binɛ ʔʌ̄m-ʔɛ ghas bhɛptɛ. \xn गाईलाई दिनलाई घाँस फाँड्यो । \xe He cut grass to give to the cows. \dt 18/Feb/2015 \lx bhɛ̂m.thi \nep भ्या:म्थिन्य \wav vi-bhyap-thi \a ɛp \ps vi \ge be tangled \gn अल्झिनु \3s bhɛpthūːtɛ \xv sʌ̄ŋ-bi khɵstʌlo lʌɦʌrʌ-bi bhɛ̂mthiŋʌtʌnʌ ʔʌlʌ̄ŋ rîlsuŋtʌ. \xn दाउरामा जाँदा लहरामा अल्झेर लड्‍दा डोको गुल्ट्‍याई पठाएँ । \xe As I was going to fetch firewood, my feet caught in a vine and I stumbled and dropped my basket. \dt 18/Feb/2015 \lx bhɵkt \nep भो:न्य \wav vt-bhokt \a ok \ps vt \ge repair, patch \gn टाल्नु \1s bhoktu \1d bhɵki \xv ʔuŋʌ ghɛ̄ipɛ ʔʌgɵ bhoktu. \xn म मेरो फुटेको लुगा टाल्‍छु । \xe I darn the holes in my clothes. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ bhreçpɛ ʔugɵ bhoktɛ. \xn उसले फाटेको लुगा टाल्‍यो । \xe He patched his torn clothes. \dt 18/Feb/2015 \lx bhɵpt \nep भ्वा:म्‍न्य \wav vt-bhopt \wav vt-bhopt2 \a opt \ps vt \ge cover with an extra layer \gn पीँध लाउनु, ढाक्‍नु \1s bhoɔptu \1d bhɵpi \xv ʔʌ̄m-ʔɛ lʌ̄ŋ bhoɔptɛ. \xn उसले डोको पीँध बुन्यो । \xe He wove an extra layer into the bottom of the basket. \xv paktʌsi-ʔɛ sʌ̄ŋ bhoɔpkhʌtɛ. \xn गुफ्लाले रुखलाई ढाक्यो । \xe The vine (Holboellia latifolia) grew over the tree. \xv joʦʌm-ʔɛ kʌwʌ bhoɔpkhʌtɛ. \xn ठोट्‍नेले खोलालाई ढाकेको छ । \xe The knotweed grew all over the river. \dt 18/Feb/2015 \lx bhɵr \nep भ्वार्न्य \wav vi-bhor \wav vi-bhor2 \a or \ps vi \ge grow \gn बढ्नु \1s bhoɔ̄rŋʌ \1d bhɵri \xv ʔɛ̂ntosobâm ʦɵʦʦɵ dʌla-ŋʌ bhoɔ̄rnu. \xn आजकालको केटाकेटीहरु चाँडै बढ्छन् । \xe Nowadays children grow fast. \xv jʉnɛm-bi sʌ̄ŋ-ɦɛm dʌla bhoɔ̄rnu. \xn वर्षामा रुखहरु चाँडै बढ्छन् । \xe In summer, the trees grow fast. \xv ʣhūŋ patʌlo gɵ-mîm-ʔɛ ʣhestʉ lɛm thikilo ʔik-sôm bhoɔ̄r. \xn हावा पातलो भएकोले लेकमा हिँड्‍दा श्‍वास बढ्छ । \xe Because of the thin air, we breathe more heavily in the mountains. \dt 18/Feb/2015 \lx bhrek \nep भ्रे:न्य \wav vt-bhrek \a ek \ps vt \ge scratch around \gn खोस्रनु \1s bhregu \xv phɵ-ʔɛ bhrêːktɛnʌ pūŋmɛpo ʔusɛ̄m lɛ̄ːstɛ. \xn कुखुराले खोस्राएर फूलको जरा निस्कियो । \xe The chicken scratched around the flower and it came out at the root. \dt 18/Feb/2015 \lx bhreŋ \nep भ्रेऽन्य \wav vi-bhreG \a eŋ \ps vi \ge be lazy \gn अल्छी गर्नु \1s bhrēŋŋʌ \1d bhreŋi \xv ʔʌnɵ̂l diʦʦhɛ dʌla phûːnɛ bhreŋʌtʌ. \xn आज बिहान सबेरै उठ्न अल्छी गरेँ । \xe This morning, I was too lazy to get up early. \xv ʔʌ̄m bhrêŋtɛ. \xn ऊ अल्छि गर्‍यो । \xe He was lazy. \dt 18/Feb/2015 \lx bhret \nep भ्रे:न्‍न्य \wav vt-bhret \a et \ps vi \ge fall to pieces (plaster on the wall), become worn out \gn फाट्‍नु । \xv ʔʌgɵ bhrestɛ. \xn मेरो लुगा फाट्‍यो । \xe My clothes became worn. \xv kɛ̄m mʉkilo gɵ bhrêi. \xn काम गर्दा लुगा फाट्‍छ । \xe When we work, our clothes wear out. \xv klênpɛ kʌ̄m bhrêi. \xn लिपेको घर उप्‍किन्‍छ । \xe The plastered floors of houses crack. \ps vt \ge wear out (clothes) \gn फटाउनु \1s bhredu \1d bhreʦi \xv ʔuŋʌ gɵ bhredu. \xn म लुगा फटाउँछु । \xe I wore out my clothes. \dt 18/Feb/2015 \lx bhrɵk \nep भ्रो:न्य \wav vt-bhrok \wav vt-bhrok2 \wav vi-bhrok \a ok \ps vi \ge break \gn फुट्‍नु \1s bhrogu \1d bhrɵki \ps vt \ge break \gn फुटाउनु \xv jʌkʌ̂m lūŋ bhrôːnɛ mʌçpɛ gɵ. \xn त्यो ढुङ्‍गा फुटाउनु पर्नेछ । \xe That boulder has to be broken. \xv phɵpoti ɦʉ̂mtɛnʌ brɵktɛ. \xn कुखुराको अण्डा खसेर फुट्‍यो । \xe The egg fell and broke. \dt 18/Feb/2015 \lx bhrɵt \nep भ्र्वा:न्‍न्य \wav vi-bhrot \a ot \ps vi \ge cry out, shout \gn कराउनु \3s bhrɵstɛ \xv solʌri ʔusominɛ mʌri bhrɵstɛ. \xn बेलुका स्याल धेरै करायो । \xe The jackal howled loudly in the evening. \dt 18/Feb/2015 \lx bhrɵtt \nep भ्र्वा:न्‍न्य \wav vt-bhrott \a ott \ps vt \ge call \gn बोलाउनु \1s bhroɔttu \1d bhrɵʦi \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʔusominɛ gɵ̄ːthɛ-bi bat mʉnɛ ʔibhrɵstʌ. \xn उसले बेलुका गोठमा कुरा गर्नु बोलायो । \xe He called me into the cowshed in the evening to talk. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ mɵ̂l mʉk-bi ʔibhrɵstʌ. \xn उसले सल्‍लाह गर्न बोलायो । \xe He called me for a talk. \xv sʉ̂r kɛ̄m-bi khɵle jɵsmɛs mʌnʌ keramada bhroɔ̂nnɛ mʌttʉ. \xn विवहामा सबै छोरीचेली र मावालीहरुलाई निम्तो दिनु पर्छ । \xe We have to invite all our paternal and maternal relatives to the wedding ceremony. \dt 18/Feb/2015 \lx bhlitt \nep भ्ल:न्‍न्य \wav vt-bhlitt \wav vt-bhlitt2 \a itt1 \ps vt-i \ge boil \gn उम्‍लनु \xv ʔuŋʌ ku bhlʌ̂i mudu. \xn पानी उम्‍लन लगाउँछु । \xe I boil the water. \xv ku bhlʌttʉ. \xn पानी उम्‍लन्छ । \xe The water is boiling. \xv dʉ̂ːt khʌpkilo bhlʌçkhʌ mʌ̂nnɛ munʉ. \xn दूध उमाल्दा पोखिनु हुँदैन । \xe When we boil milk, it should not boil over. \xv bhlʌçpɛ ku. \xn उम्‍लेको पानी । \xe boiling water. \xv ɦal ɦʌ̄lsilo bʌjʌ-lʌkʌ mʉndʉm mʌri bhlʌtnu. \xn गर्मी याममा जमीनबाट धेरै छिचिमिरो निस्कन्छन् । \xe It the hot season, winged termites fly out of the ground. \dt 18/Feb/2015 \lx bhlept \nep भ्ले:म्‍न्य \wav vt-bhlept \wav vt-bhlept2 \a ept \ps vt \ge flatten to the ground \gn ढलाउनु, ढाल्नु \1s bhleptu \1d bhlepi \xv ʔuŋʌ dhōːʦer bhleptʌ. \xn मैले गहुँ ढलाएँ । \xe I flattened the wheat. \xv ʣhūŋ-ʔɛ mʌkʌi mʌri bhleptɛ. \xn हावाले मकै धेरै ढाल्यो । \xe The wind flattened the maize. \dt 18/Feb/2015 \lx mit \nep म:न्‍न्य \wav vi-mit \a it \ps vi \ge die \gn मर्नु \xv ʔʌ̄m mumiswɛ. \xn ऊ मरेन । \xe He did not die. \xv noɔ̄mʔɛ sāŋ mistɛ. \xn घामले झार मर्‍यो । \xe The grass died from the heat. \dt 18/Feb/2015 \lx min \nep मैन्य \wav vi-min \wav vi-min2 \a in \ps vi \ge be cooked \gn पाक्‍नु \xv jûː mīːstɛ. \xn भात पाक्यो । \xe The meal is ready. \xv ʔʌsɵ mīːskhɵstɛ māːjo lʉ mulettu. \xn उसको मासु मरि सक्यो केहि महसुस गर्दैन । \xe I am numb, I feel nothing. \dt 18/Feb/2015 \lx mipt \nep म:म्‍न्य \wav vt-mipt \wav vt-mipt2 \a ipt \ps vt \ge swarm, join forces \gn छोप्‍नु, झुट्टिनु \1d mipi \xv biskei ʦhʉkpɛ rɵbe-ʔɛ ʔʌ̄m mʌptɛnu. \xn बिच्किएको अरिङ्‍गालले उसलाई छोप्यो । \xe The hornets that were disturbed swarmed him. \xv khɵle-ʔɛ kɛ̄m mʌpki-kho dʌla nēr. \xn सबैजना काममा झुट्टियौं भने काम चाँडो सिद्धिन्छ । \xe If we all work together, it will be finished soon. \se mipt-si \ps vr \ge swarm together (of bees) \gn गोला बस्‍नु \xv sʌ̄ŋ-bi sʉ̂r mʌpsipɛ munu. \xn रुखमा मौरीको गोला बसेको छ । \xe The bees are swarming in the tree. \dt 24/Feb/2015 \lx mimt \nep मम्‍न्य \a imt \ps vt \ge think about \gn सोच्नु \1s mʌ̄mdu \1d mimi \xv ʔuŋʌ ʔʌjɛʦhɛ mʌ̂mtʌ. \xn मैले प्रेमिकालाई सम्झें । \xe I thought about my lover. \xv ɦēːsʌ kɛ̄m mʉnɛ mʌ̄mdu ɦe muŋʌ. \xn कसरी काम गर्ने? सोची रहेको छु । \xe I am thinking about how to do the work. \xv jɛʦhɛ-ʔɛ mʌ̂mtɛ khi, ɦidimɛ mʌttɛ. \xn मायालुले संझ्यो कि बाडुली लाग्‍यो । \xe As his lover thought about him, he hiccupped. \se mim-khʌ \ge recall \gn सम्झनु \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʦɛ̂mɦɵːtɛ̂m brâː mʌ̂mkhʌtɛ. \xn बिर्सेको कुरा सम्झ्यो । \xe He recalled the things he had forgotten. \se mimt-si \wav vr-mimt-si \wav vr-mimt-si2 \ps vr \ge think \gn लाग्‍नु, ठान्‍नु, भन्ठान्‍नु \1s mʌ̄msiŋʌ \1d mīmsiji \xv ʦɵʦʦɵ muŋʌtʌlo bhʌ̄ŋte ʦēiwʌsukho nōːwɛ rʌ̄iʦhʌ mʌ̄msiŋʌ. \xn सानो छँदा राम्ररी सिकेको भए राम्रो हुन्थ्यो भन्‍ने लाग्‍छ । \xe I think to myself "It would have been good if I had studied hard as a child". \xv ʔʌmɛ̂m-po ʔugɵ mʌ̄msiŋʌtʌnʌ tûŋtʌ. \xn मेरो आमाको लुगा भन्ठानेर राखेँ । \xe I thought: "These are my mother's clothes" and kept them. \xv ʔiɦōːtɛ mʌ̄msiŋʌtʌ ʔithɵrsestʌ. \xn तिमी आयौ भन्ठानेर खुशी भएँ । \xe I thought to myself "you came" and I was very happy. \dt 24/Feb/2015 \lx mu \nep मुन्य \a u.irr \ps vi \ge be (animate), remain \gn हुनु, बस्‍नु \1s muŋʌ \1d mʉji \xv ʔûŋ sʌɦʌr-bi saknɵ̂l muŋʌtʌ. \xn म शहरमा दुई दिन बसेँ । \xe I stayed in town for two days. \xv ʔīn khɛ-bi ʔimu? \xn तिमी कहाँ बस्‍छौ ? \xe Where do you live? \xv ʔên nʉpɛ ʔimuni ʔo ? \xn तपाईंहरु सन्चै हुनुहुन्छ ? \xe Are you well? \dt 18/Feb/2015 \lx mʉ \nep म्युन्य \a u.irr \ps vt \ge do \gn गर्नु \a mʉŋʌ \xv ʔuŋʌ bhēŋsi ɦilei mʌŋʌ. \xn म खेत हिल्याउँछु । \xe I plough the rice field. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ bʌ̄ŋpɛ lêl mɛ. \xn उसले राम्रो गीत गाउँछ । \xe He sings nice songs. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʦɛnʉpɛ brâː mʉtɛ. \xn उसले मीठो कुरा गर्‍यो । \xe He made a nice speech. \se mʉ (blɛ̂ː) \ge criticize \gn आलोचना गर्नु \xv ʔʌ̄m-po ʔublɛ̂ː mʉtnu. \xn उसको आलोचना गरे । \xe They criticized him. \se mʉ-si \xv ʔɛ̂ntosoba ɦɛpi kɛ̄m mʉ̂nsi. \xn आजकाल निकै काम गरिन्छ । \xe These days a lot of work gets done. \dt 18/Feb/2015 \lx mʉt \a ut \ps vt \ge causative \gn बनाउनु \se mʉt-si \ps vr \sn 1 \ge cause oneself to be \gn बन्‍नु \sn 2 \ge pretend to be \gn फुर्ती लाउनु \xv bʌ̄ŋpɛ mʌ̂ntɛsi. \xn उनी राम्री बनिन् । \xe She made herself beautiful. \xv ʦɛppɛ mumʌ̂nsije, ɦʌsʔɛ sēmlʌ ʔimʌçki. \xn फुर्ती नलाऊ, मन्छेले खिस्याउँछ । \xe Don't pretend to be competent, people will laught at us. \dt 25/Feb/2015 \lx mʉtt \nep म:न्‍न्य \wav vt-mutt \wav vt-mutt2 \wav vt-mutt3 \wav vt-mutt4 \a utt \ps vt \ge causative \se mʉtt (ʦɵ) \ge have a child \gn बच्‍चा जन्मनु \xv ʔuʦɵ mâŋ mʌttɛ? ʔuʦɵ melsem mʌttɛ. \xn उसको बच्‍चा के जन्म्यो? उसको बच्‍चा छोरी जन्म्यो । \xe What did he have? He had a girl. \xv ʔʌ̄m-po ʔuʦɵ melsem mʌttɛ. \xn उसको बच्‍चा (छोरी) जन्मियो । \xe He had a girl. \se mʉtt (ʣɛ) \ge have a good crop yield \gn बाली सप्रनु \xv ʔʌtêm bʌ̄ŋpɛ ʣɛ mʌttɛ. \xn यो साल राम्रो अन्‍न सप्र्यो । \xe This year the crop yield was good. \se mʉtt (dûː) \ge start \gn शुरु गर्नु \xv ʔuŋʌ lêl mʉnɛ dûː mʌttu. \xn म गीत गाँउन शुरु गर्छु । \xe I start singing. \xv ʔīːʦi-ʔɛ kɛ̄m dûː mʉʦi. \xn हामी काम शुरु गर्छौं । \xe We start working. \cf khuŋ \se mʉtt (nôː) \ge punish, fine \gn तिराउनु \xv ʔubʌ̂i-ʔɛ ɦʌspo bali kʉtnu mʌnʌ nôː mʌttɛnu. \xn उसको गाईले अर्काको बाली खाएर उसलाई आर्मल् तिरायो । \xe His cows ate other people's crops and he was fined. \se mʉtt (ɦoɔ̄i) \ge call \gn बोलाउनु \xv ʔʌmɛ̂m-ʔɛ jûː ʣɵnɛ ɦoɔ̄i ʔimʉstʌ. \xn आमाले खाना खान बोलाउनु भयो । \xe My mother called me to come eat. \se mʉtt (ʦhēl) \ge not bear good fruits \gn नफल्नु, छिमले हुनु \xv rɵ̂ː ʦhēl mʌttɛ. \xn धान फलेन । \xe The rice yield was bad. \se mʉtt (nɵ) \ge bear good fruits \gn फलाइलो हुनु \xv rɵ̂ː nɵ mʌttɛ \xn धान फलाइलो भयो । \xe The rice crop was good. \se mʉtt-si \ps vr \se mʉtt-si (mɛ̄lmʉl) \ge be ashamed \gn अनुहार खस्किनु \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʣhola ʦɛ̂mtɛ mʌnʌ kʌ̄m ɦōːtɛnʌ mɛ̄lmʉl mʌ̂ntɛsi. \xn झोला हराएर घर आउँदा उसको अनुहार खस्किएको थियो । \xe He lost the bag, and as he came home he felt ashamed of himself. \dt 18/Feb/2015 \lx mʉrt \nep मर्न्य \wav vt-murt \a urt \ps vt \ge suspect \gn शङ्‍क गर्नु \1s mʌ̄rdu \1d mʉri \xv ʔugɵ ʣhɛ̂mtɛlo ʔʌ̄m-ʔɛ miːlâm dēlbîm ɦʌs mʌ̂rtɛnu. \xn उसको लुगा हराउँदा तल्‍लो गाउँको मान्छेहरुलाई शङ्‍क गर्‍यो । \xe When his clothes disappeared, he suspected the people from the lower village. \dt 24/Feb/2013 \lx mel \nep मेल्न्य \wav vt-mel2 \a el \ps vt \sn 1 \ge bend (crops) \gn ढलाउनु \sn 2 \ge heal (by a shaman) \gn धामीले फुक्‍न \xv mos-ʔɛ dhōːʦer mêltɛ. \xn भालुले गहुँ सोतर पार्‍यो । \xe The bear bent the wheat stalks. \xv ʣhūŋ-ʔɛ rɵ̂ː mêltɛ. \xn हावाले धान ढलायो । \xe The wind bent the rice stalks. \xv nokʦho-ʔɛ thōːmɛ mêltɛ. \xn धामीले सिया मन्सायो । \xe The shaman healed the (malignant) humor. \dt 18/Feb/2015 \lx mɛt \ps vi \ge be erased, be wiped out \gn मेट्‍नु \xv wɵ jāːtɛlo, ɦʌs-po jûː mɛstɛ. \xn पानी पर्दा मान्छेको पाइलो मेटियो । \xe When it rained, the footprints were wiped away. \dt 18/Feb/2015 \lx mɛtt \ps vt \ge wipe out, erase \gn मेटाउनु \1s mɛttu \1d mɛʦi \xv wɵʔɛ phʌ̄rki mɛttɛ. \xn आकाशको पानीले धुलो मेटायो । \xe The rain washed away the dust. \xv masʈʌrʔɛ kalopaʈi-bîm ʔʌʦhēr mɛttɛ. \xn शिक्षकले कालोपाटीको अक्षर मेट्‍यो । \xe The teacher erased the letters on the blackboard. \dt 18/Feb/2015 \lx mɛpt \nep म्या:म्‍न्य \wav vt-myapt \a ɛpt \ps vt \ge uproot (carelessly, in a hurry) \gn उखेल्नु \1s mɛptu \xv ʔʌ̄m-ʔɛ lūːʣʌ rāːru mɛpsʌ têltɛ. \xn उसले कोदोको बीउ मर्काउदै उखेल्यो । \xe He pulled up the millet seedlings. \xv melsem-su kîitilo dhōːsʌm-kʌ mɛ̂ːp lʉ̂iti. \xn आईमाईहरुले एक-अर्काको कपाल निमोठा निमोठ गरे। \xe When the girls fought, they pulled out each other's hair. \sy ter \dt 18/Feb/2015 \lx mɛr \ps vt-i \ge feel nauseous \gn बढी खाएर वाक्‍क हुनु \1s ʔimɛrʌtʌ \1d ʔimɛriti \xv ʔʌ̄m poksɵʔɛ mɛ̂rtɛ. \xn उसलाई मासुले वाक्‍कै भयो । \xe He felt sick after eating too much pork. \sy ŋel \dt 22/Feb/2015 \lx mɛl \nep म्याल्न्य \wav vt-myal \a ɛl \ps vt \ge stir \gn मस्काउनु \1s mɛlu \1d mɛli \xv ʔʌ̄m-ʔɛ lūːʣʌ jûː mɛ̂ltɛ. \xn उसले कोदोको ढिँडो मस्कायो । \xe He stirred the millet porridge. \dt 24/Feb/2013 \lx mɵ \nep म्योन्य \a o \ps vi \1s mɵŋʌtʌ \ge vomit \gn छाद्‍नु, बान्‍त गर्नु \xv ʔʌ̄m ŋestɛlo mōːtɛ. \xn ऊ बिरामी हुँदा छाद्‍यो । \xe When he was sick, he vomited. \xv ʔʌ̄m mōːtɛ ghrāːtɛ. \xn ऊ छाद्‍यो । \xe He vomited a lot. \dt 18/Feb/2015 \lx mɵkt \nep मो:न्य \wav vt-mokt \a okt \ps vt \ge soak \gn भिजाउनु \1s moktu \1d mɵki \xv ʔuŋʌ ʔʌgɵ moktu. \xn म मेरो लुगा भिजाउँछु । \xe I soak my clothes. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ rɵ̂ːrāːru moktɛ. \xn उसले धानको बिऊ भिजायो । \xe He soaked the rice seeds. \dt 18/Feb/2015 \lx mɵŋ \nep मोऽन्य \wav vi-moG \a oŋ \ps vi \ge dream \gn सपना देख्‍नु \1s mōŋŋʌ \1d mɵŋi \xv bʌ̄ŋpɛ semɵ mɵŋʌtʌ. \xn मैले राम्रो सपना देखेँ । \xe I had a nice dream. \dt 18/Feb/2015 \lx mɵŋ \nep मोऽन्य \a oŋ \ps vi \ge be large, thick \gn ठूलो हुनु, बढ्‍नु \xv jʉnɛm-bi jôː mōŋpɛ ʦhûː. \xn वर्षा याममा नदी ठूलो हुन्छ । \xe The river is very large in summer time. \xv ghorapo ʔumêr sōŋpɛ mʌnʌ mōŋpɛ mʌttʉ. \xn घोडाको पुच्छर लामो र ठूलो हुन्छ । \xe The tail of a horse is long and thick. \xv bhʌ̂l jāːtɛ kʌwʌ mɵ̂ŋtɛ. \xn बाढी आउँदा खोला बढ्‍यो । \xe With the flood, the river grew large. \dt 18/Feb/2015 \lx mɵt \nep म्वा:न्‍न्य \wav vt-mot \a ot \ps vi \ge be finished (food) \gn सकिनु \ps vt \ge finish up (food) \gn सिद्ध्याउनु \1s modu \1d mɵʦi \xv ghiu jo mɵstɛ bîrmɵ jo khɵstɛ. \xn घिउ पनि सक्यो बिरालो पनि गयो । \xe The butter is finished, the cat went away. \xv ʔispɵ-ʔɛ ʣɛ mɵ̂ːtɛ. \xn मुसोले अन्‍न सिद्ध्यायो । \xe The mouse finished off the grains. \sy ner \dt 14/Jan/2015 \lx mɵp \nep म्वा:म्‍न्य \wav vt-mop \a ɵp \ps vt \ge grope, stroke \gn छाम्‍नु, सुम्सुम्याउनु \1s mobu \1d mɵpi \xv ʔuŋʌ kɵ mʌtoɔçpɛ-bi moptʌ. \xn अँध्यारोमा छामछुम गरेर हिँडेँ । \xe I groped around in the dark. \xv ʔik-ʔɛ khespɵ-po ʔuroɔ̄m moɔptiki. \xn हामीले चोरको जिउँ छाम्यौं । \xe We searched the thief's body. \dt 18/Feb/2015 \lx mɵp \nep म्वा:म्‍न्य \a op \ps vi \ge spill \gn पोखिनु \3s mɵptɛ \xv ku mɵptɛ. \xn पानी पोखियो । \xe The water spilled. \dt 18/Feb/2015 \lx mɵpt \nep म्वा:म्‍न्य \wav vt-mopt3 \a opt \ps vt \ge spill \gn पोखाउनु \1s moɔptu \xv ʔuŋʌ ku moɔptʌ. \xn मैले पानी पोखाएँ । \xe I spilled water. \xv ʔuʦîl-ʔɛ ʔāːpo ʔʌsāŋku ʔimɵpsɵstʌ. \xn रीसले मेरो चिया पोखाईदियो । \xe He spilled my tea in anger. \dt 18/Feb/2015 \lx jakt \nep या:न्य \a akt \ps vt \ge strike, beat \gn पिट्‍नु \1s jaktu \xv ʔuŋʌ ʔʌ̄m jaktʌ. \xn मैले उसलाई पिटेँ । \xe I beat him. \dt 22/Mar/2012 \lx jaŋ \nep याऽन्य \a aŋ \ps vt \sn 1 \ge sift \gn चाल्नु \sn 2 \ge pilfer \gn खुसुक्‍क चोर्नु, खुसुखुसु चोर्नु या चोरी गर्नु \1s jʌŋu \xv rɛ̄ikhɛmu-bi bhrɛ̂mphʌl jʌŋutʌ. \xn फापरको पीठो चाल्‍नीमा चालेँ । \xe I sifted buckwheat flour. \xv ghrɛ̂ː-ʔɛ ku jâŋtɛ. \xn गङ्‍गटोले पानी चाल्‍यो । \xe The crab made holes and the water seeped through them. \xv ʔispɵ-ʔɛ ʣɛ jâŋtɛ. \xn मुसाले अन्‍न ओसार्‍यो । \xe The mouse pilfered grain. \dt 20/Feb/2015 \lx jal \nep याल्न्य \wav vt-jal3 \a al \ps vt \ge strike \gn कुट्‍नु \1s jʌlu \1d jʌli \xv bāŋda-ʔɛ rʌpʦu-ʔɛ goru jāl-tōː ʔûː ʣhɵ̂ŋtɛ. \xn मूर्खले लट्ठीले गोरु पिट्दै जोत्यो । \xe The simpleton ploughed the field by beating the ox with a stick. \xv pulis-ʔɛ khespɵ jâltɛ. \xn पुलिसले चोरलाई कुट्‍यो । \xe The policeman beat the thief. \dt 21/Feb/2015 \lx jal \ps vt \ge add yeast \gn गलाउनु \1s jʌlu \1d jʌli \xv lʌ̄ŋkhi-ʔɛ ʦi jāːlʉnʌ lēmpɛ ʦhûː. \xn मर्चाले जाँड गलाएपछि गुलियो हुन्छ । \xe When we add yeast to the alcohol, it becomes sweet. \dt 20/Feb/2015 \lx jik \nep यु:न्य \a ik \ps vt \ge grind (with a mill) \gn पिँध्‍नु, पिस्‍नु \xv ʔuŋʌ phʌ̄l jigu. \xn म पिठो पिँध्‍छु । \xe I grind flour. \1s jigu \dt 20/Feb/2015 \lx jitt \nep य:न्‍न्य \wav vt-jitt2 \a itt \ps vt \ge have time \gn भ्याउनु \1s jʌttu \1d jiʦi \xv disɛ̂ː kɛ̄m-bi khoɔ̂nnɛ jʌttu. \xn भोलि काम गर्न जान भ्याउँछु । \xe Tomorrow I will have time to go to work. \dt 20/Feb/2015 \lx jipt \nep य:म्‍न्य \wav vt-jipt-connect \wav vt-jipt-connect2 \wav vt-jipt2-decrease \a ipt \ps vt \ge force into, insert and twist \gn घुसाउनु \1s jʌptu \1d jipi \xv ʔinɛ thɛçpɛ paip jʌpte. \xn तिमीले चुटेको नाला गाँसिदेऊ न । \xe Connect the hose that snapped! \xv lup-po siptilîm ʦipʌmi-ʔɛ jʌptɛ. \xn निगार बनाउने मान्छेले घैँटोको टुटी बुच्‍च्यायो । \xe The wine maker inserted the plug into the bottom of the pot. \xv ʔuŋeʦo sūːtɛlo, phʌsʌlʌ̂mʔɛ jʌptɛ. \xn उसको कान चिलाउँदा प्वाँखले कन्यायो । \xe His ear was itchy, so he used a feather to scratch it. \ps vt-i \ge be finished \gn सक्‍नु \xv ɦulu-bi sʌ̄ŋ jʌpkhʌtɛ, woŋâm sʌ̄ŋ ɦʌ̂nnɛ mʌttʉ. \xn अगेनामा दाउरा डढी सकियो, अरु दाउरा पोल्नु पर्छ । \xe The wood in the hearth is burned up, we have to add some more firewood. \xv ʔupɛp-ʔɛ bhʌ̂rtɛlo ʔubrâː khʉʦʉ jʌpkhʌtɛ. \xn बाबाले गाली गर्दा उसको कुरा बन्द भयो । \xe He stopped talking when his father scolded him. \dt 20/Feb/2015 \lx jil \nep यल्न्य \a il \ps vt \ge make soft by squeezing \gn माड्नु \3s jîltɛ \xv ʣuʣur jilutʌ. \xn मैले कागती माडेँ। \xe I squeezed the lemon. \dt 18/Feb/2015 \lx jʉ \nep य्युन्य येन्य \ps vt \2d ʔijʉji ʔijeji \3s jʉtɛ jêːtɛ \ge manage (household) \gn बन्दोवस्ता गर्नु, तुल्याउनु \xv kʌ̄m-bi mupɛʔɛ jʉnɛ jenɛ mʌttʉ. \xn घरमा बस्‍नेले बन्दोवस्ता गर्नु पर्छ । \xe The person in the house has to manage the household. \dt 23/Feb/2015 \lx jʉkt \nep यु:न्य \wav vt-jukt \a ukt \ps vt \ge fix a handle \gn घुसाउनु \1s juktu \1d jʉki \xv ʔuŋʌ betho juktu. \xn मैले बिँडमा लाहा लगाई खुकुरी घुसाएँ । \xe I fixed the handle of the khukuri. \dt 21/Feb/2015 \lx jʉm \nep यम्‍न्य \wav vt-jum2 \a um \ps vi \ge be irresponsible, neglect one's duties, be careless \gn भुल्नु, गर्नु पर्ने काम नगर्नु, बिग्रनु \1s jʌ̄mŋʌ \xv bʌ̂i ku bʌ̂nnɛ mʌçpɛ, ʔʌnɵ̂l jʉmʌtʌ. \xn गाईलाई पानी खुवाउनु पर्ने आज बेकाममा भुलेँ । \xe It is my responsibility to give water to the cows, but I forgot today. \xv ʔʌ̄m jʉ̂mtɛ, ʔukʌ̄m ʔʉ̄ːstɛ. \xn ऊ बिग्रियो, उसको घर पनि ढल्‍यो । \xe He was careless and his house crumbled. \xv jʌ̄mpɛ ɦʌs ʔukhot mukhōŋ. \xn बिग्रेको मान्छेले उन्‍नति गर्दैन । \xe Irresponsible people do not fulfill their duties. \dt 18/Feb/2015 \lx jʌlt \nep यल्न्य \a ʌlt \ps vt \ge ripen (of fruit) \gn पाक्‍नु \xv jʌ̄lpɛ leŋaksi ʦɛnʉ. \xn पाकेको केरा मीठो हुन्छ । \xe Ripe bananas are nice. \xv bhɛ.ndɛrɛ̄ːni ʔukhāŋ-biŋʌ jʌ̂ltɛ. \xn गोलभेँडा बोट्‍मै पाक्यो । \xe The tomatoes ripened on the vine. \dt 18/Feb/2015 \lx je \nep येन्य \wav vi-je \wav vi-je2 \a e.irr \ps vi \ge come down \gn माथिबाट आउनु \1s jeŋʌ \1d jeji \xv ʔʌ̄m ʔudhʌlu jāːtɛ. \xn ऊ तल आयो । \xe He came down. \dt 24/Apr/2013 \lx jet \nep ये:न्‍न्य \wav vt-jet \wav vt-jet2 \a et \ps vt \sn 1 \ge bring down \gn माथीबाट ल्याउनु, झार्नु \sn 2 \ge mature \gn उमेर पुग्‍नु, बेला हुनु \1s jedu \1d jeʦi \xv ʔuŋʌ thūːnɛm-tʉkʌ sʌ̄ŋ jedu. \xn मैले जाङ्‍गालबाट दाउरा झार्छु । \xe I bring wood down from the forest. \xv ʣhes-tʉkʌ sunpat jêːtʌ. \xn लेकबाट सुनपाती ल्याएँ । \xe I brought sunpati flower from the highlands. \xv ʦɵʦʦɵ ʔiskul phūːnɛ jêːtɛ. \xn बच्‍चा स्कुल पठाउने उमेर भयो । \xe The child reached school age. \xv lūːʣʌ ɦêːnɛ jêːtɛ. \xn कोदो टिप्‍ने बेला भयो । \xe It is time to harvest the millet. \xv ʔɛ̂n ni rɵ̂ːrāːru jâː mʉnɛ jêːtɛ. \xn अब त धानको बिउँ रोप्‍ने (छिप्‍नु) बेला भयो । \xe The time has come to transplant rice seedlings. \dt 21/Feb/2015 \lx jep \nep ये:म्‍न्य \a ep \ps vi \ge become worn \gn खिइनु \xv ʔûː ʣhoŋutʌlo ɦʌlo jeptɛ. \xn बारी जोत्दा हलो खियो । \xe When I ploughed, the plough got damaged. \xv ʔutʌptʌru-po ʦōŋ jeptɛ. \xn उसको लट्ठीको टुप्पो खियो । \xe The point of his stick wore down. \xv ghʌʈʈa-po khʉrʉ̂ː jeptɛ. \xn घट्टाको जाँतो खियो । \xe The millstone wore down. \dt 20/Feb/2015 \lx jept \nep ये:म्‍न्य \wav vt-jept2 \a ept \ps vt \ge blink, wink \gn आँखा झिम्कनु \1s jeptu \xv ʔuŋʌ ʔʌmʌs jeptʌ. \xn आँखा झिम्झिम गरेँ । \xe I blinked. \dt 24/Feb/2013 \lx jem \nep येम्‍न्य \wav vt-jem \wav vt-jem2 \a em \ps vt \ge bear, endure, suffer from \gn सहनु \1s jemu \1d jemi \xv ʔʌ̄m-ʔɛ kʌ̄m-bîm dʉk mʌri jēːmʉ. \xn उसले घरमा धेरै दु:ख सहन्छ । \xe He endures a lot of hardship at home. \xv ʔuŋʌ ʔʌsɛ̂l-bim koɔ̄r ɦɛpi jemutʌ. \xn खुट्टाको घाउ निकै सहेको छु । \xe I suffered a lot from a wound on my leg. \dt 21/Feb/2015 \lx jem \nep येम्‍न्य \a em \ps vi \ge be too late to harvest \gn बाली उठाउँन ढिलो हुनु \4s jēm \xv dhōːʦer jêmtɛ. \xn गहुँ टिप्‍न ढिलो भयो । \xe It is too late to harvest wheat. \dt 24/Apr/2013 \lx jɛt \nep य्या:न्‍न्य \a ɛt \ps vt \ge want, like \gn मन पराउनु \1s jɛdu \xv ʔuŋʌ ʦhoɔ̄mnɛ jɛdu. \xn म नाच्न मन पराउँछु । \xe I want to dance. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ sɵbem jɛ̄ːdʉ. \xn रोटी मन पराउँछ । \xe He likes bread. \xv lɛ̂l-kʌ ʔʌ̄msu jɛ̂i lʉpɛ mʉji. \xn पहिलेदेखि उनीहरु एकापस मन पराएका छन् । \xe They have liked each other for a long time. \se jɛt-si \ps vr \ge be happy \gn खुशी हुनु \xv ʔʌ̄msu ʔiskul-kʌ jɛssiji. \xn स्कुलदेखि उनिहरु खुशी छन् । \xe They are happy at school. \dt 21/Feb/2015 \lx jɛtt \ps vt \ge sharpen \gn उध्याउनु \1s jɛttu \1d jɛʦi \xv bêːlʌ jɛçkinʌ ɦeçpɛ ʦhûː. \xn हँसिया उध्याएपछि धारिलो हुन्छ । \xe When we whet our sickle, it becomes sharp. \dt 20/Feb/2015 \lx jɵk \nep यो:न्य \wav vt-jok \wav vt-jok2 \a ok \ps vt \ge distribute \gn बाँड्नु \1s jogu \1d jɵki \xv ʔuŋʌ lēmpɛ jogu. \xn म मीठाइ बाँड्छु । \xe I distribute sweets. \xv ʔuŋʌ ʦɵʦʦɵ-ɦɛm lēmpɛ joksʌtunu. \xn म केटाकेटीलाई मीठाइ बाँडिदिन्छु । \xe I distribute sweets to the children. \dt 24/Feb/2013 \lx jɵkt \nep यो:न्य \wav vt-jokt \a okt \ps vt \ge move \gn सार्नु \1s joktu \1d jɵki \xv ʔʌ̄m-ʔɛ gɵ̄ːthɛ joktɛ. \xn उसले गोठ सार्‍यो । \xe He moved the cowshed. \dt 24/Apr/2013 \lx jɵŋ \nep योऽन्य \a oŋ \ps vi \ge melt \gn पग्लनु \3s jɵ̂ŋtɛ \xv noɔ̄m-ʔɛ ghiu jɵ̂ŋtɛ. \xn घामले घ्यू पग्ल्यो । \xe The butter melted in the sun. \xv nōŋ jɵ̂ŋtɛ. \xn हिउँ पग्ल्यो । \xe The snow melted. \dt 21/Feb/2015 \lx jɵŋ \nep योऽन्य \wav vt-joG-avoid2 \a oŋ \ps vt \ge avoid, hold off doing something \gn बाधा गर्नु \1s joŋu \xv kʌ̄mgojo sibra mʉnɛ jōŋki. \xn घरभित्र सुसिला गर्न बाधा गर्छौं । \xe We avoid whistling inside the house. \xv dēl-bi ɦʌs mʌ̂nnulo ʔûː-bi kɛ̄m mʉnɛ tunɵ̂l jōŋki. \xn गाउँमा मरौ हुँदा बारीमा काम गर्न एकदिन बाधा गर्नु पर्छ । \xe When someone dies in the village, people hold off working in the fields for one day. \dt 20/Feb/2015 \lx jɵt \nep य्वा:न्‍न्य \wav vi-jot \wav vi-jot2 \a ot \ps vi \ge look like, resemble \gn (कस्तो) देखिनु \1s joɔ̂iŋʌ \1d jɵʦi \xv ʔûŋ tɵpi-ʔɛ ɦêː joɔ̂iŋʌ? \xn म टोपीले कस्तो देखिन्छु ? \xe What do I look like with a hat? \xv ʔʌ̄msu bʌʣar khɵʦilo ɦêː jɵʦi? \xn उनीहरू बजार जाँदा कस्तो देखिन्छन् ? \xe What did they look like when they went to the market? \xv ʔʌ̄m ʔumɛ̂m ɦêŋŋʌ joɔ̂i. \xn उनी आफ्नो आमा जस्तै देखिन्छे । \xe She looks like her mother. \dt 20/Feb/2015 \lx jɵp \nep य्वा:म्‍न्य \a op \ps vt \sn 1 \ge crumble, crush \gn धूलो पार्नु \sn 2 \ge warm up (body) \gn जिउ तताउनु \xv ʔīːʦi-ʔɛ khɵrsɛ̂i mʌri jɵpiti. \xn हामीले खोर्सानी धेरै धूलो पार्‍यौं । \xe We crushed chilli into powder. \xv ʔuŋʌ bheŋsibîm bhʌkʌnʌ jobutʌ. \xn मैले खेतको डल्‍लो फुटाएँ । \xe I smashed the clods of earth on the rice field. \xv ʦēmsinɛ-kʌ lɛ̂l roɔ̄m joɔ̂mnɛ mʌttʉ. \xn खेल्नु भन्द अगाडी जिउ तताउनु पर्छ । \xe It’s important to warm up before playing. \dt 20/Feb/2015 \lx jɵr \nep य्वार्न्य \a or \ps vt \ge slice, cut (lengthwise) \gn चिरा पार्नु \1s joru \1d jɵri \xv bʌ̄rsu jɵ̄ːre. \xn काँक्रो चिर न । \xe Slice the cucumber. \xv negi mʉkilo pôːposɵ joɔ̄rsʌ negi nokʦho-ʔɛ rʌdʌm mɛ. \xn नागी पूज्‍दा सुँगुरको मासु चिरा पारी नागी पुरोहितले विधि गर्दछ \xe When we worship the Nagi, we slice pork and the priest performs the ceremony. \xv ʔʌ̄mʔɛ mula jɵ̂rtɛ. \xn उसले मूला चिर्‍यो । \xe He sliced the radish. \dt 20/Feb/2015 \lx rak \ps vi \ge enter a place in search of something \gn भित्र पसेर चहार्नु \1s rʌgu \xv bʌ̂iʔɛ thūːnɛm râːktɛ. \xn गाईले जङ्‍गल चहार्‍यो । \xe The cow went into the forest (to graze) \dt 22/Feb/2015 \lx rakt \ps vt-i \ge make someone gag, choke on \gn गला लाग्‍नु \1s ʔirʌkʌtʌ \1d ʔirʌkiti \xv ʔʌ̄m gundurukʔɛ raktɛ. \xn उसलाई गुन्दुरुकले गला लाग्यो । \xe He choked on the gunduruk. \dt 22/Feb/2015 \lx ri \nep रिन्य \wav vt-ri-predict \a i \ps vi \ge predict \gn भविष्यवाणी गर्नु \xv nokʦho-ʔɛ ritɛ. \xn झाँक्रीले भविष्यवाणी गर्‍यो । \xe The shaman made a prediction. \dt 03/Mar/2013 \lx ri \nep रिन्य \wav vt-ri-wash \a i2 \ps vt-i \ge wash onto the shore \gn छोड्नु \1s ʔiriŋʌtʌ \xv ku-ʔɛ sʌ̄ŋ tɛ̄ːketi-kʌ mɛ̄ːketi ritɛ. \xn नदीले दाउरा वारि किनारमा छोड्यो । \xe The water washed the trunk onto this side of the river. \dt 20/Feb/2015 \lx ri \nep रिन्य \wav vi-ri-dizzy \a i2 \ps vi \ge become dizzy \gn रिङ्‍गटा लाग्‍नु \xv ʔunûː rūːtɛ. \xn रिङ्‍गटा लाग्यो । \xe He got dizzy. \dt 24/Apr/2013 \lx rikt \nep रु:न्य र:न्य \a ikt \ps vt \ge shake (with a horizontal motion), sprinkle with water \gn हल्‍लाउनु, छर्काउनु \xv ʔʌ̄mʔɛ ʔudhōŋ rʌktɛ. \xn टाउको हल्‍लायो । \xe He shook his head. \xv mʌ̂idelʌ ɦōːtɛlo ku-ʔɛ rʌktʌ. \xn दाहसंस्कारबाट आउँदा पानी छर्काएँ । \xe When he came from the funeral, I sprinkled him with water. \xv phʌ̄rki gɵkde-bi ku rûːnɛ mʌttʉ. \xn धुलो हुने ठाउँमा पानी छर्किनु पर्दछ । \xe One has to sprinkle water on dusty places. \xv rumal rʌktu. \xn रुमाल हल्‍लाउँछु । \xe I shook the towel from side to side. \dt 21/Feb/2015 \lx riŋ \nep रुऽन्य रऽन्य \wav vt-riG \wav vt-riG2 \a iŋ \ps vt \ge encourage, praise \gn सर्काउनु, प्रशंसा गर्नु, प्रसिद्ध हुनु \1s riŋu \1d riŋi \xv rʌ̄ŋ-tōː ʦɵʦʦɵ kɛ̄m mʉ mʉ̂ːtɛnu. \xn सर्काउँदै केटकेटीलाई काम लगायो । \xe He made the children do the work by encouraging them. \xv ʔʌ̄m-po ʔukɛ̄m riŋutʌ. \xn उसको कामको प्रशंसा गरेँ । \xe I praised his work. \xv ʔʌ̄m-po ʔunʌ̄ŋ rîŋtɛ. \xn उसले उसकोनाम चल्‍यो । \xe He became famous. \dt 20/Feb/2015 \lx ritt \nep र:न्‍न्य \a itt \ps vt \ge follow (in order to obtain something) \gn आशयले पछ्याउनु \1d riʦi \xv nɵ̂r-ʔɛ bhēnde rʌttɛ. \xn बाघले भेडा पछ्यायो । \xe The tiger followed the sheep. \xv miʈhai-po lagi ʦɵʦʦɵ-ɦɛm-ʔɛ ʔûŋ ʔirʌ̂iŋʌnu. \xn मिठाइको लागि केटाकेटीहरुले मलाई पछ्याउँछन् । \xe The children are following me, hoping for sweets. \dt 20/Feb/2015 \lx ritt \nep र:न्‍न्य \a itt \ps vt-i \ge hex \gn नाग लाग्‍नु \xv ʔûŋ sīm-ʔɛ ʔiristʌnʌ sʌpʌr ʔimʉstʌ, mʌnʌ nokʦho-ʔɛ simdhûːp ɦʌttɛnʌ nʉŋʌtʌ. \xn मलाई नाग लागेर खटिरा आयो, अनि धामीले सिमधुप पोलेपछि निको भएँ । \xe I was hexed and developped a rash and then the shaman burned incense and I got better. \xv lʌ̄m-ʔɛ ʔiristʌnʌ ʔʌmupu ɦɵ̂mtɛ. \xn पिशाच लागेर पेट ढाँडियो । \xe I was hexed by a demon and my belly swelled. \dt 21/Feb/2015 \lx ript \nep र:म्‍न्य \a ipt \ps vt \ge twist \gn बाट्‍नु, निचोर्नु \1s rʌptu \1d ripi \xv ʔuŋʌ sɵle rʌptʌ. \xn मैले धागो बाटेँ । \xe I twisted the thread. \xv ʔʌ̄m kalobhut-ʔɛ rʌptɛ. \xn उसलाई कालोभूत लागेर बिरामी भयो । \xe The spirit made him sick. \xv ʔʌ̄mʔɛ gɵ soɔptɛnʌ rʌptɛ mʌnʌ ruktɛ. \xn उसले लुगा धोएपछि निचार्‍यो र झाट्‍कायो । \xe She washed the clothes, wrung them out and shook them out. \dt 20/Feb/2015 \lx ript \nep र:म्‍न्य \a ipt \ps vt \ge take cover \gn छेल्नु \xv ʔudhʌ̂m-ʔɛ noɔ̄m rʌptɛ. \xn डाँडाले घाम छेल्यो । \xe The sun disappeared behind the hill. \xv ʔʌ̄m-ɦɛm-ʔɛ wɵ jāːtɛlo phûl-bi rʌptɛnu. \xn उनीहरुले पानी पर्दा ओडारमा ओत लिए । \xe When it rained, they took cover in a cave. \dt 20/Feb/2015 \lx ril \nep रल्न्य \wav vt-ril \a il \ps vi \ge roll, tumble down \gn गुल्टनु \ps vt \ge roll \gn बेल्नु, गुल्टाउनु \1s rilu \xv ʔuŋʌ sɵbem rilutʌ. \xn मैले रोटी बेलेँ । \xe I kneaded bread. \xv ʔuthēːrʌlʌ mɛ-ju lūŋ rîltɛ. \xn भिरालो ठाउँबाट ढुङ्‍गा गुल्ट्‍यो । \xe A stone rolled down from a steep place. \xv gobor bhepʦɵ-ʔɛ gobor rîltɛ. \xn गोब्रे किराले गोबर गुल्टायो । \xe The dung beetle rolled some dung into balls. \dt 21/Feb/2015 \lx rʉkt \nep रु:न्य \a ukt \ps vt \ge shake out (with a downward motion) \gn टक्टक्याउनु \xv rumal ruktu. \xn रुमाल टक्टक्याउँछु । \xe I shake out the towel. \dt 21/Feb/2015 \lx rʉŋt \nep रुऽन्य \a uŋt4 \ps vt-i \ge tremble, shiver \gn काम्‍नु \xv nokʦho rûntɛ. \xn झाँक्री काम्यो । \xe The shaman trembled. \xv ʣhūŋ-ʔɛ ʔirʉŋʌtʌ. \xn मलाई जाडोले काम्यो । \xe I shivered from the cold. \xv woŋâm ɦʌs-ɦɛm kūːtnulo ʔûŋ ʔirʉŋʌtʌ. \xn अरुले झगडा गर्दा मलाई काम्यो । \xe I shook while others argued. \dt 21/Feb/2015 \lx rʉn \nep रैन्य \a un \ps vi \ge crack (of earth) \gn चर्किनु \4s rʌ̄i \xv kōːro-ʔɛ thʉ̂ːtɛlo bʌjʌ rʉ̄ːstɛ. \xn पहिरोले तान्‍दा जमीन चर्कियो । \xe The earth cracked as it was dragged by the landslide. \dt 24/Apr/2013 \lx rʉnt \nep रैन्य \a unt \ps vt \sn 1 \ge cut \gn काट्‍नु \sn 2 \ge winnow \gn निफन्‍नु \1s rʌ̄ndu \1d rʉ̄ːʦi \xv ʔʌ̄m-ʔɛ sʌ̄ŋ rʌ̂ntɛ. \xn उसले दाउरा काट्‍यो । \xe He cut the tree. \xv ʔuŋʌ lūːʣʌ sɵ̂r rʌ̂ntʌ. \xn मैले कोदो निफनेँ । \xe I winnowed the millet. \dt 24/Apr/2013 \lx rʉp \nep र:म्‍न्य \wav vt-rup \wav vt-rup2 \a up \ps vt \ge cut into pieces \gn गिँड्नु, टुक्र्याउनु, चुर्रिनु \1s rubu \xv ʔʌ̄m-ʔɛ sʌ̄ŋ ʔulʉpphi-kʌ rʉ̂ːptɛ. \xn उसले मुढा बीचबाट टुक्र्यायो । \xe He cut the tree from the middle. \xv ʔʌ̄m ʔuʦîl-ʔɛ rʉ̄ːbʉ. \xn ऊ आफै रिसले चुर्रिन्छ । \xe He is extremely angry. \dt 21/Feb/2015 \lx rʉmt \nep रम्‍न्य \a umt \ps vt \ge coil around (a stick, tree), cut around (ridge) \gn बेर्नु \xv dude lʌɦʌrʌ-ʔɛ sʌ̄ŋ rʌ̂mtɛ. \xn दुदे लहराले रुख बेर्‍यो । \xe The vine coiled around the tree. \xv ʔʌʣōːŋʌ khɵstɛ, ʔɛ̂n ni ʔudhʌ̂m rʌ̂mtɛ ɦolʌ. \xn अघि नै गयो अब त डाँडा कट्‍यो होला । \xe He went ahead and may have passed over the ridge. \xv bʌ̂i-ʔɛ kilo-bi ribʌ rʌ̂mtɛ \xn गाईले किलोमा डोरी बटार्‍यो । \xe The cow wound the rope around the pole. \dt 21/Feb/2015 \lx rekt \nep रे:न्य \a ekt \ps vt \ge write \gn लेख्‍नु \xv ʔokʔɛ bhɵlɛ̄ː bhɵlɛ sabdakos rektʌkʌ. \xn हामीले बल्‍ल बल्‍ल शब्दाकोष लेख्यौं । \xe We wrote the dictionary with great difficulty. \xv ʔûŋ brâː sāːphʌm rekʌje. \xn मलाई पत्र लेख । \xe Write me a letter. \dt 20/Feb/2015 \lx reŋt \nep रेऽन्य \a eŋt \ps vt \ge keep away from oneself, actively dislike \gn छिछिदुरदुर गर्नु, घृणा गर्नु \1s rēndu \1d reŋi \xv ʔʌ̄m-ʔɛ kʌ̄m-bi sʌntʌlêːp rêntɛnu. \xn उसले घरमा साङ्‍लेलाई छिछिदुरदुर गर्‍यो । \xe He kept the cockroaches away from the house. \xv mujɛçkîm ɦʌs khɵle-ʔɛ rēŋtiki. \xn मन नपरेको मान्छेलाई सबैले छिछिदुरदुर गर्‍यौँ । \xe We kept the people we did not like away. \xv phɵ rēŋ lʉnu. \xn कुखुरा एकापस ठुङाठुङ गर्छन । \xe The chicken are fighting. \xv ʦɛŋgrʉ̂ːʔɛ ŋôŋŋo rēndʉ. \xn चिभे चोराले चिल लाई आक्रमण गर्छ । \xe The blackbird fights off the eagle. \dt 21/Feb/2015 \lx ret \nep रे:न्‍न्य \a et \ps vi \ge laugh \gn हास्‍नु \1s rêiŋʌ \xv ʔuboli phɛ̂ltɛlo ʔok mʌri reçtʌkʌ. \xn उसको बोली बिग्रदा हामी धेरै हास्यौं । \xe When he said something incorrect, we laughed a lot. \dt 21/Feb/2015 \lx rett \nep रे:न्‍न्य \a ett \ps vt \ge laugh at \gn हास्‍नु \1s rettu \xv ʦɵʦʦɵsu wɛs lʉ̂itilo ʔuŋʌ rettʌsu. \xn केटाकेटीहरुको ठट्टादेखी म हासेँ । \xe As the two children made jokes with each other, I laughed (at their jokes). \se2 rênsenɛ \ge laugh at, mock \gn हास्‍नु \1s ʔirêiseŋʌnu \1d ʔireçseki \xv bʌ̄ŋpɛ kɛ̄m mumʉkikho ɦʌs-ʔɛ ʔireçseki. \xn हामीले राम्रो काम नगरे अरु हास्छन् । \xe If we do not do good work, people will make fun of us. \dt 20/Feb/2015 \lx rett \nep रे:न्‍न्य \a ett \ps vt \ge sharpen \gn उध्याउनु \1s rettu \xv ʔuŋʌ ruʦulûm-bi poɔ̄ndʉ rettʌ. \xn मैले साइन ढुङ्‍गामा बन्चरो उध्याएँ । \xe I sharpened the axe on the whetting stone. \dt 21/Feb/2015 \lx rep \nep रे:म्‍न्य \a ep \ps vi \ge stand \gn उभिनु \1s rêmŋʌ \xv ʔʌ̄m lɛ̄m tūŋ-bi repdestɛ. \xn ऊ बाटोमाथी उभिरह्यो । \xe He was standing on the trail. \se rep-si (ʦhela) \ps vr \ge be independent \gn आत्मानिर्भर हुनु \1s rêmsiŋʌ \1d repsiji \xv ɦɛri pi-mîm pʌʦhi ʦhela rêmsinɛ mʌttʉ. \xn ठूलो भएपछि आत्मानिर्भर हुनु पर्छ । \xe When we become adults, we must be independent. \se rep-si (sʉ̂r) \ps vr \ge marry \gn विवाह गर्नु \xv ʔɛnɛ, riʣʌme-kolo riʣʌm-su sʉ̂r repsîiti. \xn अस्ति रिजमे र रिजमले विवाह गरे । \xe Rijame and Rijam recently got married. \dt 25/Feb/2015 \lx rept \nep रे:म्‍न्य \a ept \ps vt \sn 1 \ge respect \gn मान्‍नु \sn 2 \ge make offerings \gn तर्पाउनु \1s reptu \xv ʔuŋʌ ʔʌmɛ̂m pɛp-po brâː reptu. \xn म आमाबाबुको कुरा मान्छु । \xe I respect my parent's words. \xv ʔʌ̄m-ɦɛm-ʔɛ roɔ̄m-bîm-po phɵ reptɛnûm mu. \xn उनीहरुले जङ्‍गली देउताको भाले तर्पाएको छ । \xe They are making offerings of chicken to the forest god. \dt 20/Feb/2015 \lx rɛtt \nep र्‍या:न्‍न्य \a ɛtt \ps vt \sn 1 \ge settle, claim and occupy (a land) \gn रोज्नु \sn 2 \ge make a fuss (of baby, from separation and anxiety) \gn रुनु \1s rɛttu \1d rɛʦi \xv ʔuŋʌ bʌ̄ŋpɛ bʌjʌ rɛttʌ. \xn मैले राम्रो ठाउँ रोजेँ । \xe I settled in a nice place. \xv ʔʌnʌ̄m ʔik-ʦûː-ʔɛ bʌ̄ŋpɛ ʦɛribʌjʌ rɛttʉtɛ. \xn उहिले हाम्रा पुर्खाले राम्रो जमीन रोजी राखे । \xe Long ago, our ancestor settled in a nice place. \xv ʔumɛ̂m kɛ̄m-bi khɵstɛlo ʔuʦɵ-ʔɛ rɛttɛ. \xn आमा काममा जाँदा उसको नानी पनि जान खोजेर रुने अवस्था । \xe The child did not want to part with his mother and cried when she went to work. \dt 20/Feb/2015 \lx rɛp \nep र्‍या:म्‍न्य \a ɛp \ps vt \ge hit with a stick \gn पिट्‍नु, च‍ुट्‍नु \xv sirkuna-ʔɛ bʌ̂i rɛ̂ːptɛ. \xn गाईलाई सानो लट्ठीले पिट्‍यो । \xe He hit the cow with a slender stick. \xv ʔʌ̄mʔɛ bhrɛ̂m rɛ̂ːptɛ. \xn उसले फापर चुट्‍यो । \xe He beat the buckweat. \dt 20/Feb/2015 \lx rɛp \nep स्यो: र्‍या:म्‍न्य \a ɛp \ps vi \ge become tired \gn अप्ठ्यारो हुनु, गल्नु \xv kʉ̂r kʌ̄rkilo ʔukhot lɛ̄m-bi sɵ̂ː rɛ̂ːp. \xn उकालो बाटोमा भारी बोक्दा गलिन्छ । \xe It is tiring walking uphill with a load. \dt 24/Apr/2013 \lx rɛm \nep र्‍याम्‍न्य \a ɛm \ps vt-i \ge be partially burned \gn आगोको राप्‍ले डढ्नु या खरिनु \1s ʔirɛ̄mŋʌ \3s rɛ̄ːmʉ \xv gɵ rɛ̂mtɛ. \xn लुगा डढ्यो । \xe The clothes were burned. \xv mi-ʔɛ sɵbem rɛ̂mtɛ. \xn आगोले रोटी डढ्यो । \xe The bread was burned by the fire. \xv ʔistri bektʌlo gɵ rɛ̄m mumûːtwʌ. \xn इस्त्री लगाउँदा लुगा डढाइनँ । \xe When I used the iron, the clothes were not burned. \sy ɦʉt \dt 21/Feb/2015 \lx rɵkt \ps vt \ge search thoroughly \gn खोतल्‍नु \1s roktu \1d rɵki \xv ʦabi ʣhɛ̂mtɛlo ʣhola roktʌ. \xn चाबी हराउँदा झोला खोतालेँ । \xe Having lost my key, I searched through my bag. \xv kʌ̄m bhʌ̄ŋte muʦekkikho, khespɵʔɛ roktʉ. \xn घर राम्ररी थुनेन भने चोरले घर खोतल्छ । \xe If we don't lock the door properly, we will be burglarized.22/Feb/2015 \dt 22/Feb/2015 \lx rɵŋ \nep रोऽन्य \a oŋ \ps vt \ge use (objects or people) \gn प्रयोग गर्नु \1s roŋu \1d rɵŋi \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʔʌbetho rɵ̂ŋtɛ. \xn उसले मेरो खुकुरी चलायो । \xe He used my khukuri. \dt 22/Feb/2015 \lx rɵŋ \nep रोऽन्य \a oŋ \ps vt \ge take on lap \gn काख‍मा लिनु \1s roŋu \1d rɵŋi \xv ʔuŋʌ ʔʌʦhʌ roŋu. \xn म नानीलाई काखमा लिन्छु । \xe I take the baby on my lap. \dt 20/Feb/2015 \lx rɵŋt \nep रोऽन्य \a ɵŋt \ps vt-i \ge dry through \gn सुक्‍नु, सुकेर चर्किनु \3s rōndʉ \xv bhɛ̂rwɛ rōndʉlo bhrôː. \xn बाँसको ढुङ्‍रो सुक्दा चर्किन्छ । \xe Bamboo water containers crack when they dry out. \xv kursi rōndʉnʌ ʣɵnɛ ʦɛnʉ. \xn सुकेको ओखर खान मीठो हुन्छ । \xe Walnuts are nice when they are well dried. \dt 21/Feb/2015 \lx rɵt \nep र्‍वा:न्‍न्य \a ot \ps vt \ge hit the target, reach a goal, have family obligations \gn लाग्‍नु, पुग्‍नु, भेटाउनु \1s rodu \xv ʔʌ̄m-ʔɛ tara ʔɵ̂ːptɛlo murɵ̂ːtwɛ. \xn उसले तारो हान्‍दा लागेन । \xe He shot at the target but missed. \xv jûː koɔ̄i-ʔɛ rɵ̂ːtɛ go je murɵ̂ːtwɛ go? \xn भात तरकारीले सबैलाई पुग्दो छ कि छैन ? \xe Is there enough food for everyone or not? \xv disɛ̂ː-mîm bijʌ-bi ʔik jo ʔiroɔçki. \xn भोलिको विवाहमा हामी पनि जानु पर्नेछ । \xe It incumbs upon us as relatives to go to the wedding ceremony tomorrow. \dt 21/Feb/2015 \lx rɵnt \nep र्‍वाइन्य \a ont \ps vt \ge make a hole from the bottom \gn प्वाल पार्नु, खोतल्नु \xv ʔispɵ-ʔɛ lūːʣʌ phɛʣi roɔ̂ntɛ. \xn मूसोले कोदोको थैली प्वाल पार्‍यो । \xe The mouse made a hole in the millet bag. \xv kʌwʌ-ʔɛ sʌ̄ŋpo sɛ̄m roɔ̂ntɛ. \xn खोलाले रुखको जरा खोतल्यो । \xe The river exposed the root of the tree. \xv ghrôːt-ʔɛ khoɔ̄r roɔ̂ntɛnʌ lūːʣʌ kʉtɛ. \xn बाख्राले खोर छेँडेर कोदो खायो । \xe The goat dug under the fence and ate the millet. \xv lʌ̂mti-ʔɛ sɵ roɔ̂ntɛnu. \xn औँसोले मासु छिद्रछिद्र बनायो । \xe Maggots colonized the meat. \dt 21/Feb/2015 \lx rɵl \nep र्‍वाल्न्य \a ol \ps vt \ge break \gn भाँच्नु, छिनाउनु, चुडाउनु \1s rolu \xv khʌʦʦʌr thūːtɛnʌ ʔusɛ̂l ŋʌ rɵ̂ltɛ. \xn खच्‍चर लडेर त्यस्को खुट्टै भाँच्यो । \xe The mule tumbled and broke its leg. \xv ʔuŋʌ phɵrsi rolutʌ. \xn मैले फर्सी चुडाएँ । \xe I smashed the pumpkin. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ brâː rɵ̂ltɛ. \xn उसले कुरा छिनायो । \xe He concluded the talk. \dt 21/Feb/2015 \lx lA \nep ल्योन्य \wav vt-la \wav vt-la2 \wav vt-la3 \a A \ps vt \ge take from \gn लिनु \1s lʌŋʌ \1d lɵji \xv ʔuŋʌ khɛpʦi lok lûŋtʌ. \xn मैले पैसा सापट लिएँ । \xe I loaned money. \xv ʔīːʦi bɛŋk-bi khɛpʦi lɵk-bi khɵʦi. \xn हामीले ब्याङ्‍कमा पैसा लिन जऔँ । \xe We went to the bank to take out money. \xv ʔûŋ ʔʌ̄m-kolo khɛpʦi lɵnɛ gɵ. \xn मैले उसँग पैसा लिनु छ । \xe I have to take money from him. \xv bʌ̂i-ʔɛ ghas lʉtɛnʌ kʉtɛ. \xn गाईले हाँगाको घाँस लम्केर खायो । \xe The cow reached for the higher branches of the tree and ate some leaves. \dt 20/Feb/2015 \lx lak \nep ला:न्य \wav vt-lak \a ak \ps vt \ge lick \gn चाट्‍नु \1s lʌgu \1d lʌki \xv khlêːp-ʔɛ ʔûŋpo ʔʌkhʌ̄r lâːnɛ jɛ̄ːdʉ. \xn कुकुरले मेरो हात चाट्‍न मन पराउँछ । \xe The dog likes to lick my hand. \xv bʌ̂i-ʔɛ bʌʦhʌ lāːgʉ. \xn गाईले बाछालाई चाट्‍छ । \xe The cow licked its calf. \dt 20/Feb/2015 \lx lakt \nep ला:न्य \wav vt-lakt \a akt \ps vt \ge put on top of \gn माथि राख्‍नु \1s laktu \1d lʌki \xv ʔuŋʌ dʌraʣ-thēm-tʉ gɵ laktʌ. \xn मैले दराजमाथि लुगा राखेँ । \xe I put clothes on top of the cupboard. \ge jump over, cross \gn नाघ्‍नु \xv ʔɛ̂n ni ʔʌ̄mɦɛm-ʔɛ ʔudhʌ̂m laktɛnu. \xn अब त उनिहरुले डाँडा काटे । \xe They have crossed the mountain by now. \se2 lândenɛ \wav vt-lakt-de \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ɦebelojo ŋʌ ʔubhâːtʌ thēm-bi mʌnʣe lakdetʉ. \xn उनले जहिले पनि उनको काँधमा मजेत्रो राखी राख्छ । \xe She always puts a shawl over her shoulders. \xv nirʌme-ʔɛ gʌlbʌndi lakdetʉlo ɦɛpiŋʌ dhērkhʌtʉ. \xn निरमेले गलामा गल्बन्दी भिड‍्दा साह्रै सुहाउँछ । \xe When Nirame puts a scarf on, it really suits him. \se lakt-si \wav vr-lakt-si \wav vr-lakt-si2 \ps vr \ge lie across \gn अडिनु, रहनु \1s lânsiŋʌ \1d laksiji \xv ʔûː ʣhōŋkilo goru-po ʔubhâːtʌ-bi ʣowa lândensi. \xn बारी जोत्‍दा गोरुको काँधमा जोवा अडिरहन्‍छ । \xe The yoke lies across the ox's shoulder as we plough fields. \xv lūŋ-them-bi kokʦʌlʌp lândensi. \xn ढुङ्‍गामाथि छेपारो बसिरहेको छ । \xe The lizard is lying on the stone. \dt 21/Feb/2015 \lx laŋt \nep लाऽन्य \wav vt-laGt \a aŋt1 \ps vt \ge stop laying eggs \gn कुखुराले फुल पारीसकेपछिको अवस्था \3s lāndʉ \xv phɵ lāŋpɛ mu. \xn कुखुराले फुल पार्न सकेको अवस्था । \xe The chicken has stopped laying eggs. \dt 20/Feb/2015 \lx liŋ \nep लुऽन्य \wav vt-liG \a iŋ \ps vt \ge insert \gn धागो उन्‍नु \1s liŋu \1d liŋi \xv ʦɵmɛ-bi sɵle lʌ̄ŋsʌʔʌ gɵ pherutʌ. \xn सियोमा धागो उनेर लुगा सिलाएँ । \xe I threaded the needle and sewed the clothes. \dt 20/Feb/2015 \lx lit \nep ल:न्‍न्य \wav vi-lit \a it \ps vi \ge twist (limbs, fingers) \gn मर्किनु \3s listɛ \xv ghʌ̄rsʌ khɵstʌlo ʔʌsɛ̂l listɛ. \xn दौडेर जाँदा मेरो खु्ट्टा मर्क्यो । \xe As I ran, I twisted my foot. \xv ʔuŋeli listɛ. \xn उसको अनुहार खस्कियो । \xe He looks guilty. \dt 20/Feb/2015 \lx litt \nep ल:न्‍न्य \wav vt-litt \wav vt-litt2 \a itt \ps vt \ge turn over, flip \gn पल्टाउनु \1s lʌttu \1d liʦi \xv ʔʌ̄m-ʔɛ kitap-po pana lʌttɛ. \xn उसले कितापको पाना पल्टायो । \xe He turned the page of the book. \xv kōːro-ʔɛ lūŋ lʌttɛ. \xn पहिरोले ढुङ्‍गा पल्टायो । \xe The landslide turned over the stones. \dt 21/Feb/2015 \lx lipt \nep ल:म्‍न्य \wav vt-lipt \wav vt-lipt-dip \a ipt \ps vt \ge dip \gn चोप्‍नु \1s lʌptu \1d lipi \xv ʔuŋʌ ki-ʔɛ khɵrsɛ̂i lʌptu. \xn म आलुले खोर्सानी चोप्छु । \xe I dip the potato in the chili. \dt 25/Feb/2013 \lx lipt \nep ल:म्‍न्य \wav vt-lipt \wav vt-lipt-light \a ipt \ps vt \sn 1 \ge light a fire \gn पोल्नु \sn 2 \ge add yeast \gn मर्चा मोल्नु \1s lʌptu \1d lipi \xv ʔʌ̄m-ʔɛ mi-ʔɛ ʦuroʈ ʔilʌ̂msʌŋʌ. \xn उसले चुरोट मलाई सल्काई दिन्छ । \xe He lit a cigarette for me. \xv ʦi lʌptu. \xn छ्याङमा मर्चा मोल्छु । \xe I added yeast to the alcohol. \dt 21/Feb/2015 \lx lim \nep लम्‍न्य \wav vi-lim \a im \ps vi \ge sprout, flourish \gn पलाउनु, सप्रिनु \xv ki lîmtɛ. \xn आलु पलायो । \xe The potato sprouted. \xv bɛpar mʉtɛnʌ ʔʌ̄m lîmtɛ. \xn उसले व्यापारमा उन्‍नति गर्‍यो । \xe He started a business and is flourishing. \dt 21/Feb/2015 \lx lʉ \nep ल्युन्य \wav vi-lu \a u \ps vi \ge feel \gn लाग्‍नु \xv ʔûŋ ʣhūŋ lōːtɛ. \xn जाडो लाग्यो । \xe I feel cold. \xv sôː lōːtɛ. \xn भोक लाग्यो । \xe I feel hungry. \xv kʉmîn lōːtɛ. \xn तिर्खा लाग्यो । \xe I felt thirsty. \xv noɔ̄mʦhuŋ lōːtɛ. \xn घामले पोल्यो । \xe It is sunny. \ue Can be translated as "to think" when used with fv:ɦêŋ "as" \xv ʔʌ̄m nʉpɛ ɦʌs ɦêŋ lʉŋʌ. \xn ऊ राम्रो मान्छे जस्तो लाग्छ । \xe I think that he is a nice man. \xv mʌri noɔ̄m nōːtɛnʌ, mi phɛ̄r-bi mukkhêŋ lōːtɛ. \xn धेरै घाम लाग्यो, आगो नजिक बसे जस्तै लाग्यो । \xe It was very sunny, it felt like sitting by a fire. \xv ʦɵʦʦɵ piŋgo lōːtɛ. \xn केटाकेटी पिङ खेल्‍यो । \xe Children play on the swing. \se lʉ (ʔâl) \ge swim, wade (of pigs) \gn पौडी केल्‍नु \dt 20/Feb/2015 \lx lʉk \nep लु:न्य \wav vt-luk \wav vt-luk2 \wav vi-luk \a uk \ps vi \ge be destroyed \gn नाश हुनु, लोप हुनु \ps vt \ge destroy \gn नाश गर्नु \1s lugu \1d lʉki \xv ʔʌnʌmmîm pʌsʌm rāːru lʉktɛ. \xn उहिलाको सिमीको बीउ लोप भयो । \xe The bean seeds from before were destroyed. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʦhēːbʌr lʉ̂ːktɛ. \xn उसले उखु नाश गर्‍यो । \xe He destroyed the sugarcane. \dt 20/Feb/2015 \lx lʉk-si \nep लु:न्सिन्य \wav vt-luk-si \a uk \ps vr \ge be bent, bend over \gn निहुरिनु \1s lûnsiŋʌ \1d lʉksiji \xv ʔûŋ gɵ sūːnɛ po lagi lûnsiŋʌtʌ. \xn म लुगा टिप्‍नको लागि निहुरिएँ। \xe I bent over to pick up the clothes. \xv tēr-po ʔuʦōŋ luksipɛ mʌttʉ. \xn बाँसको टुप्पो निहुरिएको हुन्छ । \xe The bamboo often has a bent tip. \dt 21/Feb/2015 \lx lʉŋt \ps vt-i \ge support, bear (weight) \gn थेग्‍नु \xv tɛ kʌ̄m ʔuʣʌgʔɛ lūndʉ. \xn यो घरलाई जगले थेग्‍छ । \xe The foundation supports the house. \xv ɦebe ʣhūŋ lʉ-khojo ʔʌgɵ lūndʉ. \xn जति जाडो भए पनि मेरो लुगाले थेग्‍छ । \xe However cold it may be, my clothes can withstand it. \xv bʌʣar khoɔ̂nnɛ ʔʌgoʣi mulūndʉ. \xn बजार जान मेरो गोजीले थेग्‍दैन । \xe My pocket can't bear a trip to the market (I have no money). \dt 23/Feb/2015 \lx lʉt \nep ल:न्‍न्य \wav vt-lut \a ut \ps vt \ge say \gn भन्‍नु \1s ludu \xv mɛ̂m-ʔɛ ʔɛstɛ̂m brâː ʔuŋʌ lûːtʌ. \xn आमाले भनेको कुरा मैले भनेँ । \xe I told him the words that my mother said. \dt 25/Feb/2013 \lx lʉnt \nep लैन्य \a unt \ps vt \sn 1 \ge overlap, cover over \gn खप्‍टाउनु \sn 2 \ge repeat \gn दोहोर्‍याउनु, घुसाउन \1s lʌ̄ndu \1d lʉ̄ːʦi \xv ʣhūŋ lōːtɛnʌ gɵ lʌ̂ntʌ. \xn जाडो लागेर लुगा खप्‍टाएँ । \xe As it was cold, I put on a second layer of clothes. \xv pɛp-ʔɛ ʔilʉstâm brâː ʔʌnûːjo lʌ̂ntɛ. \xn बुबाले भन्‍नु भएको कुरा दिमागमा घुसाएँ । \xe I repeated to myself the words my father told me. \se lʉnt-si \wav vr-lunt-si \wav vr-lunt-si2 \ps vr \1s lʌ̄isiŋʌ \1d lʉssiji \sn 1 \ge adopt a family name \gn पाछा अपनाउनु \sn 2 \ge put on shaman garb \gn धामी झाँक्रीले आफ्नो विषेश कपडा लगाउनु \xv ʔʌ̄m-ɦɛm doɔ̄snʌŋ lʌ̂itɛnnu. \xn उनीहरुले पाछा अपनाए । \xe They adopted a family name. \xv boɔ̄l nokʦho ʔugɵ lʌ̂itɛsi. \xn मृत्यु सँस्कार गर्ने पुरोहितले परम्परागत पोशाक पहिरियो । \xe The shaman put on his garb. \dt 21/Feb/2015 \lx lʉm \nep लम्‍न्य \wav vt-lum \a um \ps vt \ge parboil \gn हल्का उमाल्नु \1s lumu \1d lʉmi \xv ʔʌ̄m-ʔɛ sɵ lʉ̂mtɛ. \xn उसले मासु हल्का उमाल्यो । \xe He parboiled the meat. \dt 21/Feb/2015 \lx le \nep लेन्य \a e \ps vt \ge have sex \gn संभोग गर्नु \dt 25/Mar/2012 \lx let \nep ले:न्‍न्य \wav vt-let \wav vt-let2 \wav vt-let3 \a et \ps vt \ge release, let go \gn छोड्नु \1s ledu \1d leʦi \xv ʔuŋʌ tʌptʌru lêːsuŋtʌ. \xn मैले लट्टी छोडिपठाएँ । \xe I dropped the stick. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ bhēnde thūːnɛm-bi lêːsʉtnu. \xn उसले जङ्‍गलमा भेडाहरु छोडिदिए । \xe He released the sheep in the forest (to graze). \xv kʌmʌ̄i mʉtôŋ mōːtɛ̂m ʔûː tɛ pala-kʌ lêːsʉtɛ. \xn खेतिपाती गरिरहेको बारी पनि यस पालीदेखि छोडिदियो । \xe He was producing crops but has now abandoned the field. \xv solari-ʔɛ phɵ khoɔttɛ mʌnʌ khlêːp-ʔɛ koɔ̂ltɛlo, phɵ phlʉ̂ː lêːtɛ. \xn स्यालले कुखुरा लग्यो अनि कुकुरले खेद्‍दा कुखुरा छोडिदियो । \xe The jackal caught the chicken, but when the dog chased it, it let go. \dt 21/Feb/2015 \lx lett \nep ल्यु ले:न्‍न्य \wav vt-lett \wav vt-lett2 \wav vt-lett3 \a ett \ps vt \ge feel, experience \gn थाहा पाउनु \1s lettu \1d leʦi \xv ʔuŋʌ phaplu khoɔ̂nnɛ ɦêː lʉ mʌ̄msiŋʌtâm, tɛ pala lʉ lettʌ. \xn मैले फाप्‍लुको ठाउँ कस्तो रहेछ भन्‍दा एस पालादेखि थाहा पाएँ । \xe I wondered what Phaplu was like, but now I have experienced it. \xv ʔʌ̄m ʔipdɵktɛlo lokphei-ʔɛ kɛ̂ːtɛm lʉ mulênwɛsi. \xn ऊ निदाएको हुदा जुकाले टोकेको महसुस गरेन । \xe He fell asleep, so he did not realize he was bitten by a leech. \xv khepɛ ɦʌs ribʌ bɛ̄ipɛ-ʔɛ mʌri lʉ lettɛ̂m sʌmmʌ rɛ̂ːptɛ. \xn चोरलाई पुलिसले नबिर्सिने गरी कुट्‍यो । \xe The policeman beat the thief in such a way that he felt it. \se lett-si (lʉ) \wav vr-lett-si \ps vr \xv ʔûŋ jûː-ʔɛ soɔ̂mŋâm lʉ lênsiŋʌ. \xn अघाएको थाहा पाउँछु । \xe I feel like I ate my full. \dt 20/Feb/2015 \lx len \nep लेइन्य \wav vi-len \a en \ps vi \ge pay a visit \gn निस्कनु \1s lēiŋʌ \1d lēːʦi \xv dʌrʌm-po kʌ̄m-bi lēːskhɵŋʌtʌ. \xn साथीको घरमा निस्केर आएँ । \xe I paid a visit to my friend's house. \xv ʔûŋ disɛ̂ː ʔikʌ̄m-bi lēiŋʌ. \xn म भोलि तिम्रो घरमा निस्कन्छु । \xe I will visit you at your house tomorrow. \dt 21/Feb/2015 \lx lent \nep लेइन्य \wav vt-lent \wav vt-lent2 \wav vt-lent3 \a ent \ps vt \sn 1 \ge swallow \gn निल्नु \sn 2 \ge push down, pour \gn खसाउनु, सार्नु \1s lēndu \1d lēːʦi \xv bhêi-ʔɛ bhoro lêntɛ. \xn सर्पाले भ्यगुतो निल्यो । \xe The snake swallowed the frog. \xv kalegoru-ʔɛ malegoru ʔudhaghʌra-ju lênsʉtɛ. \xn कालेगोरुले मालेगोरुलाई कान्लामुनी खसाईदियो (‌काले र माले: गोरुको नाम) \xe Kalegoru [ox name] pushed Malegoru [ox name] off the terrace wall. \xv noɔ̄m-ʔɛ ʔʌmʌs lênkhʌtɛ. \xn चम्किलो घामले आँखा तिर्मिरायो । \xe The sun dazzled my eyes. \xv gagri-bîm ku loʈa-ju lêntɛ. \xn गाग्रीको पानी लोटामा सार्‍यो । \xe He poured the water from the pitcher into a metal pot. \xv ʔuŋʌ ʔʌtāːp-ʔɛ ŋʌ dʉ̂ːt lēndunʌ ʣʌŋʌ. \xn म आफैले दूध सारेर पिउँछु \xe I pour myself milk and drink it. \se lent-si \wav vr-lent-si \ps vr \sn 1 \ge change (one's clothes) \gn फेर्नु \sn 2 \ge slide down slowly \gn खसालिनु \sn 3 \ge pour for oneself \gn सार्नु \1s lēisiŋʌ \1d lēːssiji \xv ʔʌ̄m gɵ lêitɛsi. \xn उसले लुगा फेर्‍यो । \xe He changed clothes. \xv ʔʌ̄m jôː mulêiwɛsi. \xn ऊ नदीमा खसालिएन । \xe He did not slide into the river. \xv ʔʌ̄m kanla-lʌ mɛ-ju lêitɛsi. \xn कान्लाबाट खसालियो । \xe He slid down the terrace wall. \dt 21/Feb/2015 \lx lept \nep ले:म्‍न्य \wav vt-lept \wav vt-lept2 \a ept \ps vt \ge support with something \gn साप्‍नु \xv ʔuŋʌ sɵʦiko-bi leptunʌ sɵ koktu. \xn अचानोमा राखेर मासू काट्‍छु । \xe I put the meat on the chopping board and cut it. \xv karɖ.borɖ-bi lepsʌ rekkilo ʔʌʦher bʌ̄ŋpɛ ʦhûː. \xn कार्डबोर्डमा सापेर लेख्‍दा अक्षर राम्रो हुन्छ । \xe When we write with cardboard under the paper, the letters are nice. \xv ʔuŋʌ kʉ̂r kurulo lêːpʣʌ leptu. \xn म भारी बोक्‍दा थाप्लीले साप्छु । \xe When I carry loads, I support it with a pad (on my forehead). \dt 20/Feb/2015 \lx lem \nep लेम्‍न्य \a em \ps vi \ge be sweet \gn गुलियो हुनु \xv khudo dhuma lêmtɛ. \xn मह अत्ति गुलियो भयो । \xe The honey is too sweet! \dt 20/Feb/2015 \lx lemt \nep लेम्‍न्य \wav vt-lemt \wav vt-lemt2n \a emt \ps vt \ge soothe, comfort \gn फकाउनु \1s lēmdu \1d lemi \xv ʦɵʦʦɵ lēmnɛnʌʔʌ kɛ̄m mʉ mʌ̂nnɛ mʌttʉ. \xn केटाकेटीलाई फकाएर काम गर्न लाउनु पर्छ । \xe We have to encourage children to work. \xv kipɛ ɦʌs-ɦɛm lēmnɛ mʌttʉ. \xn झगडा गर्ने मान्छेहरुलाई सम्झाउनु पर्छ । \xe We have to calm the people who are arguing. \xv ʦɵʦʦɵ ŋɵktɛlo, ʔuŋʌ ʔʌ̄m lêmtʌ. \xn केटाकेटी रुदा मैले फकाएँ । \xe When the child cried I soothed him. \dt 21/Feb/2015 \lx lɛtt \nep ल्या:न्‍न्य \wav vt-lyatt \wav vt-lyatt2 \a ɛtt \ps vt \ge take out \gn निकाल्नु \1s lɛttu \1d lɛʦi \xv gɵ noɔ̄m lɛttu. \xn लुगा घाममा सुकाउँछु । \xe I take the clothes out into the sun. \xv sos lɛtte! \xn भाँडा निकाल । \xe Take out the dishes! \xv ʔibhɵ̂l lɛtte! \xn तिम्रो बल निकाल । \xe Summon your strength! \xv sʌ̄ŋ-po mikmɵ-ʔɛ mʌs-po mikmɵ lɛttɛ. \xn दाउराको धुँवाले आँखाको आँशु निकाल्यो । \xe The smoke makes our eyes water. \dt 21/Feb/2015 \lx lɛn \nep ल्याइन्य \wav vi-lyan \wav vi-lyan2 \a ɛn \ps vi \ge come out \gn निस्कनु \1s lɛ̄iŋʌ \1d lɛ̄ːʦi \xv ʔʌ̄m laskʌ-lʌ lɛ̄ːstɛ. \xn ऊ ढोकाबाट निस्कियो । \xe He came out the door. \xv rɵ̂ːpo bala lɛ̄ːstɛ. \xn धानको बाला निस्क्यो । \xe The rice crop came up. \xv kerapo buŋga lɛ̄ːstɛ. \xn केरा पसायो । \xe The banana tree matured and bore fruit. \dt 21/Feb/2015 \lx lɛnt \nep ल्याइन्य \wav vt-lyant \wav vt-lyant2 \a ɛnt \ps vt \ge take out, bring out (of an enclosed location) \gn निकाल्नु \1s lɛ̄ndu \1d lɛ̄ːʦi \xv ʔuŋʌ sos lɛ̄ndu. \xn म भाँडा निकाल्छु । \xe I take out the pot. \xv ghrōːdʉ-ɦɛm pakhʌ lɛ̂nnuje. \xn बाख्रालाई बाहिर निकाल न । \xe Take the goats outside. \dt 20/Feb/2015 \lx lɛp \nep ल्या:म्‍न्य \wav vt-lyap \wav vt-lyap2 \a ɛp \ps vt \sn 1 \ge light on fire \gn आगोले भेटाउनु, पोल्नु \sn 2 \ge infect (of epidemic) \gn देशान लाग्‍नु \xv mi-ʔɛ lūːsʌm lɛ̂ːptɛ. \xn आगोले खर भेटायो । \xe The thatch caught on fire. \xv ʔulɛ̂m-ʔɛ phɵ lɛ̂ːptɛnu. \xn कुखुरीलाई देशान लाग्यो । \xe The sickness spread among the chicken. \dt 23/Feb/2015 \lx lɛm \ps vt \ge burn off (fur or feathers, before preparing the meat) \gn पोल्नु \1s lɛmu \xv phɵ-po ʔusoɔ̄m lɛ̄mnɛ mʌttʉ. \xn कखुराको भुत्ला पोल्नु पर्छ । \xe We have to burn off the chicken's feathers. \dt 23/Feb/2015 \lx lɛm-thi \nep ल्याम्-थिन्य \wav vi-lyamthi \a i \ps vi \ge walk \gn हिंड्नु \1s lɛ̄mthiŋʌ \1d lɛ̄mthiji \2s lɛ̄mʔithi \xv ʔīːʦi ʔʌmiski ghole lɛmthîiti. \xn हिजो हामी धेरै हिँड्यौं । \xe We walked at lot yesterday. \xv jakki lɛ̄m-bi lāː mʌssi-tōː lɛ̄mthūːwɵ. \xn सानो बाटोमा होशियारले हिँड्नु है । \xe Be careful while walking on the small path! \dt 20/Feb/2015 \lx lɵk \nep लो:न्य \wav vi-lok \a ok \ps vi \ge be auspicious, be a success (of a religious gathering) \gn राम्रो हुनु, सफल हुनु (भुमे) \3s lôː \xv was lɵktɛ. \xn भूमे पूजा राम्रो भयो । \xe The festival was a success. \dt 21/Feb/2015 \lx lɵkt \nep लो:न्य \wav vt-lokt \wav vt-lokt2 \a okt \ps vt \ge dig up the ground (of animal), toss around (boiling things) \gn उधिन्‍नु \1s loktu \1d lɵki \xv kɵs-ʔɛ ki loktɛ. \xn दुम्सीले आलु उधिन्यो । \xe The porcupine dug up the potatoes. \xv ʔuŋʌ ʔusūːtʌ ki loktʌnʌ lʌttʌ. \xn मैले काँचो आलुलाई फर्काएँ । \xe I tossed around the boiling potatoes and turned them over. \dt 21/Feb/2015 \lx loŋt \ps vt-i \ge be in the way of something being properly set up \gn कुनै वस्तुको मुनि केहि वस्तु थिचिएकोले उक्त वस्तु असन्तुलित भएको अवस्था \3s lōndʉ \xv lūŋʔɛ thūːmʌn lôndetʉ. \xn माट्रेसमुनि ढु्ङ्‍गा छ । \xe The stone is in the way of the mattress lying flat. \dt 22/Feb/2015 \lx lɵt \nep ल्वा:न्‍न्य \wav vi-lot \a ot \ps vi \ps vt \ge damage \gn कुच्‍च्याउनु, कुच्‍च्याइदिनु \1s lodu \1d lɵʦi \xv lūŋ-ʔɛ rɵ̂ːtɛnʌ ʔudhōŋ lɵstɛ. \xn ढुङ्‍गाले लागेर उसको टाउको कुच्‍चियो । \xe He was hit by a stone and hurt his head. \se2 loɔ̂nsʌnɛ \1s loɔssʌtu \1d lɵssɵʦi \ge damage someone else's things \gn कुच्‍च्याइदिनु \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʔʌkɛ̄ːp ʔilɵssɵstʌ. \xn उसले मेरो भाँडा कुच्‍च्याई दियो । \xe He damaged my pot. \dt 20/Feb/2015 \lx lɵtt \nep ल्वा:न्‍न्य \wav vt-lott \wav vt-lott2 \a ott \ps vt \ge reach into \gn हात हाल्नु \1s loɔttu \1d lɵʦi \xv ʔʌ̄m-ʔɛ kɛ̄ːp-bʉju ʔukhʌ̄r loɔttɛ. \xn उसले भाँडामा हात हाल्यो । \xe He put his hand into the pot. \xv woŋâm-po ʔusambule-bi ʔʌ̄m-ʔɛ ʔukhʌ̄r loɔttɛ. \xn उसले अरुको झोलाबाट पैसा चोर्‍यो । \xe He put his hand in somebody else's bag. \se2 loɔ̂nsʌnɛ \wav vt-lott-sa \wav vt-lott-sa2 \1s loɔssʌtu \1d lɵssɵʦi \ge fetch \gn ल्याईदिनु \xv ʔuŋʌ pʌsʌl-bîm saman ʔīn loɔ̂nsʌnɛ. \xn मैले पसलको सामान तिमीलाई ल्याईदिन्छु । \xe I will fetch your things in the shop. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʔudʌrʌm-po ʔubrâː sāːphʌm loɔssʌtɛ. \xn उसले साथीको चिठी ल्‍याई दियो । \xe He fetched his friend's letter. \dt 21/Feb/2015 \lx lɵ̂nkhʌ \nep ल्यो:न्खन्य \wav vt-lu-kha \a u \ps vt \ge fall \gn खस्‍नु \1s lûŋkhʌtʌ \1d lʉ̂ikhɵʦi \xv mʌlo gekpɛ bup.la-ʔɛ kānla dhâː lʉkhʌtɛ. \xn भक्खर कोरलेको चल्‍‍ला कान्लो मुनि खस्यो । \xe The chick that just went out fell from the terrace wall. \dt 21/Feb/2015 \lx lɵnt \nep ल्वाइन्य \a ont \ps vt-i \ge miscarry \gn तुहिनु \xv mes loɔ̂ntɛ. \xn भैँसी तुहियो । \xe The buffalo cow miscarried. \dt 20/Feb/2015 \lx lɵp \nep ल्वा:म्‍न्य \wav vt-lop \wav vt-lop2 \a op \ps vt \ge catch \gn समात्‍नु \xv ŋɵ lobutʌ. \xn माछा समातेँ । \xe I caught a fish. \xv ʔīːʦi-ʔɛ ʔɛnɛke pʌrewa roɔ̂p lɵpiti. \xn हामीले अस्ति परेवा च्याप्पै समात्यौं । \xe We caught a dove a while ago (by hand). \xv ʔʌʦɵpo daksu lobutʌ. \xn मेरो छोराको ढोग लिएँ । \xe I received a greeting from my son. \se lop-si \ps vr \ge catch for oneself \gn आफ्‍नो लागि समात्‍नु \dt 21/Feb/2015 \lx lɵp \ps vi \ge be soft \gn कमलो हुनु \3s lɵptɛ \xv ʔʌ̄m-po ʔunûː loɔppɛ gɵ. \xn उसको मन कमलो छ । \xe He is generous. \dt 16/Feb/2015 \lx lɵpt \nep ल्वा:म्‍न्य \wav vt-lopt \a opt \ps vt \ge have a nervous tick \gn फुर्फुर्‍याउनु \3s loɔptʉ \xv ʔʌmʌs loɔptɛ. \xn मेरो आँखा फुर्फुर्‍यायो । \xe I blinked involuntarily. \xv ʔʌkhʌ̄r sʌkʌ loɔptʉ. \xn मेरो हातको छाला फुर्फुर्‍याउँछ । \xe I have a nervous tick in my hand. \dt 24/Apr/2013 \lx lɵm \nep ल्वाम्‍न्य \wav vt-lom \wav vt-lom2 \a om \ps vt \ge search for \gn खोज्नु \1s lomu \1d lɵmi \xv ʔuŋʌ sʌ̄ŋ lomu. \xn म दाउरा खोज्छु । \xe I am looking for firewood. \xv ʔok-po dēl-bîm ʦɵʦʦɵ ʣhɛ̂mtɛnʌ loɔ̄mnɛ mʌçpɛ gɵ. \xn हाम्रो गाउँको एउटा बच्‍चा हराएकोले खोज्नुपर्ने छ । \xe A child in our village is lost and we have to search for him. \se lom-si \ps vr \ge search for for oneself \gn आफ्‍नो लागि खोज गर्नु \xv ʔûŋ sʌ̄ŋ loɔ̄msiŋʌ. \xn मेरो लागि दाउरा खोज्‍छु । \xe I collect firewood for myself. \dt 21/Feb/2015 \lx wak \nep वा:न्य \wav vt-wak \a ak \ps vt \ge miss a spot, miss someone when distributing something \gn बिराउनु, भुल्नु \1s wʌgu \xv ʔʌ̄m-ʔɛ dhōːʦer rāːru phettɛlo wâːktɛ. \xn उसले गहुँको बीउ छर्दा बिरायो । \xe When he sowed wheat, he missed a spot. \dt 21/Feb/2015 \lx waŋ \nep वाऽन्य \wav vi-waG \a aŋ \ps vi \ge grow big \gn झाँगिनु \xv sāŋ wâŋtɛ. \xn झार झाँगियो । \xe The grass grew high. \xv bʌr.pipʌl ɦɛpi wāŋpɛ gɵ. \xn वरपीपल निक्‍कै झाँगिएको छ । \xe The pipal tree has grown very tall. \dt 04/Mar/2013 \lx wet \nep वे:न्‍न्य \wav vi-wet \a et \ps vi \ge become entangled \gn अल्झिनु \xv ribʌ-bi ʔʌsɛ̂l westɛnʌ rʌbʌ thiŋʌtʌ. \xn डोरीमा खुट्टा अल्झेर झन्डै लडेँ । \xe My leg got tangled in a rope and I nearly fell down. \sy blɵp \dt 21/Feb/2015 \lx wett \nep वे:न्‍न्य \wav vt-wett \wav vt-wett2 \a ett \ps vt \ge cross over a ridge \gn डाँडा काट्‍नु \1s wettu \xv ʔɛ̂n ni ʔʌ̄m-ʔɛ ʔudhʌ̂m ŋʌ wetkhʌtɛ. \xn अब त उसले डाँडा नै काटी सक्यो । \xe He has passed the ridge by now. \xv bhɵ̂ŋ ʣelo noɔ̄m-ʔɛ ʔudhʌ̂m wettʉ. \xn पाँच बजे घामले डाँडा काट्‍छ । \xe The sun crosses over the horizon at five o'clock. \xv ʦokhe-bi ʣhola wênpɛ gɵ. \xn चोकेमा झोला झुन्डाएको छ । \xe The bag is hanging from the peg. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʔʌʣōː ʔudhʌ̂m wettɛ. \xn उसले अघि नै डाँडा काट्‍यो । \xe He crossed over the ridge earlier today. \dt 21/Feb/2015 \lx went \nep वेइन्य \wav vt-went \wav vt-went2 \a ent \ps vt \ge slice (partway through), slit the throat \gn काट्‍नु \1s wēndu \1d wēːʦi \xv tēr kâːktɛlo kɛ̄rdo-ʔɛ ʔukhʌ̄r wêntɛ. \xn चोया केलाउँदा कर्दोले उसको हात काट्‍यो । \xe He sliced his hand with the knife as he peeled the bamboo. \dt 21/Feb/2015 \lx wer \nep वेर्न्य \wav vt-wer \wav vt-wer2 \a er \ps vt \ge munch, chomp, eat with a crunching sound \gn खानु \1s weru \xv ʔʌ̄m-ʔɛ gipsikolôm dokosipo khabu wêrtɛ. \xn उसले भटमाससँगको मकै खाजा खायो । \xe He crunched the pop-corn and bean snack. \xv bʌ̂i-ʔɛ ghas wêrtɛ. \xn गाईले घाँस खायो । \xe The cow munched grass. \dt 24/Apr/2013 \lx wɛt \nep व्या:न्‍न्य \wav vt-wyat \wav vt-wyat2 \a ɛt \ps vt \ge give birth (humans) \gn जन्माउनु \1s wɛdu \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʔʌmiski ʦɵ wɛ̂ːtɛ. \xn उनले हिजो बच्‍चा जन्माइन् । \xe She gave birth yesterday. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʣaule wɛ̂ːtɛsu. \xn उनले जुम्ल्याह जन्माइन् । \xe She gave birth to twins. \dt 21/Feb/2015 \lx wɛtt \nep व्या:न्‍न्य \wav vt-wyatt \wav vt-wyatt2 \a ɛtt \ps vt \ge chop (with one stroke) \gn काट्‍नु \1s wɛttu \1d wɛʦi \xv ʔuŋʌ ɦîːp wɛttu. \xn म खश्रे मालिङ्‍गो च्‍वाट्टै काट्‍छु । \xe I chop highland bamboo. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ leŋaksi wɛttɛ. \xn उसले केरा चट्टै काट्‍यो । \xe He chopped down the banana tree with one stroke. \dt 21/Feb/2015 \lx wɛn \nep व्याइन्य \a ɛn \ps vi \ge be disappointed (in one's expectations) \gn झुकिनु \1s wɛ̄ːstʌ \1d wɛ̄ːsti \xv pɛp-ʔɛ kitap ʔikʉrʌtʌ mʌ̂mtɛsi, molo ʦɛ̂mɦɵːtɛ. mɛbelo rɛʣɛ wɛ̄ːsmestɛ. \xn बाबाले किताव ल्याइदियो भन्‍ठान्यो, तर बिर्सेछ, र छोरा झुकियो । \xe He thought "Father will bring me book", but his father forgot and he was disappointed. \dt 21/Feb/2015 \lx wɛp \nep व्या:म्‍न्य \wav vt-wyap \wav vt-wyap2 \a ɛp \ps vt \ge scoop \gn उघाउनु \1s wɛbu \1d wɛpi \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ku wɛ̂ːptɛ. \xn उसले पानी उघायो । \xe He scooped water. \dt 21/Feb/2015 \lx wɛp \nep व्या:म्‍न्य \wav vi-wyap \a ɛp \ps vi \ge cry (of animals) \gn कराउनु \xv korʌtʌp wɛ̂ːp. \xn ह्‍याप्सुलो करायो । \xe The wild cat cried. \dt 21/Feb/2015 \lx wɛm \nep व्याम्‍न्य \wav vt-wyam \wav vt-wyam2 \a ɛm \ps vt \sn 1 \ge be pierced (accidentally) \gn बिझ्नु \sn 2 \ge fall into a hole \gn पर्नु \1s wɛmu \1d wɛmi \xv ʔʌmiski ʔuŋʌ ghrʌ̄ŋ wɛ̂mtʌ. \xn हिजो मेरो खुट्टामा काँडा बिझ्यो । \xe Yesterday a thorn pierced my foot. \xv ʔuŋʌ kʌlʌm-bi wɛ̂mkhʌtʌ. \xn म खाल्डोमा परँ । \xe I fell into a hole. \dt 21/Feb/2015 \lx wɛm \nep व्याम्‍न्य \a ɛm \ps vi \ge sleepwalk \gn सपनामा अल्मलिदै हिँड्नु \1s wɛ̄mŋʌ \1d wɛmi \xv ʔûŋ ʔusenɛ wɛ̂mmestʌ. \xn म राती अल्मलिदै हिँडेँ । \xe I sleepwalked at night. \dt 21/Feb/2015 \lx wɛr \nep व्यार्न्य \wav vt-wyar \wav vt-wyar2 \a ɛr \ps vt \ge be bothered by \gn दु:ख मान्‍नु \1s wɛru \1d wɛri \xv ʔuŋʌ ʔʌ̄mpo ʔubrâː muwɛruwʌ. \xn म उसको कुरामा दु:ख मानिन । \xe His words did not bother me. \xv wɛs lʉŋâm, muwɛ̂r ʔêi. \xn मैले ठट्टा गरेको, दु:ख नमान्‍नु है । \xe I am just joking, don't be upset. \dt 23/Feb/2015 \lx wɛl \nep व्याल्न्य \wav vt-wyal \wav vt-wyal2 \a ɛl \ps vt \ge warm \gn तताउनु \1s wɛlu \1d wɛli \xv ʔuŋʌ ku wɛlunʌ sʌ̄rsiŋʌ. \xn पानी तताएर नुहाउँछु । \xe I warm the water and have a bath. \dt 27/Feb/2013 \lx wɵk \nep वो:न्य \wav vt-wok \a ok \ps vt \ge shout at an animal \gn हपार्नु \1s wogu \1d wɵki \xv ʔʌ̄m-ʔɛ sâː wɵ̂ːktɛ. \xn उसले जङ्‍गली जनवार हपार्‍यो । \xe He shouted at the animal. \dt 24/Apr/2013 \lx wɵŋ \nep वोऽन्य \wav vi-woG \wav vi-woG2 \a oŋ \ps vi \ge enter, climb into \gn पस्‍नु \1s wōŋŋʌ \xv ʔʌwɛpo ʔukʌ̄m-bi ʔīn lɛ̂l ʔiwɵ̂ŋtɛ. \xn मेरो बहिनीको घरमा तिमी पहिला पस्यौ । \xe You entered my sister's house first. \xv ʔûŋ sēi-bi ʔīn lɛ̂l ʔiwɵ̂ŋtɛ. \xn मलाई हेर्न तिमी पहिले पस्यौ । \xe You entered first in order to see me. \xv ʔʌ̄m sʌ̄ŋtʉ wɵ̂ŋtɛ. \xn ऊ रूखमा चढ्यो । \xe He climbed into the tree. \dt 24/Apr/2013 \lx wɵn \nep व्वाइन्य \wav vi-won \wav vi-won2 \a on \ps vi \ge fit in \gn अटाउनु \1s woɔ̄iŋʌ \1d wɵ̄ːʦi \xv ʔik tûː koʈha-bi sukpu woɔ̄iki. \xn हामी एउटा कोठामा तिनजना अटाउँछौं । \xe We three all fit into one room. \xv ʣhola-ju ɦebe woɔ̄i? \xn झोलामा कति अटाउँछ? \xe How much room is there in the bag? \dt 21/Feb/2015 \lx wɵnt \nep व्वाइन्य \wav vt-wont \wav vt-wont2 \a ont \ps vt \ge bring in, collect \gn उठाउनु, भित्र्याउनु, हुलाउनु, पसाउनु \1s woɔ̄ndu \1d wɵ̄ːʦi \xv ʔuŋʌ pheçpɛ ʣɛ woɔ̂ntʌ. \xn छरिएको अन्‍न उठाएँ । \xe I collected scattered grains. \xv ʔuŋʌ bʌ̂i-ɦɛm gɵ̄ːthɛ-gojo woɔ̂ntʌnu. \xn मैले गाईहरुलाई गोठभित्र हुलाएँ । \xe I brought the cows into the cowshed. \dt 21/Feb/2015 \lx sA \nep स्योन्य \a a \ps vt \sn 1 \ge pass \gn दिनु \sn 2 \ge issue a greeting \gn ढोग गर्नु \1s sʌŋʌ \1d sɵji \xv mɛ koɔ̄i tɛ̄ː sʉje! \xn त्यो तरकारी यता लेऊ न । \xe Pass me that curry over there. \xv sʉ̂r kɛ̄m-bi daksu sʉtɛ. \xn शुभ विवाहमा ढोग गर्‍यो । \xe He greeted the elders at the wedding ceremony. \dt 21/Feb/2015 \lx sak \nep सा:न्य \wav vt-sak \wav vt-sak2 \a ak \ps vt \ge choose, select \gn छान्‍नु \1s sʌgu \xv bʌ̄ŋpɛ gɵ sʌgu. \xn राम्रो लुगा छान्छु । \xe I choose nice clothes. \dt 21/Feb/2015 \lx saŋ \nep साऽन्य \wav vi-saG \a aŋ2 \ps vi \ge abandon one's family, be irresponsible \gn बिग्रनु, पलापिनु \3s sāŋ \3s sâŋtɛ \xv ʔunûː ɦêŋ mumʌtwɛ mʌnʌ sâŋtɛ. \xn मन जस्तो भएन अनि ऊ पलापियो । \xe Things did not go well and he abandoned his family. \dt 21/Feb/2015 \lx sik \nep सु:न्य \wav vt-sik-string \wav vt-sik-string2 \a ik \ps vt \ge string (beads) \gn उन्‍नु \1s sigu \xv ʔuŋʌ gisla sigu. \xn म पोते उन्छु । \xe I string beads. \dt 19/Jan/2012 \lx sik \nep सु:न्य \wav vt-sik-move \a ik3 \ps vt \ge move onto \gn सर्नु \xv gɵ-bikʌ sēr-ʔɛ ʔisikʌtʌ. \xn लुगाबाट मलाई जुम्रो सर्‍यो । \xe The louse moved from the clothes onto me. \dt 21/Feb/2015 \lx siŋ \nep सुऽन्य \wav vt-siG \wav vt-siG2 \a iŋ \ps vt \ge ask \gn सोध्‍नु \xv ʦɵʦʦɵsu-ʔɛ ʔûː ʣhōŋpɛ ɦʌs sîŋtɛsu. \xn बच्‍चाले जोत्‍ने मान्छेलाई सोधे । \xe The two children asked the ploughman. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʔʌnʌ̄ŋ sîŋtɛ. \xn उसले मेरो नाम सोध्‍यो । \xe He asked me my name. \dt 21/Feb/2015 \lx sit \nep स:न्‍न्य \wav vt-sit-bear \a it \ps vt \ge bear fruit \gn फल्नु \xv sɛu sīːdʉ. \xn स्याउ फल्छ । \xe The apple tree bears fruit. \xv ʔʌʣhɛ̄mnu ghole ʣɛ sîːtɛ. \xn पोहोर साल धेरै अन्‍न फल्यो । \xe Last year a lot of grain was produced. \xv ʔʌʣhɛ̄mnu ʔɛçsʌ ʔʌtêm rɵ̂ː tūŋ sîːtɛ. \xn पोहोर सालको भन्‍दा यसपाली बढी धान फल्यो । \xe Even more rice was produced this year than last year. \dt 21/Feb/2015 \lx sit \nep स:न्‍न्य \wav vt-sit-giveup \wav vt-sit-giveup2 \a it \ps vt \ge leave, give up, abandon \gn छोड्नु \1s sidu \1d siʦi \xv bhrēŋpɛ ɦʌs ʔumêi-ʔɛ sîːtʉtɛ. \xn अल्छेलाई श्रीमतीले छोड्‍यो । \xe The lazy husband was abandoned by his wife. \xv ʔʌ̄m ŋēːstɛnʌ ʦi sîːtɛ. \xn ऊ बिरामी भएर जाँड छोड्यो । \xe He was sick and gave up drinking. \xv sʌ̄lpu-ʔɛ ʔujāŋ sîːtɛ. \xn चराले उसको गुड छाड्यो । \xe The bird abandoned its nest. \dt 15/Jan/2015 \lx sitt \nep स:न्‍न्य \wav vt-sitt \wav vt-sitt-heal \a itt \ps vt \ge heal (by a shaman) \gn झारफुक गर्नु \3s sʌttɛ \xv nokʦho-ʔɛ ʔisistʌ. \xn धामीले मलाई झारफुक गर्‍यो । \xe The shaman healed me. \dt 21/Feb/2015 \lx sitt \nep स:न्‍न्य \wav vt-sitt \wav vt-sitt-cover \a itt \ps vt \ge cover, put on \gn लाइदिनु \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ghrôːt mʌula sʌttɛnu. \xn उसले बाख्राहरुलाई मोहला लाइदियो । \xe He put muzzles on the goats. \dt 21/Feb/2015 \lx sil \ps vi \ge escape from \gn भाग्‍नु \xv phɵ sîltɛnʌ muloɔ̂msi. \xn कुखरा भागेर समातिएन । \xe The chicken escaped and cannot not be caught. \xv bhreʣoɔ̄lpɛ sîltɛnʌ kɛ̄mkʌ ʣhʉktɛ. \xn अल्छे कामदेखि भाग्‍यो । \xe The lazy person shirked work. \dt 23/Feb/2015 \lx silt \ps vt \ge repair \gn मर्मत गर्नु, थप्‍नु \1s sʌ̄ldu \1d sili \xv ʔʌ̄mʔɛ khoɔ̄r sʌ̂ltɛ. \xn उसले बार मर्मत गर्‍यो । \xe He repaired the fence. \xv mʌkʌ̄i mulʌ̄m-lo jāːthʌ rāːru sʌ̄lnɛ mʌttʉ. \xn मकै नपलाएको ठाउँमा पछि बिउँ थप्‍नु पर्छ । \xe When the maize does not sprout (in a particular spot), we must add more seeds to that spot. \dt 23/Feb/2015 \lx sʉ \nep स्युन्य \wav vi-su \a u \ps vi \ge itch \gn चिलाउनु \1s sʉŋʌ \1d sʉji \xv ʔûŋ sʉŋʌ. \gn मलाइ चिलाउँछ । \xe My body itches. \xv mʌʦhêrʔɛ ʔikɛçkinʌ mʌri sʉ. \xn मछेरले टोकेपछि धेरै चिलाउँछ । \xe After we are bitten by a mosquito, it itches a lot. \dt 21/Feb/2015 \lx sukt \nep सु:न्य \wav vt-sukt \wav vt-sukt2 \a ukt \ps vt \ge push into (inanimate objects) \gn घुसार्नु, धकेल्नु \1s suktu \1d sʉki \xv lʌ̄ŋpo kāmra suktu. \xn डोकोको काम्रो लाउँछु । \xe I insert the splint of the basket. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ghʌra mɛkkʌ suktɛ. \xn उसले घारा अलिक उता धकेल्‍यो । \xe He pushed the pole this way from that side. \dt 21/Feb/2015 \lx sʉŋ \nep सुऽन्य \wav vt-suG \wav vt-suG2 \a uŋ \ps vt \ge pick up \gn टिप्‍नु \1s suŋu \1d sʉŋi \xv pɵk-ju ɦʌ̄mpɛ ʣɛ suŋu. \xn भुइँमा खसेको अन्‍न टिप्छु । \xe I pick up the grain that has fallen on the ground. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ dʌrʌmpo ʔubrâː sʉ̂ŋtɛ. \xn उसले साथीको कुरा टिप्यो । \xe He picked up this expression from his friend. \dt 03/Mar/2013 \lx sʉt \nep स:न्‍न्य \a ut \ps vt \ge collect grain by pulling of branch \gn सुर्क्याउनु \1s sudu \1d sʉʦi \xv ʔʌ̄m-ʔɛ bhrɛ̂m pōːlu-bi sʉ̂ːtɛ. \xn उसले फापर थुन्सेमा सुर्क्यायो । \xe He harvested the buckwheat into the basket. \xv nus-ʔɛ rɵ̂ː sʉ̂ːtɛnu. \xn बाँदरले धान सुर्क्यायो । \xe A monkey damaged the rice. \dt 21/Feb/2015 \lx sʉp \nep स:म्‍न्य \wav vt-sup \wav vt-sup2 \a up \ps vt \ge overprune, overpick \gn (आवश्यक भन्दा बढी) टिप्‍नु, काट्‍नु \1s subu \1d sʉpi \xv ʔuŋʌ ŋârbu subutʌ. \xn मैले दुदेलो काटेँ । \xe I overcut the Ficus sarmentosa. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ khɵrsɛ̂i pîː sʉ̂ːptɛ. \xn उसले सबै खोर्सानी टिप्यो । \xe He overpicked the chili peppers. \xv las-ʔɛ ʣɛ pîː sʉ̂ːptɛ. \xn असिनाले बाली क्षति भयो । \xe The hail destroyed the crops. \dt 21/Feb/2015 \lx sʌpt \nep स:म्‍न्य \wav vt-sipt-dry \a ʌpt4 \ps vt-i \ge dry \gn सुक्‍नु \xv lōːnɛm ɦōːtɛ ku sʌptɛ. \xn हिउँदो लाग्यो पानी सुक्यो । \xe The winter came and the water dried up. \dt 21/Feb/2015 \lx sʌpt \nep स:म्‍न्य \wav vt-sipt-small \a ʌpt4 \ps vt-i \ge shrink \gn घट्‍नु \3s sʌptʉ \xv ɦoɔ̄mpɛ mupu sʌptɛ. \xn ढाडिएको पेट घट्‍यो । \xe The bloated belly shrank back down. \dt 21/Feb/2015 \lx sʉm \nep सम्‍न्य \a um \ps vt \ge cheat \gn फसाउनु \1s sumu \1d sʉmi \xv tuju kɛ̄m mʉkilo, dʌrʌm sʌ̄mnɛ munʉ. \xn सँगै काम गर्दा सथीलाई फसाउनु हुँदैन । \xe When working together, it is not good to cheat one's friend. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ khɵle khɛpʦi sēi mumʉwɛ, ʔûŋ ʔisʉmʌtʌ. \xn उसले सबै रकम देखाएन मलाई फसायो । \xe He did not show me all the money and cheated me. \dt 21/Feb/2015 \lx sʌmt \nep सम्‍न्य \wav vt-simt \a ʌmt3 \ps vt \ge become numb (due to lack of circulation) \gn हातखुट्टा आदि झम्झमाउनु \3s sʌ̄mdʉ \xv ʔʌsɛ̂l sʌmkhʌtɛ. \xn मेरो गोडा निदायो । \xe My leg became numb. \xv ʔʌkhʌ̄r sʌmkhʌtʉ. \xn मेरो हात निदाउने हुन्छ । \xe My hand is numb. \dt 21/Feb/2015 \lx sʉr \nep सर्न्य \wav vt-sur \wav vt-sur2 \wav vt-sur3 \a ur \ps vt \ge wash \gn धुनु \1s suru \1d sʉri \xv ʔusūːtʌ ʣɵkîm sas.rus bʌ̄ŋpɛ sʌ̄r-sʌ tʌŋŋʌ ʣɵnɛ mʌttʉ. \xn काँचै खाइने फलफुल राम्ररी धोएर मात्रै खानुपर्छ । \xe When we eat raw food, we have to eat only fruits that we have washed. \xv ʔʌ̄m patel-lʌkʌ ʔɵstɛnʌ sabʌn-ʔɛ ʔukhʌ̄r sʉ̂rtɛ. \xn ऊ चर्पीबाट फर्केपछि साबुनले हात धोयो । \xe When he came back from the toilet, he washed his hands with soap. \dt 21/Feb/2015 \lx sʉrt \wav vt-sur3 \ps vt \ge lie in wait (before attack) \gn चियाउनु \3s sʌ̄rdʉ \xv nɵ̂r-ʔɛ pis sʌ̂rtɛ. \xn बाघले घोराल्‌लाई चियायो । \xe The tiger lay in wait for the ghoral. \se sʌrle \xv bîrmɵ-ʔɛ ʔispɵ sʌ̂rletɛ. \xn बिरालोले मूसालाई चियाउँदै पछ्यायो । \xe The cat chased around after the mouse. \dt 21/Feb/2015 \lx sekt \nep से:न्य \wav vt-sekt \a ekt \ps vt \ge clean (by shaking vertically with a winnowing basket), clear (trail) \gn निफन्‍नु, सफा गर्नु \1s sektu \xv ʔuŋʌ lūːʣʌ sektu. \xn म कोदो निफन्छु । \xe I winnow the millet. \xv ʣɛ lɛttunʌ sektu. \xn अन्‍न निकालेर भूस नीफन्छु । \xe I take out the grains and clean them. \xv ʔʌ̄m-ɦɛm-ʔɛ lɛ̄m sektɛnu. \xn उनीहरुले बाटो सफा गरे । \xe They cleared the trail. \dt 21/Feb/2015 \lx set \nep से:न्‍न्य \wav vt-set \wav vt-set2 \wav vt-set3 \a et \ps vt \ge kill, cause to be drunk, cause to get sick, finish (basket) \gn मार्नु, मात्‍नु, बिट मार्नु \1s sedu \1d seʦo \xv nɵ̂r-ʔɛ bhîr sêːtɛ. \xn बाघले मृग मार्‍यो । \xe The tiger killed the deer. \xv ʔʌ̄m ʦi-ʔɛ musêːtwɛ. \xn उसलाई जाँड्‍ले मातेन । \xe He did not get drunk. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ pōːlu-po koɔ̄m sêːtɛ. \xn उसले थुन्सेको बिट मार्‍यो । \xe He finished the edge of the basket. \xv duk.ʦi-ʔɛ ʔisestʌ. \xn मलाई भीर मौरीको महले मात्यो । \xe I got poisoned by the wild honey. \xv gari-ʔɛ ʔisestʌ. \xn मलाई गाडीले मात्यो । \xe I suffer from motion sickness. \dt 21/Feb/2015 \lx sent \nep सेइन्य \wav vt-sent \a ent \ps vt \ge look \gn हेर्नु \1s sēndu \1d sēːʦi \xv ʔʌ̄mʔɛ bʌ̂i sēndʉ. \xn उसले गाई हेर्छ । \xe He watches the cows. \xv ʔuŋʌ rʉ̂mdel sendu. \xn म शहर हेर्छु । \xe I look at the town. \dt 21/Feb/2015 \lx sel \nep सेल्न्य \wav vt-sel \wav vt-sel2 \wav vt-sel3 \a el \ps vt \ge cut out the bad parts \gn केलाउनु \1s selu \1d seli \xv ʔʌ̄m-ʔɛ khos sêltɛnʌ khîːptɛ. \xn उसले पिँडालु केलाएर पकायो । \xe He cooked the taro after removing the damaged parts. \dt 21/Feb/2015 \lx sɛt \nep स्या:न्‍न्य \wav vi-syat \a ɛt \ps vi \ge be taut \gn कसिनु \3s sɛ̂i \xv ribʌ sɛstɛ. \xn डोरी कसियो । \xe The rope is taut. \dt 21/Feb/2015 \lx sɛtt \nep स्या:न्‍न्य \wav vt-syatt \wav vt-syatt2 \a ɛtt \ps vt \ge tighten \gn कस्‍नु, कसाउनु, साँच्‍नु \1s sɛttu \1d sɛʦi \xv ʔuŋʌ ghas-po kʉ̂r sɛttu. \xn म घाँसको भारी डोरीले कस्छु । \xe I tighten the load of grass. \xv bʌ̂i-ʔɛ ribʌ sɛttɛnʌ phrôːnɛ mudeswɛ. \xn गाईले डोरी कसाएर फुकाल्न सकिएन । \xe The cow tightened the rope and it is impossible to untie. \xv ʔʌmɛ̂m pɛp-ʔɛ ʔilʉstâm brâː ʔʌnûː-bi sɛttuŋtʌ. \xn आमा बुबाले भनेको कुरा मनमा साँची राखेँ । \xe I kept in mind my parents' words. \dt 21/Feb/2015 \lx sɛm \nep स्याम्‍न्य \wav vt-syam \wav vt-syam2 \a ɛm \ps vt \ge cover (in a warm place) \gn गुम्स्याउनु \1s sɛmu \1d sɛmi \xv ʔuŋʌ leŋaksi sɛ̂mtʌ. \xn मैले केरा गुम्स्याएँ । \xe I covered the banana. \xv ʔik-ʔɛ khos khʌpkilo sɛ̄mnɛ mʌttʉ. \xn हामिले पिँडालु पकाउदा छोप्‍नुपर्छ । \xe When we cook yam, we have to cover it. \dt 21/Feb/2015 \lx sɛrt \nep स्यार्न्य \wav vt-syar \a ɛr \ps vt \ge simmer \gn स्यार्र गरेको आवाज, सुक्‍नु \3s sɛ̄rdʉ \xv ku sɛ̂rtɛ. \xn पानी स्यार्र गर्‍यो । \xe The water simmered. \xv jûːkɛ̄ːp sɛ̂rtɛ. \xn भात पकाउन बसालिएको पानी उम्‍लेर स्यार्र गर्‍यो । \xe The pot simmered. \xv ʔʌmiski ʔusominɛ dhâm sɛ̂rtɛ. \xn हिजोबेलुकि आकाश सुसायो । \xe There was a humming sound in the sky yesterday evening. \dt 21/Feb/2015 \lx sɵ \nep स्योन्य \wav vi-so \a o \ps vi \ge wear out (of rope) \gn भुवा आउनु \xv ribʌ sōːtɛnʌ bʌ̂i poɔ̂nnɛ muʣhēŋ. \xn डोरीको भुवा आएर गाईलाई बाँध्न थेग्दैन । \xe Since the rope is worn out, it cannot be used to tie up a cow. \dt 21/Feb/2015 \lx sɵk \nep सो:न्य \wav vt-sok \wav vt-sok-winnow \a ok \ps vt \ge pound grain to remove husk \gn कुट्‍नु \1s sogu \xv ʔuŋʌ ʣɛ sogutʌ. \xn मैले अन्‍न कुटेँ । \xe I pounded the grains. \dt 21/Feb/2015 \lx sɵk \nep सो:न्य \wav vt-sok \wav vt-sok-cut \a ɵk \ps vt \ge cut the top branches \gn छास्‍नु \1s sogu \1d sɵki \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ŋârbu sɵ̂ːktɛ. \xn उसले दुदिलो छास्यो । \xe He cut the top branches of the Ficus sarmentosa. \dt 27/Feb/2013 \lx sɵk \nep सो:न्य \a ok \ps vi \ge become thin, lose weight \gn दुब्लो हुनु \1s sɵkʌtʌ \1d sɵkiti \xv ʔʌ̄m ŋestɛlo pîː sɵktɛ. \xn ऊ बिरामी हुँदा धेरै दुब्लो भयो । \xe He became sick and lost a lot of weight suddenly. \dt 21/Feb/2015 \lx sɵŋ \nep सोऽन्य \wav vi-soG \a ɵŋ \ps vi \ge be long \gn लामो हुनु \xv ʔudhōːsʌm mʌri sōŋ. \xn उसको कपाल लामो छ । \xe His hair is very long. \xv bâŋpɵ-ɦɛmpo ʔunbrâː mʌri sɵ̂ŋtɛ. \xn कल्‍लेहरुको कुरा धेरै लामो भयो । \xe The matchmakers' discussion was very long. \dt 24/Apr/2013 \lx sɵŋt \nep सोऽन्य \wav vt-soGt \wav vt-soGt2 \a ɵŋt \ps vt \ge pack down the ground around a pole \gn कस्‍नु, खाद्‍नु \1d sōndu \1d sɵŋi \xv ʔok-ʔɛ thām sōŋtʌkʌ. \xn हामीले थाम कस्यौं । \xe We packed down the ground around the pole. \dt 21/Feb/2015 \lx sɵt \nep स्वा:न्‍न्य \wav vt-sot \wav vt-sot2 \a ot \ps vi \ge lose (in a game) \gn हार्नु \1s soɔ̂iŋʌ \xv phuʈbʌl khēl-bi ʔʌ̄m-ɦɛm sɵstɛnu. \xn फुट्बल खेलमा उनीहरु हारे । \xe They lost at football. \dt 27/Feb/2013 \lx sɵtt \nep स्वा:न्‍न्य \wav vt-sott \wav vt-sott2 \wav vt-sott3 \a ott \ps vt \ge greet, pass to someone \gn ढोग्‍नु, दिनु, ढोग गर्नु, लोपार्नु, पुर्‍याइदिनु \1s soɔttu \1d sɵʦi \xv ʔuŋʌ mɛ̂m-pɛp-su daksu soɔttusu. \xn म आमाबुबालाई ढोग्छु । \xe I greet my parents. \xv ʔʌʦɵʔɛ daksu ʔisɵstʌ. \xn मेरो छोराले मलाई ढोग्‍यो । \xe My son greeted me. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ thaŋra bektɛlo ʔuŋʌ mʌkʌ̄i ʣhuta soɔttʌ. \xn उसले थाङ्‍ग्रो लाउँदा मैले मकै झुता दिएँ । \xe While he was piling corn on the storage frame, I passed him the bundles of cobs. \xv ʔʌ̄m pʌtei mumʉwɛnʌ ghogʌ soɔttɛ (lɛ̂ː soɔttɛ). \xn उसले नपत्याएर लोप्पा ख्‍वायो । \xe He did not believe him and made a gesture of insult. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ gɵ̄ːthɛ-bi pɛp loɔ̄mʣʌ soɔtpɛtɛ. \xn उसले गोठमा बुबालाई सामल पुर्‍याइदियो । \xe He took food to the cowshed for his father. \dt 21/Feb/2015 \lx sɵnt \nep स्वाइन्य \wav vt-sont \wav vt-sont2 \a ont \ps vt \ge reduce \gn घटाउनु \1s soɔ̄ndu \1d sɵ̄ːʦi \xv ʔuŋʌ saman-po ʔuthʌ̄ŋ soɔ̄ndu. \xn मैले सामानको मोल घटाउँछु । \xe I will reduce the price of the goods. \xv mi dhuma ghrɛ-ɦēːlo, sʌ̄ŋ soɔ̄inɛ mʌttʉ. \xn आगो धेरै बल्‍दा दाउरा ओझाउनु पर्छ । \xe When the fire burns too strong, we have to pull out the wood. \dt 21/Feb/2015 \lx sɵp \nep स्वा:म्‍न्य \wav vi-sop-full \a op \ps vi \ge be full \gn अघाउनु \1s sɵpʌtʌ \1d sɵpiti \xv jûː-ʔɛ sɵpʌtʌ. \xn भातले अघाएँ । \xe I got full from the rice. \dt 28/Feb/2013 \lx sɵp \nep स्वा:म्‍न्य (उय) \wav vt-sop-peel \a op \ps vt \ge file down (in order to make smooth), soothe \gn धार मार्नु, रिझाउनु \1s sobu \1d sɵpi \xv ʔʌpɛp-ʔɛ tēr-po ʔujʌ sɵ̂ːptɛ. \xn बाबाले चोयाको धारिलो धार मार्‍यो। \xe My father filed the bamboo. \xv jôː-ʔɛ lūŋ-po ʔujʌ soɔptʉ. \xn नदीले ढुङ्‍गाको धार मार्छ । \xe The river smoothes the edges of the stones. \xv ʔʌ̄m ʦʌkpɛ ɦʌs mu, molo ʔujʌ soɔ̂mnɛ mʌttʉ. \xn ऊ जान्‍ने हुनुहुन्छ, तर रिझाउनु पर्छ । \xe He is a knowledgeable person, but we have to treat him well. \dt 21/Feb/2015 \lx sɵp \nep स्वा:म्‍न्य \wav vt-sop-follow \a op3 \ps vt \sn 1 \ge run along, flow along a surface (water) \gn कुनै वस्तुको माध्यमबाट पानी या तरल पदार्थ बहनु \sn 2 \ge follow \gn पछ्याउनु \xv tâl-lʌkʌ wɵ sɵ̂ːptɛnʌ kʌ̄m ʣhistɛ. \xn घरको तलोबाट पानी बगेर घर भिज्यो । \xe The rain leaked down from upstairs and the house got wet. \xv ghrôːt-ʔɛ ʔukhoɔ̂m.lʌ sɵ̂ːpkhʌtɛ. \xn बाख्राले खोल्सि पछ्यायो । \xe The goat followed the gorge. \dt 21/Feb/2015 \lx sɵpt \nep स्वा:म्‍न्य \wav vt-sopt \wav vt-sopt2 \wav vt-sopt-wash \a opt \ps vt \ge wash \gn धुनु \1s soɔptu \1d sɵpi \xv ʔuŋʌ gɵ soɔptʌ. \xn मैले लुगा धुएँ । \xe I washed the clothes. \xv ʔʌnʌ̄m pʉjʉʔɛ gɵ soɔpthertɛnu. \xn उहिले खरानीले लुगा धुन्थे । \xe Long ago, people used to wash their clothes with ash. \dt 21/Feb/2015 \lx sɵpt \nep स्वा:म्‍न्य \wav vt-sopt \wav vt-sopt2 \wav vt-sopt-beat \a opt \ps vt \ge beat \gn जोड्‌ले पिट्‍नु \1s soɔptu \1d sɵpi \xv ʔûː ʣhōŋpɛ-ʔɛ gorusu mʌri soɔptɛsu. \xn हलीले गोरुलाई जोड्‌ले पिट्‍यो । \xe The ploughman beat his two oxen very hard. \dt 21/Feb/2015 \lx sɵr \nep स्वार्न्य \wav vi-sor \a or \ps vi \ge be many \gn धेरै हुनु \xv ʔɛnɛ̄ː-mîm riʦhepaʦhe-bi soɔ̄rpɛ dʌ̄mtiki. \xn अस्तिको कार्यक्रममा धेरै जना भेट भयौं । \xe We met a lot of people in the meeting a few days ago. \xv ʔʌ̄m ʔunûː soɔ̄rpɛ mu-mîm-ʔɛ khɵle ʔimʌ̄mki. \xn ऊ मनकारी भएकोले हामी सबैलाई सम्झन्छ । \xe He is generous and thinks of us all. \xv ʔʌ̄mpo ʔubhēnde ɦɛpi soɔ̄rnu. \xn उसको भेडा धेरै छन् । \xe He has a lot of sheep. \dt 21/Feb/2015 \lx sɵl \ps vi \ps vt \ge slide down \gn सुल्किनु \xv ghʌra sɵ̂ltɛ. \xn घारो सुल्कियो । \xe The pole slid down. \se sɵl (brâː) \xv sʉ̂r kɛ̄m-po dhʌran kôn bela-bi bâŋpɵ-ʔɛ brâː soɔ̄lnɛ mʌttʉ. \xn शुभ विवाहको धरान काट्नेबेला कलियोले पुर्खाहरुलाई कुरा सुम्पनु पर्छ । \xe When the priest finalizes the wedding, the matchmakers relate stories about the couple. \se sɵl (wɵ) \xv kʌralo khēndo-ʔɛ wɵ sɵ̄ːlʉ \xn भिरालो छानाले पानी तर्कन्छ । \xe The sloped roof drains the water. \se sɵl (ʦɵ) \xv ʔʌ̄m-po ʔuʦɵ sɵ̂ltɛ. \xn उनको बच्‍चा खेरा गयो । \xe She had a miscarriage. \dt 21/Feb/2015 \lx ɦak \nep हा:न्य \wav vt-hak \a ak \ps vt \ge open \gn खोल्नु, उघार्नु \1s ɦʌgu \xv bʌkʌs ɦʌgu. \xn बाकस खोल्छु । \xe I open the box. \xv ʔʌ̄mʔɛ laskʌ ɦâːktɛ. \xn उसले ढोका उघार्‍यो । \xe He opened the door. \dt 21/Feb/2015 \lx ɦaŋ \nep हाऽन्य \wav vi-haG \wav vt-haG \a aŋ \ps vi \ge be pungent \gn कोक्याउनु \4s ɦāŋ \ps vt \ge cause an itch \gn चिलाउनु \xv khos bhʌ̄ŋte mubhāŋkikho ɦāŋ. \xn राम्ररी नपाकेको पिँडालु कोक्याउँछ । \xe If we do not cook taro properly, it tastes pungent. \xv khɛ̂ːprʌ ɦāŋ. \xn बाँको कोक्याउँछ । \xe Wild taro is pungent. \xv jāːsu mʌr-ʔɛ ʔiɦāŋki. \xn चिलाउनेले चिलाउँछ । \xe The chilaune (Schima wallichii) causes an itch. \xv ʣʌptʌ-ʔɛ ʔiɦāŋki. \xn काउसोले चिलाउँछ । \xe The kauso caterpillar causes an itch. \dt 21/Feb/2015 \lx ɦaŋt \nep हाऽन्य \wav vt-haGt \wav vt-haGt2 \a aŋt \ps vt-i \ge feel frustrated, feel dissatisfied \gn इत्रिनु, ठुस्किनु \1s ʔiɦāŋŋʌ \1d ʔiɦʌŋi \4s ɦāndʉ \xv ʔupɛp-ʔɛ ʦēmdo mubiwɛ̂m-kʌ ʦɵʦʦɵ ɦânkhʌtɛ. \xn बाबले खेलाउन नदिएकोले बच्‍चा ठुस्कियो । \xe The child felt frustrated, as his father did not give him his toy. \dt 21/Feb/2015 \lx ɦi \nep हिन्य \wav vt-hi \wav vt-hi2 \a i \ps vt \ge cut, file \gn खुर्क्याउनु \1s ɦiŋʌ \1d ɦiji \xv ʔʌ̄m-ʔɛ surti ɦitɛ. \xn उसले सुर्ती खुर्क्यायो । \xe He cut the tobacco. \xv ʔuŋʌ tēr-po ʔumʌs ɦîŋtʌ. \xn मैले बाँसको आँख्ला खुर्क्याएँ । \xe I shaved down the rings on the bamboo. \xv jâm-ʔɛ ʔusesmɵ ʣetnulo theprip-po ɦibʉnɛm ɦinɛ mʌttʉ. \xn झाँक्रीले गुरु पूजा गर्दा तितेमालिङ्‍गोको फुर्के बनाउनुपर्छ । \xe When the shaman worships his master, he has to make a bamboo staff with fluffy bamboo shavings on one end. \dt 21/Feb/2015 \lx ɦikt \ps vt \ge turn toward \gn फर्काउनु, घुमाउनु \1s ɦʌktu \1d ɦʉki \xv ʔuŋʌ ʔʌmukde noɔ̄mkhuŋ-thʌ ɦʌktu. \xn मेरो बिछ्यौना पूर्वतिर फर्काउँछु । \xe I turn my bed towards the east. \dt 22/Feb/2015 \lx ɦip \nep ह:म्‍न्य \wav vt-hip \wav vt-hip2 \a ip \ps vt \ge cut with a swiping motion \gn काट्‍नु, फाड्नु \1s ɦibu \xv ʔuŋʌ lūːʣʌ-po nʌ̂l ɦibutʌ. \xn मैले कोदोको नल काटेँ । \xe I cut the millet stalks. \xv kɵs-ʔɛ dokosi mʌri ɦîːptɛ. \xn दुम्सीले मकै धेरै फाँड्यो । \xe The porcupine gnawed down many corn stalks. \xv khʉdʉwɛ-ʔɛ bʌ̂ipo ʔusɛ̂l ɦîːptɛ \xn गोहोरोले गाईको खुट्टा काटीदियो । \xe The big lizard cut off the cow's feet (by whipping with its tail). \dt 21/Feb/2015 \lx ɦipt \nep ह:म्‍न्य \wav vt-hipt \wav vt-hipt2 \a ipt \ps vt \sn 1 \ge hide, cover \gn ढाक्‍नु \sn 2 \ge sift with a winnowing basket \gn निफन्‍नु \1s ɦʌptu \1d ɦipi \xv ʔuŋʌ ʦɵʦʦɵ-po kokro borki-ʔɛ ɦʌptu. \xn म बच्चाको कोक्रोलाई बर्कोले ढाक्छु । \xe I covered the child's cradle with a blanket. \xv ʔuŋʌ mʌkʌisɵ̂r ɦʌptu. \xn म च्याँख्ला निफन्छु । \xe I sifted the corn. \dt 22/Feb/2015 \lx ɦipt \ps vt-i \ge choke \gn खाना सर्किनु \1s ʔiɦipʌtʌ \xv phuko khâːphʌl ʣʉtɛlo ɦʌpkhʌtɛ. \xn निस्ता सातु खाँदा सर्क्यो । \xe When he ate roasted flour without drinking, he choked. \dt 22/Feb/2015 \lx ɦipt \ps vt-i \ge come together by happy coincidence \gn जुर्नु \1s ʔiɦipʌtʌ \xv ʔʌ̄m-po ʔusʉ̂r bʌ̄ŋpɛ kʌ̄m-bi ɦʌptɛ. \xn उसको कर्म राम्रो घरमा जुर्‍यो । \xe She happened into a good home by marriage. \xv khɛ̂l sabdakos-po lagi kɛ̄m mʉnɛ ʔik ʔiɦʌptiki. \xn खालिङ शब्दकोष कामको लागि हामीलाई जुरायो । \xe We came together by happy coincidence to work on a Khaling dictionary. \dt 22/Feb/2015 \lx ɦil \nep हल्न्य \wav vt-hil \wav vt-hil2 \a il \ps vt \ge knead, roll, mash \gn धुल्याउनु \1s ɦilu \1d ɦili \xv ʔuŋʌ ki ɦilutʌnʌ dal mûŋtʌ. \xn आलु धुल्याएर दाल बनाएँ । \xe I mashed the potatoes and made dal. \xv ghrēːnʌ khʌpkilo phirke-ʔɛ ɦʌ̄lnɛ mʌttʉ. \xn सिस्‍नु पकाउँदा फिर्केले फिर्ख्‍याउनु पर्छ । \xe When we cook nettle, we have to beat it with a whisk. \xv rɵ̂ː jâː mʉkilo date-ʔɛ ɦilo ɦʌ̄lnɛ mʌttʉ. \xn धान रोप्‍दा दाँती लाउनुपर्छ । \xe When we plant rice, we have to turn up the soil. \dt 21/Feb/2015 \lx ɦʉk \nep हु:न्य \wav vt-huk \a uk \ps vt \ge churn \gn मथ्‍नु, हल्‍लाउनु \1s ɦugu \1d ɦʉki \xv ʔuŋʌ mʌ̄i ɦugu. \xn म मही मथ्छु । \xe I churn the butter-milk. \dt 15/Jan/2015 \lx ɦʉk \nep हु:न्य \a uk \ps vi \ge bark \gn भुक्‍नु \xv khlêːp ɦʉktɛ. \xn कुकुर भुक्यो । \xe The dog barked. \dt 20/Jan/2012 \lx ɦʉŋ \nep हुऽन्य \wav vt-huG \wav vt-huG2 \a ʉŋ \ps vt \sn 1 \ge wait for \gn पर्खनु \sn 2 \ge protect, mind \gn रुँग्‍नु \1s ɦuŋu \1d ɦʉŋi \xv ʔuŋʌ ʔin ɦūːnɛ. \xn म तिमिलाई पर्खिन्छु। \xe I will wait for you. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ dokosi ʣɵ̂ːk-bi ɦɵpɛ nus ɦʉ̂ŋthertɛ. \xn उसले मकै खाना आउने बाँदरलाई रुङ्‍थे । \xe He waited for the monkeys coming for the crops. \xv ʔûŋ wɛtɛ̄ː piŋʌ, ʔudhʌ̂m-bʉju-kʌ ɦʉŋʌje. \xn म बिस्तरै आउँछु डाँढदेखि पर्खिनुहोस । \xe I will come slowly, wait for me on the other side of the ridge. \dt 21/Feb/2015 \lx ɦʉt \nep ह:न्‍न्य \wav vi-hut \a ut \ps vi \ge burn \gn डढ्नु \xv rʉk-ʔɛ thūːnɛm ɦʉstɛ. \xn डढेलोले जङ्‍गल डढ्‍यो । \xe The bush fire burnt the forest. \xv ʔʌkhʌ̄r-bi mi-ʔɛ ɦʉstɛ. \xn आगोले मेरो हात पोल्यो । \xe My hand was burnt in the fire. \dt 21/Feb/2015 \lx ɦʉtt \nep ह:न्‍न्य \wav vt-hutt \wav vt-hutt2 \a utt \ps vt \sn 1 \ge burn \gn पोल्नु \sn 2 \ge reveal who is responsible \gn पोल लगाउनु \1s ɦʌttu \1d ɦʉʦi \xv ʔʌ̄m-ʔɛ sʌ̄ŋ ɦʌttɛ. \xn उसले दाउरा पोल्यो । \xe He burned firewood. \xv ʔuŋʌ sɵ ɦʌttu. \xn म मासु पोल्छु । \xe I burned the meat. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ woŋâm khespɵ ɦʌttɛnunʌ pulis loɔ̂p-bi ɦōːtnu. \xn उसले पोल लगाएपछि अरु चोरलाई पक्रन प्रहरी आए । \xe He revealed (the identity of) the other thieves and the police came to catch them. \dt 15/Jan/2015 \lx ɦʉm \nep हम्‍न्य \wav vt-hum \a um \ps vi \ge fall \gn खस्‍नु \ps vt \ge make fall \gn खसाउनु \1s ɦumu \1d ɦʉmi \xv jɛŋʌjas dʌ̂mtɛnʌ pɵk-ju ɦʉ̂mtɛ. \xn आरु पाकेर भुइँमा खस्‍यो । \xe The peach ripened and fell to the ground. \dt 21/Feb/2015 \lx ɦʉr \nep हर्न्य \wav vt-hur \wav vt-hur2 \a ur \ps vt \ge wash (head/hair) \gn नुहाउनु \xv ʔuŋʌ ʔʌnɵ̂l ʔʌdhōŋ ɦurutʌ. \xn आज मैले टाउको नुहाएँ । \xe I washed my head today. \xv ʔumɛ̂m-ʔɛ ʦɵʦʦɵ ɦʉ̂rtɛ. \xn आमाले बच्‍चालाई नुहाइदियो । \xe The mother washed her child's hair. \se ɦʉr-si \ps vr \ge wash one's hair \gn केश नुहाउनु \xv noɔ̄m nʉlo ɦʌ̄rsinɛ mʌttʉ. \xn घाम लाग्‍दा नुहाउनु पर्छ । \xe We have to wash our hair when it is sunny. \dt 21/Feb/2015 \lx ɦʉrt \nep हर्न्य \wav vt-hurt \wav vt-hurt2 \a ʉrt \ps vt \sn 1 \ge fan (fire) \gn फुक्‍नु, बता स्याउनु \sn 2 \ge cause to strengthen (by adding yeast to alcohol) \gn कडा बनाउनु \xv ʣhūŋ-ʔɛ mi ɦʌ̂rtɛ. \xn हावाले आगो फुक्यो । \xe The wind fanned the fire. \xv ʔīːʦi-ʔɛ mi ɦʉri. \xn हामीले आगो बता स्याउँछौं । \xe We fan the fire. \xv ʔudiʦʦhɛ mi-ʔɛ ʦuloluŋ ɦʌ̄rdʉlo kʌ̄m-bi ʦhɛ̂l ɦɵnu. \xn बिहानी चुलोतिर आगो भुर्भुराउँदा पाहुना आउछ भन्‍ने किम्बदन्ति छ । \xe If the fire blows onto the hearthstone in the morning, guests will come. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʦi khīːbʉlo lʌ̄ŋkhi-ʔɛ ɦʌ̄rdʉ. \xn उसले छ्याङ पकाउदा मर्चा लगाउँछ । \xe When he prepares beer, he adds yeast. \xv ʔuŋʌ lʌ̄ŋkhi-ʔɛ ʦi ɦʌ̂rtʌnʌ lʉpɛ mûŋtʌ \xn मैले मर्चा थपेर कडा बनाएँ । \xe I added yeast to the beer, and made it strong. \se ɦʉrt-si \wav vr-hurt-si \wav vr-hurt-si2 \ps vr \sn 1 \ge fan oneself \gn पङ्‌खा चलाउनु \sn 2 \ge become strong \gn कडा हुनु \xv lʌ̄ŋkhi ɦʌ̄rtɛsinʌ ʦi ʦokpɛ lōːtɛ. \xn मर्चा हालेपछि जाँड कडा भयो । \xe After the yeast ferments, the beer becomes strong. \xv gʌrʌm-ʔɛ ʔimʌçkilo pʌŋkha-ʔɛ ɦʌ̄rsinɛ mʌttʉ. \xn गर्मी लाग्‍दा पङ्‌खा चलाउनुपर्छ । \xe When we feel hot in the summer, we must fan ourselves. \dt 21/Feb/2015 \lx ɦek \nep हे:न्य \wav vt-hek \wav vt-hek2 \a ek \ps vt \ge harvest (just the grain, not the stalk) \gn टिप्‍नु \1s ɦegu \1d ɦeki \xv ʔuŋʌ lūːʣʌ ɦegu. \xn म कोदो टिप्छु । \xe I harvest the millet. \dt 21/Feb/2015 \lx ɦekt \nep हे:न्य \wav vt-hekt \a ekt \ps vt \ge wear (on the shoulder) \gn भिर्नु \1s ɦektu \1d ɦeki \xv ʔʌ̄m-ʔɛ sambule ɦekdetɛnʌ mɵ̂l khoɔ̄m-bi khɵstɛ. \xn उसले झोला भिरेर गोष्टिमा गयो । \xe Wearing a bag on his shoulder he went to the conference. \xv sambule ʣhola ɦêndenpɛ, darʣiliŋ khoɔ̂nnɛ ʣêndenpɛ. \xn साम्बुले झोला भिरेको, दार्जिलिङ जान बोलेको । \xe Carrying a bag, speaking of going to Darjeeling. (excerpt from a song) \dt 21/Feb/2015 \lx ɦet \nep हे:न्‍न्य \a et \ps vi \ge be sharp \gn लाग्‍ने हुनु \xv ʔʌ̄m mʌri ɦestɛ. \xn ऊ धेरै सप्रियो । \xe He is really hardworking. \xv tɛ betho ɦeçpɛ gɵ. \xn यो खुकुरी लाग्‍ने छ । \xe This khukuri is sharp. \lx ɦent \nep हेइन्य \a ent \ps vt-i \ge boil down \gn उम्‍लेर सुक्‍नु \xv bhlʌçtôŋ gɵpɛ ku ɦêntɛ. \xn पानी उम्‍लेर सुक्यो । \xe The boiling water boiled down. \dt 21/Feb/2015 \lx ɦept \nep हे:म्‍न्य \wav vt-hept \a ept \ps vt \ge hug \gn अङ्‍गालो हाल्नु \1s ɦeptu \1d ɦepi \xv ʔuŋʌ ʔʌdʌrʌm ɦeptu. \xn म साथीलाई अङ्‍गालो हाल्छु । \xe I hug my friend. \dt 28/Feb/2013 \lx ɦem \nep हेम्‍न्य \wav vt-hem \a em \ps vt \ge cross over a ridge \gn डाँडा काट्‍नु \1s ɦemu \1d ɦemi \xv ʔudhʌ̂m ɦêmtʌ. \xn मैले डाँडा काटेँ । \xe I crossed the ridge. \cf wett \dt 21/Feb/2015 \lx ɦer \nep हेर्न्य \wav vt-her \a er \ps vt \ge make a slight cut, slice (with a sharp blade, piece of paper or the leaves of some plants) \gn काट्‍नु, सेर्नु \xv dhosnɛ̂r-ʔɛ ʔiɦerʌtʌ. \xn हरकटाले मलाई काट्‍यो । \xe I was cut by the grass. \se ɦer (kôŋ) \ge roll down spinning, spin down (mostly flat object) \gn गुडाउनु \xv ʔuŋʌ phrisbi kôŋ ɦerutʌ. \xn मैले फ्रिस्बी गुडाइ पठाइँ । \xe I spun the frisbee. \dt 26/Mar/2012 \lx ɦel \nep हेल्न्य \a el \ps vt \ge divert water \gn पानी हेल्नु \1s ɦelu \1d ɦeli \xv ŋɵ seçpɛʔɛ ɦêlku ɦêltɛ. \xn माछा मानेले दुवाली छेक्‍यो । \xe The fisherman diverted the water to catch fish. \xv ʔuŋʌ ʔʌbhēŋsi-thʌ ku ɦelutʌ. \xn मैले मेरो खेततर्फ पानी हेलेँ । \xe I diverted water to my field. \dt 21/Feb/2015 \lx ɦɛtt \ps vt-i \ge die \gn मर्नु \xv bîrmɵ ɦɛttɛ. \xn बिरालो मर्‍यो । \xe The cat died. \dt 21/Feb/2015 \lx ɦɛnt \nep ह्‍याइन्य \a ɛnt \ps vt \ge make an attempt \gn झम्टिनु, प्रयत्‍न गर्नु \1s ɦɛ̄ndu \xv nɵ̂r-ʔɛ ghrôːt ɦɛ̂ntɛ, molo kɵnɛ muʦɛ̂ːpwɛ. \xn बाघले बाख्रालाई झम्ट्‍यो, तर खाना सकेन । \xe The tiger tried to kill the goat, but could not eat it. \xv nokʦho-ʔɛ râː-khep ɦɛ̂ntɛnʌ, rîː-khep-bi khʌ̄rko wɛttɛ. \xn धामीले ६ पटक झम्टेर सातौं पटकमा खर्को काट्‍यो । \xe The shaman made six attempts at cutting the kharko and cut it the seventh time. \se ɦɛnt-si \wav vr-hyan-si \ps vr \xv disɛ̂ː dhōːʦer ɦêːk-bi ɦɛ̂isiŋʌ. \xn भोलि गहुँ टिप्‍न जान आँटेको । \xe I am thinking of harvesting wheat tomorrow. \dt 21/Feb/2015 \lx ɦɛpt \nep ह्‍या:म्‍न्य \a ɛpt \ps vt \ge get stuck \gn अल्झिनु \xv ʔûŋpo ʔʌʣhola laskʌ-bi ɦɛptɛ. \xn मेरो झोला ढोकामा अल्झियो । \xe My bag got caught in the door. \xv ʔûː ʣhōŋkilo ʦalo lūŋ-bi khekheksu ɦɛptʉ. \xn खेत जोद्‍दा कहिलेकाही ढुङ्‍गामा हलो अड्‌किन्छ । \xe The plough gets stuck on stones when we plough fields. \dt 21/Feb/2015 \lx ɦɛm \nep ह्‍याम्‍न्य \wav vt-hyam \wav vt-hyam2 \a ɛm \ps vt \sn 1 \ge dry in the sun \gn सुकाउनु \sn 2 \ge spread \gn फिजाउनु \1s ɦɛmu \1d ɦɛmi \xv ʔuŋʌ lūːʣʌ ɦɛ̂mtʌ. \xn मैले कोदो सुकाएँ । \xe I dried the millet. \xv ʔʌ̄m-ɦɛm-ʔɛ khɛ̂i mʉnɛpo lagi khɵrsɛ̂i ɦɛ̂mtɛnu. \xn उनीहरुले बेच्नकोलागि खोर्सानी सुकाए । \xe They dried chili peppers in order to sell them. \xv ʔīːʦi-ʔɛ ʔis-sɛ̂l ɦɛmiti. \xn हामीले टाँग फाड्यौं । \xe We spread our legs. \xv maruni ʦhoɔ̄mpɛ-ʔɛ khɛp.ʦi phinɛ-po ʔumʌn.ʣe ɦɛ̂mtɛ. \xn मारुनी नर्तकीले पैसा माग्नलाई मजेत्रो फिजाए । \xe The maruni dancer spread his towel to beg for money. \xv gɵ soɔptʌnʌ ɦɛmutʌ. \xn \xe I washed my clothes and spread them in the sun to dry. \dt 21/Feb/2015 \lx ɦɛm \ps vi \3s ɦɛ̄m \ge be light \gn हलुको हुनु \xv ʔʌʣhola ɦɛ̂mtɛ. \xn झोला हलुका भयो । \xe My bag became lighter. \dt 21/Feb/2015 \lx ɦɛl \ps vt \ge toy with one's prey \gn खेलाउनु \xv bîrmɵ-ʔɛ ʔispɵ lɵ̄ːbʉnʌ kɵnɛkʌ lɛ̂l ɦɛ̄ːlʉ. \xn बिरालोले मूसालाई समातेपछि खानुभन्दा पहिला खेलाउँछ । \xe After the cat catches the mouse, it toys with it before eating it. \dt 22/Feb/2015 \lx ɦɛl \ps vt-i \1s ɦɛ̄ːlʉ \ge turn brown (from lack of nutrition) \gn पहेलिनु \xv wɵ mujāːwɛnʌ mʌkʌi ɦɛ̂ltɛ. \xn पानी नपरेकोले मकै पहेलियो \xe Because it didn't rain, the maize plant turned brown. \dt 22/Feb/2015 \lx ɦɵ \nep ह्‍योन्य \wav vi-ho \a o \ps vi \ge come \gn आउनु \1s ɦɵŋʌ \1d ɦɵji \se2 ɦɵ̂nkhōːnɛ \wav vi-ho-khoG \ge arrive (from below) \gn तलबाट आइपुग्‍नु \xv ʔīn ʔʌmiski ʔiɦɵkhɵ̂ŋtɛ. \xn तिमी हिजो आईपुग्यौ । \xe You arrived yesterday. \xv ʔʌ̄m ʔʌmiski ɦōːtɛ. \xn ऊ हिजो आयो । \xe He arrived yesterday. \se2 ɦɵ̂nlɵnɛ \wav vi-ho-lo \ge arrive (from anywhere) \gn जहाँसुकैबाट आईपुग्‍नु \1s ɦɵ̂ŋlɵŋʌtʌ \1d ɦɵ̂ilɵji \se2 ɦɵ̂npinɛ \wav vi-ho-pi \ge arrive (from same level) \gn परबाट आईपुग्‍नु \1s ɦɵ̂ŋpiŋʌtʌ \1d ɦɵ̂ipîiti \se2 ɦɵ̂ntɛnɛ \wav vi-ho-tya \ge arrive (from above) \gn माथिबाट आईपुग्‍नु \1s ɦɵ̂ŋtɛstʌ \3s ɦɵ̂itɛsti \se2 ɦɵ̂npɛnɛ \ge reach \gn त्यहाँ पुग्‍नु \1s ɦɵ̂ŋpɛŋʌ \1d ɦɵ̂ipɛʦi \dt 21/Feb/2015 \lx ɦɵk \nep हो:न्य \wav vi-hok \a ok \ps vi \ge peel off \gn उप्किनु \3s ɦɵktɛ \ps vt \ge peel off \gn उप्काउनु \1s ɦogu \1d ɦɵki \xv ɦolosʌp ɦɵktɛ. \xn बाँसको खबटा उप्कियो । \xe The bamboo husk came off. \xv bhittʌ-bi kêmpɛ kagʌʣ ɦogutʌ. \xn पर्खालमा टाँसेको कागज उप्काएँ । \xe I removed the paper that was stuck on the wall. \dt 21/Feb/2015 \lx ɦɵkt \nep हो:न्य \wav vt-hokt \wav vt-hokt2 \wav vt-hokt3 \a okt \ps vt \ge shout at \gn हकार्नु \1s ɦoktu \1d ɦɵki \xv bʌ̂i ɦoktʌ. \xn गाईलाई हकारेँ । \xe I shouted at the cow. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʔiɦɵkʌtʌ. \xn उसले मलाई हकार्‍यो । \xe He shouted at me. \dt 28/Feb/2013 \lx ɦɵŋ \nep होऽन्य \wav vt-hoG \wav vt-hoG2 \a ɵŋ \ps vt \ge send \gn पठाउनु \1s ɦoŋu \1d ɦɵŋi \xv ʔuŋʌ thɵklʌ ɦôŋsuŋtʌ. \xn मैले तुकुनी पठाई दिएँ । \xe I sent him a bamboo jar. \xv ʔuŋʌ khɛpʦi ɦôŋsuŋtʌ. \xn मैले पैसा पठाई दिएँ । \xe I sent him money. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ brâː sāːphʌm ʔiɦɵŋʌtʌ. \xn उसले मलाई चिठी पठायो । \xe He sent me a letter. \dt 21/Feb/2015 \lx ɦɵt \nep ह्‍वा:न्‍न्य \wav vi-hot \a ot \ps vi \ge collapse \gn भत्किनु \ps vt \ge cause to collapse \gn भत्काउनु \3s ɦoɔ̂i \xv jʉnɛm-bi kanla ɦɵstɛ. \xn वर्षामा कान्ला भत्क्यो । \xe The terrace wall collapsed during the monsoon. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ nʌja lɛ̄m bʌnei mʉnɛpo lagi purano lɛ̄m ɦɵ̂ːtɛ. \xn उसले नयाँ बाटो बनाउनलाई पुरानो बाटो भत्कायो । \xe He destroyed the old trail to make a new trail. \xv jʉnɛm-bi kōːro ɦɵstɛ. \xn वर्षामा पहिरो गयो । \xe There was a landslide during the monsoon. \se ɦoɔ̂nse \wav vt-hont-se \wav vt-hont-se2 \ps vt \ge pant, be out of breath \gn स्वाँ स्वाँ गर्नु \1s ʔiɦoɔ̂iseŋʌ \1d ʔiɦɵsseʦi \3s ɦoɔssedʉ \xv ʔʌ̄m ʔɛnɛke ŋestɛlo mʌri ɦoɔssetɛ. \xn ऊ बिरामी हुँदा धेरै स्वाँ स्वाँ गर्‍यो । \xe A few days ago he was sick and was very out of breath. \xv rogi goru ʔûː ʣhōŋkilo mʌri ɦoɔssedʉ. \xn रोगी गोरु बारी जोत्‍दा धेरै स्वाँ स्वाँ गर्छ \xe When we plough fields with a sick ox, it pants a lot. \xv ʣhes-tʉ lɛ̄mthikilo ʔiɦoɔçseki. \xn लेकमा हिँड्‍दा स्वास बढ्छ । \xe We are out of breath when we walk in the highlands. \dt 21/Feb/2015 \lx ɦɵt \nep ह्‍वा:न्‍न्य \wav vt-hot \a ot \ps vt \ge bring \gn ल्याउनु \1s ɦodu \1d ɦɵʦi \xv ʔuŋʌ thūːnɛm-lʌ sʌ̄ŋ ɦôːtʌ. \xn मैले जङ्‍गलबाट दाउरा ल्याएँ । \xe I brought wood from the forest. \xv ʔʌ̄mʔɛ ɦûːsʌŋ ɦɵ̂ːtɛ. \xn उसले खाँबो ल्यायो । \xe He brought a forked pillar. \dt 21/Feb/2015 \lx ɦɵnt \nep ह्‍वाइन्य \wav vt-hont \wav vt-hont2 \wav vt-hont-sa \wav vt-hont-sa2 \a ont \ps vt \sn 1 \ge begin to talk \gn बोल्‍न या फलाक्‍न थाल्‍नु \sn 2 \ge not produce grain \gn फोस्रिनु (धान) \1s ɦoɔ̄ndu \1d ɦɵ̄ːʦi \xv nokʦho-ʔɛ koɔ̄m ɦoɔ̂ntɛ. \xn धामीले मूख खोल्यो । \xe The shaman practiced an enchantment for the first time. \xv ʔʌ̄m-ʔɛ ʔusôm ɦoɔ̂ntɛ. \xn उसले श्‍वास फेर्‍यो । \xe He drew a deep breath. \xv ʔʌtêm rɵ̂ː ɦoɔ̂ntɛ. \xn यो साल धान फोस्रियो । \xe This year the rice plants bear no grain. \se ɦoɔ̄isʌ \ge reveal a secret \gn कुरा खुस्काउनु, कुरा खुलाउनु \1s ɦoɔ̂nsʌŋʌ \1d ɦɵssɵji \1p ɦoɔ̄isɵki \xv ʔûŋpo ʔʌmelsêm phik-bi khɵstʌlo woŋâm-ʔɛ ʔʌbrâː ɦoɔ̂nsʉtnu. \xn मेरो केटी माग्‍न जाँदा अरुले मेरो कुरा खुलाइदियो । \xe As I was on my way to propose my girlfriend, other people revealed my intentions. \xv tɛ̄m brâː muɦoɔ̂nsʉwɵ. \xn यो कुरा नखुलाउ है । \xe Don't tell this secret. \dt 21/Feb/2015 \lx ɦɵpt \nep ह्‍वा:म्‍न्य \wav vt-hopt \wav vt-hopt2 \a opt \ps vt \ge eat (soup, porridge, chang) \gn खानु, पिउनु \1s ɦoɔptu \1d ɦɵpi \xv ʔʌ̄m-ʔɛ naktu ɦoɔptɛ. \xn उसले खोले पियो । \xe He ate the porridge. \xv ʔik-ʔɛ sup ɦoɔptiki. \xn हामीले सुप पियौं । \xe We had soup. \ge scold \gn कराउनु \xv ʔʌ̄m-ʔɛ kɛ̄m phɛ̂ltɛlo, ʔupɛp-ʔɛ ɦoɔptɛ. \xn उसले काम बिगार्दा उसको बाबाले करायो । \xe When he did bad work, his father scolded him. \dt 21/Feb/2015 \lx ɦɵm \nep ह्‍वाम्‍न्य \wav vi-hom \a om \ps vi \ge swell \gn ढाडिनु, सुनिनु \3s ɦoɔ̄m \xv ʣhūŋ-ʔɛ ʔumupu ɦɵ̂mtɛ. \xn जाडोले उसको पेट ढाडियो । \xe His belly swelled from the cold. \xv bhêi-ʔɛ kaktɛnʌ ʔusɛ̂l ɦɵ̂mtɛ. \xn सर्पले टोकदा उसको खुट्टा सुनियो । \xe His foot swelled after a snake bit it. \xv lʉ̂ː-ʔɛ ʔikepʌtʌnʌ ɦɵmʌtʌ. \xn बच्छ्युँले चिलेर म सुनिएको छु । \xe My body swelled up after a hornet stung me. \dt 21/Feb/2015 \lx ɦɵr \nep ह्‍वार्न्य \wav vt-hor \wav vt-hor2 \a or \ps vi \ge peel off \gn उकास्‍नु \ps vt \ge shuck \gn छोडाउनु \1s ɦoru \1d ɦɵri \xv tēr-po ʦɵ bhɵ̂rtɛlo ɦolosʌp ɦɵ̂rtɛ. \xn कलिलो बाँस बढ्‍दा खबटा उप्कियो । \xe When new bamboo grows, the husk peels off. \xv ʔɛnɛ̄ː ʔik-ʔɛ dokosi ɦoɔ̄rtiki. \xn अस्ति हामीले मकै छोडायौं । \xe Some time ago we shucked corn. \xv ʦɵʦʦɵ ŋestɛnʌ nokʦho-ʔɛ lɵ̂ŋmɛ ɦɵ̂rtɛ. \xn बच्‍चा बिरामी भएर धामीले सातो उकास्यो । \xe When the child got sick, the shaman pulled back his soul from the spirits of the dead. \dt 21/Feb/2015 \lx ɦɵl \nep ह्‍वाल्न्य \wav vt-hol \wav vt-hol2 \a ol \ps vt \ge open \gn खोल्नु \1s ɦolu \1d ɦɵli \xv ʔuŋʌ laskʌ ɦolu. \xn म ढोका खोल्छु । \xe I open the door. \dt 15/Jan/2015 \lx phipt \nep फ:म्न्य \a ipt \ps vt \ge suck out from, suck in \gn चुस्‍नु, तान्‍नु (पिउनु) \1s phʌptu \1d phipi \xv ʔʌ̄mʔɛ brʌmsʌŋ-lʌ tōŋbɛ phʌptɛ. \xe He sucked tongba from a straw. \xn उसले फिप्सिङ्ले तोङ्‍बा तान्यो । \xv sʉ̂rʔɛ pūŋmɛ phʌpnu \xe Bees drink flowers (pollen). \xn मौरीले फूलको रस चस्‍छन् । \xv ʦɵʦʦɵʔɛ dʉ̂ːt phʌptʉ. \xe The baby drinks milk. \xn बच्‍चाले दूध चुस्‍छ । \lx phekt \nep फे:न्य \a ekt \ps vt \ge flick \gn उछिट्ट्याउनु \1s phektu \1d pheki \xv lʌphuʔɛ sēlmɛ phektʉ. \xe The bow flicks out the arrow. \xn धनुले बाण उछिट्ट्याउँछ । \xv ʔu‍̂n-po sɵle thʌ̂nnɛ-kʌ lɛ̂l phêːnɛ mʌttʉ. \xe Before making thread you have to pull out / soften the wool. \xn ऊनको धागो काट्‍नुभन्‍दा पहिले फिटाउनु पर्छ । \se phek-si \ps vr \ge separate from \gn छुट्टिनु \xv ʦɵʦʦɵ bhoɔ̄rnûm pʌʦhi ʔumɛ̂m-kʌʔʌ phênsinu. \xe After children grow up, they leave their mother. \xn केटाकेटी ठूलो भएपछि आमादेखि छुट्‍छन् । \lx phek \nep फे:न्य \a ek \ps vi \ge have a terrible taste (of unripe bananas) \gn नपाकेको केराको स्वाद \3s phêː \xv mʌdʌ̄mpɛ leŋaksi phêː. \xe Unripe bananas taste terrible. \xn नपाकेको केराको स्वाद मिठो हुंदैन । \lx ʦel \nep चेल्‍न्य \a el \ps vt \ge split, slice (small things) \gn चिर्नु \1s ʦelu \1d ʦeli \xv siŋka ʦêltɛ-nʌ dōːnʌ thoktɛ. \xe He cut the splinters of bamboo and attached the leaf plate. \xn सिन्को चिरेर दुनो (बनायो) खिल्यो । \lx kɛt \nep क्या:न्‍न्य \ps vi \ge be in trouble \gn बिग्‌बिगी हुनु \3s kɛ̂i \xv khespɵ kɛ̂nnu. \xe The thieves are in trouble. \xn चोरको बिगबिगी छ । \lx wel \ps vt \ge cut, split with a light touch / shallow stroke \gn काट्‍नु \1s welu \1d weli \xv ʔʌ̄mʔɛ bhogʌʈe-po ʔukâː wēl-sʌʔʌ kâːktɛ. \xn उसले भोगटेको बोक्रा काटेर केलायो । \xe He split the skin of the lime and cut it open. \lx ʦer \ps vi \1s ʦērŋʌ \1d ʦeri \ge urinate \gn पिसाब फेर्नु